Diskuse Elektrika.cz

Kupuji  zděný byt 3+1 o celkové ploše 67m2.
Byt má nová plastová okna,  nachází se ve 2 nadzemním podlaží ze třech,  je krajní (tzn. že jedna zeď  obývacího pokoje a dětského pokoje  bude asi studenější, jelikož  dům není zateplen)  a topení v bytě  je řešeno el.  přímotopy.  
A v tom je kámen úrazu.
Každý mi říká, abych přímotopy vyhodil a  nahradil je buď akumulačními kamny,  nebo elektrokotlem s  radiátory.  
Z uvedeného důvodu vás žádám o radu, jaké topení do bytu zvolit?
Zda v bytě nechat el. přímotopy, které jsou staré cca 12 let,  nebo zvolit akumulační kamna,  případně elektrokotel  s  radiátory?  
Na internetu jsem vykoukal, že moderní akumulační kamna  mají docela rozumné rozměry a  nechají se i zavěsit na zeď.  
Pak jsem také zjistil, že  se prodávají i kombinovaná  akumulační kamna (aku kamna+přímotop).  




#105# Jedna otázka na jedno téma!

Pro zásadní rozhodnutí je potřeba znát energetický audit nemovitosti, podle toho se rozhodnout o výkonu topení. Topení elektrikou je vhodnější pokud je akumulovaná, ale v zásadě je její provoz nejdražší ze všech jiných druhů topení, instalace je na druhou stranu lacinější a jednodušší . Pokud je to možné, postavte si izolaci obvodových stěn a i vnitřní izolace řeší problém s nákladem na topení. Já osobně mám dobré zkušenosti z infraradiátory ,  jelikož kmitočet tepla záření z radiátoru zahřívá prioritně lidské tělo  a až potom stěny. Samozřejmě musíte posoudit příkon topidla a průřez připojení.

Pokud je datum prodeje vyšší než 1.1.2008, musí být součástí kupně-prodejní smlouvy i PENB (Zákon č. 406/2000 Sb. - o hospodaření energií a související předpisy - http://www.tzb-info.cz/t.py?t=15&i=3)

Před samotnou koupí nemovitosti zkuste (třeba od púvodního majitele) zjistit:
- paramatry přípojky (1 nebo 3 fázové, tarif, velikost jističe před elektroměrem)
- spotřebu za předešlé období (čím delší, tím lépe)
- nepíšete, jakým zpúsobem je řešena příprava teplé vody

Bez údajú o tepelných ztrátách bytu a parametrú přípojky není možno udělat kvalifikované rozhodnutí mezi přímotopnými a akumulačními tělesy.

BTW: Kromě přímotopú, konvektorú a akumulaček pověšených na zdi, elektrokotle s radiátory je možné uvažovat ještě o podlahovém topení. Na teplovodní pravděpodobně nebude dostatečný prostor v podlaze, ale ektrické podlahové topení (topný drát, nebo fólie) by mohla být zajímavá alternativa.

,chtěl bych vám doporučit několik rad.Jak už bylo zmíněno musíte vědet parametry přípojky a ampéráž hlavního jističe a typ sazby.Pro akumulační kamna by byla sazba D25.Zkusil bych poradit tak zvané hybridní vytápění kdy jedna část akumulačních kamen je akumulační a druhá část přímotopná.Ten to typ akumulačních a přímotopných kamen vyrábí firma STIBEL.Na toto provedení vytápění často slíchám chválu.

V dané situaci by stálo za zvážení použití přímotopných těles s akumulací. Hlavně tedy z toho důvodu, že by se nemuselo zasahovat do instalace, jen by se vyměnily topné tělesa.
Tyto topná tělesa vypadají jako běžné teplovodní radiátory a mají i podobné vyzařování tepla.
 

Máte na mysli např. přímotopy s akumulací zn. Mirava, nebo Nobo?

TO: Skořepa

Pokud vám mohu poradit, doporučuji jednoznačně NOBO. (jednicka)

http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,4791.0.html

Dibrý den,
proč právě Nobo a existují další výrobci  těchto panelů?

Máte-li vysoké stropy a/nebo špatnou tepelnou izolaci bytu/domu, vyhněte se použití klasických akumulačních kamen.

Stropy jsou vysoké 245 cm, dům je zděný, okna jsou plastová, stará 5 let.   Vážně začínám uvažovat o  výměně klasických přímotopů za přímotopy s akumulací, bez nutnosti  zásahu do elektroinstala ce.  Podle  specifikace by měly být  oproti klasickým přímotopům úspornější.  Ještě by mě zajímal váš názor na elektrokotel  s klasickými rozvody a radiátory.

Nevěřte tomu. Přímotopy s akumulací mají k akumulačním topidlům velmi daleko. Jejich tepelná kapacita slouží k pohodlnějšímu překlenutí 1-hodinových přestávek v dodávce elektřiny v nízkém tarifu (tarif D45d přímotop). Skutečná akumulační kamna musejí pobrat tepelnou energii na topení 16 hodin, a na to už potřebují také slušné množství akumulační hmoty.

