Diskuse Elektrika.cz

Anténa je nad střechou na nosné trubce, která je napojena na svod hromosvodu (podle ČSN 34 1390) Od antény vede koaxial pod střechu až k TV. Antenní krabička není vodivě spojena s anténou, tudíž není spojena ani s hromosvodem. Tady je otázka. Uzemnit nějak ten koaxial?

Napadly mne možnosti:   
1. Kousek od antény(pod střechou) se napojit vodičem na opletení koaxu a spojit to s uzemněným stožárem.
2. Vyvést PE vodič a spojit to s tím opletením.
   
Jak (ne)řešíte uzemnění takových zařízení?

Pokud je na střeše spojena neživá část elektrického zařízení (stínění koaxu) s jímací soustavou, má být postupováno podle článku č.114 ČSN 34 1390.
Pokud dojde k propoji mezi hromosvodem, musí být propojeno i pospojování se zemnící soustavou jímací soustavy.
Na vstupní vodiče je třeba nasadit svodiče bleskových proudů.
Postup je stejný ať je řešen podle normy ČSN 34 1390 či řady norem ČSN EN 62305.
Pokud nebudou svodiče i na ostatních vodičích v úrovni vstupu koaxu pod střechu, nebude to funkční.

Snad máš pravdu.
Ale na rozdíl od měření impedance smyčky a posouźení správného dimenzování jistiičů, na rozdíl od přezkoušení a změření proudového chrániče, v ochraně před bleskem a přepětím je třeba věřit, dodržet jistá pravidla, ale "změřit účinnost ochrany" je problém a tak toho dost zneužívají někteří jedinci, kteří se snaží vydělávayt právě na tom, že něco se špatně "předvádí"...

Nebolo by lepšie získavať TV signál z paraboly pripevnenej na bočnú stenu domu?

Díky za odpovědi.



   
Ty první řádky jsem nepochopil.
Stínění ani vnitřní vodič nejsou spojený s anténou respektive s jímací soustavou.
Jimací soustava je propojena se svodem i s zemnicí soustavou

Kvalitní svodiče přepětí jsou dost drahá záležitost. Našel jsem i nějaké za pár korun, ty ale asi budou fungovat do doby, než uhodí blesk do antény.


Signál ze satu je taky možnost, ale pozemní cestou je nabídka lepší ;).

Vy nemáte koax spojen s anténou?To je ta anténa odizolována?

Ve většině případů je koax připojen na zářič, který se zbytkem antény není vodivě spojen.

Jaký je to typ antény?

Širokopásmová Yagi (Color Super XL91BL)

Ta má opravdu izolováný zářič na to jsem zapoměl,protože většina antén které jsem montoval měla připojený koax na konstrukci tak se omlouvám.

Ano, některé jsou spojeny.

Celá ta soustava dohromady (půlvlnný dipól nebo skládaný dipól + reflektor za dipólem + direktory před dipólem) je anténa. Půlvlnný dipól (i skládaný) má uprostřed uzel (nulu) napětí a maximum proudu.
A s tím dipólem máte vodivě propojen střední vodič.
U Yagi antény není nutné, aby jednotlivé komponenty byly vodivě propojeny, na rozdíl například od logaritmicko - periodické antény.

Nicméně dipól je vodivá součást nad střechou a blesk se nemusí trefit zrovna do hromosvodu
(ono z té výšky a  při té rychlosti to má těžké),  takže se může minout a udeřit do dipólu
... spojeného se středním vodičem ...

Ona ta izolace je v řádu několika málo kV, takže při zásahu bleskem je to stejné jako propojení.

Na to se právě ptám.


Jasně, takže tam jsou na místě ty svodiče přepětí. Které typy na toto jsou třeba u DEHNu?

Top bych si na základě takto kusých informací právě netroufl navrhnout, potřebuji detailnější popis aplikace, fotku, dokumentaci atd.,  pokud možno vše doplnit konzultací po telefonu.

A oddálený jímač by nebyl lepší?

Asi ano, ale opět :

Co mám občas možnost na střechách vidět, tak "instalatéři antén" (TV/WiFi...) jsou většinou rádi že ji nacpou na jakoukoliv trubku +/- držící ve střeše svisle (alespoň do prvního silnějšího větru) a vztyčovat vedle nový a vyšší kotevní bod pro oddálený hr. je už sci-fi.

