Diskuse Elektrika.cz

Sestra staví dřevostavbu, která je již víceméně hotová. Při pohledu na rozvaděč me zaujal jeden centrální proudový chránič (deltaI=30mA). Podle projektanta je to z důvodu ceny, což je jistě pravda, nicméně na uživatele asi kašle.
V tomto příspěvku (http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,10397.0.html) poukazuje pan Schwarz na dvě opory v ČSN řady 33 2000 proti použití jednoho centrálního I-chrániče. Netušíte někdo, prosím, v které části zmiňované normy se nacházejí věty o tom, že porucha jedné části nemá způsobit vypnutí jiné části a že porucha v obvodu má vypnout jen vadnou část?
Jinak to asi budeme předělávat za své, včetně jiného rozvaděče, protože v tomhle už moc místa není.

Původní otázka: Citace ČSN - nevhodnost centrálního proudového chrániče?

Dal jsem si tu práci a zjistil:
1. 33 2000-1/1995 v čl.132.8 Ochranné přístroje v 132.8.N1 praví: Ochranné přístroje musí působit tak, aby případné poruchy postihovaly jen nezbytnou část zařízení
2. 33 2000-1 ed.2/2009 v čl.132.8 Ochranné přístroje tato národní podmínka zmizela a není uvedena ani v příloze národních odchylek. Poradí někdo, zda se přesunula do nějaké jiné normy?

Pokud si chcete pročíst příspěvky zastánců či odpůrců centrálního chrániče, zadejte do vyhledávání: centrální chránič

(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!).
V práci jsme měli přístup k ČSN po webu, ale to je už minulost. Konkrétní normu už někde na webu seženu. A sestra může jít na projektanta a zeptat se ho, proč nepostupovat podle citované ČSN.
Protože jinak bude při výpadku chrániče potmě hledat rozvaděč a shazovat všechny jističe, pak nahodí chránič a bude jističe postupně nahazovat, až ji (snad) zase některý vypadne, tím zjistí ten vadný okruh, takže zase nahodí ten chránič a postupně nahodí zbytek domu (celkem 24 jističů - aspoň myskím).
Ale ono se není čemu divit, když elektrikáři nainstalijí krabičky na sádrokarton tak, že jsou asi 1,5mm nad plochou sádrokartonu a když namontují kryt zásuvky (vypínače),  tak to domáznou silikonem. Přitom stačilo srazit hrany díry pro krabičku.

PF

A pokud nemáte jističe 1N a 3N tak ještě možná 23x odpojit a připojit N. Je to ale teoretický počet, spojení N a PE v pevné instalací méně pravděpodobné než ve spotřebičích a šňůrách, které byste mohl při hledání závady odpojit. :'(

No, hledal jsem a taky nenašel. Je to ale v rozporu se zdravým selským rozumem.

Těch 15mA unikajícího proudu nasbíráte dneska dost snadno (pár počítačů, mikrovlnka ...). Pak stačí "bouchnout dveřma" a je tma.

V případě poruchy na jednom okruhu se potmě taky dost špatně hledá viník.

Centrální chránič dávají někteří kolegové z pohodlnosti. Pochopím to u dřevěné rekreační chaty (sám ho tam navrhuju),  kde zároveň ochrání stavbu před požárem a občasný výpadek není žádná katastrofa (navíc je předepsán chránič do 300mA).

Ale u RD nebo bytu je to nesmysl.

ČSN 33 2130 ed. 2 stanoví v čl. 7.6.17 povinnost doplňkové ochrany proudovým chráničem s vybavovacím proudem max.o 300mA pro přívody domů nebo bytů, jejichž konstrukce je zcela nebo částečně zhotovena z hořlavých materiálů...

Nenašel jsem nikde stejné znění. Dá se to pouze logicky zdůvodnit oporou v jiných normách. (norm)

Zatím se do 2011-05 (platnost normy) dá používat norma ČSN 33 2000-1:2003, čl, 132.8.N1.
Dá se také použít nová ČSN 33 2000-1 ed. 2, čl. 132.8 + ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, čl. 516.