To má smysl, pokud potenciálně uvažujete i o jiných zdrojích tepla příp. akumulační nádrži. Krbová vložka s výměníkem, solárko, plynový kotel... Jinak by to byly peníze vyhozené oknem.

Vyplatí se tedy vůbec investovat víc peněz do přímotopů s akumulací?

To záleží čistě na vás, na kolik si ceníte zvýšení komfortu. To ostatně u vás nebude nijak dramatické - těžká stavba, těsnící okna - tam se hodinová přestávka v topení ani nemusí poznat.

Mezery mezi vytápěním (vysoký tarif) u sazby D45d mohou být různé a závisí na distributorovi a  povelu HDO. PRE dává obvykle tento tarif s pěti nebo šesti pásmy vysokého tarifu za 24 hod.  (3 x 40 min. + 2x 60 min. nebo 6 x 40 min.)

Na překlenutí přerušení dodávky zvýhodněné elektrické sazby jsou podle mého názoru přímotopy s akumulací ideální.  Prostudoval jsem stránky prodejce akumulačních přímotopů zn. Evo a  věřím tomu, že ve spojitosti s digitálním termostatem  může být topení oproti běžným přímotopům úspornější. Na stránkách prodejce těchto panelů jsem se však nikde nedočetl, jak dlouho vydrží tepelná energie naakumulovaná v topných blocích  po  přerušení dodávky zvýhodněné elektrické sazby. Výrobce Mirava uvádí  45  minut. Dále prodejce  panelů Evo  neuvádí ceny. Nemáte někdo  přehled o přibližných cenách  panelů Evo? A můžete mi  někdo podat nějaké info k  panelům Evo?

Na jaké parametry bych se měl  při výběru topných panelů s akumulací  především zaměřit?

No tak,  odbornící přes el. topení,  šup sem  s Vašimi  názory ::)

Ne že bych se cítil odborník, ale názor mám. Vaše základní úvaha by měla být ve směru snížení tepelných ztrát objektu. Pokud chcete topit elektřinou, tak je celkem jedno zda aku nebo přímotop. Je to věcí propočtu požadovaného příkonu který je na to potřeba. U přímotopu stačí menší příkon, tím i velikost HJ a platby za něj. U akusazby je potřeba větší příkon a tím je nutno počítat i s vyšším stálým platem za HJ, případně dokup na požadovanou hodnotu. Aku topení se moc nehodí do bytových prostor pokud není řádně předimenzováno, protože večer jsou kamna studená. Možnost je i v hybridních, ale pokud máte něco stávajícího co běží, asi by bylo lepší prosondovat možnosti izolace, okna, stropy, atd... a potom volit nějakou změnu.

A navíc máte v současné době možnost získat japonskou dotaci a to není úplně nicotný peníz !  (jupi)

Ještě jedna maličkost - existuje termín "fyziologická teplota"
Zjednodušeně jde o to, že tělo reaguje jak na teplotu toho, s čím je v kontaktu (vzduch, podlaha, židle),  tak i na teplotu (infračervené vyzařování) předmětů v prostoru.
Pokud máte v místnosti přímotop, nemáte tam žádný předmět, který by "vyzařoval teplo" a tak pro příjemný pocit musí být teplota vzduchu vyšší než tam, kde je v prostoru "topný předmět",  tj. radiátor, kamna, krb,...
A vyšší teplota vzduchu má větší ztráty do okolí,...

Nezlobte se, ale tady trochu zamlžujete pojmy. Přímotop je označován jako přímotop proto, že nemá velké akumulační schopnosti a teplo rovnou předává do vytápěného prostoru. To ale vůbec nesouvisí s tím, jestli je to přímotop konvekční, sálavý nebo něco mezi.

 (plc) cha-cha, a kolik myslíte, že je domácností, které tu dotaci využily. Podmínky nejsou zrovna výhodné, možná pro firmy, které by to chtěly provádět.

Takže jsem se rozhodl pro následující řešení - vnitřní zateplení vnější stěny  polistyrenem o síle 5 cm + perlinka + štuk a  el. přímotopy vyměním za el. přímotopy s akumulací (evo, mirava ap.) +  dig. regulace v každé místnosti s týdenním programem.  Úspory se pak dle mého názoru musí dostavit.

Izolace zevnitř je hloupost. Budete bydlet v jakémsi chemickém prostředí polystyrenové krabice. Bude to mít útlum zvuku, posunete rosný bod zdiva zvenčí až na hranici polystyrenu, je to ta nejnevhodnější varianta.
Zakryjete el.instalaci, atd... (wall)

Od izolace zevnitř ustupuji a  dále jsem se rozhodl zainvestovat a do bytu si pořídit elektrokotel a klasické radiátory Korádo + regulaci.   Vede mě k tomu především  tepelná pohoda, kterou klasické radiátory vydávají a úspora  el. energie.  kdy bude dům zateplen zvenku, nevím. 

