Diskuse Elektrika.cz

Potřebuji pod bleskosvodem protáhnout tři kabely. Bohužel, stavebně to tak po letech vyšlo. Jak ty kabely ochránit proti tomu, aby do nich přeskočilo napětí od blesku?

Pomohlo by, když je dám do ocelové trubky? Viz foto. Pokud ano, je nutné tu trubku uzemnit? Nevím jak a kam... jestli k tomu bleskosvodu nebo udělat vedle druhou zemnící tyč a připojit ji na tu?

Nebo tím situaci naopak ještě mohu v nějakém ohledu zhoršit?

Použijte kabel CUI
https://www.dehn.cz/sites/default/files/uploads/dehn/DEHN-CZ/pdf/Brozury/Publikace_2015/dehn-ochrana-pred-dotykovym-napetim-vodic-cui.pdf

Nechtěls říci HVI?
Jsem zmaten :)

Je to ve výši horního konce ochranného úhelníku a revizní svorky, CuI by měl stačit. Tedy co se týče přeskoku.

No, beru tedy zpět spolu s omluvou Pavlovi Horskému, mýlil jsem se.
Ještě se optám, jak vodič spojujete pod zemí se zemničem (cu, přechod, koroze....)?

Je to domek z 80. let, takže co je pod zemí dnes už nikdo neví. Koukal jsem na ten CUI, stojí to 7,5 tisíce za 3,5 m. Díky za tip, ačkoliv bych rád, tak ale to si dovolit nemohu. Vrátím se k dotazu s protažením kabelů skrz ocelovou trubku. Má to nějaký efekt?

Uzemňovací soustava je v provedení A nebo B?
Jak je tam udělané hlavní pospojování a vyrovnání potenciálů? Jak daleko je místo křížení od místa vyrovnání potenciálů?
Jsou tam nějaké ochrany proti přepětí?

Od toho se budou odvíjet rizika vašeho nesprávného řešení

K tomu bohužel nemám dost informací. Jestli to pomůže, tak takhle... domek je ca 10x10 m z 80. let. Jsou na něm dva svody, na protilehlých stranách domu. Ty vedou kamsi do země, ale jestli jsou pod zemí nějak propojené, to nikdo neví, dokumentace od domu už není. Z toho, co jsem viděl, když byla zemina trochu odkopána, tak bych si tipl, že asi nebudou. Na střeše propojené jsou k jedné společné tyči.

Bude to špatně bez trubky, i s kovovou trubkou. Správné a hlavně funkční navrhnuté řešení je pro vás drahé. Tak se to snad neprodraží v případě problému během bouřky. TO by stálo asi vaši rodinu mnohem, mnohem více.

Tak nevim, ale vsichni tady mudrujete, tajemni jak hrad v Karpatech, ale proc by nesla pouzit trubka, to tu neobjasnil jeste nikdo. Zatim je jedinym argumentem “to nejde, protoze to nejde”. Pokud jde pouzit CUI, tak lze predpokladat, ze dostatecna vzdalenost je uz velmi mala, az zanedbatelna. A snad tady nechce nikdo tvrdit, ze ocelova trubka je mene odolna vuci vyboji/prurazu, nez plastova izolace CUI?

Ony hromosvody snesou lecjakou lidovou tvořivost jen dokud do nich neuhodí. A úder blesku na našem území v současnosti není moc častý.

Popis vašeho domu je vcelku jasný, jak se dělaly hromosvody v 80. letech víme. Mé osobní doporučení (není podle současných norem ale to váš hromosvod taky ne) je najít pro kabely jinou cestu a dodržet od svodu vzdušnou vzdálenost alespoň 1,5m (máte co do činění s napětím nad 1MV při zemním odporu zemnicí soustavy do 10Ohm). Podlaha nebo strop to jistí v případě, že pro vedení není vhodná trasa ve stěnách.

Po vyučení jsem začínal jako elektrikář na stavbách, takže pro mne něco rozbourat a zas to pak dát do původního stavu není moc problém  :D.

Perfektně uzemněná trubka jistě pomůže, ale v jaké míře se neodvažuji tvrdit.
Což tak zbaběle utéct od problému protažením vedení v inkriminovaném místě vnitřkem budovy?