PS: Zdá se mi logické, použít i velice starou normu pro zdravotnictví ČSN 33 2140:1987,  čl. 5.5. :)

Kdyby používali vykružovák určený pro sádro-krabice, vše by bylo OK! >:(

Jak píše kol.Beláň-ČSN 332140 bych na dřevostavbu moc nepoužíval-je určena pro zdrav. instituce, jak je v jejím úvodu napsáno!
Pokud bych použil FI jak píšete, tak použiji chránič který po odstranění poruchy sám se nahodí...
Nebo jejich /FI/ selektivitu .....
Aby nebyl narušen chod. domu, bytu a el. instalace byla spolehlivější. ..Je to sice dražší, ale omezí se tak doba poruchy na minimum ...

Jistě, ale to je 10x víc proudu a navíc může být selektivní. Takže vybavení takového chrániče je dost nepravděpodobn é.

Na druhou stranu, u chaty, kde je pár okruhů považuju dva chrániče za sebou za zbytečný luxus. Navíc se tam vyskytujete jenom pár dní v roce, tím se pravděpodobnos t výpadku v důsledku atmosférického přepětí radikálně snižuje.

Tazatel se ptal na jeden centrální proudový chránič (deltaI=30mA).

To jsem zaregistroval, jen jsem chtěl upozornit na to, že u dřevostavby, kterou sestra tazatele, musí být instalován centrální chránič pro přívod (obvykle se umisťuje do bytové rozvodnice). To, že je blbost instalovat centrální chránič s deltaI=30mA, to už zde napsali kolegové přede mnou a nejen v tomto vláknu.
V této souvislosti mne napadá otázka, zda se považuje za dům s konstrukcí částečně zhotovenou z hořlavých materiálů pro aplikaci uvedeného čl. 7.6.17 ČSN33 2130 ed.2 i dům s obytným podkrovím. V tom případě by takový centrální proudový chránič byl povinný nejen u klasických dřevostaveb.

O centrálním chrániči ano či ne by měla existovat dohoda majitel-projektant - určení provozní spolehlivosti instalace, pokud taková dohoda neexistuje není možné centr. chránič nasadit bez toho, že by si projektant byl jist, že neporušil
268/2009 p34 2b ,  případně c- lokalizace závad.

Jiná situace je v zahradním domku s jedním světlem a zásuvkou, jiná v bytě atd.,  

případně a- bezpečnost osob, zvířat a majetku

Všech zvířat? To by mohl být problém.

Týká se to především krav, ty dokážou překlenout 2,5m.

Přeberte si to dle libosti. Jen jsem zareagoval na příspěvek pana Hudce, který uvedl jako důvody pro nevhodnost použití "centrálního" RCD znění §34 odst.(2) písmeno b) a písmeno c) vyhlášky 268/2009, a přitom zřejmě úmyslně opomenul písmeno a),  jehož znění lze bezpochyby použít jako důvod pro použití RCD.
A troufnu si tvrdit, že úmyslem řazení uvedených stanovených požadavků podle písmen abecedy, je zároveň určení jejich priority.
Shrnuto - pokud vyhláška stanoví, že elektrický rozvod stavby musí podle druhu provozu splňovat požadavky na bezpečnost osob, zvířat a majetku a pokud je v některé ČSN stanovena povinnost "centrálního" RCD pro domy a byty s určitou konstrukcí, potom nějaká dohoda majitel-projektant, zda centrální chránič ano, či ne, nepřipadá v úvahu. Mohou se dohadovat snad jen o hodnotě vybavovacího proudu tohoto RCD.

A troufnu si tvrdit, že úmyslem řazení uvedených stanovených požadavků podle písmen abecedy, je zároveň určení jejich priority.


To se naprosto mýlíte.

