Diskuse Elektrika.cz

Dělám novou elektroinstala ci v novostavbě. Chtěl bych mít celou instalaci přes proudové (3f) chrániče, kromě elektrokotle, bojleru a varné desky(trouby). Vzhledem k tomu, že pro světelné obvody je nutné mít od tohoto roku také RCD, by mne zajímalo, jestli bude lepší tyto obvody (5) dát zvlášť přes další samostatný dvojpólový chránič nebo je nechat na některém 3f chrániči s ostatními zásuvkovými obvody?

Mít světelné okruhy přes samostatné chrániče má svoji logiku.
Při dobře udělané instalaci a používání dobrých spotřebičů ty chrániče běžně nepadají, ale když už vypadne, je dobré, když "světlo nad rozvaděčem svítí"...

Další pokus o "projekt na dálku a zadarmo"?
Který zoufalec na to dá revizi?

Většinou ten, který si neuvědomuje, že dlouhá léta v teplákách za nic takového nestojí. A přesto se jich mezi námi najde většina, kterým peníze nesmrdí za cokoli.

Otevřete 33 2000-4-41 ed.3 a s ní 332130 Ed3 se změnou související s ed3 4-41. Napoví to něco k tomuto.

Kolegové se snaží říci, že "elektrika" patří mezi vyhrazená technická zařízení (VTZ) na těch smí pracovat jen osoby s patřičnou kvalifikací, které se vám evidentně nedostává.
Dále, že základem každého VTZ, je kvalitní projektová dokumentace, kterou ostatně potřebujete zároveň jako podklad k provedení revizní prohlídky. K těmto zákonným podkladům patří i výrobní dokumentace rozvaděče a podobně. To vše když pominu, že dle nejaktuálnější normy na provádění revizí, má RT do revizní zprávy dostat i podpis  zástupce montážní firmy (což vy nejste) a zástupce projektanta, pokud nejde o jednu a tutéž osobu.
Tedy vám pak nezbude nic jiného, než pozvat RT, který "nevidí na obě oči" ,  ale s rizikem že je bude mít zavřené po celou dobu revize, pokud se vůbec ukáže na stavbě. Sice pak dostanete papír s razítkem, ale nebudete znát skutečný stav (bezpečnost) vaší instalace a to nevadí jen lidem s velmi nízkým IQ a bez lásky ke své rodině, kterou tím vlastně přímo ohrožují. Věřte že jsem se během několika revizí až vyděsil, čeho jsou někteří lidé schopni, kvůli ušetřené tisícovce a to že jim pak stačí pro pocit bezpečí jen cár papíru bez nějaké hodnoty.

Jinak dle aktuálních platných předpisů, se má použít samostatný proudový chránič pro každý světelný okruh. Tedy odpověď na vaši otázku znáte. Jen bych doplnil, že nejlepší by ale bylo, nechat to na někom kdo bude vědět co dělat. Osobně bych se například velmi bál nést odpovědnost za něco, čemu vlastně vůbec  nerozumím (mírně řečeno) a k čemu nemám potřebné (zákonné) oprávnění. To i proto, že v případě problému (požár, úraz, nebo přímo smrt) to u soudu jde k tíži toho, kdo nařízení ignoroval.

A pokud jste začátečník v oboru, napište to. Žádný z nás nespadl už učený z nebe a na začátku nám taky někdo radil a pomáhal.
Ale ten váš dotaz dost zavání "samodomo",  tak se nedivte odmítavým odpovědím.

Děkuji všem za odpovědi. Máte recht, nechám to na někom kvalifikovaném . Začal jsem si nedávno dodělávat padesátku a asi mi po první zkoušce narostla ramena.

Je spousta věcí, které si člověk může udělat sám, i na elektrických rozvodech, pokud je trochu šikovný a "je ochoten poslechnout rady a pokyny".
Ale pokud je to elektroinstala ci většího rozsahu, např. v novostavbě nebo při rozsáhlejší rekonstrukci, vždy by to měl zastřešit někdo, kdo to umí a může na začátku navrhnout a v průběhu a především na konci zkontrolovat.

Není ostuda přiznat si, že na něco nemám. Osobně také některé elektropráce, nebo třeba revize strojů, předávám dalším, v tomto zkušenějším kolegům. Nikdo nemůže umět všechno a než zbytečně riskovat, tak si raději vyberu klidný spánek.  ;)

Pokud jste vlastníkem platné vyhl.50, jste schopen si tuto instalaci provést sám. Ale návrh (projekt),  kde se řeší třeba právě počet PCH, zásuvek na okruhu, uložení a podobně, podle kterého to uděláte, si nechte rychle zpracovat. Usnadní vám to cestu k funkční a bezpečné instalaci.


Pokud potřebuje investor ušetřit, pomohu mu zpravidla tím že ho to nechám vysekat, zasádrovat krabice, kabely a podobně. Vždy si kabely snažím tahat sám a předejdu tak mnoha pozdějším problémům. Vlastně mi to tak i celkem vyhovuje.  ;)  Ušetřím si tak spoustu času a práce.

