Diskuse Elektrika.cz

Je možné si udělat §6, když nejsem majitelem §5? Mám elektrotechnic ké střední vzdělání s maturitou a prokazatelnou skoro 3 roční praxy.

Zkusím odpovědět otázkou. Pokud jste s prokazatelnou tříletou praxí, tak tu praxi jste prováděl s jakým paragrafem? Respektive, kdo vám tu praxi bude potvrzovat? Nedává mi moc smysl, že byste u někoho pracoval na elektrickém zařízení bez ničeho. Jak pak tu praxi potvrdíte?

Můžete to objasnit?

PS. Ten majitel paragrafu, to je úsměvný termín.

Jak naznačil Mirek:
pokud někdo nemá ani §5, nemůže pracovat ne elektrickém zařízení ani pod dozorem, takže argumentovat nějakou praxí je možné považovat za podvod!

Takže pokud jste zkoušku podle vyh.50, §5 neabsolvoval při ukončení školy, oficiální postup by měl být takový, že si uděláte zkoušku podle §5 a po minimálně roční praxi (práci pod dozorem) si můžete udělat zkoušku podle §6 pro samostatnou práci

A bylo to opravdu v oboru elektrotechnik y?

Polovina elektrotechnic kých škol po ukončení studia vůbec školení z paragrafu 5 nedělá. Na TIČRu mi řekli, že paragraf 5 je automaticky po skončení elektrotechnic ké školy. Nový zákon, který je v PS už s paragrafem 5 vůbec nepočítá.

Když si přečtu § 5, odstavec 1),  2) a 3),  tak potom...


...chápu, že polovina škol § 5 nedělá a vůbec nechápu ty školy, které ho dělají.

A v návaznosti na to...


...nechápu, jak TIČR může něco takového říct.

Představme si následující, ne sice standardní, leč možný scénář:
1) člověk získá elektrotechnic ké vzdělání a nedostane par. 5

2) člověk začne pracovat v podniku, kde
  2a - se na EZ pracuje "bez papíru" v ČR
  2b - se na EZ pracuje tak, že firma prohlásí, že "je to pod dozorem"
  2c - se na EZ pracuje legálně např. s par. 4
        (např. zapojování rozvaděčů bez napětí, výroba elektromotorů apod. - elektromotor i                     rozvaděč jsou elektrická zařízení)
  2d - se na EZ pracuje bez papíru, ale možná i celkem legálně (např. v zahraničí)

Takže do situace, kdy fyzicky nemám paragraf 5 a zároveň fyzicky mám praxi se lze v reálném světě celkem snadno dostat. Jak je z popisu výše vidět, do skoro stejné situace se mohu dostat i bez ohledu na stav elektro vzdělání :)
Netvrdím, že je to tak správně, ale výše uvedené případy jsem si nevymyslel - jenom nebudu jmenovat lidi a podniky.

U přezkoušení pak mohu doložit vysvědčení ze školy a čestné prohlášení o praxi.

Osobně bych doporučil se svou situací seznámit přezkušující autoritu a předem probrat, jestli budou ochotni mi paragraf dát.
Dále se můžete obrátit s prosbou o názor nebo o konzultaci na TIČR.

To má celkem logický důvod. Učiliště, které mají vazbu na podniky kam absolventi odchází, vydávají osvědčení o §5 automaticky. Protože školení a přezkoušení je předmětem učebních osnov.
Naopak pokud jde o přestupní vzdělávací stanici, kdy absolvent především sbírá doklady o teoretickém vzdělání, pak není v zájmu žádného budoucího zaměstnavatele uzavírat se školou podobné dohody.

A konečně.
Vydání osvědčení konkrétního paragrafu není žádným majetkem pracovníka (mimo OSVČ). Zaměstnavatel je ten, v čí je zájmu pracovníka školit, přezkoušet nebo mu dokonce potvrdit praxi! A to ať již paragraf 4, 5 kdy měl!
Vše je v kompetenci zaměstnavatele za koho se zaručí, že má u něj praxi! Protože jinak se monstrózní pokuty SUIP se sejdou u zaměstnavatele, nikoliv u zaměstnance.

