|
|
|
|
|
|
vkb
|
|
« Odpověď #5 kdy: 24.04.2008, 16:03 » |
|
Ctu to a nenalezam slov, jaky v tom je neporadek. Ten, kdo si to poradne pospojuje a bude se jednou rukou drzet treba vodovodni baterie na plastovem potrubi a druhou faze, to dostane s plnou paradou. Ten kdo ne, nestane se mu nic. Pro pripadne kritiky: nez neco napisete, spocitejte si PROUD ktery by tekl pres vodovodni rad, nebo odpad. Zarubne se nepripojuji. Pripojuji se jen ty kovove predmety, CO MOHOU ZAVLECT NAPETI ODJINUD. . VKB
|
|
|
|
Josef Kuhn
Offline
|
|
« Odpověď #6 kdy: 24.04.2008, 16:38 » |
|
|
|
|
|
Kamil Novák
OSVČ
Offline
|
|
« Odpověď #7 kdy: 24.04.2008, 21:21 » |
|
Nevím co vás vede k tomuto závěru. Soud apriori nevyslovuje ani souhlas ani nesouhlas s nálezem znalce. Jedná se o odborný názor v konkrétním případu, který by měl znalec podepřít věcnými argumenty. V každém případě ale platí obecné pravidlo, že když je řešení provedeno alespoň podle platných předpisů, tak že je riziko sníženo na únosnou míru. A jelikož pospojování vodivých mísících baterií, napojených na plastové (nevodivé !) potrubí není za určitých podmínek ve většině případů nutné a toto je uvedeno v dosud platném technickém předpisu, tak je při splnění těchto podmínek vaše obava zbytečná. I když při našem soudnictví.... kdo ví ?
|
Revizní technik E2/A - specializace na přístroje a zařízení ve zdravotnictví. působnost : zdravotnictví - celá ČR, ostatní revize - Královéhradeck ý, Pardubický a Liberecký kraj
|
|
|
ALCR
|
|
« Odpověď #8 kdy: 24.04.2008, 21:42 » |
|
Takové shrnutí mě známých informací.
U kovových zárubní bude záležet na tom jestli jsou izolovaně uložené, pokud se například budou dotýkat železných roksorů v panelu, nebo kovové části sádrokartónové konstrukce, kovového potrubí a podobně, tak v těchto případech se rozhodně musí připojit na doplňující místní pospojování.
Co se týče vodovodních baterií, pokud mezi kovovou baterií a nějakou vodivou části (např. staré kovové potrubí, kovová nádoba ohřívače vody a pod.) je více jak 2m plastového potrubí považuje se tato baterie za nevodivě uložený předmět a pospojit se nemusí. A ony zmiňované zemnící svorky ZS4, lze použít jen v některých případech a to ještě za předpokladu, že vodoinstalatér bude spolupracovat. Jestli je předmět izolovaně uložený se ověří měřením izolačního stavu proti ochranným vodičům a jiným vodivým částem v místnosti, doporučení ČES uvádí, že aby mohl být předmět považován za izolovaně uložený musí mít izolační odpor více jak 100kΩ. Když na to přišla řeč rozhodně zahrnujte do doplňkového pospojení kovovou konstrukci sádrokartonů, mě se osobně jednou stalo, že sádrokartonáři provrtaly kabel vrutem tak šikovně, že chytli jen fázi a pustili ji do celé konstrukce, přišlo se na to až když si majitelka stěžovala, že když myje podlahu tak dostává rány, zjistilo se, že mezera mezi podlahou a sádrokartónem není vyspárovaná a při mytí podlahy zateče voda až ke kovové konstrukci stěny. Od té doby konstrukce sádrokartonů pospojuji.
Pokud jsou mé informace v nějakém bodě mylné opravte mě, budu vděčný.
|
|
|
|
František Jiráček
Offline
|
|
« Odpověď #9 kdy: 25.04.2008, 06:11 » |
|
Nakonec jsme skončili u soudu . Mě ta otázka opravu zajímá. Stará ČSN se zmiňuje o tom, že futra nejsou konstrukční prvek. Edice 2 už ne. U ta voda je taky šalamounsky podaná. Podle mě pospojit všechno, nebo nic.
|
|
|
|
Jan Alin
Offline
|
|
« Odpověď #10 kdy: 25.04.2008, 06:48 » |
|
Podle mě pospojit všechno, nebo nic.
Tak to je konečně projev rozumu, mám stejný názor ale kolikrát už jsem za něj dostal vynadáno že to není v normě a ono nejde. Přitom když chci něco chránit tak že to uvedu na stejný potenciál tak ten potenciál musí být všude a ne jenom někde.
|
|
|
|
Rozmahel Vladimír
OSVČ
Offline
|
|
« Odpověď #11 kdy: 25.04.2008, 07:48 » |
|
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,7735.0.htmlOno s tím potenciálem to může být složitější než se zdá. Pokud správně zareaguje ochrana / chránič / při poruše, tak o moc nejde. To pospojování není samospasitelné . Pokud tedy bude vše kovové pospojováno, tak jak bude chráněna bosá osoba stojící na podlaze / dlažba / při dotyku na tyto části? Pospojováním? Pospojování řeší pouze dotyk mezi dvěma vodivými částmi.