Instalace klasického teplovodního rozvodu radiátory má tu výhodu, že se pak může lehce vyměnit el.kotel, za kotel na ZP, tuhá paliva, atd...
Záleží na vás jak moc chcete "vytunit" váš byt.  :D Pokud vás k tomu vede pouze snaha, překlenout pomocí akumulace v rozvodech topení vysoký tarif el.přímotopné sazby, stejný účinek můžete dosáhnout i podstatně levněji, osazením el.přímotopnýc h olejových radiátorů na stávající rozvody el.přímotopu. Pořizovací cena je zlomek celé investice.
Úplně náhodný okaz z vyhledavače.
http://www.elektro-kuchyne.cz/olejove-radiatory

Nemůžu si pomoct, ale řešení s olejovými radiátory mi přijde "humpolácké" a  považuji ho spíš za nouzovku.  Jak jsem výše psal, uvažoval jsem i  o přímotopných panelech s akumulací (Mirava, Evo ap.),  ale  byl jsem se podívat v bytě, kde  elektrokotlem topí a  bylo rozhodnuto.  Investice do takového topení je cca 60.000-70.000,-Kč - elektrokotel, 5x radiátor, rozvody, regulace a brojler :),  v bytě panuje tepelná pohoda a spotřeba el. energie je nižší oproti bytu naproti, kde  topí (spíš netopí) přímotopy.  A navíc jsem se domníval, že u  přímotopných panelů s akumulací bude podstatně  nižší spotřeba oproti běžným přímotopům,  přičemž jsem se dočetl, že je  nižší pouze o 5-7%,  což mě zklamalo.

Je na vás pro jaké řešení se rozhodnete, ale uvažovat tak, že pomocí rozvodu topení s el.kotlem ušetříte oproti obyčejným přímotopným panelům je bláhové. Do objektu musíte dodat tepelné ztráty a ty zůstanou stejné ať topíte čímkoliv. Účinnost panelů je cca 100% a el. spirál v kotli taky. Přibudou navíc určité ztráty v ohřevu studené vody, i když je pravda, že to teplo zůstane v  bytě. Úspora v el.kotli bude možná v tom, že bude vypínán prostorovým termostatem jako celek, oproti např. nevhodně seřízeným jednotlivým panelům, ale to už je o vlastním provedení a regulaci el.přímotopu. Budeme li uvažovat, že Vaší variantou ušetříte ročně 2.000,- Kč, na nulu se vrátíte za 35 let.

Pan Skořepa musí zvážit, zda je reálná možnost změny topiva v dohledné budoucnosti. Potom má smysl použití teplovodního topení, kdy kotel se dá měnit snáze, než výměna všech topidel a přívodů k nim.

Ztráty při náběhu teplovodního kotle se vrátí v okamžiku jeho vypnutí, protože zase topí svojí tepelnou setrvačností (o to p. Skořepovi vlastně jde),  navíc dnešní moderní systémy obsahují malé množství vody, jak v radiátorech, tak v potrubí. Ztráty sáláním trubek lze v místech, kde je to skutečně nežádoucí, odstranit tepelnou izolací a mnohdy, při dobře promyšlené konstrukci naopak zajistí topení v místech, kde se topné těleso nevejde, ale drobný zdroj tepla zlepší tepelnou pohodu.

Tepelné ztráty budovy, které je třeba nahradit budou skutečně stejné, ať topíme čím topíme, takže energetický vklad, který je nutný k dosažení optimální teploty bude také stejný. Cenový rozdíl může být hlavně v druhu paliva, čímž lze ušetřit, ovšem vývoj cen jednotlivých paliv je také nestejnoměrný, takže za několik let může být vše jinak

V  bytovce kam se chceme stěhovat, nelze v současné době zvolit jiný druh topení, než  elektrické.  Plyn je zaveden na  hranici pozemku, ale ze strany majitelů bytů zatím není zájem o jeho zavedení do domu.  I z toho důvodu jsem se rozhodl pro elektrokotel. Co kdyby se jednou plyn  do domu zavedl. Jinak v současné době žijem v RD, kde topíme uhlím a  běžně topíme na 24-26 st. C a cenu za vytápění moc neřešíme. Dům je dvougenerační s 2 byt. jednotkami  a náklady  na vytápění platíme půlkou. Za rok tak  jedna rodina protopí cca 9.000,-Kč. A to dům není zateplen! Otázkou však zůstává, co se s cenami uhlí bude dít do budoucna.  Už tak každý rok stoupají a jednou se stejně bude muset uvažovat o jiném zdroji tepla. Podle mého názoru je v elektrice budoucnost.  Ceny plynu mohou kolísat, podle kursu dolaru, nebo podle nálady na trhu. Ceny elektřiny by podle mého  názoru měly zůstat stabilní, resp. stabilnější, i z toho důvodu, že  ČEZ je domácí firma.   Ještě mě  napadlo, že bych na schůzi vlstníků bytových jednotek navrhl instalaci  fotovoltalický ch článků na střechu bytovky s tím, že zisk by šel do fondu oprav a ještě by všichni  měli slevu na spotřebované  el. energii, dokud ČEZ grantuje  výkupní ceny tak, jak jsou v současné době nastaveny :D

Ceny elektřiny budou stabilně růst.