Samozřejmě pokud bude existovat normový požadavek na centrální chránič dohoda o tomto mezi projektantem a majitelem padá, ale to je trochu jiný případ, navíc existují možnosti jak zajistit  selektivitu mezi chrániči.
Jak elektroinstala ce, tak hromosvody jdou při solidních znalostech projektantů velmi vymazlit a přitom ještě ušetřit.

To je opravdu troufalá dedukce. Ale mylná.  (eek)
Žádný takový princip (alespoň pokud je mi známo) v našem právním systému neexistuje. Nebo o něm víte?  (norm)


Nic ve zlém, ale vy budete jeden ze zastánců toho, že popsaný papír je a asi i musí být nadřazen myšlení.  :-\

1) ČSN žádné povinnosti již 13 let nestanovují (že by to někdy nebylo na škodu je věc jiná  :-\)

2) jestliže má být RCD použit jako bezpečnostní prvek, pak se právě nad hodnotou jeho jmenovitého reziduálního proudu moc velké diskuse vést nedají  (no)

3) to, jestli někde použít centrální RCD nebo ne, s bezpečností el. zařízení primárně nesouvisí a tam se opravdu diskuse investor-projektant vást samozřejmě mohou.  (zliskat)

Osobně si myslím, že tyto diskuse měly smysl v minulosti, kdy byly ceny RCD několikanásobn ě jinde a investor musel zvažovat nad poměrem cena/komfort.

To jsem opravdu přestřelil, měl jsem více vážit slova. Netvrdím, že je to nějaký princip v rámci právního systému, ale domnívám se, že je správné brát na prvním místě ohled na bezpečnost osob, zvířat a majetku, jak je uvedeno v písmenu a). Prostě mi vadilo, že pan Hudec jaksi pozapomněl "říct" i to podstatné a),  když "řekl" b) a c).


Pokud je něco dané právním předpisem, v tomto případě, řekl bych, opodstatněně, potom je nějaké další přemýšlení zbytečné. Možná se znovu mýlím, ale pokud mám právním předpisem stanoveno, že elektrický rozvod musí podle druhu provozu splňovat požadavky na bezpečnost osob, zvířat a majetku, a ČSN mi dává možnost řešení konkrétního případu, potom nemusím nějaké řešení sám vymýšlet a hledat a případně dokazovat, že zrovna to mé řešení je nejméně stejně tak dobré, jako to v ČSN, tak nevidím důvod proč toto řešení nevyužít. A tím jsem se přesunul k:


"Možná" nestanovují, ale pokud stanovené "nezávazné" povinnosti splním, potom platí má předešlá úvaha o tom, že nemusím vymýšlet vlastní skvělé řešení a v případě nějakého maléru budu mít určitě klidnější spaní. Obzvláště v případě dřevostavby (na kterém byla založena tato diskuze).


To je právě ten případ dřevostavby, - předepsán "centrální" RCD pro přívod s Idelta maximálně 300mA, dále je třeba řešit předepsanou doplňkovou ochranu pomocí RCD 30mA podle příslušných ČSN.


Pokud je v ČSN pro "dřevostavby",  jak už po několikáté opakuji (jsem odpůrcem těch všelijakých "smajlíků",  ale tady už by se opravdu nějaký hodil) stanoveno, že "přívod musí mít doplňkovou ochranu proudovým chráničem s vybavovacím residuálním proudem nepřesahujícím 300mA" a že tento proudový chránič se "obvykle umisťuje do bytové rozvodnice",  domnívám se, že je to především z bezpečnostního důvodu a opravdu nevím, jak velký prostor pro diskuze investor-projektant tady zbývá. Ale dost možná se opět mýlím.

Nejhorší je ten fakt že zákazník je většinou laik a tak nemá ''páru'' o výzbroji rozvaděčě. Mám tím hlavně na mysli proudové chrániče kde by mu nejprve někdo musel vysvětlit problematiku centrálního chrániče X centrálního chrániče + jističe 1+N a 3+N X použití více chráničů X selektivní zapojení více chráničů X chráničojistič e .