 :D

Jinak ale i to, co má zemní odpor třeba jen 0,1Ohm může být pro rázovou vlnu z blesku úplně nezajímavá cesta do země. Jednou jsem to zažil na EMC zkušebně, kdy si to vzala rázová vlna z generátoru místo po našem kabelu rovnou vzduchem do normou předepsané zemní roviny a všichni jsme z toho byli rázem bledí a se stojícími vlasy na hlavách  :D

A co tak udělat kolem vedení oblouček? Pokud by to bylo podle ČSN EN 62305, tak v této výšce u LPL III by to bylo ca 12-15 cm ve vzduchu a dvojnásobek v pevném materiálu.

Pokud je ale hromosvod udělán tak, že nahoře je spojený s vnitřkem a na konci svodů jsou samostatné zemniče nevalné kvality, tak je lepší za bouřky zavřít oči, pustit si do sluchátek hlasitě  pěknou hudbu a myslet na něco příjemného.

proč ne trubka?  neuzeměná trubka nic neřeší, stačí si představit co s elektrostatick ým polem provede když se do něj vloží dutý válec jehož povrch můžeme považovat za ekvipotenciálu .
Uzeměná trubka má zase problém s kvalitou země, ke které bude uzemění připojeno. Prostě z hlediska bleskových proudů  to nebude stejný potenciál jako má třeba PE vodič uvnitř kabelu. Dielektrikcká pevnost kabelů CYKY se udává 2,5kV a to je sakra málo a vložení kabelu do trubky nic neřeší. Ten CUI kabel tu nenavrhovali kolegové jen tak z plezíru abyste měl kam ukládat peníze, Myslím že dielektrická pevnost tohoto kabelu je 100kV a výrobce říká, že  je odolný i proti vytvoření plazivých  výbojů po izolaci i za deště.
Teoreticky by řešením by bylo, umístit onen kabel ne do kovové trubku ale do trubky z kvalitního izolantu, čím byste zvýšil dielektrickou pevnost CYKY aspoň na několik desítek kV.
Nevím o tom, že by na trhu něco takového bylo. A proč nic takového  nemá v sortimentu třeba Dehn? protože je vždy výhodnější izolovat vodiče s vysokým potenciálem a zabránit tak přeskokům na vodivé předměty v okolí než izilovat každý takový předmět/kabel zvlášť.
On třeba polypropylen má výborné izolační a dielektrické  vlastnosti. Tím vás k ničemu nenavádím ale z fyzikálního hlediska to dává větší smysl než ocelová roura. Problém těhle úvah je, že naprostá většina lidí nemá možnost ověřit fukčnost něčeho takového v laboratoři. A v praxi dáváte v sázku své obydlí.  Stojí vám ušetřených 10 000Kč za CUI kabel za to?
Ochrana proti blesku a přepětí je komplexní disciplína  jedna věc je opatření proti přeskoku výboje a druhá ochrana proti naindukovanému napětí.
Jestli s tím něco chcete dělat, začněte ověřením stavu uzemění (většinou se to stejně změní ve vybudování nového uzemění) Nebo to nechte být, protože v reálném světě jsou i jiná rizika  ohrožující život možná 1000 krát pravděpodobněj ší než úder blesku do Vašeho obydlí. Profesionálům v oboru se za tenhle kacířský názor omlouvám ale počet mrtvých následkem dopravních nehod je u nás cca 1000 za rok  

Zde:

jsem před krátkým časem otevřel téma, zda lze vzdálenosti dle ČSN EN 62305 aplikovat vždy a nebo jen za předpokladu spojení ochranného uzemnění s LPS přes společný zemnič a MET. Uspokojivou odpověď jsem na tuto otázku nedostal. Z mého pohledu ty vzdálenosti jsou správně ale jen v případě spojení LPS s MET. Ovšem dle textu normy se mi jevilo že, norma toto omezení nepředpokládá. Tuto normu zatím nemám zdaleka celou nastudovanou, takže co se jeví mne nemusí být nutně správně  :).