Topení musí pokrýt tepelné ztráty, to je pravda. Ale rozhodně to neznamená, že je jedno jakým způsobem se topí. To by popíralo smysl regulace vytápění. Etážové teplovodní topení je dobrá věc. Nespoléhejte však na akumulační schopnost vody v radiátorech. Vody tam není zase tolik, takže to tak za půl hodiny vychladne. Pro akumulaci se používají speciální akumulační nádrže.

TO : Jiří Skořepa
Nikde jsem nečetl, jestli už Máte proveden výpočet tepelně- technických ztrát objektu, (bytu). Při určení jaký typ elektrokotle pro topení Ho budete potřebovat.

Tepelně-technické ztráty objektu vypočítané ještě nemám. Nechám si je provést před realizací zakázky firmou, která montáž topení provede.  Jinak jsem  o víkendu  zjišťoval platby  některých  obyvatel domu za el. energii. Rodina, kde topí elektrokotlem platí měsíčně 2.500,-Kč za elektřinu komplet (opakuji, že se jedná o byt 3+1, 60 m2 podlahové plochy, v nezatepleném cihlovém domě s novými okny,  byt je vnitřní, tzn. ze všech stran obklopen byty,  počet členů domácnosti 2 dospělí, 1 dítě,   PO-PÁ je do 14:00 hod. byt většinou prázdný,  všichni jsou v práci, nebo ve škole, SO a NE jsou všichni většinou doma, topí se převážně v obývacím pokoji a v dětském pokoji, ložnice se temperuje). Další rodina, kde topí přímotopy platí za elektřinu také 2.500,-Kč komplet ( opět se jedná o byt 3+1, 60m2 podlahové plochy, v nezatepleném cihlovém domě s novými okny, byt je krajní, tzn.  z jedné strany, z vrchu a ze spodu  obklopen byty, na severní straně nezateplená zeď, počet členů domácnosti 2 dospělí, PO-PÁ do 16:00 hod. je byt většinou prázdný,  všichni jsou v práci, SO a NE jsou všichni většinou doma,  topí se převážně jenom v obývacím pokoji. Dětský pokoj a ložnice  se temperuje).  Obě rodiny topí shodně na cca 22 st. C. Z uvedeného mi vychází, že by elektrokotel měl být  úspornější. Otázka zní, je 2.500,-Kč za elektřinu v takto malém bytě hodně, akorát, nebo málo?

Bohužel jsem do současné doby nesehnal nikoho, kdo  by mi sdělil svoje zkušenosti s topením Evo, nebo Mirava.   Netopíte někdo z vás těmito panely, nebo  neznáte někoho ve svém okolí,  kdo   uvedené panely doma má? A nevíte, jak je s nimi spokojen?
P.S.  Jinak po přečtení všech příspěvků pomalu začínám propadat chmurným myšlenkám, jestli se nemám poohlédout po jiném bytě, např. s dálkovým vytápěním,  protože  jak jsem se dočetl, je jedno,  jestli  v bytě nechám el. přímotopy, nebo je nahradím jiným el. topením,  v žádném případě však neušetřím a jediná správná cesta k úsporám energie je zateplení budovy, což nejsem schopen ovlivnit. 

Vážený, já mám dům o obytné ploše 250 m2, topení elektrokotlem. samozřejmě bojler 200 lt, elektrická kamna, myčku, lednici, mrazák ,  a  další elektrické a elektronické vybavení a měsíčně platím 4000 Kč zálohy. dům je zateplený, takže platit 2500 Kč za 60 m2 je hodně!

Všem . Dnes jsem prostudoval ještě nějaké diskuze a jsem zas na vážkách, jestli panely Evo, Mirava ap.,  nebo elektrokotel + radiátory. Tak nějak jsem se smířil s tím, že stejně nakonec neušetřím žádné peníze, ať zvolím jakýkoliv druh topení, ale jde mi také o tepelnou pohodu. A tak se ptám, který systém topení mi dá větší tepelnou pohodu, el. kotel, nebo panely s akumulací. U panelů se mi navíc líbí možnost jejich 100% regulace, které dosáhnu s dig. termostatem s týdenním programem, který bude v každé místnosti. Regulace el. kotle je složitější (ruční nastavování regulace komextherm, případně jiné, podle vnější teploty + štelování termohlavic v každé místnosti). Tak skutečně nevím.