Kdyby to dodavatel konzultoval se zákazníkem tak by určitě dospěli k nějakému komfortnějšímu řešení než je centrální FI. To že je centrální chránič levnější varianta je známý fakt, ale když už někdo provádí stavbu či rekonstrukci v hodnotě desítek či stovek tisíců korun ba miliónů,  tak by ho asi o něco dražší ale kofortnější provedení ''nezabilo''.

Ale to už souvisí s tím že se hodně firem snaží dělat vše nejlevněji...  Zrovna v tomhle případě bych rozhodně nešetřil na pár tisících. Stejně tak jako většina elektrikářů bych doma nevítal 1 centrální chránič a nikomu bych ho nedoporučoval  ;)

K poznání jestli se mýlíte nebo ne lze dojít pomocí dvou otázek :

1) jak zvyšuje umístění el. instalací do dřevostavby nebezpečí úrazu el. proudem ?
2) jak snižuje použití RCD 300mA nebezpečí úrazu el. proudem?   ::)

Pro pana Šálu:
Možná už s tím budu otravný, ale tazatel se ptal na "centrální" chránič v případě dřevostavby. A v případě dřevostavby, pokud se jedná o rodinný dům nebo byt, je opravdu v ČSN 33 2130 ed.2 stanoveno, že musí mít "centrální" chránič s Idelta max. 300mA. To, že někdo navrhnul nebo svévolně nainstaloval RCD s Idelta 30mA a zabil tímto nešťastným způsobem vlastně dvě mouchy jednou ranou, je jiná věc.

Obávám se, že o úrazu elektrickým proudem tu nepadlo ani slovo.

Centrální chránič 300mA neřeší ochranu před úrazem elektrickým proudem, ale před požárem.

Tak znovu a jinak.
Není to zcela přesně vyjádřené, ale budiž, dřevostavba-- ano centrchránič 300mA.
Tazateli tam však umístili coby centrchránič 30mA aby ušetřili za další chrániče např. pro koupelnui atd.
Já na to mám názor, že pokud toto nebylo řádně s majitelem dopředu dohodnuto, tak projektant (dodavatel) porušil ustanovení o spolehlivosti instalace, a když se v tomto době zkazí v lednici vlivem vybavení centrchrániče maso, tak není vyloučeno, že nové prase půjde kupovat projektant (dodavatel).

Já mám už asi 15 let na všech mražácích a lednicích FI 3O mA a ještě za tu dobu nevypadli ani jednou!
A to na prasátko klekám několikrát za rok... ;D ;D ;D ;D Tudíž jsou stále plné masa!... (dance)

PS: všeobecně,pro všechny...neví m proč by na lednici a mražáku měli FI 30 mA vypadávat??

Děkuji za pochopení

TO: Svejkovský
Takto striktně nelze použití chrániče 300 mA definovat. (no)

Poopravil bych tuto odpověď (definici) asi takto:
Centrální chránič 300 mA vyhovuje ochraně z hlediska požáru, ale také řeší ochranu z hlediska úrazu elektrickým proudem a dále, jako vedlejší využití, velice dobře hlídá izolační stav a chybné zapojení rozvodů v síti TN-S.

Nikde jsem netvrdil, že 30mA, vypadává od lednic, tvrdím, že 30mA pro vše v rodinném domě nemá co dělat pokud to projektant neprojedná prokazatelně předem s majitelem.

TO: Šohajda  (jednicka)

Přidám jeden praktický příklad z nedávné revize zubní ambulance.

