Diskuse Elektrika.cz

Jak je to s proudem vstupujícím do spotřebiče a vystupujícím z něj?

Dočetl jsem se, že proud, který jde fázovým vodičem do spotřebiče se rovná proudu, který jde zpět do nulového vodiče, čemuž nerozumím.
Jak si pak spotřebič vezme proud nutný pro jeho chod?

Vodním kolem nebo turbinou také protéká proud ale vody.Přesně takové množství vody jaké do turbiny přiteče, takové množství odteče a proud vody koná práci v závislosti na množství proteklé vody a spádu.U elektrického proudu je tomu obdobně.Spád je analogie napětí.

Každý spotřebič má nějaký elektrický odpor, nebo impedanci. Velice laicky a zkráceně řečeno, práci el. spotřebiče způsobuje proud protékající jeho odporem či impedancí. No a spotřebič si nebere proud nutný pro svůj chod, ale bere si tu práci způsobenou průchodem proudu. Učitel by ze mě nebyl. ;D

Kolega byl rychlejší.

Proč je tedy v mnoha případech opálený pouze fázový kolík zástrčky, či fázová zdířka zásuvky, či fázový spoj na věnečku?
Řekl bych, že se jedná tak o 70% případů, máte podobné zkušenosti, či mám jen štěstí na fáze.

Ono to platí obecněji. Popisuje to 1. Kirchhoffův zákon (http://cs.wikipedia.org/wiki/Kirchhoffovy_z%C3%A1kony#Prvn.C3.AD_Kirchhoff.C5.AFv_z.C3.A1kon_.28o_proudech.2C_o_uzlech.29). Pokud je vše v pořádku, tak proud, který do spotřebiče natlačíte, ze spotřebiče musí ven ve stejném množství.

Zkuste si to představit jako řetěz u kola. Aby se zadní kolo točilo (spotřebič pracoval),  musíte vepředu šlapat do pedálů (parou roztáčet generátor). Řetěz (vodiče) přenáší energii šlapek na zadní kolo. Přitom je rychlost pohybu řetězu stejná v celé jeho délce a nikde se nemění. To by šlo udělat pouze převodovkou (transformátor),  která sice dokáže třeba zvýšit sílu přenášenou na kolo (napětí),  ale za cenu snížení rychlosti (proud). Výkon tak zůstává stejný (zadýcháte se stejně).

Protože každý spotřebič má nenulový odpor, vnikne na něm úbytek napětí. V normální distribuční síti jsou spotřebiče zapojeny v podstatě paralelně, takže je úbytek napětí roven napětí v síti (obvykle 230V).
Výkon je dán násobkem úbytku napětí na spotřebiči a proudu spotřebičem procházejícím:

P = U . I [W, V, A]

Chcel by som ešte doplnit otázku, ako to je s trojfazovymi privodom. 3L+N+PE
Napr. Hlavny istic 25B/3. v hlavnom rozvadzaci. Siet TN-C-S

L1 - 20A
L2 - 12A
L3 - 0A

Ake bude zatazenie nulovacieho vodica N.
Dakujem za odpoved. Viem ze zatazenie nulovacieho vodica sa spocita vektormi, nakolko kazdy L ma fazovy posun. ale
moze nastat situacia ze by sa na nulovacom vodici pretekal prud vacsi ako 20A (vid L1).
Je to cisto teoreticky priklad, dakujem za odpoved, popripade nejaky vzorcek na vypocet zatazenia nulovacieho vodica
v trojfazovej sustave. Nie spotrebice !! Zatazenie privodoveho kabla CYKY !!  Dakujem

Prajem pekny den.

Sečtěte proudy vektorově. Použijte goniometrický zápis komplexního čísla pro úhly 0, 2/3Pi a 4/3Pi. Mě to vyšlo něco přes 17A. Doufám, že to mám správně, přecejenom jsem ze školy nějaký ten pátek.

Přetížení středního vodiče až na 1,73 násobek může způsobit vyšší harmonická.

Mně graficky taky

A nebo v 1. fázi ohmická, ve 2. téměř kapacitní a ve 3. téměř induktivní zátěž

A nebo tak. o:-)

U čistě odporové zátěže je proud protékající středním vodičem maximálné roven proudu ve fázi.

V příloze je výpočet.

Zajímavá myšlenka.
Trochu to svádí k úvahám, že "kolík" je delší a tak se fáze odpojuje první, připojuje poslední...
Ale za správného stavu "kolíkem" nic neteče.

Jedině snad nějaké "podprahové vnímání",  že psychotronicky vnímáme fázi a snažíme se strkat tam vidlici nírně křivě, aby se nejprve připojil N a až potom L a při odpojování naopak...
Ale na takový výzkum "eurotest" asi stačit nebude...