Jenom pro upřesnění ještě  uvádím, že elektrokotel s radiátory a regulací do mého bytu 3+1 vyjde na cca 65.000 - 75.000,-Kč. Panely Evo, Mirava ap. s regulací vyjdou na cca 50.000,- až 60-000,-Kč. Rozdíl +- 10.000,-Kč není velký. Proto uvítám každou radu zda se rozhodnout pro elektrokotel, nebo pro panely. Další způsoby vytápění jsem vypustil - podlahové topení tam nejde, aku kamna, ani infrapanely nechci. Pak už snad zbývají jenom olejové radiátory a ty se mi zdají poněkud "humpolácké" z důvodu jejich umístění na kolečkách a beru je spíš jako nouzovku.

...a topení v bytě  je řešeno el.  přímotopy....
Z vás to leze jako z chlupaté deky. Psal jste, že v bytě je již stávající přímotop. Tzn, stávající rozvody jsou provedeny a neměl by být problém vyměnit pouze topné elementy. Ty olejáky lze přeci taky posadit na vhodné konzoly na zeď, stejně jako radiátory. Pokud chcete předělávat vše, tak potom je rozvod radiátory univerzálnější stran možné výměny kotle...
Už by bylo vhodné to rozseknout, jinak bude brzy jaro.  :D

Malý postřeh:
Tarif pro přímotopy 20h NT byl ještě vloni ve svátky, soboty, neděle 24h. Nyní to potichu "vylepšili" také na 20h.
Možná přijde něco dalšího.

TO: Illek
pročetl jsem si ceníky EONu a ty soboty, neděle a svátky odsud potichu zmizely - uvádí 20 hodin denně (D 45). Mají tam i staré ceníky (2006, 2007 a 2008) a světe div se - tam se taky uvádí DENNĚ 20 hodin. Tu jejich "úpravu" udělali 4 roky pozpátku, copak asi tím sledují?

pro Milan Exler: No pod 20 hodin s NT  snad už nepůjdou.
pro Vl. Rozmahel: v bytě jsou v současné době opravdu přímotopy.  Jsem ochoten provést  úplnou rekonstrukci topení.  Na rozseknutí  jaké topení zvolit, mám ještě čas, zatím bydlíme jinde, tak chytám  postřehy od  odborné veřejnosti :) J. Skořepa

     Tak ještě stále mám čas na rozmyšlenou,  a tak očekávám  další rady, jaké topení do bytu zvolit. Jak již jsem psal,  výběr jsem zúžil na panely s akumulací (Evo, Mirava),  s digitální regulací v každé místnosti a elektrokotel + radiátory + regulace + termohlavice.  Panely s akumulací vyjdou na cca 50.000 - 60.000,-Kč a elektrokotel s radiátory na cca 60.000 - 70.000,-Kč.  Od zvoleného topení očekávám především úsporu el. energie, plně automatický provoz a tepelnou pohodu.

Koukněte také sem: http://vytapeni.tzb-info.cz/t.py?t=1&i=211,  když máte ještě dost času a zkoumejte.  :)

Tak nakonec zvítězila varianta elektrokotel + regulace dle  vnější a vnitřní teploty.  V nejbližší době budu realizovat.

Pokud máte u pozemku plyn a v budoucnu by byl zaveden do domu, tak to teplovodní topení je asi dobrá varinata, elektrokotel vyměníte za plynový a je to (musí tam být samozřejmě komín)

Jinak osobně bych volik podlahové vytápění el. kabely, když by to nešlo jinak, případně mít teplovodní podlahové vytápění.

Sym má přímotopy s akumulací (tuším značka MIRAVA) místo termostatů jsme do každé místnosti instalovali pouze tepelné čidlo a v rozvaděči pro přímotopy jsme instalovali tyristorovou regulaci, pro každou místnost samostatně. Kamna si tedy jen docvrkávají potřebnou energii a topení za loňskou zimu přišlo levněji než s plynovým kotlem.

Podle mých zkušeností se při instalaci tepelných rozvodů na izolaci docela kašle. Přitom tloušťka izolace je myslím taky nějak předepsána (myslím, že to chce minimálně Mirelon tl. 9 mm) a izolovat je potřeba taky všechny ohyby, odbočky a průchody.

Na Vašem místě bych se asi rozhodl pro ten elektrokotel, a to z těchto důvodů:
1) plyn máte za humny
2) jestli se budete do bytu teprve stěhovat, můžete si udělat rozvody ještě před nastěhováním a při změně kotle nebudete mít bordel v celém bytě

A což teprve kdybyste obdobně zregulovali to topení plynovým kotlem...

Jako laik jsem to moc nepochopil. Úsporu energie bych měl dosáhnout přeci  i  umístěním  dig. termostatu  do každé místnosti - dig. termostat je také vybaven teplotním čidlem a také si  bude docvakávat potřebnou energii, nebo se pletu? V čem je tyristorová regulace lepší?

Najde se tady někdo, kdo topí ve svém bytě elektrokotlem, kdo by mi poradil, jaký kotel a regulaci nejlépe zvolit, zda trubky  vést zdí,  podlahou, nebo je táhnout po zdi (povedou pouze ve vytápěných prostorách),   případně další vychytávky.  Jinak  manželce se moje řešení s elektrokotlem  nelíbí,  právě kvůli těm trubkám a raději by panely  s akumulací. 