Jednalo se o celkem rozsáhlou instalaci, s mnoha jističi a zařízením. V rozporu s přeloženou dokumentací byl místo chráničů použitý jeden centrální 4p. chránič 30 mA.
Ptal jsem se personálu, zda během provozu nedochází k vybavování chrániče, protože rozvod byl opravdu členitý (sprcha, ventilátor, venkovní svítidlo, osvětlení ordinace, pokoje, skladu, šatny, čekárny, chodby, zubní křeslo, autokláv, sterilizátor, lepička, PC a mnoho dalších elektrických i elektronických přístrojů).
K mému překvapení mi bylo sděleno, že k žádnému výpadku zatím nedošlo.

Další překvapení přišlo, když jsem prováděl ověřování centrálního chrániče 30 mA, a zjisti jsem, že se jedná o chybné označení výrobcem, a že ve skutečnosti má chránič jmenovitý reziduální proud pouze 10 mA a drží. :o

Jestli jste si nevšiml tak jsem neuváděl žádné hodnoty.  (no) Psal jsem o problému spíše všeobecné rovině.
Uvedl jsem jen způsoby zapojení chráničů -> centrálního chrániče X centrálního chrániče + jističe 1+N a 3+N X použití více chráničů X selektivní zapojení více chráničů X chráničojistič e .

A tak pardón že vás nenapadlo že když píšu o selektivním zapojení chráničů,  tak logicky ten předřazený (pro ochranu dřevostavby) musí mít vyšší rozdílový proud (do 300 mA),  než ten co se používá pro ochranu před úrazem el. proudem (do 30mA).  :(

Promiňte, ale všimnul jsem si především tohoto:
pokud jsem se vás nějak dotknul, omlouvám se

Nějak to v normách nemůžu najít. Mohl byste mě popostrčit, jak tento chránič řeší ochranu před úrazem elektrickým proudem? Připadá mi, že 0,3A není zrovna proud, který by někdo dokázal přežít.

Jako náhrada nadproudového ochranného přístroje, když nevyhovuje podmínka pro automatické odpojení.

Kdybych se měl soustředit na původní otázku, tak odpověď bude znít, že normy naopak nahrávají centrálním chráničům.

1.Kdysi bylo u staveništních rozvaděčů ustanovení, že na jeden chránič může být max. 6 zásuvek. Později bylo 6 zásuvek změněno na „několik“.

2.Z nové edice ČSN 33 2000-1 se vytratilo ustanovení o tom, že ochranné přístroje mají svým působením postihnout jen nezbytnou část zařízení. Tím se fakticky odstranil rozpor s oněmi „několika“ zásuvkami.

Pane Strycharski, pouštíte se na přílíš tenký led, budete kamenován

Asi nechápu, o čem se zde neustále diskutuje. V podstatě všichni říkají že centrální chránič být může, ale že se to moc nedoporučuje.

Podle mne je toto provedení v souladu s normou a používání článku o tom, že se nemají  obvody navzájem ovlivňovat, je jen taková obezlička, jak umlátit argumentama oponenty.

Osobně, pokud je to v projektu a investor na centrálním chrániči trvá přes věškerá vysvětlení výhod více chráničů,  tak to tak klidně provedu. Nemám s tím nejmenší problém. Otázka ale byla o něčem jiném. Jestli projektant neporušil normu ,  když navrhnul centrální chránič. Neporušil. Jednu chybu ale udělal. Měl s investorem sednout ke stolu a probrat s ním celou instalaci, včetně rozvaděče. Tak že to vidím jen na chybu v komunikaci. Pokud se to investorovi nelíbí, má možnost požádat projektanta o nápravu.

Jinak se také snažím používat více chráničů a navíc používám jističe DPN (Bonega). Ale znám mnoho instalací, kde centrální chránič funguje už mnoho let a bez padání. Dokonce jeden můj známej i pravidelně testuje tlačítkem po 3 měsicích chránič ve své dřevostavbě (poctivec  :) ) . Po cca 5 letech jsem ho  jen tak zkusil změřit během jedné návštěvy a vše OK.

Je to marný, je to marný, je to marný

A můžete mi říci co je marné? Podle mne jen to, že odpovědí je zde už mnoho opakovaných dokola a někomu to prostě stále nestačí. Jestli máte namysli toto, tak pak souhlasím. Je to marné.

