Název: Je nutne zemnit kovove predmety, napr antenu na strese domu, pokud je tato ochranena aktivnim hromosvodem? Přispěvatel: Michal Dolezal 24.08.2004, 09:48 Zajimalo by mne, jestli je podle nejake normy nutne zemnit kovove predmety, napr antenu na strese domu, pokud je tato ochranena aktivnim hromosvodem? Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Igor Nováček 24.08.2004, 09:48 Vas dotaz je postaven presne obracene. "Zemnit" resp. uvest vsechny kovove predmety na stejny potencional udelate ne proto, pokud to rika nejaka CSN, ale proto, ze chapete Ohmuv zakon. Skutecnost ze mate aktivni hromosvod nebo ne, nehraje roli. Ale mel by odpovedet nejaky propagator techto systemu, protoze ja si o tech aktivnich nesmyslech myslim sve. Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Michal Dolezal 24.08.2004, 09:49 Nejlepe nejakeho revizniho technika.Obava m se ale,ze v CSN341390 aktivni hromosvody nijak neresi a proto od toho da revizni technik ruce radeji pryc. Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Wolfgang Marks 24.08.2004, 09:50 Chcete-li používat aktivní hromosvod, je to na Vaší zodpovědnosti a dlouhou diskusi. Naše zkušenosti teoretické výpočty vznikající elektromagneti ckého pole a mnoho doložených faktů jsou takové, že čím víc fungují, tím hůře pro chráněné zařízení. Můj názor na váš dotaz je jednoznačný musíte bohužel zemnit, tak jak to přikazuje příslušná norma ČSN. Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Josef Hájek 24.08.2004, 09:51 Od roku 1996 je platná změna č.4 k ČSN 341390, která vychází z evropské normy IEC 61024-1. V této změně je kromě jiného i možnost použití dalších materiálů pro svody a zemniče. Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Petr Denk 24.08.2004, 09:59 Tak zde bych - na ochranu zakladnovych stanic - vubec neexperimentov al s nejakym aktivnim hromosvodem. Byl bych vice konzervativni, protoze cena zakladnovek (trunkovych repeatru, kontroleru, BTS a pod.) je dost velika a pouzil bych klasickych ziskovych anten s prizpusobenim gama, jejichz zarice jsou galvanicky spojene se zemi (nikoli vsak vysokofrekvenc ne, ale to dfm, vite). Pokud je tato antena dobre uzemnena, mate vystarano. Pro zbytek skodlivych laloku a pripadne indukci na koaxialnim kabelu, staci dat pred vstup do zakladnovky bleskojistku (samozrejme dobre zemnenou) plnenou inertnim plynem, ktera svede ty skodlive zbytky. Pri delsim koaxu, se dle delky jeste prizemnuje i oplasteni kabelu. Nevim o zadnem ceskem vyrobku, ale Motorola ma vynikajici (a vyzkouseny) vyrobek LIGHTNING ARRESTOR pod objednacim cislem RRX4025A za cenu asi 71 USD. Je to sice dost, ale je fakt dobra. Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Edmund Pantůček 24.08.2004, 10:00 používat plynem plněnou bleskojistku je anachronismus. Už několik let existují ochrany koaxiálních vedení s využitím laděného pahýlu tzv. čtvrtvlnného zkratu. Pokud vím, tak například Phoenix Contact má program komplexní ochrany základnových stanic proti přepětí, jedno zda od napájení nebo od antény. Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Rudolf 24.08.2004, 10:01 Mam jeden velky problem ktory sa snazim vyriesit v mojej diplomovej praci. A to: Ochrana základňových staníc mobilných sietí proti prepätiu za použitia aktívneho bleskosvodu. Ak niekto o tom nieco vie nech sa ozve na mail alebo necha nejake odkazy kde by som to nasiel. Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Peterka 24.08.2004, 10:02 Šarlatánství se dá také použít jako diplomová práce? Nevěřte každéí boudě, která se vymyslí. Aktivní hromosvod oč je aktivnější než franklinův? Vždyť nikdo neprokázal lepší, zázračnější účinky. Navíc na ochranu mobilních sítí? To jsou špatně investovaný peníze. Aktivní hromosvod podporuje jeho prodejce a to ze známých důvodů. Ale na Slovensku jste to prý přijali za vlastní snad i v legislativě... .. Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Milan Selezan 24.08.2004, 10:02 Na Slovensku v legislative rieši ako viem len v STN 34 1391. Nejake pravidla hry bolo potrebné prijať. Vo veľkom to však projektuju pre Hypermarkety na Slovensku projektanti z Čiech. Ináč ekonomika tvrdo hovorí za používanie klasiky, o praktických skúsenostiach ani nehovoriac. Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Václav Král 24.08.2004, 10:14 Aktivní hromosvod - co na to pojišťovna ?? Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Doležal 24.08.2004, 10:15 Zajímá mě: Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Jiri Tucek 24.08.2004, 10:15 Doporucuji navstivit www.lightnings afety.com. Tam se tvrdi, ze aktivni bleskosvody jsou Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Josef Chrpa? 24.08.2004, 10:46 Doporučuji se seznámit s protibleskovým ochranným systémem typ PULSAR 25,40,60. Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Miroslav Minařík 24.08.2004, 10:47 Uvádíte, že je poskytovaná několikatiletá záruka. Prosím na co? Na Pulsar nebo na to co má chránit? Není to myšleno jako jízlivá poznámka, ale skutečný faktický dotaz. Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Josef Chrpa? 24.08.2004, 10:51 Poznámku o záruce jsem zřejmě napsal poněkud neobratně. Výrobce poskytuje záruku na Pulsar a jeho činnost. Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Pastl 24.08.2004, 10:51 Už nějakou dobu sháním různé informace o aktivních hromosvodech. Vše se jeví jako pěkný podfuk! Pardon, slušně řečeno marketingový tah! Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Milan Bureš 24.08.2004, 10:52 Bleskový výboj je tak nevyzpytatelná záležitost, že nelze ani u typu Franklinova hromosvodu tvrdit, že se jedná o bezpečnou ochranu objektu, protože jsou známy případy, kdy na objektu (tov. komín) byl instalován jímač, který s výškou komínu tvoří relativně velké ochranné pásmo a přesto zásah výboje blesku zasáhl tento objekt v jeho polovině a v jiný případech i těsně nad zemí. Na vysvětlenou lze uvést, že cesta výboje postupnými skoky ze země a z mraků se přibližují, přičemž vyhledávají cestu cestu nejmenšího odporu, a následným jejich spojením dojde k výboji (korona), která jako viditelná část blesku je zprostředkovat elem vybití náboje. Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Miroslav Minařík 24.08.2004, 10:55 Počkejme si na výsledky nezávislých testů (anglické univerzity?). Také mám pocit, že si někteří výrobci přimýšlejí zázračné vlastnosti. Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Edmund Pantůček 24.08.2004, 10:56 Není vhodné opominout některé pojmy - i v původní 342390 se hovoří o tzv. bleskové kouli, tedy mj. o možnosti zásahu blesku do míst, kde se koule valená po povrchu země (a o poloměru podle povahy stavby mezi 15 a 60 metry) dotkne povrchu stavby. Navíc pro komíny a stavby s výškou nad 30 metrů platí poněkud jiné poměry. Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Edmund Pantůček 24.08.2004, 10:57 Doporučuji seznámit se s evropskou normou 61024-1, která tuto problematiku řeší. Pokud chápeme franklinovský hromosvod jako hodně děravou Faradayovu klec na objektu, nabízí se nám řešení. Argument o výšce továrního komínu není příliš solidní, lépe je chápat možnost zásahu blesku kdekoli v místě dotyku objektum a povrchu koule o poloměru 20 až 60 metrů podle stupně ohrožení objektu. Navíc otázka: co udělá aktivní hromosvod po přímém zásahu bleskem? A blesk je navíc řada dílčích obousměrných výbojů mezi oblakem a zemí, může navíc mít obě polarity. Ionizace nabízí jen jednu polaritu. Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Petr? 01.09.2004, 22:29 Můžete vysvětlit v čem spočívá "snažší periodická revize"? Naopak udělat revizi Pulsaru je daleko obtížnější a finančně náročnější. Lze totiž postupovat tak maximálně podle předpisů a norem které jsou platné ve Francii a nikoliv u nás. Ještě žádný prodejce nedokázal dodat dokumentaci ve které by byl uveden postup provádění revize. No a ještě je třeba dle dokumentací a podkladů které jsem viděl dělat revizi každý rok (to ovšem nemusí platit obecně pro všechny typy). Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Kavarnik 25.01.2006, 10:25
Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Jaroslav Hasala 25.01.2006, 12:27 To Janoušek: Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Pavel Ryšavý 25.01.2006, 12:36 To: Kavarnik Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Pavel Tesař 25.01.2006, 13:49 Také bych se chtěl zeptat revizních techniků, podle čeho budou dělat revizi aktivního hromosvodu, když o něm žádná ČSN není ? Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Pavel Ryšavý 25.01.2006, 14:06 to: Tesař Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Milan Karvánek 25.01.2006, 14:09 Já bych viděl revizi aktivního hromosvodu asi takto: pokud bude celá hromosvodová soustava s tyčovým jímačem odpovídat ČSN 34 1390 ať si je třeba na té špici nějaký aktivní pulsar. V případě úderu blesku by provedení dle ČSN 34 1390 mělo výboj svést do země. Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Jan Hájek 25.01.2006, 16:18 , Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Jiří Fuksa 25.01.2006, 23:09 To: Tesař, Ryšavý Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Jiří Schwarz 26.01.2006, 07:36 Není nad vlastní zkušenost! Před několika málo léty jsem byl pozván k příbuzným, abych pomohl dát do pořádku elektroniku a elektroinstala ci po bouřce. Rodinný domek, chráněný hromosvodem, pravděpodobně blesk nebo nějaký vedlejší výboj cestou do "země" hledal další cesty, proskočil mezi okapem (spojen s hromosvodem) a přívodem sítě do domu (díra ve zdi, opálená barva na okapu,... Samozřejmě že všechny přístrojem, které byly "vypnuty" do stavu StandBy, byly na "výměnu"! Název: Re: Aktivni hromosvod? Přispěvatel: Stanislav Pavézka 26.01.2006, 09:17 To Chrpa: Název: Re: Je nutne zemnit kovove predmety, napr antenu na strese domu, pokud je tato ochranena aktivnim hromosvodem? Přispěvatel: Jan Hájek 26.01.2006, 11:21 , Název: Re: Je nutne zemnit kovove predmety, napr antenu na strese domu, pokud je tato ochranena aktivnim hromosvodem? Přispěvatel: Jan Hájek 26.01.2006, 12:42 Ještě taková připomínka k ESE aplikacím v ČR, všimněte si prosím, že dostatečná vdálenost od svodu není téměř nikde dodržena. To už je porušövání fyzikálních zákonů známých ze základní školy, pravda druhý stupeň, fyzika a Ohmův zákon :-). Název: Re: Je nutne zemnit kovove predmety, napr antenu na strese domu, pokud je tato ochranena aktivnim hr Přispěvatel: Edmund Pantůček 23.01.2007, 12:28 Ne, opravdu není třeba zemnit. Vždyť podle statistik uhodí blesk v okruhu 1 kilometr od chráněného místa jednou za dvanáct let. V průměru, takže třeba i déle. (dabel)
|