No, topím plynem, ale ve vašem případě je třeba zvážit pohodu tepelnou a rodinnou. Nezávidím vám to dilema.  :D

Pokud je použitý nějaký teplovodní systém, dá se "krmit" různými zdroji - může to být elektrokotel, plynový kotel, tepelné čerpadlo, kotel na pevná paliva ...

Těžko odhadovat, jak se bude dále v budoucnu vyvíjet situace kolem energetických zdrojů, ale v případě teplovodního systému lze jen poměrně jednoduše vyměnit např. elektrokotel za plynový kotel nebo něco jiného a nezasahovat do rozvodů.

Pokud se použijí přímotopy, jste odkázán jen na jeden zdroj.

Ono to zas tak jednoduše nejde. Při zřizování plynového kotle potřebujete vyvložkovaný komín a zařídit přívod vzduchu. To zní jednoduše, ale pokud v domě není volný komín, nebo komíny chybí vůbec, musel byste trubku vést po fasádě - fuj. Dále místo na chodbě pro plynoměr a pravidelné revize kouřovodu a kotle. Přívod vzduchu zase obvykle znamená zničit si dveře nebo udělat díru ve zdi. Zařídit tepelné čerpadlo nebo solární panely v bytě většinou znamená namontovat něco na stěnu nebo na střechu a vést od toho trubky do bytu.

V principu s panem Hasalou souhlasím, ale v případě bytu je třeba uvážit i tyhle okolnosti. Topit elektřinou, jakožto nejušlechtilej ší formou energie, je jako čistit si boty krajkovým ubrusem, ale někdy to jinak nejde. Když už, tak doporučuji akumulační kamna, jsou lepší pro energetiku  :)

No zrovna u plynových kotlů přece existuje možnost tzv. TURBO, kdy je kotel nástěnný a je zapotřebí jen jeden otvor skrz zeď, který slouží pro přívod vzduchu i pro odtah spalin ...


Hmm. Pro enegetiku je to určitě výhodnější, ale pro koncového uživatele je určitě podstatnější uživatelské hledisko a zde mají ak. kamna celou řadu nevýhod. Navíc nejsou zrovna "IN" - při revizích procházím poměrně dost novostaveb a ak. kamna jsem ještě nikde neviděl, nová ak. kamna jsem připojoval naposledy někdy v roce 1988 ...
Osobně se mi z elektrického topení podobného charakteru asi nejvíce zamlouvají přímotopy s akumulací - vzhledem i charakterem připomínají klasické radiátory.

Co se týká el. vytápění, za nejúčinější, neúspornější a nejpraktičtěší osobně považuji kombinaci el. podlahového topení se stropními infrapanely.

Kolego Hasalo, to už dávno neplatí. I tento kotel potřebuje komín. :(

Bohužel  podlahové vytápění v bytě nelze realizovat.  Řešení  vytápění elektrokotlem se mi zdá  jako dobré, až na ty roury ??,   které asi potáhnu po zdi. Nechce se mi  rozbíjet půl bytu a navíc roury povedou pouze vytápěnými prostory, takže ztráty neřeším. Zpočátku jsem byl hodně zapálený do přímotopných penelů s akumulací Mirava, Evo, Zefyr  ap.,   bohužel se mi však nedostalo uspokojivých odpovědí, co se týče funkčnosti těchto panelů a v mém okolí neznám nikoho, kdo by tyto panely k vytápění používal. Víceméně jsem se dočetl, že jsou to vlastně přímotopy a také se tak i chovají. Tak nevím. Škoda, že  není někdo, kdo by mě přesvědčil o opaku a  kladech těchto panelů.  Líbí se mi však u nich možnost regulace  týdenním digitálním programátorem, umístěným v každé místnosti zvlášť, bez nutnosti jakéhokoliv  manuálního zásahu do chodu topení.  Tímto způsobem se dle mého názoru nechá dosáhnout  úspory energie (v době nepřítomnosti temperování,  v době kdy jsou členové domácnosti doma vytápění na komfortní teplotu).  U elektrokotle je ta regulace malinko složitější -   dle vnější teploty se musí nastavit výkon kotle a musí se štelovat  hlavicemi, jinak s tím týdenním programem to asi bude stejné.

S tím rozbíjením domu to není až tak hrozné.
Podobné situace se obvykle řeší povrchovou montáží po obvodových stěnách. Používají se relativně slabé měděné trubky, které vedou cca 10cm nad podlahou. Rozhodně to není tak hrozné, jak by se mohlo zdát, žádný velký *nepořádek* z toho není ...

Co se týká přímotopných topidel s akumulací, jak už jsem dříve psal, vzhledem i stylem se podobají klasickým teplovodním radiátorům (deskovým).
Jejich povrchová teplota je stejná jako u klasických radiátorů, cca 60 - 70°C.
Oproti klasickým přímotopům se pomaleji ohřívají, zůstanou ovšem teplé i nějakou dobu po vypnutí. V případě připojení na 20 hod. sazbu pro el. topení (D45d) nekolísá tolik teplota místnosti při  vyšším tarifu.