Je to lepší......dok once bezpečnější

Všechny světelné obvody v prostorech pro bydlení dát přes chránič 30mA dnes již ano. Není ale nutné pro každý z pěti světelných obvodů instalovat samostatný chránič. Nakombinovat za chránič nějaké obvody světelné a k nim zásuvkové je možné. Chráničům 3-fáz. bych se raději vyhnul.

. Neměli by jste někdo kontakt na projektanta elektro oblast Opava-Ostrava? Kontakty co mám v telefonu jsou pracovně vytížení i na půl roku a nějaké projekty na malé rodinné domy, garáže a podobně je nezajímá, tak se to dělá, jak se to dělá.

No záleží na tom, jakou kdo vyznává definici nutnosti.

Ano, je to možné, ale kromě hlediska funkčnosti a světla při výpadku chrániče třeba od pračky je tu i hledisko legislativní, které říká, že na jeden chránič jen jeden světelný okruh.

To jako myslíte více 1f  chráničů? Proč? Zvláště pak s přihlédnutím k první části.

Řeč je o prostorech pro bydlení a rozhodně zde neplatí, že proudový chránič nesmí chránit více než jeden světelný obvod. Je to na úvaze.
Jeden extrém je jeden RCD 30mA na vstupu rozvaděče a pokryje úplně vše, druhý extrém je každý obvod opatřit svým proudovým chráničem (možno dát "jističochránič e"). Nejčastější řešení bude něco mezi tím. Když 5 projektantů bude projektovat stejný rodinný dům a nebudou od sebe opisovat, věřím tomu, že každý z nich zvolí řešení, které bude něco mezi výše uvedenými extrémy. Někdo zvolí chrániče 4-pólové (3-fáz),  někdo navrhne všechny chrániče 2-pólové a pouze na mot.zásuvku dá 4-pólový. Všechna řešení mohou odpovídat ČSN a mohou být funkční.

ČSN 33 2130 ed. 3, čl. 5.2.9

To už jsme probírali v jiném vlákně a došli jsme k závěru, že prostor pro bydlení není prostor bytového domu. Mimo jiné proto, že prostor pro bydlení nemusí být nutně v bytovém domě. 

Radime takže jak?
V bytě.
V RD.
Kde bude co sv.okruh to chránič?

Osobně jsem toto začal aplikovat i na RD, je fakt, že to z normy úplně neplyne.

Na pracovištích, ve společných prostorách apod. v případě, že bude nutno použít chránič, čili třeba na hořlavé podklady nebo podle nějak odůvodněných vnějších vlivů nebo podle norem řady 7, třeba 33 2000-7-714 ed. 2.


Tam je to podle tvé definice "No záleží na tom, jakou kdo vyznává definici nutnosti." Čili podle vkusu každého soudruha. Projektant má velký svobodný prostor a RT nemá moc možností k rozporování.

Na položenou otázku je jednoznačná odpověď - URČITĚ ANO.

Masívní výroba kombinovaných jističo-chráničů byla zavedena pro tyto účely.

Další významný požadavek z požárního hlediska je, aby jistící prvek vypínal i pracovní vodič N.

Nechápu nesmyslné diskuse na kombinace centrálních nebo společných chráničů pro více obvodů. Kdo někdy hledal závadu vypínání společného chrániče pro více obvodu tam, kde není označená příslušnost vodičů N, tak ví, o čem mluvím.

Amen

Souhlasím s takovým přístupem.
Nicméně jak je to de jure?
Bohužel článek v ČSN je napsán taknějaknějak.

Mám v RD 50+ světelných okruhů (vše řízeno Foxtrotem). Opravdu byste na každý dali samostatný chránič? Pokud ano, jaké výhody by to přineslo?

Příklad: Vánoce, všeobecný shon, pak pohoda pod stromečkem, kterou náhle naruší výpadek centrálního proudového chrániče. Okamžitě na řadu přijde otázka, "co s tím?". Elektrikář nikde, sehnat ho na Vánoce je nadlidský úkol, ostatně dnes je to nadlidský úkol pomalu po celý rok. Laik si poruchu sám neodstraní a tak je odkázán na to, být celé svátky bez elektriky. Vím, trošku nadnesené, ale proč by se zrovna tento scénář nemohl stát?
Myslím, že výhody samostatných chráničů jsou zasvěceným osobám jasné.
Stále nechápu pláč nad utracenými penězi za pořádný funkční rozvaděč. Člověk si koupí kuchyňskou linku za 150 000,-Kč, plynový kotel za 100 000,-Kč, kraviny za desítky až stovky tisíc, ale nad rozvaděči se neustále budeme přehrabovat v peněžence. Toto opravdu nikdy nepochopím :-(

Masívní výroba kombinovaných jističo-chráničů byla zavedena pro tyto účely.

Další významný požadavek z požárního hlediska je, aby jistící prvek vypínal i pracovní vodič N.

Jističo-chránič je určitě skvělá věc (zatím dost drahá). Problém je, že zabere několik modulů navíc, které pak v budoucnu mohou chybět. Koupil jsem si OEZ rozvaděč 56 modulů, abych měl jako rezervu a budu rád, když nějaká vůbec bude. Novostavba celá v elektrice + čerpadla, jezírko, sklep na zahradě, garáž, místnosti pro nářadí, posezení, vrata, kanalizace atd. atd....