Často je o to cenách ale aj o prístupe k internetu v niektorých odlahlých oblastiach.
Pre dodržanie priameho výhladu prijímač - vysielač, sa niekedy antény týčia vysoko nad strechou domu. Ochrana antény a teda aj domu pred bleskom je potom neralizovateln á.
 

Takouvou dlouhou anténu(2.4m) by bylo asi dost šložité ochránit oddáleným jímačem, to máte pravdu, ale pokud je vše spojeno, tak antény mohou posloužit jako náhodné jímače(bylo to uvedeno i v 34 1390, ikdyž tuším, že v 62305 o tom nebylo zmíněno.

Koaxial - anténny zvod vysúva potencial zeme vysoko až k anténe a preskoková vzdialenosť blesku medzi zvodom blesku a anténnym zvodom je velmi dostatočná.

Potenciál by měl být ale vyrovnaný.

Snaží sa vyrovnať  obrovským prietokom bleskového prúdu cez zvod blesku, koaxialom a často aj plazmovým kanálom blesku.

V anténách s celovlnnými zářiči ( X-color, matrace) se obvykle používají vzduchové tlumivky, kterými se  spojí oba vývody zářičů s ráhnem nebo sítem  a tím se alespoň "stejnosměrně" uzemní aktivní část antény, což je důležité jako ochrana před statickou elektřinou, která vám vstupní díl dnešních TV nebo DVBT oddělá ještě dříve, než přijde bouřka.

 Některé antény (nebo spíš od některých výrobců, protože téměř každý z nich má ve své nabídce anténu tohoto typu) mají tlumivky osazené již z výroby, obvykle jako součást symetrizačního členu. Tlumivku lze také jednoduše vyrobit a doplnit, je vzduchová (bez jádra) a má 20 až 25 záv. trafodrátu o průměru 0,5 až 0,6 mm navinuté na průměru zhruba 6mm. V nouzi lze použít na vinutí i žílu z telefonního kablíku typu SYKY nebo SYKFY. Bez těchto tlumivek bych anténu neprovozoval.

Takže jsme opět u svodičů přepětí.
Naskýtá se ještě možnost připravit koaxu nějakou vodivou uzemněnou cestu, do které by se to při bouřce píchlo. Je to snad lepší, než by byl koax zapojen do TV.

Václav 3: Ano takový symetrizační člen mám, akorát v antenní krabičce je zesilovač(napájen z přijímače).
 

Jak tato anténa, tak antény v provedení patrová buzená soustava (říká se jim síto nebo matrace) nemají zářič spojen s ráhnem, ale od výrobce je tam vloženo cosi, co má funkci jednak symetrizačního členu a pak to galvanicky spojuje zářič s ráhnem nebo je tam "destička" se dvěma tlumivkami, které mají podobný účel - galvanicky spojit zářič s ráhnem. Má to ale drobné chybičky:
- co brání uživateli, aby tu "maličkost" z antény vyhodil?
- průřez vodičů rozhodně není pro průchod ani vedlejšího bleskového výboje
- stínění koaxiálního kabelu ani u kvalitnějších kabelů není určeno a dimenzováno pro vedení bleskového proudu, u levných kabelech RG6, často používaných na TV a sateleitní rozvody, je to ještě horší.

U Colorky jsem se s tím ještě nesetkal. Matrace mají třetí výstup, který je vodivě spojen se sítem. Musí být na to ale ten speciální symetrizační člen, jinak by to nešlo zapojit.

Nebylo :ú viz obrázek, ta na obrázku měla cca 5m (teda ten stožár). I jak jak se to provádělo...Al e já se svými cca 115kg jsem se tam necítil uplně nejlíp.

Ale pokud má stořár cca 1.5 metru a na vrcholku je anténa 2.4m, tak by musel být ten oddálený jímač dost vysoký.

to jo...

Má, ovšem hlupák neznalý poměrů ve VF technice si myslí, že mu ty tlumivky ubírají signál. Vodiče tlumivky nemají a ani nemohou mít dostatečný průřez a nemělo by to asi ani smysl, při přímém úderu blesku nezbyde mnohdy z hliníkových částí antény nic než kuličky a kapky kovu rozházené po střeše (Zaplať Pánbůh, když nic nechytne!). Tlumivky jsou skutečně jen ochrana proti statice.

Pěkné obrázky, ale jen do doby kdy si člověk na netu najde nějaké obrázky a videa jak udeří blesk, pak už důvěra v toto řešení trochu opadá. Stožár na antény je spojen s jímací soustavou? Podle jedné fotografie se zdá že ano, podle druhé že ne. Jak jsou ošetřeny vstupy od antén do objektu?