Existují plynové kotle, které mají přívod vzduchu a odvod spalin vedený soustředně, podobně jako "vafky". Při výkonu, potřebném pro vytápění bytu byste podle mne stejně potřeboval vyvést komín nad střechu.

Klasické akumulačky jsou velké a těžké, to je pravda. Měl jsem na mysli spíše ty kompaktnější, které se možná víc blíží přímotopu s akumulací. Jestli máte místo, mohl byste použít elektrokotel s akumulací - něco jako velký bojler s výměníkem. V době nízkého tarifu se ohřívá voda v izolované nádrži a podle potřeby přes výměník se teplo žene do radiátorů. Zároveň se odebírá teplá voda pro mytí a vaření.

Na radiátorech můžete mít elektricky ovládané ventily, samotný kotel pak může být jen hloupá topná tyč s termostatem, vše ovládané řídícím systémem.

Viděl jsem velmi pěkně udělanou instalaci etážového topení s přiznanými měděnými trubkami, které tvořily velmi pěkný estetický doplněk.

Dokáže mi někdo vysvětlit,  jaké výhody má  tyristorová regulace, oproti běžné regulaci (např. dig. programátoru)?

Třeba tu, že lépe ruší příjem TV/R na pokojovou anténu  :)

Ale vážně - proporcionální řízení výkonu lze realizovat i jinak - střídou, a trochu slušný programovateln ý pokojový termostat to umí.

P.S. oháníte se pojmem digitální programátor - to je ale široký pojem, od jednoduchoučký ch přístrojů, kde jediný přínos digitálnostii je digitální ukazatel teploty, po propracované regulátory umějící PID  regulaci a adaptaci na tepelně-dynamické vlastnosti vytápěného objektu.

A to je další věc, na kterou jsem se chtěl zeptat - PID regulace, např:

Siemens REV23 - týdenní programovateln é PID regulátory, rozsah nastavení teplot 5 - 35 °C, dvoubodový výstup, přepínací kontakty 24 -250 V AC, 0.25-6 A, automatická adaptace, optimalizace startu první topné fáze, možnost dálkového ovládání telefonním terminálem, ovládání pomocí rolovacího kolečka.

- co to vlastně PID regulace je, jak funguje a v čem spočívá její výhoda
- co je to ten dvoubodový výstup
- na co jsou tam ty přepínací kontakty 24 - 250V AC, 0,25 -6A
- co je to ta automatická adaptace a optimalizace startu první topné fáze

Co to je PID se řešilo tady: http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,13998.msg96431.html#msg96431
Jak funguje - třeba v případě toho REV23 funguje tak, že topí po proměnlivou část topného cyklu (zde 6-ti nebo 12-ti minutového) tak, aby topení dodávalo v průměru právě takový výkon, kolik je potřeba, s minimálním kolísáním teploty. Výhodou je lepší komfort při malinko nižší spotřebě energie.

Dvoubodový výstup - to jste našel kde? V manuálu se píše o dvoubodové regulaci, a myslí se tím možnost prosté ON/OFF regulace s hysterezí.

Kontakty tam nejsou to co píšete, ale jsou tam 24-250V AC, 6-2,5A a jsou tam od toho, aby ovládaly topení  :D  Přes nějaké relé či stykač,  protože s 230V/2,5A byste si moc nezatopil.

Automatická adaptace a optimalizace startu je samoučicí schopnost regulátoru najít si optimální nastavení vlastností regulační smyčky podle dynamiky systému, což by laik těžko zvládal, a schopnost zapnout/vypnout topení v předstihu tak, aby bylo teplíčko právě jen v době,  kdy to chcete.

Já mám už cca 13 let Landis a Gyr REV 21 /tehdy byl celkem drahý/ a po měsíci jsem jej přepnul na klasickou regulaci jako termostat ON/OFF protože jsme byli navyknutí na jiný režim topení a moc se nám to nelíbilo.Od té doby už jsem jej nepřepínal.
Nic proti nemám,každý je jiný a musí si vyzkoušet co mu vyhovuje.

REV21 neměl schopnost automatické adaptace, takže v leckterých podmínkách mohly jeho omezené možnosti dělat potíže.

Na PID regulaci jsem se ptal z toho důvodu, že je nabízena  jako  regulace k přímotopným panelům s akumulací zn.  Zefyr - konkrétně tam je nabízen Siemens. Po prostudování různých  příspěvků o PID regulaci se mi  tato regulace vůbec nejeví jako špatná volba.  Sice je o něco dražší než regulace  vyp.-zap.,  ale asi uživateli přinese větší komfort a  kolísání teploty nebude tak znatelné.   Zajímalo by mě zda uvedenou regulaci lze užít i pro řízení elektrokotle?

Zajímalo by mě,  kdybych elektrokotlem  topil i ve VT,   kvůli zachování tepelné pohody,  jakou částku navíc bych tak asi protopil?

