V tomto případě je také nutné si uvědomit, že nestačí pouze propojit uzemnění hromosvodu s přepěťovou ochranu v rozvaděči.
Z dotazu tak nějak předpokládám, že hromosvod je již staršího provedení. K domněnce mne vede chybějící vnitřní uzemňovací přívod a zejména zmínka o "pouze jednom zemnícím bodu na opačně straně domu" (chápu tím pouze jeden svod). To by totiž ukazovalo na hodně staré provedení hromosvodu, kde výše zemního odporu nebývá již valné úrovně.
Nevím, do jaké míry by bylo vhodné, zavést si do rozvaděče kompletní bleskový proud z jímacího vedení.
Ano bude, ale pouze jako ochrana vůči příčnému přepětí.
V současné době mi není úplně zřejmý význam termínů příčné a podélné přepětí.
Běžně se uvádí, že podélné přepětí se projevuje mezi pracovními vodiči a zemí a příčné přepětí je mezi pracovními vodiči. Z tohoto důvodu se používají různé konfigurace prvků přepěťových ochran (4+0 nebo 3+1 v sítích TN). V síti TN-C je však pracovní vodič zároveň zemnící.
Druhý výklad, dle mého názoru logičtější, vysvětluje podélné přepětí jako napětí objevující se podélně na vodiči v důsledku průchodu impulsního proudu s velkou "strmostí" (typicky bleskový proud). Z tohoto důvodu je také nutné dělat připojovací vodiče ochran co nejkratší. Příčné přepětí je následně vysvětlováno jako napěťový impulz mezi vodiči.
Mě to tedy přijde jako dvě naprosto odlišné věci.