Problém je jednoduchý. Přijeďte se podívat k nám. X nových domků, z části zkolaudované v době, když již platila ČSN EN 62305. Celkem běžně najdete stožár vetknutý do sedlové střechy, od stožáru vede metr i víc uzemňovací vedení "do kopce" na hřebenové vedení hromosvodové soustavy.

A teď hádejte kolik škod za těch několik let vzniklo úderem blesku. Většího se nestalo nic. Takže dobrý "kecálek" by to mohl "prodat" jako správné řešení.
A WO TOM TO JE!

A jak jsou třeba chráněny proti blesku antény a přívodní kabely na vysílačích? Někdy do toho pár krát za bouřku bouchne a ono to funguje všechno dál. Co jsem viděl, kovové konstrukce jsou napojené na zemnič, případně jde v každém rohu jeden svod. To přece nemůže stačit.

Stožár není připojený na jímací soustavu, je spojený na uzemněný PEN v rozvaděči.
Co se týče kabelů, tak to v daném případě nebyl můj problém (nebylo předmětem realizace). V revizi jsem na to upozornil a tak nějak mě to dál nezajímalo.

.. samostatným zvodom po vonkajšej strane budovy.


V novom roku veľa zdravia, šťastia, pokoja a splnených prianí želá
Jaroslav Patúc
                   

Ne... Vnitřkem budovy přes vodič PE v zásuvkovém okruhu

Co tam dělá těch 113.9V  ?? ?

Předpokládám, že indukce z těch antén.  ??

Doufám, že nevykecám "firemní tajemnství"
Vertikální anténa, od výrobce označena, že je určena pro "vrcholovou montáž",  to znamená, že je provedena jako jakýsi "rukáv" a celý zářič je spojen dostatečným "průřezem" na zem přes držár. Držák je spojen několika svody s uzemňovací soustavou. Takže v podstatě hromosvod podle 34 1390, kde anténa je jímačem. Vysílač zpravidla není daleko od antény. A pak je dobré řešit přívod napájení tak, aby bylo napájení odděleno na X kV a napájení "před oddělením" bylo dobře spojeno se zemí od antény.
Ona ta cesta pro blesk "není moc zajímavá" od antény do země přes zařízení, když má připravenu podobnou, ale lépe vodivou cestu vně, uzemňovacími svody, blesk "nemá důvod" courat se někde po dalších rozvodech v objektu, protože jich tam moc být nemusí, přívod signálu může být bezdrátový nebo po optice,...
Kolik máme domů na exponovaných místech? A kolik z nich ročně trefí blesk? A kolik máme vysílačů? A nějaké, i když malé ztráty, se objeví.

Jiří Schwarz: Díky za zajímavé informace.
 

To jsme zde probírali viz:http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,20722.msg146714.html#msg146714

113,9V je zhruba polovina momentálního síťového napětí vytvořená kapacitním děličem z odrušovacích bezpečnostních kondenzátorů zapojených  mezi sítovým přívodem a kostrou nějaké právě běžící TV připojené na tuto anténu. Napětí je velice měkké, protože kondenzátory mají obvykle hodnotu do 5000pF, ovšem vysoký vstupní odpor digitálního přístroje dělič téměř nezatíží. Z fotografie je patrné, že je měřeno napětí mezi PE sítě a stožárem před jejich spojením. To znamená, že stožár není bez spojení s ochranným vodiče sítě jiným způsobem spojen se zemí.

To by možno ani laik neurobil, priviesť bleskový prúd - blesk do elektroinštalá cie domu. :(

Myslíte?
Proč myslíte že je na tom stožáru ten oddálený jímač? - aby svedl bleskový proud
Proč je propojen stožár na PEN? - aby byl vyrovnán potenciál s jímací soustavou

Áno.
Sám uvádzate cez zásuvku ( aj fotografia ),  no a ďalej sa okruh uzatvára cez elektroinštalá ciu na PEN ,  ktorý je dúfam spojený so zemnením budovy. Takže prečo vnútrajškom budovy ? To by aj laika naplašilo.  Blesk je nevyspytatelný a nespoliehal by som sa na ten oddialený jímač.  S menšou pravdeposobnos tou  može udrieť  ( preskočiť ) aj do stožiaru.

To samozřejmě může. Ale není to o tom minimalizovat riziko? Když zamítneme možnost demontovat ten stožár (prostě tam musí být). Tak nevím o jiném lepším řešení jak toto vyřešit.