Přes LPS jste zde samozřejmě známý specialista. Pokud byste mi pomohl tuto otázku z pohledu ČSN EN 62305 v té výše otevřené diskuzi vyjasnit, bylo by to dobré určitě nejenom pro mne  :).

PE v kábloch má potenciál uzemnenia z distribučky... a dostať ten potenciál cez uzemnenú trubku ešte bližšie ku zvodu bez SPD je skôr kontraproduktí vne...
Dajaký zemnič sa na konci zvodu dá predpokladať,... no v tomto prípade by napr. galvanické prepojenie zvodu čo najhlbšie v zemi s prívodným PENom vytvorilo predpoklad na výpočet reálnej „s“, ..a podľa toho by šlo zvoliť napr. aj dlhšie konzoly jak naznačil p. Hájek...
Pospájanie a SPD na prívode treba v taký čas brať jak nutnosť ..

V situáciách jak je táto nemá veľký zmysel debata že jak to má byť správne,..ale skôr že jaké vylepšenia sú reálne v daných podmienkach...

Perfektně uzeměná trubka je  z hlediska bleskových proudů docela sci-fi, obzvlášť, když zemění hromosvodu je jedna velká neznámá. Čím delší ta trubka bude, tím větší bude i kapacita jednotlivých vodičů vůči té trubce a CYKY volně uložená v trubce je zas riziko nízké dielektrické pevnosti. Aby se dalo spolehnout na uzemění té trubky, musel by člověk vidět projekt ze kterého je patrné provedení uzemění a jak bude trubka připojena k HOP.

Navrhuji na to perfektní uzemnění připojit rovnou samotný svod LPS a je to vyřešené  :D.

Kdyby tam byla uzemňovací soustava B, správně udělané hlavní pospojování, mohli bychom přemýšlet o tom jaký by tam mohl být při blesku rozdíl potenciálů s ohledem rychlost šíření špičky a na vzdálenost a z toho plynoucí indukčnost vodičů.

Ale pokud je tam "nějaký drát vedoucí do země",  tak bych si ani nedovolil použít výraz (zkratku) LPS

A jestli  naznačil Honza Hájek nějaký "oblouček 12 - 15cm" podle 62305, tak tady by to ale bylo spíše podle normy 34 1390, platné pravděpodobně v době zřízení hromosvodu, a pokud tam není ochranné pospojování, tam bychom se mohli bavit o vzdálenosti řádově 2m i více

Otázka hodnoty uzemnenia...
Jeden zvod môže mať kľudne aj 50-80ohm,..je to problém? (otázka nesmeruje na normu, ale na fyziku..)
Koľko má napr. taký strom keď zvádza bleskový prúd..? ?

V tejto súvislosti  treba zvážiť, že jak doba prechodu ovplyvní ionizáciu povrchových ciest, ale aj ďalšie riziko spočívajúce v nerovnomernost i neprepojených áčkových zemničov, , ...
A myslí si niekto, že hodnota uzemnenia priamo úmerne ovplyvňuje „s“..?  keď hej, celkom by ma zaujímalo že jak..

CUI má oproti HVI dosť obmedzenia,.. „s“ zložením izolácie predpokladám že nezaručí, a suchá aspoň "oblasť koncovky" pod tou ministrieškou v daždi je tiež dosť nepravdepodobn ý stav....
Možno v suchej prístavbe, pergole,.. keď sa inak nedá..

Vždyť to píšu, že pokud by to bylo správně, podle ČSN EN 62305, tedy uzemnění A či B, které musí být spojeno s MET, tak by to šlo oddálit. Pokud bude uzemnění samostatné, tak to prostě fyzikálně oddálit nepůjde nikdy, pokud nebudou vzdálenosti vyšší desítky metrů.

Edit. Část už zodpověděl Jirka Schwarz.
 

Je nějaký článek ČSN EN 62305, který nařizuje spojení MET s LPS přes společné uzemnění? Myslel jsem, že norma dovoluje i oddělené uzemnění MET a LPS.

ČSN EN 62305-3
E.5.4.3.3 Paprskový a svislý zemnič typu A
......
Je-li proveden zemnič uspořádání typu A, dosáhne se potřebné vyrovnání potenciálů pro všechny zemniče pomocí vodičů ekvipotenciáln ího pospojování a přípojnic pospojování.