Pokud se ptáte na princip regulace, pak ano, lze. Vďaka (lehni, robote!) tepelné setrvačnosti vodního systému ale bude rozdíl v chování oproti ON/OFF termostatu (s malou hysterezí) jen minimální, zvláště pokud byste si v zájmu šetření instaloval na radiátory termoregulační hlavice.


Abych to přeložil do češtiny, ptáte se, kolik vás bude stát, když nedodržíte smluvní podmínky pro sjednaný tarif. a dodavatel se to nedozví, že? To není otázka pro toto fórum.

Tak to jsem nevěděl, že bych tím porušil smluvní podmínky.  Dotaz beru zpět.

V zásadě je to jedno co použijete, důležité bude jakou tepelnou izolaci má váš byt! A tím tedy ztráty energie !

protože se jedná o zděnou budovu, více vám naakumulují stěny domu, než ty cihličky. Záleží na vás. Vypínání u vysokého tarifu je cítit v podkrovních vestavbách, kde je je sadroš. Tam se nic nenaakumuluje. co se spotřeby týče, watt je watt, je jedno, jak jej vyrobíte. Snad jedině u podlahovky, např. rohože do lepidla, byste dosáhl lepší pohody a možná byste topil méně.

První co musíte udělat pro rozhodnutí je zjistit energetickou potřebu bytu. Potom můžete pokračovat dál, jinak je to je rozhodování podle subjektivních pocitů!

Z vlastnej skúsenosti: Starší dům, kúrili sme gamatkami. Spotreba veľká /každá izba jedny gamatky a teda na kadej izbe straty v účinnosti/. Neskôr sme dali konvektory do izieb, každý 2000W, kúrilo to síce, aj na spotrebe to bolo vidieť, ale od spodu bolo stále chladno. Teraz mám podlahovku - vykurovacie el. rohože. Spotreba trošku nižšia ale zato teplúčko. Možno s teplomerom by som nameral nižšiu teplotu ako predtým, ale keď máš od nôh teplo ...  :D. Problém však môže byť v budúcnosti, keď sa nedajbože stane niečo s rohožou. To nezostane nič iné, než podlahu rozbiť, prípadne, ak sa dá, tak rozobrať /plávajúca podlaha a pod./. Snáď ti to trošku pomôže v rozhodovaní.

Jak jsem psal v  bytovém domě  lidé topí přímotopy, akumulačními kamny i  elektrokotly, každá domácnost jinak. Převažují však  přímotopy,  které   byly instalovány v roce 1994, nebo 1995, kdy byl dům odříznut od centrálního vytápění.  V bytě který kupuji jsou přímotopy.  Tepelné ztráty bytu jsem si zatím zpracovat nenechal.  Byt je krajový na severní straně  bytového domu, velikost 60 m2 + 7m2 lodžie,  nachází se ve 2. NP ze 3,  dům je postaven z pálených cihel, šíře zdí je 45 cm, zdi nejsou zatepleny,   okna jsou nová, plastová s dvojsklem, nadmořská výška cca 300 m.n.m. - dle  uvedeného usuzuji, že tepelné ztráty budou průměrné. Jak jsem zjištoval, průměrné platby za elektřinu jsou +- 2.500,-Kč.  Pouze jeden nájemník, který má krajový byt pod střechou se vychyluje od průměru a za elektřinu platí 3.500,-Kč. Ten topí akumulačními kamny.  Takže ono je asi opravdu  jedno čím se topí, důležité je, aby byla tepelná pohoda a  bezobslužný provoz.  Jak jsem psal rozhodl jsem se pro elektrokotel, nicméně  do převzetí bytu mi ještě nějaký čas zbývá a  stále  v hlouby (nebo v hloubi? :() duše  zvažuji,  zda své rozhodnutí ještě nezměním  na panely Mirava, Zefyr, nebo Evo. Do akumulačních kamen se mi opravdu jít nechce z důvodu změny sazby a  stálých plateb za silnější jističe.   Podlahovým topením v bytě netopí nikdo, prý ho nelze instalovat.

Všetko sa dá, keď sa chce. Z elektrického hľadiska to asi problém nebude, keďže sa do bytov môžu inštalovať elektrokotle. /Samotné vykurovacie rohože podľa tvojho "rozmeru" max 67 m2 by mohli mať celkový príkon 67m2x100W/m2=67kW. Rohož sa však neukladá pod nábytok, kuchynskú linku a pod.,  takže pravdepodobne ešte menej./ Jediný problém vidím vo vlastnej pokládke. Celková výška podlahy by sa zvýšila cca o 5-10cm, podľa toho, akú hrubú spodnú izoláciu zvolíš. Sú na to samozrejme aj vzorce ale najlepšie, ak ťa to zaujíma, si to vygoogli. Stačí zadať "podlahové kúrenie/topení".  ;) Je veľa firiem, ktoré sa týmto zaoberajú. Keď tak ss.