Podotýkám hromosvod se montoval až na hotový dům. Tzn. tahat nový drát sólo od stožáru ne HOP, nebo uzemněný PEN nepřícházelo v úvahu - muselo by se rozbourat dům přes dvě patra. Dům je někdy z 80-tých let. Nejde o novostavbu.

Když budeme v teoretické úvaze, tak ano máte pravdu. Ovšem někdo by to musel zaplatit, že.

Některé situace prostě postihnout a ochránit dle normy technicky nelze, s hodnocením bych počkal na výpočty dle nové metody - tj.dynamické bleskokoule.

Na našem webu www.prepeti.cz je uveden článek "Antény, hromosvody a přepěťové ochrany v praxi",  ve kterém je tato tématika dost podrobně popsána a vysvětlena. Přeji pánům kolegům uspěšný start do nového roku 2012. Brok, Ž. Brod.

http://elektrika.cz/data/clanky/anteny-hromosvody-a-prepetove-ochrany-aneb-en-csn-62305-v-praxi

Nemáte foto té tlumivky 20-25zav. průměr 6mm namontované na anténě?   

To je uvnitř krabičky, kde se připojuje anténní svod k vývodům zářiče. To si snad umíte předstait, že se vezmou kousky CuL vodiče o průměru kolem 0,5mm, na kousku kulatiny se navine vodič do tvaru válcové cívky, na malé destičce se zapojí tak, že jeden konec cívečky se připojí na svorku zářiče a druhá na kontakt, který je spojen se šroubem, držícím krabičku na ráhně. A protože má zářič 2 vývody, jsou cívečky 2. Ale není to jediné provedení, často tam byl symetrizační (a transformační 300/75 Ohm) článek s "uzemněným" středem.

Colorku jsem včera ze střechy sundal a nahradil plzeňským Sítem. Symetrizační člen s připojením na kostru antény mám, ale v antenní krabičce musím mít nízkošumový zesilovač, který napájím adapterem z půdy. Zkoušel jsem zesilovač stejných parametrů dát cca 3 metry za anténu a v krabičce ponechat ten symetrizační člen, ale signál nedosahoval hodnot pro bezproblémový příjem. Ty tlumivky tam samozřejmě přidám, ale chtělo to ještě zařadit nějaký svodič mezi anténu a napájení.

Pokud je to širokopásmový zesilovač, je to někdy "vražda digitálu"!
Signálu DVB-T moc vadí některé "deformace" signálu, které v analogu prakticky nebyly "vidět".
Pokud je použit šp zesilovač pro III. IV. a V. pásmo, někdy funkci zesilovače degraduje signál mezi III. a IV. TV pásmem. A že jich tam je. UFON, CDMA,... Ale i bezdrátové zvonky, ovladače, teploměry... A pak třeba radiostanice některých služeb...

Takže doporučuji zesilovač pouze pro UHF (pásmo IV. a V.),  nejlépe doplněný o odlaďovač "ufounů".
Nechci dělat reklamu, ale mám dobré zkušenosti s řadou zesilovačů pro DVB-T, které nabízí IVO-PT.
--------------------
Symetrizační členy na destičce zesilovačů mají střed spojený s "kostrou zesilovače",  nemusíte si dělat starosti s tlumivkami, pouze ten "zemní bod",  kam se připojuje stínění koaxiálního kabelu, spojte kouskem drátu (Cu alespoň o průměru 0,5mm) na zadní část antény (síto),  stačí přes šroub, přes který je přišroubovaná krabička. Proti běžné statice to stačí a kdyby to trefil blesk, stejně to vyhodíte celé...

P.S. omlouvám se za odbočení od zaměření tohoto webu.

Když už jsme ale u toho, tak odpovím. Zesilovač mám IVO pro IV a V TV pásmo. Kdysi jsem používal zesilovač právě s F konektory na koax a před tím(směr anténa) byl filtr, který propouštěl kanály 22-64, rušení tu ale moc není, takže to nepřineslo žádný zlepšujicí efekt. Kanálové zesilovače jsem z důvodu stále se měnících a přibývajících frekvencí nezkoušel.

Proti statice by to mělo být ochráněno, co ale proti přímému úderu?  ;)
Ono je sice blesk a blesk. Před pár lety mi do stožáru blesk uhodil a kromě opáleného koaxu a trochu zkroucené antény se nestalo nic.