E.6.2.5 Ekvipotenciální pospojování proti blesku pro vnější inženýrské sítě
....
Je-li použito zemniče uspořádání typu A jako části LPS, přípojnice pospojování by měly být připojeny k samostatným zemničům a dodatečně by měly být vzájemně spojeny pomocí obvodového vodiče nebo vnitřních vodičů, které tvoří dílčí okruh.

Norma je soubor jakýchsi doporučení a osvědčených řešení. Je převzatá z nějakého zahraničního vzoru, v jiné zemi může platit jiná legislativa.

U nás je zákon, vyhláška nebo nařízení vlády předpisem s vyšší právní váhou než norma, platnost zákonů, vyhlášek,... je závazná:

Vyhláška 289/2009Sb. a technických požadavcích na stavby:
§34 mimo jiné uvádí:
(6) U staveb se zřizuje hlavní ochranná přípojnice a její uzemnění se provede propojením se základovým zemničem.
a §36 mimo jiné uvádí:
(3) Pro uzemnění systému ochrany před bleskem se u staveb zřizuje přednostně základový zemnič.

Dá se z toho seriozně vykroutit a neporušit závaznou vyhlášku?

Mám ale dojem, že se zde od začátku jedná o již hotový dům, kde případnou absenci základového zemniče doženeme jen kruhovým. Jak to asi budou řešit ti, kteří se po letech rozhodli pro rekonstrukci objektu v pražské řadové zástavbě, kde je z jedné strany chodník a koleje, z druhé pak společný dvůr všech na sebe stavebně napojených objektů.

Budu se opakovat...jed iným správným řešením je použití CUI a nebo avizované oddálení (jak psal Honza Hájek). Nepřijde mi, že by cena 6400,-Kč byla až tak likvidační a to zvláště, pokud se jedná o investici do bezpečí osob. Uvědomte si, jaké nepotřebné kraviny je člověk schopný koupit za daleko vyšší cenu a užitek ve finále = 0.

V tom sice s vámi souhlasím ale zde by majiteli velmi pravděpodobně chyběla ještě nezbytná MET a SPD.

Proč?

Citace z katalogového listu DEHN...
Vodič CUI z produkce DEHN splňuje požadavky na napěťovou pevnost proti průrazu i povrchovému přeskoku – a tím chrání před nebezpečným dotykovým napětím.

Pokud vodič chrání před nebezpečným dotykovým napětí a přeskoku, pak v úrovni zkušební svorky splňuje to, co se požaduje k ochraně před přeskokem na kabely uložené celkem zbytečně v ocelové trubce.
S tímto opatřením pak logicky není potřeba tyto kabely opatřovat SPD.

Toť můj technický názor.

Vidím to trochu jinak.
Vodiče HVI nebo CUI mají nějakou napěťovou pevnost, která se dá nějak "přepočítat" na vzdušnou vzdálenost.
Vodič CUI má podle výrobce pevnost 100kV. To je rozdíl napětí, který se může objevit mezi součástí hromosvodu a jinou vodivou částí v nějaké vzdálenosti od místa spojení. Pokud to spojeno není, čekal bych tam rozdíl potenciálů vyšší

K tomu se asi musí vyjádřit přímo Honza Hájek.

S touhle větou si dovolím nesouhlasit. Jakkoliv kvalitní izolant kolem vodiče nezabrání  v případě průchodu bleskového proudu vytvoření magnetického pole a následnému naindukování elektrického napětí ve vodičích v jeho blízkosti (nejvíce v případě souběhu, teoreticky nulové v případě  vodičů vedených na sebe kolmo)
V tomto případě by naopak ocelová trubka  fungovala jako magnetické stínění  a závit nakrátko. Proto bych vynechání SPD neviděl jako přínos.
No a pak se majitel nemovitosti diví, že ochranu před bleskem nespraví jen kousek CUI kabelu ale že bu bylo užitečné dobudovat zemnič, vytvořit HOP, nainstalovat přepěťové ochrany. A jestli se počátečních 7000Kč zdálo moc, tak při komplexním řešení rizik se hravě dostaneme na desetinásobek i více. Investice se rozjede jak lavina a začínají dotazy kde by se dalo ušetřit, případně jak si při částečné rekonstrukci nezkomplikovat případnou instalaci FVE za pár let.