Čistě teoreticky když hodnoty proudů budou "střední hodnoty" a celý odběr bude pouze ze spotřebičů, které mají na vstupu usměrňovač a velkou filtrační kapacitu, může se proud středním vodičem blížit 32A!!

Z mé zkušenosti byl opálený v případě nulovaní.
A také fázový.
Vysvětloval jsem si to tím, že fázový kontakt byl jeden ale druhá část obvodu se uzavírala přes pravou zdířku a nulovaný ochranný kolík. Kirchofův zákon ...
Ale to je jen taková nostalgická vzpomínka. Možná jsem mimo mísu.

V mém bytě s nulováním hliníkem zásadně odchází PEN.

Moje zkušenost je stejná s kolegy, mnohem častěji se vyhřívá fázová zdířka, ovšem pamatuji i vypálené zdířky nulového vodiče. Příčinou může být závada v napojení vodiče v zásuvce nebo také i ve vidlici. Dost často bývá tento problém ve vidlicích flexošňůr, hlavně dovážených a použitých u spotřebičů s velkým příkonem.

 Hodně často odchází na povětrnosti používané zásuvky a vidlice, které mívají zoxidované kolíky a kontaktní pružiny, obvzlášť pokud jsou niklované, protože na něm se tvoří vrstvička oxidu, která zvyšuje přechodový odpor a následně pak způsobuje zahřívání.

Jakože součet proudů ve fázích L1 a L2? Jak s tím souvisí usměrňovač? Já vždycky myslel, že se sčítají do středního vodiče pouze 3n harmonické.

Dakujem za odpoved, predstavoval som si ju takto.

Prajem pekny den

Není za co. Hlavně se to snažte i pochopit, aby vás pak učitel nenachytal na švestkách všetečným dotazem.  ;)

... ve vlastním jménu G.K.,  v ručně psaném výpočtu, jsem zaznamenal chybějící h, což jest jen nepatrnou pihou na jinak pedagogické dokonalosti, neboť jinde v textu je příjmení psáno správně. Tolik respektující čtenář, aby ani na příjmení nebyl tazatel učitelem nachytán.

Jistě,  jedná se o pana Kirchhoffa. Ta dvě "h" za sebou často způsobí zkomolení,  zvlášť,  když to píšete ve spěchu.

A ještě mi tam chybí jedna uzavírací závorka, ale to snad k omylu nepovede ...

Možná pomůže uvědomit si, z čeho je to jméno složeno - není tam dvojité h.
die Kirche - chrám, církev
        die Hoffe - víra

Opravdu tam nejsou dvě H?
http://de.wikipedia.org/wiki/Gustav_Robert_Kirchhoff

Ne, je tam CH a H. To jsou dvě různé souhlásky.

Neúplná otázka. Nie je možné spočítať iba z hodnôt prúdov, ak neuvediete jednotlivé fázové posuny.     

Kde bolo v zadaní príkladu uvedené, že sa jedná o čisto odporovú záťaž?

Usmerňovač s harmonickými úzko súvisí, pretože ich generuje. Samozrejme, každý usmerňovač generuje spektrum harmonických nie iba jednu. Napríklad klasický graetzov štvorpulzný usmerňovač produkuje najmä 3. a 5. harmonickú a samozrejme aj ďalšie vyššie nepárne harmonické.
Tak ako ste správne uviedol, v strednom vodiči sa aritmeticky (nie vektorovo!) sčítavajú 3n-harmonické, takže najčastejšie 3.harmonická.
V praxi to nie je bežné, ale dá sa teoretický predstaviť si príklad, že záťaž bude odoberať iba prúdy 3. harmonickej. Vtedy by sa naozaj všetky jednoducho sčítali.       

Proudy jednotlivých fází se sčítají vektorově. Okamžité hodnoty proudu.
Pokud máme usměrňovač a činnou zátěž za usměrňovačem, je dioda "otevřená" celých 180 stupňů.
Tím, že za usměrňovač dám filtrační (sběrný) kondenzátor, dostanu se do stavu, že je dioda otevřená pouze po dobu, když je okamžité napětí sítě vyšší než je napětí na kondenzátoru. Pokud se dostanu s "úhlem otevření" pod 60 stupňů a budu mít ve všech třech fázích stejné zařízení, proudy v jednotlivých fázích se mi přestanou časově překrývat a prakticky není "co vektorově sčítat",  absolutní hodnota proudu středním vodičem je součetm absolutních hodnot proudů všemi fázovými vodiči.
"A bude hůř",  postupně přibývá spotřebičů se spínanými zdroji, které mají na vstupu usměrňovač, kondenzátor,...