Diskuse Elektrika.cz

Sedlová střecha, betonová krytina, hřebenová jímací soustava neizolovaná. Hřeben délka 17m, výška 8m. Ve třetině hřebene ční necelý metr nad hřeben zděný komín (Schiedel Absolut) s keramickou vložkou, ale také oplechovaný na průchodu střechou, s roxory v rozích komínových tvárnic (které zpevňují převážně jen nadstřešní část komína, tj. mají cca 1,2m délky) a s nerezovou čepicí.
Projektant namaloval dva půlmetrové pomocné jímače na koncích hřebenů a dva hlavní, metrové jímače ve třetinách hřebene. Jeden z těchto hlavních jímačů ve třetině hřebene umístil na komín.

Proč se mi to nelíbí - mechanické důvody - komín je zateplený 5cm kamenné vaty a omítnutý a vrtat se mi do toho nechce a perlinka a lepidlo na vatě se poničí i příp. nerezovou páskou - nemluvě o vzhledu.

A to podstatné - spočítal jsem si dostatečnou vzdálenost s v místě u komína a pro vzduch vychází 26cm a pro cihlu 53 cm. Takže když umístím jímací tyč na komín, je pravděpodobný přeskok výboje nejen do zpevňujících roxorů a oplechování, ale také přes nerezovou čepici a mokré uhlíkové saze až do krbových kamen v obýváku.

Z mého pohledu laika by měla být jímací tyč v této části hřebene umístěna ve větší než dostatečné vzdálenosti od komína, tj. třeba 60cm a výškou by měla převyšovat komín o tolik, aby byl komín s urč. rezervou pod jejím ochranným úhlem (v projektu mám malováno 77 stupňů).

Chápu to dobře nebo budu u projektanta za vola?
(ve stadiu hrubé stavby mi do domu udeřil blesk, tak možná zbytečně načítám)

Projektant se moc neobtěžoval, kromě výpočtu dostatečné vzdálenosti, ani s ochranným prostorem. Doporučil bych návrh trošku předělat. Řešil bych to více jednodušeji a s ohledem na budoucí využití střechy.

Jedna z variant by mohla být s jímači ve štítu (vyššími) a izolovanými svody nejkratší cestou na zemnící soustavu.

Dle vložených obrázků mi nepřijde, že by se jednalo o PD vypracovanou v rozsahu pro provedení stavby. Jeví se mi to jako běžný paskvil dostačující k založení do archivu stavebního úřadu (PD vypracovaná v rozsahu pro stavební řízení). Možná by bylo někdy dobré si uvědomit, že SÚ žádnou malůvku návrhu ochrany před bleskem nepožaduje a tak ji projektanti tvoří uplně zbytečně.
Pravdou je, že po mě ji stavaři chtějí a tak si říkám "čím víc papíru, tím více peněz". A neprotestuji.

Osobně bych to viděl na dva jímače připojené vodiči HVI. Vůbec bych se toho nebál. Střecha by tak byla připravena pro montáž FVE.

Souhlas. Častý problém je, že se stavebník již před zhotovením základového zemniče řídí zbytečnou malůvkou v DPS a když je již stavba pod střechou a má to štěstí, že pro montáž zvolil ektrotechnika, tak se dozví, že mu ze základového zemniče chybí vývod pro hlavní uzemňovací přípojnici (MET) nebo že by bezpečná ochrana před bleskem byla možná udělat výrazně jednodušeji. To by, ale musely být vývody ze základového zemniče jinde, než jak usoudil zedník.
Často se zapomíná, že ochrana před bleskem sestává z ochrany vnější (to co je vidět na střeše),   ale také ochrany vnitřní (umístění a volba přepěťové ochrany a pospojování).

Taková perlička:
Dnes mě volal jeden majitel nového RD, dělal jsem mu revizi, projekt byl, vše podle zákona.....
Měl včera úplnou kolaudaci, kolaudační technik chtěl jen nějaké prkotiny, nechtěl výchozí revizi .
Majitel mu řekl, že zatím nemá hromosvod /dům na kopci/ .....Stavební technik mu řekl, že ho nějaký hromosvod vůbec nezajímá! Kolaudace na jedničku i bez hromosvodu?
Tak jak je to podle zákona?? (poklona)

Zdenku, jsi na profesním portálu. Toto by snad mělo být všem jasné. Pokud někdo netuší, co znamenají slovíčka vnější a vnitřní, pak se musí jednat o Asiata, který "neumi šééésky".

Děkuji diskutujícím, že jsem se dozvěděl cennou informaci - když bych v budoucnu zvažoval FVE, byl by dobrou volbou izolovaný hromosvod. Dům je navíc na FVE ideálně orientován vůči světovým stranám i sklonem střechy, tedy se to jako možnost do budoucna nabízí. Zatím ne - dům je v pasivním standardu a podlahové vytápění vyhřívané TČ zem-voda jsme za poslední dva roky zapnuli jen dvakrát, aby se protočila oběhová čerpadla. Jinak jsme si vystačili s krbovými kamínky (nominální výkon 4,5 kW) po celou zimu pro celý dům a TČ ohříváme jen teplou užitkovou vodu. I když jsme po krachu Skautské energie spadli do velmi nevýhodných tarifů, platíme za elektřinu za celý dům do 3tis. Kč měsíčně. Takže návratnost FVE je pro nás vysoká a máme čas čekat na lepší podmínky, technologie...