Chci říct to, že jsem se tady snažil navzdory kladenému odporu ze strany některých diskutujích prorazit s názorem, že u dřevostavby, o které byla zmínka v původní otázce, "centrální" chránič musí být. A vy znovu přijdete s tím, že jaksi v podstatě být může, ale že se to moc nedoporučuje.

TO: Svejkovský

Každý chránič je především přístroj, který se používá k zajištění ochrany před úrazem elektrickým proudem. To, že se používá i v případech ochrany proti požáru, je naprosto až jeho druhořadá funkce.

PS: Vy prostě stále musíte mít za každou cenu nějaké nejapné otázky a narážky na diskutující. Už byste s tím mohl skončit. :(

Za tohle se vám, pane Fraňku omlouvám, znovu jsem si přečetl Vaši odpověď a myslím, že jsem poprvé četl nepozorně a nepochopil jsem asi Vaše vyjádření správně.
Jdu spát.

Nic se neděje  ;)

Proudový schánič 300mA selektivní před úrazem neochrání, ani kdybyste si to přál vy, pane Beláni.

Toto je vaše úroveň diskuse?

Primární účel je přeci ochrana proti dotyku na neživou část, která se stane nebezpečná v důsledku poruchy. Tady přeci není o čem diskutovat. Přeci dobře víte, že  tady není myšlena doplňková ochrana, / myšlená na dotyk se živou částí /,  která je skutečně pouze pro 30mA a méně.  ::)

Pripájam citát z materiálu firmy Moeller/Eaton. Možno k týmto argumentom nájdete v normách všeobecné ustanovenie o prevádzkovej spoľahlivosti a bezpečnosti, o ktoré by ste sa mohli oprieť.

"Sloučení všech zásuvkových okruhů pod jeden chránič není vhodné z několika důvodů. Představme si například situaci, kdy dojde k incidentu v koupelně a chránič vybaví. Jiná osoba v domě může dojít k závěru, že vybavení způsobil její spotřebič a proudový chránič se pokusí zapnout. Osoba, jež se ještě nachází ve zvlášť nebezpečném prostředí koupelny (třeba přímo ve vaně),  bude znovu vystavena tělovému proudu až do opětovného vybavení chrániče. Stejnou věc způsobí i motorový pohon, jež použijeme z důvodu, že jeden společný chránič napájí i zásuvku pro chladničku. Z hlediska provozní spolehlivosti bude celá instalace vystavena většímu riziku vybavení a to i nežádoucích. Situace je stejná jako v případě jističů. I když většina vybavení jističů v domovních a podobných instalacích je způsobena spíše zkratovými proudy než nadproudy, a tudíž i hlavní jistič je schopen tento problém vybavit, přesto chráníme jednotlivé okruhy samostatně.

O účelnosti oddělení proudových chráničů pro jednotlivé světelné okruhy, jsou-li chrániče použity (doporučeno),  se hovoří výše. Jejich sloučení se zásuvkovými obvody je nevhodné i z hlediska bezpečnosti, nejen z důvodu provozní spolehlivosti. V případě zasažení osoby proudem, kdy díky chrániči nedojde k újmě na zdraví následkem zásahu proudem, je jistě velmi nemilé, pokud si vlivem leknutí a tmy vzniklé vypnutím i světelných okruhů daná osoba např. zlomí nohu. Z pohledu provozní spolehlivosti může mít slučování obvodů pod účinnost jednoho proudového chrániče naprosto fatální dopad.