Spojením MET s LPS bez správné aplikace SPD T1 by se do vnitřní instalace při úderu blesku zavedla zcela nepřípustná energie. SPD T1 je zde k tomu, aby PE proti ostatním vodičům "neustřelilo" a aby se bleskový proud odtékající do přípojky rozdělil mezi jednotlivé vodiče.

Spojit MET s LPS bez SPD T1 je předpokládám zakázané. Mohu se ale mýlit  :).

Jsou spojené přes odpor zemně, takže je rozdíl napětí o ten úbytek na něm větší.
Spojením se situace vylepší o minimalizaci vzniku výboje mezi uzemněním/svody a MET, klesne tím dostatečná vzdálenost na hodnoty vyjádřené výpočtem z normy.

ČSN 332000-5-54 Vyžaduje minimální vzdálenost mezi nespojenými zemniči LPS a MET 5m (NA.12.4.2). Ale přenos napětí z jednoho zemniče na druhý by hodně záležel na uspořádání. Vyšší by byl v případě podélných paralelních zemničů.

Spojením MET s LPS v příspěvcích výše jsem měl ale na mysli jen kovové spojení přes společný zemnič.

To je samozřejmě špatně, protože pokud budou zemniče od sebe 5 m v zemi a na domě bude mezi LPS a konstrukcí třeba 1 m zdi, kde to přeskočí a zapálí?
 ... a modří už vědí?

Stačí si to nakreslit na papír a doplnit předpokládané hodnoty. NA.12.4.2 je fyzikálně špatně a v rozporu se smyslem ČSN EN 62305 na kterou se dokument odvolává.

Pánové, tvrdíte zde, že ocelová trubka nezajistí dostatečné odstínění kabelu křižujícího svod LPS. Jak potom vysvětlíte ustanovení ČSN 33 2000-4-444, čl. 444.4.2 písm. h),  které stínění přípouští?
Ocelová trubka podle vás nezajišťuje stínění?
Pokud ne, tak co jej pak zajistí?

ALe vy si pletete účel toho stínění. Zde se diskutuje nad rizikem přeskoku blesku v případě nedostatečné vzdálenosti kabelů od svodu hromosvodu.  Vy se oháníte normou která se týká elektromagneti ckého rušení a tento problém prostě neřeší.

Jakože elektromagneti cké rušení trubka odstíní, ale blesk přez ni přeskočí?

Anebo elektromagneti cké rušení trubka odstíní, ale přepětí se přes ni naindukuje?

Či jaký závěr z té odpovědi mám vyvodit?

Ano a ano je to velmi pravděpodobné. Také viz reakce a vysvětlení kolegů.

Můžete to vyzkoušet, na trubku přiveďte napětí 100 000 V (bude to ca. několik % toho, co dokáže blesk) a ve vzdálenosti třeba 5 metrů (aby bylo jasné, že vás nezabil přeskok z trubky) chytněte do ruky kabel vedoucí trubkou.

Pro pochopení je vždy dobré si vytvořit jednoduchou, ale extrémní situaci.

Pokud budete sledovat jen průraz, tak ten zde nastane v té zdi. Nakreslit si to na papír? No proč ne. Pak tam máte kouli jako že Zeměkouli, na ní odpory od jednoho zemniče a od druhého zemniče (nastřelme 11 a 11Ohm) a Pí odpor mezi zemniči, nastřelme 100Ohm (pak je výsledný zemní odpor obou zemničů 10Ohm).

Teď do toho pustíme 150kA, tak na zemniči hromosvodu je 1,5MV, do Zeměkoule přímo teče 136kA, do Pí odporu teče 13,5kA a na tom 2. zemniči je tedy proti Zeměkouli 148kV.

Těch 5m v zemi se neprorazí ale dle modelového příkladu tudy bude unikat do 2. zemniče 13,5kA. Až se to prorazí skrz tu zeď, tak pak proud do druhého zemniče prudce vzroste.