Teď už máme zaplacený materiál na neizolovaný hromosvod - a ten vyšel (přestože u některých komponent jsem trval na značce Dehn) docela levně, tedy ho realizujeme. (Zarazila mě u Dehnu ani ne tak cena, to jsem věděl, ale doba dodání - prý to jde z Německa a mám počítat 14 dní).

Ale nedostal jsem od vás odpověď na otázku o vhodnosti umístění jímače na komín. Včera jsem za projektantkou byl a seznámil ji s mými pochybnostmi. S vhodností umístit jímač mimo komín z důvodů mou popsaných souhlasila, rovněž tak s navrženým umístěním. Roxory v rozích komínových tvárnic neuvažovala, rovněž tak ne oplechování při průchodu střechou. Když jsem mluvil o vodivých sazích v komíně, měl jsem pocit, že se na mne dívá poněkud shovívavě. Izolovanou variantu nezmínila vůbec a já se neptal - byl jsem u ní ještě před přesunutím diskuze do části B.

A překvapila mě ještě jedna věc - konzultoval jsem vhodnost doplnění vnitřní ochrany, aby bylo chráněno zejména ne-levné TČ fy Vaillant. A závěrem rozvahy šéfa stejné elektrikářské firmy bylo, abych si spíše načetl podmínky smlouvy s pojišťovnou, než realizoval třístupňovu ochranu. Že to přepětí v síti by to stejně nemuselo zachytit.
(Pospojení uvnitř mám uděláno všeho se vším dost pečlivě a základový zemnič jsem dělal podle Kníšky). 

Skutečně jsou saze v komíně vodivé? (logika velí ano..,  ale znáte nějaký případ z praxe?) U oplechování mi řekla, že se možná nevyhnu přeskoku od hřebenového vedení, ale přinejhorším to tam prostě udělá dírku v plechu, tak je potřeba to občas kontrolovat. Bezpečná vzdálenost s vychází od hřebenového vedení k oplechování na hraně, ale ještě dobře.

Mimo HVI - máte názor ohledně umístění předmětného jímače neizolované soustavy v blízkosti komínu?

váš názor na vícestupňovou přepěťovou ochranu a TČ?

https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-blesk-vletel-v-kosicich-do-komina-rodinneho-domu-zdemoloval-cele-podlazi-40070244 (https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-blesk-vletel-v-kosicich-do-komina-rodinneho-domu-zdemoloval-cele-podlazi-40070244)

Stoprocentně účinná orchrana proti přepětí neexistuje ale můžeme se bavit o procentech respektive o vyjádření praděpodobnost i počtem devítek v desetinném čísle. Nepřipadá mi to bezvýznamné.
Další, trochu jiný úhel pohledu: pokud zafunguje vnitřní přepěťová ochrana, elektronika ve Vašem domě funguje bez problému dál, pokud ne, začínáte řešit náhradu škody s pojišťovnou a sjednávat termín výměny poškozených komponent. Během té doby některé docela důležité systémy v době nefungují a to není nic příjemného.
Kdybyste neměl celkem novou stavbu, kde se dá předpokládat docela slušně provedení základový zemnič, rozvody odpovídající současným požadavkům tak lze počítat, že dobudování zemniče, MET a 3 stupňové přepěťové ochrany bude s výkopovými a zednickými pracemi a případným úplným předěláním rozvaděče velmi nákladné.
Spíš než pojišťovně věřím přepěťové ochraně instalované na základě neodfláknutého projektu.
U pojišťovny bych měl obavy v současné době, že bude tlačit na aktualizaci pojistné smlouvy s ohledem na inflační vývoj a že každým odpracovaným rokem čerpadla sníží plnění o jeho amortizaci. Ale na pojištění  nejsem žádný expert, nechci vás strašit.
Poud se rozhodnete realizovat nějakou formu přepětové ochrany, vyměňte elektrikářskou firmu. Je totiž moc fajn, když zhotovitel svému dílu věří a dá za něj ruku do ohně (a necukne když doplatek za dokončené dílo podmíníte výsledkem revize od nezávislého revisního technika).
Zkuste si trochu počítat jako autor téhle bakalářky https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/64718/F3-BP-2016-Maly-Ondrej-Ekonomicke_zhodnoceni_implementace_ochrany_pred_atmosferickym_prepetim.pdf?sequence=-1&isAllowed=y (https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/64718/F3-BP-2016-Maly-Ondrej-Ekonomicke_zhodnoceni_implementace_ochrany_pred_atmosferickym_prepetim.pdf?sequence=-1&isAllowed=y)