Uvážíme-li skutečnost, že 30 mA chránič může vypínat již při 15 mA a výše diskutované unikající proudy, může se stát, že tyto stále bezporuchové unikající proudy překročí hranici vybavovacího proudu chrániče a neumožní vůbec jeho zapnutí. K tomuto jsou náchylné zejména tepelné spotřebiče (bojlery a průtokové ohřívače vody, pračky),  ale např. i chladničky. I když v době uvedení do provozu bude vše fungovat správně, po několika letech může tento problém nastat. Reálně proveditelných řešení poté moc nezbývá. Pomineme-li možnost přemostění chrániče a tím jeho vyřazení z obvodu (čímž vyřadíme z činnosti ochrany a nesplníme ani základní požadavky norem),  nabízí se dvě možná řešení. Prvním je úprava elektroinstala ce, rozdělení
obvodů pod různé chrániče. Zde ale může nastat problém jak s místem v rozvaděči, tak ve vlastním technickém provedení stávajících rozvodů. Druhou možností je náhrada problematickýc h spotřebičů za nové. Zahodíme jinak zcela funkční spotřebiče, ale problém vyřešíme. Nicméně i nové za pár let může postihnout obdobný problém."

Nebavme se o obecném významu proudových chráničů,  ale o konkrétní aplikaci.

Norma ČSN 33 2130 ed. 2 v článku 7.6.17 předepisuje FI 300mA z důvodu ochrany před požárem, nikoliv jako prvek ochrany před úrazem (viz odkaz na ČSN 33 2000-4-482, čl. 482.1.7).

Při požadavku vypnutí do 0,4s selektivní chránič nevyhoví,  protože při poruchovém proudu 1xIdn vybaví mezi 130 - 500ms.

Ochrana před nebezpečným dotykem podle požadavků ČSN 332000-4-41 ed. 2 a norem řady 7 musí být řešena jinými chrániči s charakteristik ou "-" nebo G bez ohlednu na Idn.

K tomu se dá poznamenat, že v instalaci, kde jsou použity další chrániče, je selektivní charakteristik a centrálního FI na místě,  jinak je nebezpečí výpadku celé instalace značné.

Požadavek pro ochranu proti požáru platí léta. To přeci nebrání tomu, že FI 300mA splní obě funkce. Oheň i dotyk.
Čas u FI typu S může být sice nad 0,4s, ale to ničemu nevadí, je li dotykové napětí na "nulové" hodnotě. Např. NA1 33 2000-6.
FI typu S nelze použít jako doplňkovou ochranu.

Proč nelze použít? (dle názoru ing.Kříže lze, protože se dnes počítá x5)

Ale pouze pro chrániče Idn 30mA podle 415.1.1.

Už bych to nerad rozpitvával, začínáme se motat do kolečka.

Nechci se přít. Ing. Kříže považuji za Karla Marxe elektrotechnik y.  :D
Uvažujeme přímý dotyk na živou část:
Ono se trochu licituje s odporem těla. Udává se odpor cca od 1200 - 2kOhmy. Při nejmenším odporu 1,2k proteče při 230V 191 mA a při 2k 115mA, což může být ten 5x Idn. / 1.533 Ohmů / Při pohledu do NC.1 na křivku Lc v 33 2000-4-41ed.2 je pro tyto proudy max. doba odpojení od oka do 300ms. To odpovídá požadavkům 33 2000-6 v NA.1. - 300ms pro chránič AC nebo G. S má čas do 500ms.

Myslím že k otázce bylo již řečeno vše jen to tvrzení že "centrální" chránič musí být bych vynechal protože není pravdivé.

V článku 7.6.16 se píše:
Je li konstrukce rodinného domku či bytu zcela, či částečně z hořlavého materiálu, pak přívod musí mít doplňkovou ochranu tvořenou proudovým chráničem s vybavovacím residuálním proudem nepřekročující m 300 mA v souladu s ČSN 33 2000-4-482.

Slovo "centrální" tam není. Všechny obvody musí být chráněny chráničem ale nemusí být "centrální". V praxi to lze provést tak že tam kde musí být chránič 30mA tak již nemusím dále nic řešit a chránič 300mA předřadím jen obvodům kde chránič již není. Vyřeší to větší spolehlivost provozu a odstraní při vhodném provedení i nevýhody centrálního chrániče.