Je to tak správně?  :)

Čti ve své citaci dál, on tam blesk zahrnut je

Ano Milane. ALe zde v této normě se neřeší přeskoky, jen rušení. Pokud se v této normě píše o úderu blesku, tak je to ve spojení s rizikem přepětí. ALe jen o riziku, ne o jeho řešení. Proto je v tomto tématu použití této normy střelbou silně mimo. ALespoň dle mého názoru

Už mi diskuse nad touto normou přijde jako já o voze, ty o koze.  :-X


Ještě tedy jednou
Ano, trubka (uzemněná) pomůže odstínit rušení. Ovšem za určitých podmínek a připojením na "správnou zem". Jinak se sama může stát zdrojem rušení. Tedy pokud se  bavíme o elektromagneti ckém rušení

Ano, velmi pravděpodobně uzemněná kovová trubka kabely jí provlečené před úderem blesku neochrání. Aby se tak stalo, muselo by být dodrženo několik podmínek. Ty už zde byly několikrát citovány. Pokud by vzdálenost té trubky od svodu byla dostatečná, ochránilo by to ten kabel před naindukováním nebezpečného napětí a před rušením od hromosvodu z pohledu elektromagneti ckého.

Ještě jednou co říká ona norma.
Buďto proti rušení dodržím totožnou vzdálenost oproti přeskoku, nebo abych dosáhl totožného, použiji stínění.
No a protože rušeni lze pokladat za jemnější vlastnost oproti přeskoku, bude stíněním vyřešen i onen.

A tím chceš říci co? Nerozumím. Že ta trubka z původního dotazu (vloženého FOTA) ochrání ten kabel provlečený trubkou?  :-\ :-X  Tak na mě působí tvůj příspěvek.

Já nevím a ani neumím spočítat jestli přeskočí nebo ne.....
Říkám jen co na to norma, třebas je v ní chyba???

Ještě selská úvaha.
Když existuje Faraklec, proč by nemohla mít tvar roury?

Rádoby Faradayovi klece, do nichž vedou izolované vodivé dráty, vídám velmi často. Jak naivní.

Prosím MIlane, podívej se na původní dotaz a přiloženou fotku.

Mohla by obecně mít jakýkoliv tvar. To, co je uvnitř, je chráněno...
Ale pokud je to něco vodivého, část je ve ferakleci a část venku, NENÍ tu už faraklec, ale pouhé stínění

Vodič PE v trubke má furt potenciál zeme, a taký potenciál v blízkosti zvodu musí spĺňať "s"...
Tienenie medzi zvodom a PE pokiaľ je reč o izolovanom LPS situáciu len zhorší....

Děkuji všem za odpovědi. Asi tedy dospěji časem k tomu HVI nebo CUI, i když při dvou svodech a délce 3 m/svod je to pěkná raketa. Než se to tam dá, tak bych jako dočasné řešení asi využil i ten nápad s uzěměnou trubkou, když už je tam zabetonovaná a rád bych věděl, jestli to nepomůže vůbec, nebo jestli to pomůže alespoň malinko nebo naopak jestli to stav jen zhorší (není mi to z diskuse úplně jasné a níže také přidávám nové informace, které asi mohou změnit předchozí reakce?). Nezpochybňuji, že řešení s trubkou není správně podle norem, jde mi o posouzení, jestli to by bylo v daných pomínkách vylepšení nebo zhoršení nebo bez efektu. Níže přikládám nové informace o parametrech domu.

Jestli jsem diskusi pochopil správně - hlavní problém s uzeměnou trubkou je v tom, že PE vodič v kabelu uvnitř trubky může být pro blesk snadnější cesta do země, než by bylo uzemnění trubky? Pokud ano, napadly mě dvě technicky snadné a levné možnosti, kterými by se (asi?) dosáhlo toho, že spojení trubky se zemí by pro blesk bylo lepší než cesta přes kabel uvnitř trubky.

varianta A) na trubku navařit hromosvodový drát, vést ho ca 2 metry dolů a pak napojit u země na stávající hromosvod

varianta B) na trubku navařit hromosvodový drát, vést ho ca 2 metry dolů a pak doprava a ca 3 m od stávajícího svodu zarazit do země novou zemnící tyč a drát na ni napojit

Viz obrázek v příloze.

