Diskuse Elektrika.cz

Měřič izolačního odporu PU 590
    Měřič izolačního odporu PU 590. Zaslechnu to na výstavě ... Táto, k čemu je tento měřák? Představ si, že elektrické rozvody jsou obklopeny ochrannou vrstvou, která se nazývá izolace. Tato izolace je důležitá, protože zabraňuje úniku elektrického proudu z daného obvodu. Tento PU 590 umožňuje zjistit, jak dobře izolace funguje. Principem fungování měřiče izolačního odporu je, že na zařízení se přivede zkušební napětí. Poté měřič sleduje, kolik ...
   
    Související ...
    ... elektrovinka k tomuto diskusnímu vláknu zde! (https://elektrika.cz/data/bleskovky/meric-izolacniho-odporu-pu-590/@@eview)
   



           

Prístroj je síce archaický, ale samotné meranie izolačného odporu je základ odhalenia mnohých porúch v inštalácii. Samozrejme aj overenie základnej bezpečnosti inštalácie.
A úplne neoceniteľným pomocníkom je pri hľadaní porúch, ktoré spôsobujú vypnutie chrániča.

Starší přístroj, ale ve své době zajímavý, např. svými malými,  kapesními rozměry.

Zajímalo by mě, jak měříte izolaci u světelných obvodů, když už jsou svítidla přes vypínač zapojené? Norma říká, měřit odpojené ale v praxi nereálné... revizní technik přijde, když je dílo hotové a přece nebude odpojovat z každého okruhu poslední svítidlo, aby vyzkoušel izolaci mezi fázi a zemí atd.

Kdysi dávno na to stačilo vyndat žárovku z objímky.

ano ale dnes máme LED svítidla, DALI svítidla...

Nové technologie s sebou nepřináší jen samá pozitiva. Měření izolačního odporu se provádí napětím, které není kamarádské k LED světelným zdrojům a nové světelné zdroje nejdou tak jednoduše rozbrat a rozpojit. Buď někdo vypracuje a prosadí jinou metodiku měření nebo bude potřeba odpojit pro takové měření veškeré světelné zdroje a regulátory. Další možnost je, že někdo prolobuje, aby takové měření pro získání revize není potřeba. Dnes tyhle úvahy vypadají zcela absurdně ale kdyby někdo před 40 lety přišel s tím, že fázový vodič nemusí být v zásuvce nalevo od kolíku....
to PUčko je hezký ale jak říkali kabeláři: MEGGER (ten ve dřevěné krabici a s klikou) ničím nenahradíš!

U staršího rozvodu v TN-C mě jakýkoliv spotřebič (zapnutý) znemožní změření izolačního stavu, L má pak "svod" na PEN a PEN bývá ještě někde "spojen se zemí"

Trochu lepší situace je u TN-C-S, tam už by rozvod za bodem rozdělení spojen se zemí být nikde neměl. Takže za vypnutým chráničem se dá izolační stav proti zemi změřit

Pokud je pro někoho 500V moc, norma připouští měření napětím 250V

Ale co nám prozradí měření izolačního stavu? U rozvodů něco naznačí, ale u připojených zařízení je to "sázka do loterie",  protože některé části, komponenty se připojují až při různých režimech provozu a pokud se odpojují "dvoupólově",  nemusí se to na izolačním stavu projevit. Více pak prozradí unikající proud při různých režimech

Stará pračka (myslím že to byl Siemens) několikrát "shodila" proudový chránič, izolační stav v desítkách MegaOhmů, v zásuvce bez chrániče proběhl celý prací cyklus. Kondenzátor u motoru měl prasklý obal a svod na kostru. Ale ten kondenzátor se pomocí relátek připojoval na jedno nebo druhé vinutí, takže při měření izolačního stavu v klidovém stavu se to naměřit nedalo

To je běžný způsob zapojení u praček s asynchronním motorem. Motor při praní reversuje, aby se zvýšil prací efekt. Vinutí motoru (hlavní a pomocné) jsou stejná a běhový kondenzátor (8 až 20 uF) je připojen mezi ně. Programátor (jedno zda mechanický či elektronický) připojuje napájení dle potřeby. Je-li pračka v klidové poloze, není připojeno nic. Novější pračky používají motory komutátorové a reversace se provádí komutací přívodů ke kartáčům (uhlíkům). Tam žádný běhový kondenzátor není. V těchto typech praček zlobí pouze odrušovací kombinace, která je na vstupu a je připojena na přívod trvale. Pokud ta je vadná, tak se při měření isolačního stavu projeví. S tím jsem se setkal často, mnohdy dochází k výpadkům chrániče velice nepravidelně.

Jojo, pěkná teorie. Jednou jsem při VRZ u zákazníka lezl po žebříku, sundával kryty ze svítidel a měřil Z a izolační odpor. Chodili se na mě koukat z celé haly, že to ještě nikdy neviděli a co to vlastně dělám (jako že to je revize? To žádný RT nikdy nedělal) a to se jedná o "lepší" firmu, kde se revize od stolu moc nedělají.
No, mohl jsem si to dovolit, měl jsem tehdy v projektu čas a peníze navíc a revize mě neživí, ale že by se to dělalo běžně;)?

To není teorie- to jsou reálné možnosti jak to technicky řešit - buď vznikne jiná metodika a přístroje  pro takové měření (které ovšem nebudou mít tak dobrou vypovídací schopnost o kvalitě naměřených výsledků, nebo se bude měřit Riso s odpojenými LEDkami a nebo se zavřou všechny oči a udělá se revize od stolu.... Napadá vás ještě jiné řešení? (pokud možno skutečné, respektující fyzikální zákony)

Jiné řešení podle mého názoru není. Tedy máte samozřejmě pravdu. Moje poznámka o teorii necílila na fyzikální a technické prinicipy, ale na nedůslednost některých RT. Neříkám samozřejmě, že všech.

Áno, spomenul ho Jirka Schwarz: meranie unikajúceho prúdu.

Ano ale na to je potřeba změnit metodiku a je otázka jestli vypovídací schopnost takového měření při běžném síťovém napětí bude dostatečná.  Pokud budu chtít změřit izolační odpor o velikosti 1MOhm při 230V, tak se bude jednat o proud 0,23mA jenže podobý unikající proud může mít na svědomí i kapacita mezi vodiči nebo mezi zemí o velikosti několika nanofaradů. Takže to opravdu není o tom, že si někdo jen tak vymyslí metodiku měření na místě a použije k tomu měřící přístroje primárně určené k něčemu jinému.

Základní rozdíl je, že isolační stav se měří stejnosměrnýmn napětím, tedy není ovlivněn délkou a kapacitou vedení jako v případě unikajícího proudu.

Je jedna řada UPS APC
Izolační stavy se tam běžně měří kolem 2 MegaOhmů, je to dané použitými prvky pro ochranu proti přepětí
A na webu výrobce je dohledatelné jakési vyjádření nebo návod že se nemusí měřit izolační stavy, že stačí ověřit unikající proud