Ale za to může špatný návrh rozvaděče. Kombinované chrániče s tím nemají nic společného.

To je pravda, ale stejnou službu poskytnou i dvoupólové jističe, které jsou široce opomíjeny, možná i proto, že nikdo nechce mít velkou bednu s přístroji. A obhajoba jističochránič ů nebo dvoupólových jističů by neměla sloužit jako úlitba dalšímu rozšířenému šlendriánu, kterým je nepřipojování vodičů N v pořadí a jejich neoznačování.

Bronislav Šula......kouk al jsem na výbavu vašeho rozvaděče.
Máte tam toho opravdu požehnaně.
Jen se divím, že vám projektant nenavrhl svodič přepětí.

Je to věc názoru...
A je dobré to probrat s někým, kdo s tím má zkušenosti a to nejen teoretické, ale i jakousi praktickou odezvu uživatelů.
Osobně jsem zastáncem toho, že tam, kde je více okruhů nebo nějaké okruhy s vyšším odběrem,... není špatné mít samostatný podružný rozvaděč.
Takže např. na chodbě u garáže (nebo pokud to bude více dílnička než garáž, tak přímo tam) mít rozvaděč pro okruhy pro tuto část objektu, vrata, pergolu, bazén,...
Ono to někdy vychází i zajímavě cenově, 1 silnější kabel mezi rozvaděči a okruhy pak krátké, než šílený svazek kabelů z jednoho rozvaděče, s podstatně většími délkami

Ano s podružným rozvaděčem počítám. Spíše než o garáž se bude jednat o větší dílnu + nějaké úložné prostory a možná i venkovní kuchyně. Napadá mne ještě otázka, zda mám využít nových základových pasů ca. 4 x 6bm pro nové uzemnění pro podružný rozvaděč přístavby nebo stačí jen napojení (CYKY 5x4) z hl. rozvaděče v RD? Otázka je – má to smysl nebo je to zbytečné?

S tím naprosto souhlasím, ale mezi centrálním proudovým chráničem a chráničem na každém okruhu přece existuje obrovské množství různých řešení, které mají společné jednu věc: Opravdu se nad věcí zamyslet a najít rozumný kompromis, který i v případě poruchy umožní po dobu nalezení a odstranění poruchy dům bez větších problémů užívat.

Ono jde ale také o to, co se rozumí pod pojmem světelný okruh. Jaké je vlastně jeho definice?

Pro odlehčení.
Kamarádka volá, že neteče teplá voda.
dům ze 60-70 let. Bojler v technické místnosti vedle garáže.
S barákem spojeno velkou pergolou. Prohlížím rozvaděče jak hlavní tak podružné.
Hledám nějaký stykač nebo relé a jističe.....ma nžel se odstěhoval před 25 léty.
Nakonec jsem jen nalezl v prostoru pergoly zarostlý břečtanem. A to dokonalé...nůž ky bylo málo, musela nastoupit pilka. Taková škoda, dí majitelka. Ale teplá voda opět tekla...

Poučení: je vhodné aby byla v hlavním rozvaděči umístěná dokumentace elektro a také situační schéma rozmístění podružných rozvaděčů. Rovněž umístění podružných rozvaděčů umístit "rozumně".  Přitom v daném případě mohl být rozvaděč umístěný v technické místnosti. Místa tam bylo dosti.

A také z toho plyne poučení, že podružné rozvaděče jsme instalovali již před 50. léty.
Učili jsme se, že každé patro má mít svůj rozvaděč. Dílna, garáž, zahradní domek také.

V bytové výstavbě navrhuji tři jednofázové FI, za které pak řadím zásuvkové okruhy s přihlédnutím k rovnoměrnému zatížení fází a funkční variability. Světelné okruhy pak dávám na samostatné kombi chrániče. Jeví se mi to jako nejlepší řešení.
V průmyslu jsou pak návrhy samozřejmě o něčem úplně jiném.

To má každý z těch 50 světelných okruhů samostatný jistič, aby to byl samostatný jištěný okruh?

To samozřejmě ne, i když těch jističů na světla také není právě málo. Právě proto se ptám co se považuje za okruh (obvod). 

Jeden okruh je jištěná výstupní "větev" z rozvaděče. Tzn. máte-li pod jističem dvě větve osvětlení (např. napájecí kabely osvětlení dvou koupelen, kde každá je v jiné části domu),  pak jistíte dva okruhy.
Dá se to tak pochopit?
Nebo.....zásuv kový okruh.....kabe lový výstup z rozvaděče, na kterém může být nasmyčkováno 10ks zásuvek. Další okruh......kab elový výstup z rozvaděče pro napájení myčky......atd atd atd

U sběrničáku bych se na to díval spíše podle jistícího prvku.  Jeden jistič, a třeba 16 RDO na dvou modulech a k tomu 16 kabelů bych pořád bral jako jeden okruh z hlediska jištění a pohledu na počet chráničů.