Shrnutí informací o stavbě:

- domek je ca 10x10 m z 80. let
- jsou na něm dva svody, na protilehlých stranách domu (tedy po obvodu ca 15 m od sebe)
- propojené pod zemí velmi pravděpodobně nejsou, takže soustava A?
- pod zemí (když se před 5 lety dělalo odkopání a izolace základů) byly u každého svodu zaraženy do země 2 roxory, ke kterým byl zemnič ještě navíc připojen svorkou
- na střeše jsou hromosvody propojené k jedné společné jímací tyči
- oba svody jsou 1 cm tlustý ocelový drát, stejně tak to vede i pod zemí (není tam pásek)
- trubka s kabely se kříží s hromosvodem kolmo
- trubka s kabely se kříží s hromosvodem ve vzdálenosti 15 cm od něho
- kabely, co vedou trubkou jsou od místa křížení vzdálené z hlavním domovním rozvaděčem ca 20 metrů, na cestě je několik spojů
- zásuvky jsou v domě se třemi vodiči (PE od všech zásuvek spojen v hlavním domovním rozvaděči)
- jestli je zemnič propojen s rozvaděčem nevim, ale spíš asi ne
- tahat kabely vnitřkem budovy už nejde (oba konce jsou už zabetonované, interiéry hotové, musel by se dělat šlic asi 20 metrů a ještě mezi patry - proto se zvolila cesta po fasádě)

Pardon, co jsou zkratky SPD a MET?

V podstate potrebujete na starom bleskozvode na dvoch miestach zabrániť nebezpečnému iskreniu (preskoku), ..
Napr. povedzme že v zmysle E.5.1.3..,  takže potrebujete vedieť dostatočnú vzdialenosť zvodu od trubiek,..,  podľa fotky a popisu ju odhadujem pre hornú trubku cca 15-20cm,... pre releventnejšie číslo skúste zistiť, koľko cm meria zvod od úrovne hornej trubky ku zemniču v zemi?.. (nie k úrovni terénu, ale ku zemniču kde končí zvod..)

Tipujem, že oddialiť zvod vrátane podpery od trubiek na dostatočnú vzdialenosť nebude v praxi problém..pri hornej viac, pri spodnej kus menej,..taký nenápadný oblúčik by aj mohol stačiť...


Kvôli MET a SPD rátajte skôr s poriadnym raketoplánom :-)

Ano, vzdálenost trubek od svodu je 15 cm. Podařilo se mi najít fotku z doby, kdy se dělaly základy, přikládám. Od křížení trubek se svodem k zemnícímu pásku je to tak asi 4 metry.

Jedna věc  propojení oné stínící trubky s nějakým bodem svodu uzemění kousek pod terénem, druhá je, že tento potenciál může být  při průchodu bleskového proudu značně odlišný od potenciálů vodičů uvnitř kabelu. Izolační pevnost toho kabelu (deklarovaných 2,5kV) je z mého pohledu nejslabším místem.

Podľa zjednodušeného prístupu (6.3.2.),  pre asi 4m zvodu od uzemnenia (pásky) je dostatočné oddialenie zvodu od trubky asi 0,24m..
Podľa fotky je pod zemou zbytočná dĺžka vodiča navyše k pásovine,..napriamo by to mohlo byť cca aj o meter menej.. (asi 0,18m)

Je tiež dobré si v objekte doplniť vhodné SPD (zvodiče prepätia), ...to že nemáte v dome uzemnenie bleskozvodu na jednom potenciály so vzdialeným potenciálom PEN(PE) distribúcie (MET) ešte neznamená, že napr. cez potenciálovú jamu sa vám nemôže v dome objaviť prepätie dostatočné na zopnutie SPD..,  alebo vám dačo prilezie práve zvonku cez ten PEN..


Myslím, že pripojenie tieniacej trubky na nejaký bod zvodu pri jej izolovaní podľa 6.3. od cesty bleskového prúdu na "s" nedáva zmysel..