Myslím že u nás je to kúsok inak, a že osvedčenie je zamestnancovo na jeho meno a zamestnavateľ má pre svoje potreby oprávnenie
Ku nám keď niekto príde tak aj s osvedčením čo si zrobil u iného zamestnávateľa . Možno že ho niekedy musí zamestnávateľo vi preplatiť keď to tak má v pracovnej zmluve, ale odovzdať ho nemusí
Aspoň mne tak bolo povedané

2c - se na EZ pracuje legálně např. s par. 4

Po uplatnění V50/78Sb. jsme tento problém museli řešit u spoustu zaměstnanců
v elektroúdržbě velkého podniku. Přesně jak popisuje pan HH, jednalo se o navíječe
motorů, opravy elektrických přístrojů i jejich výroba ( litinové spouštěče, kontroléry, koncáky, výroba rozvaděčů atd.) dále o obslužný personál velínu, rozvoden strojoven.
Všem se pro jednoduchost přidělil §4. Jenže brzo se narazilo na barieru mzdovou a problém se musel řešit u těch, kteří byli vyučeni jako naviječi, elektrozámeční ci a někteří i obchodní příruči. Vymysleli jsme na to podnikovou směrnici, která umožnila §§6 a 7.

2b - se na EZ pracuje tak, že firma prohlásí, že "je to pod dozorem"

Klasický přístup. Nelze jen "prohlásit",  ale dokázat. V době, kdy byly Zápisníky bezpečnosti práce se udělal zápis o školení a přidělení patrona. Pokud bylo elektrotechnic ké vzdělání, tak po 6-12 měsících se přezkoušelo na §6. V tomto duchu je i nový návrh NV ,  kde je dána odpovědnost "nejvyššímu" elektrikáři jakou lhůtu si zvolí.


Je v zájmu každého vedoucího pracovníka, aby byl pracovník přezkoušen ze znalosti problematiky dané firmy. A problematiky daného pracoviště, kde má pracovat. Poslat lidí na přezkoušení k agentuře je nesmysl a nenaplnění zákona.

Pracovník "z venku" pro firmu  s papírem na jakýkoliv § podle V50/78 Sb.  je neplatný,
pokud má být kmenovým zaměstnancem. Ten papír platil jen v té firmě, kde pracoval.
Každá firma má jiné pracoviště a jiné předpisy BOZP. A pracovníci SUIP vyhlášku 50/78 znají důkladně a navíc jsou právně dostatečně zdatní. Ten, kdo někdy byl u soudu z hlediska těžkého úrazu, tak do takového rizika již nejde.

Ve vyhlášce 50 nebylo pamatováno na živnostníky, kteří dělají pokaždé někde jinde a v jiném prostředí. Dříve OSVČ neexistovali. Když chodím na zkoušky z vyhlášky 50 dnes na oblastní inspektorát práce, tak mám v osvědčení napsáno, že se musím seznámit s místním provozním bezpečnostním předpisem na místě kde právě dělám, protože bezpečnost práce je u každé firmy odlišná.

Ano, je to tak. Vyhl.50 vznikla ve zcela jiné době a je tomu poplatná, i proto s tímto napříště počítá nový zákon o VTZ. Nicméně má osobní zkušenost je například z automobilek, kdy před vstupem do areálu, procházím větším či menším proškolením o předpisech a pravidlech konkrétního závodu. To platí po nějaký čas a pak se to musí opakovat. Pokud to někde jde, nevím proč by tak tomu nemohlo jít i jinde  ;)

Nic společného s tím nemají výroky že to někde nedělají a podobné. Stejně tak se má jezdit dle rychlostních limitů, nekrást a neubližovat, nebo se nemá lhát. A když se podívám okolo sebe, nebo do vlády .....  . Důležité je začít u sebe a neohánět se pořád tím co jiní.

Ale k tématu. Můj syn v posledním roce elektro-průmyslovky, měl možnost zaplatit si cca 500Kč a získat par.5 od školy. Nebylo to automatické. Domnívám se že postup TIČRu není úplně správný. Asi bych bral prohlášení že existují studia (i učňáky) kde se par.5 vyhl.50 automaticky přiznává, ale nejde zdaleka o všechny školy s elektro zaměřením.  A to co se zde ve státě děje ohledně vyhl.50, především okolo pravidelných prodlužování platnosti, nemá s právním a mravním státem mnoho společného. Doufejme že se to jednou změní.

Osvědčení je platné k práci na konkrétním zařízení a napětí. Přičemž je plně v kompetenci, zda to nový zaměstnavatel na své riziko akceptuje nebo nechá nového pracovníka proškolit a znovu ověřit.

Proto "vlastnění" paragrafu je opravdu zavádějící. Skutečnost, že měl někdo deset let praxi na opravu motorů šicích strojů nezakládá na praxi pro montáže elektrických zařízení na vysoké peci. Drobný rozdíl, že?


Jak píše Honza, ovšem i novém zákoně to bude stále o odpovědnosti. Zaměstnavatel bude stále odpovídat komu zadá práci na elektrickém zařízení a proto si ho prověří nebo nechá prověřit. OSVČ je jiná kapitola.