|
|
|
|
Radim Strycharski
Offline
|
|
« Odpověď #12 kdy: 25.04.2008, 16:00 » |
|
To Rozmahel:
Naprosto souhlasím. Smysl pospojování je v tom, že se na něm může objevovat napětí po neurčitou dobu. Takže osoba může být "trvale" pod napětím, u kterého je snaha, aby bylo všude stejné. Přitom přístupných vodivých částí se člověk dotýká obvykle jen jednou rukou, kdežto na podlaze se stojí pořád a tak nejpravděpodob nější situace je současný dotyk ruka-noha. Kdesi je napsáno, že pokud podlaha není izolační, musí se zahrnout do doplňujícího pospojování. Jaká je podlaha v koupelně? Jednou izolační, podruhé absolutně neizolovaná. A jak pospojit podlahu, ve které není podlahové topení? Možná, že by někdo dokázal, že potenciál přivedený od vody z plastového potrubí by mohl být nebezpečný při současném dotyku na blízký radiátor, ale bylo by také záhodno vyčíslit pravděpodobnos t vzniku takové konstelace výskytu poruchy a pozice osoby, při které by mohlo dojít k úrazu. Troufám si tvrdit, že je něco takového velmi nepravděpodobn é. Daleko důležitější je podle mně instalace proudových chráničů do maxima obvodů, kam to jen lze.
|
|
|
|
Jan Alin
Offline
|
|
« Odpověď #13 kdy: 25.04.2008, 16:02 » |
|
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,7735.0.htmlOno s tím potenciálem to může být složitější než se zdá. Pokud správně zareaguje ochrana / chránič / při poruše, tak o moc nejde. To pospojování není samospasitelné . Pokud tedy bude vše kovové pospojováno, tak jak bude chráněna bosá osoba stojící na podlaze / dlažba / při dotyku na tyto části? Pospojováním? Pospojování řeší pouze dotyk mezi dvěma vodivými částmi. S tím se dá jen souhlasit. Upřímně řečeno to pospojování v koupelnách nikdy nic moc neřešilo ale chrániče nebyly. Pokud ho však provádím tak má větší smysl pospojit všechno než pospojit jen něco. Buď musím člověku zabránit překlenout rozdíl potenciálů aby přes něj netekl proud nebo ho musím izolovat aby přes něj netekl proud nebo ten proud detekuji a vypínám přívod. Bacha na důvěru v chrániče, 15mA ho nechá chladným ale člověka pěkně rozpohybuje .
|
|
|
|
Jan Alin
Offline
|
|
« Odpověď #14 kdy: 25.04.2008, 16:11 » |
|
Možná, že by někdo dokázal, že potenciál přivedený od vody z plastového potrubí by mohl být nebezpečný při současném dotyku na blízký radiátor, ale bylo by také záhodno vyčíslit pravděpodobnos t vzniku takové konstelace výskytu poruchy a pozice osoby, při které by mohlo dojít k úrazu. Troufám si tvrdit, že je něco takového velmi nepravděpodobn é.
Sice souhlas ale napadlo mě při tom jak moc pravděpodobné je že se žena koupe ve vaně, přijde kočka a shodí do vany fén který leží vedle na sušáku a je zapnutý v elektrice načež přiběhne bývalý manžel který je vedle v pokoji a snaží se ji zachránit. Kdyby v nemocnici neumřela je to dobrý vtip takhle to moc k smíchu není. Nedávno to bylo v TV a někde tady se to tuším taky probíralo. Další věc je co se tam stalo ve skutečnosti, kdo vlastně osočil tu kočku?
|
|
|
|
Radim Strycharski
Offline
|
|
« Odpověď #15 kdy: 25.04.2008, 18:37 » |
|
To: Alin
A to je právě ono. V případě toho fénu by se právě uplatnil spíš chránič než nějaké pospojování. Těžko si také představit dílčí proudovodné cesty, když spadne zapnutý fén do vany. Určitě je ale lepší cesta přes jakkoliv mýdlovou vodu z L do N přímo ve fénu než někudy přes tělo. Jestliže ta žena utrpěla úraz, muselo dojít k úniku do země a tam je nejlepší záchranou chránič, byť třeba až s nejčastějším proudem 23 mA.
Ještě k tomu pospojování baterií na plastovém potrubí: Jaká je pravděpodobnos t, že se na částečně kovové vodovodní potrubí dostane 230 V a proud půjde zrovna do koupelny přes plast a ne přes starý kov do řádu? No nejspíš půjde asi do toho řádu. Pokud je v plastu celá stoupačka, nemáme se o čem bavit. Pokud mám celé vodovodní potrubí z kovu a dobře náhodně uzemněno a poslední metr je z plastu, jak jsem to onehdy viděl, kam se asi zase požene proud podle vzniklého potenciálu? Vodovodních potrubí, která fungují jako výhradní PEN, je asi dost. Těžko by na nich ale asi dlouhodobě vydrželo plných 230 V, aby si toho někdo nevšiml jinak (a ne zrovna při koupání).
A co se týče zárubní, tam není co řešit. Pokud je v nich schovaný vypínač, jednoznačně pospojit. Ale ta doba už je pryč, dnes by už nikoho nenapadlo dávat do futer vypínač a v těch, kde to je, asi žádné pospojování není. V ostatních případech je pospojování futer nesmysl.
|
|
|
|
|
ferdo
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #17 kdy: 25.04.2008, 21:38 » |
|
To: Radim Strycharski
Pospojování mělo význam v době kovových van ale dnes když je vše z plastu ztrácí i ten poslední kladný efekt. Osobně jsem spíš slyšel jak se po pospojení zavlekla fáze do koupelen v paneláku než že by to někomu zachránilo život. ě.
Keď to pospojovanie bolo urobené správne ťažko predpokladať že by k takému niečomu malo prísť musel by to byť súbeh velmi veľa okolností hlavne v paneláku osobne sa domnievam že pri TNC a pri AL kábloch to bola veľmi rozumná vec videl som byt na vlastné oči kde bol pred meraním odpojený PEN a majiteľ si ničoho nevšimol a tak 3 izbový byt bežal cez pospojovanie.
|
|
|
|