Všimněte si slova: přívod

Toto dodržím i v případě že budou obvody chráněny několika přístroji. Přívod je tam ve smyslu napájení nikoli jednoho konkrétního kabelu. Jde o to aby žádný obvod nebyl bez chrániče do 300mA.

Mě to bylo vysvětleno tak, že může být v dřevostavbách použito více chráničů ,  jak uvádí p.Alin, ale nesmí se zapomínat na přívod do rozvaděče, který pokud není chráněn mimo objekt 300mA či nižší hodnotou musí být od hořlavých podkladů oddělen ve smyslu normy na hořlavé podklady.

Při využití principu x5 uvedeného v 41ed.2 se při použití 30mA chrániče typu S (púokud se takový vyrábí) dostaneme na 150mA, při kterých musí chránič vybavit do 300ms - viz charakteristik y chráničů v katalogu Moeller.

Strana 24 vámi uvedeného katalogu:
415 Doplňková ochrana
415.1 Doplňková ochrana: proudové chrániče
415.1.1 Použití proudových chráničů, jejichž jmenovitý vybavovací reziduální proud nepřekračuje 30 mA, se ve střídavých sítích
považuje za doplňkovou ochranu v případě selhání opatření základní ochrany a/nebo ochrany při poruše nebo při
neopatrnosti uživatelů.
415.1.2 Použití takového zařízení se nepovažuje za výhradní ochranné opatření a nezbavuje nutnosti uplatnit jedno
z ochranných opatřeních uvedených v článcích 411 až 414.
Jak již bylo uvedeno, proudovým chráničem se v těchto aplikacích míní obecný nebo G typ, selektivní typ není přípustný.
Uvedený článek 415.1.2 má zásadní význam, neboť jednoznačně stanoví, že proudový chránič není náhrada ostatních
ochranných opatření, ale slouží obecně jako nezbytný doplněk ochranného systému.

http://www.eatonelektrotechnika.cz/pdf/tiskoviny_pdf_343.pdf
Pokud jste měl na mysli chrakteristiky v úvodu katalogu tak typ S je tam 100mA. Pro jiný Idn bude i jný průběh.

Dovolil bych si dodatečně položit doplňující dotaz:
V článku se uvádí "rodinného domu či bytu",  ale celá kapitola 7 se týká budov pro bydlení a budov občanské výstavby (v rozsahu poznámky k bodu 7.1.1). Mám chápat ustanovení tohoto článku jako aplikované pouze na tuto redukovanou skupinu?

TO: Křen
Odpověď na vaší otázku naleznete v ČSN 33 2000-4-482:2000 "Ochrana proti požáru v prostorách se zvláštním rizikem nebo nebezpečím" (norm)

Vidím, ale tam se použití FI předepisuje pro prostrory (stavby) se zpracovávanými nebo skladovanými hmotami, ne pro dřevostavby (tj. s hořlavou stavební konstrukcí, např. rekreační objekty). I když možná je to v čl. 482.2.1 skryto za "volbou zařízení".

ČSN 33 2130 ed. 2, čl. 7.6.17:

Je-li konstrukce rodinného domu či bytu zcela, či částečně z hořlavého materiálu, pak přívod musí mít doplňkovou ochranu tvořenou proudovým chráničem s vybavovacím reziduálním proudem nepřekračující m 300 mA v souladu s ČSN 33 20000-4-482. Tento proudový chránič se obvykle umisťuje do bytové rozvodnice.

Tato norma se samozřejmě vztahuje i na instalace v objektech  s převážně hořlavých materiálu ve stavebních konstrukcích, což je napsáno v druhé odrážce článku 482.0.

No právě!
A první odrážku (skladované hmoty...) popisuje čl. 482.1 (s čl. 482.1.7 písm. a),  druhou odrážku (hořlavá konstrukce) popisuje čl. 482.2, kde obdobný článek nevidím.