Diskuse Elektrika.cz

Chtěl bych se vás zeptat na zkušenosti s počtem zapojených zásuvkových okruhů na třífázový chránič 30mA. Slyšel jsem o problému který nastal při zapojení osmi zásuvkových okruhů, kde se celkový proud svodu spotřebičů nasčítal a vyhazoval chránič. Přitom jednotlivé spotřebiče byly OK.

Jaké máte prosím zkušenosti či rady na toto téma. Není to dané normou?

Je nutné se řídit jmenovitým proudem chrániče. Jinak v počtu by neměl být problém.

Těžko se budu zákazníka ptát kolik spotřebičů bude mít v budoucím domě a jaké svody budou jednotlivé spotřebiče mít.
Tudy cesta nevede - špatná odpověď.

Šlo mi spíš o praktické zkušenosti kdo se s tímto problémem setkal.

V obvyklých podmínkách to problémy nedělá.
Není nijak neobvyklé použití jednoho centrálního chrániče 0,03A na celý byt nebo i RD a problémy s tím nebývají. Tím tedy netvrdím, že je to dobré řešení, téměř vždy je z provozních důvodů vhodné použít více chráničů.

Maximální přípustný unikající proud jednoho spotřebiče je dle ČSN 33 1610 3,5mA nebo 1mA/1kW u tepelných spotřebičů. Reálné hodnoty unikajících proudů však bývají podstatně menší. Z běžných spotřebičů mívají vyšší hodnoty unikajících proudů počítače (0,5 - 1mA),  CRT monitory (0,3 - 0,6mA),  laserové tiskárny a kopírky (0,5 - 1,5mA) a asi nejvíce záložní zdroje UPS (1 -2mA).
U tepelných spotřebičů ve slušném stavu, oproti očekávání našich normotvůrců, žádné zvláštní unikající proudy nebývají, alespoň podle mých zkušeností.

Minimální vypínací proud chrániče musí být větší, než je 50% jmenovité hodnoty reziduálního proudu. Jinak řečeno, např. proudový chránič 0,03A (30mA) nesmí vypínat dříve než při 15mA.

Záleží tedy na všech spotřebičích, kterou budou přes chránič připojeny. Z výše uvedeného tak nějak vyplývá, že např. u běžně vybavených domácností problémy s unikajícím proudem nebudou.
Něco jiného je to v průmyslových nebo administrativn ích provozech. Tam jsou možné problémy s unikajícím proudem celkem reálné.

Většinou se "z ekonomických důvodů" použije méně chráničů, než by bylo vhodné. Doporučoval bych v každém případě ponechat prostorovou rezervu v rozvodnici, tak aby se případě potřeby daly přidat další chrániče.
Ono platí i obecně, mohou se pak doplňovat i jiné prvky, např. přepěťové ochrany.
Zvláštní důraz bych kladl i na řádné popsání vodičů pro snadnou orientaci, zejména N vodiče.

Já se s tímto problémem setkal, ale nikdy v žádné domácnosti.

A pokud vytváříte projekt, musíte mít přeci domluvené s investorem jaké zařízení se budou kde využivat. Přeci je rozdíl jestli bude mít doma pouze pračku, myčku,televizi, rádio a osvětlení, než když bude mít doma v dílně 2 soustruhy, stojanové vrtačky, cirkulárku nebo kdo ví co ještě.  :)

to p. Hasala
Vyčerpávající odpověď. Děkuji.
Přikláněl by jste se k použití druhého chrániče pro zásuvky na venkovní terase? (myslím tím větší náchylnost ve venkovním prostředí k navlhnutí)

Samostatný chránič pro venkovní zásuvky určitě není od věci.
Nejde jen o "zmoklé" spotřebiče, ale také o prodlužovací šňůry, které se často ve venkovním prostředí používají.
Poškození prodlužovací šňůry je pravděpodobněj ší ve venkovním prostředí než ve vnitřních prostorách.
Samostatný proudový chránič pro venkovní zásuvky bych doporučoval zejména v případech, kdy se předpokládá časté využívání těch venkovních zásuvek. Například při používání elektrických sekaček, čerpadel apod.

Problém centrálního chrániče není podle mě ani tak v tom že by se v běžné nově vybavené domácnosti překročil unikající proud.

Z praxe vidím problémy jinde a to hned dva:
   Při poruše na čemkoliv chránič vybaví hned a vše mám bez el. ovšem to si už ve své domácnosti nemůžu dovolit. Jen škoda která může vzniknout vypnutím jednoho PC v nevhodnou chvíli je větší než cena chrániče nehledě na noční chůzi po schodech k rozvaděči v přízemí (baterek mám deset ale nikdy žádnou svítící nenajdu).
   Chrániče vypínají N (některé ne ale to je jiná diskuze). Bohužel jsem viděl již dva které při vybavení N vypnuly ale po nahození nezapnuly, fáze ovšem byly v pořádku a co se dělo si dovedete představit, opět vzniklá škoda značně převyšuje cenu chrániče nehledě na nebezpečí úrazu nebo požáru.

Pro mě to znamená chrániče samostatně na určité funkční celky ale norma to přímo nenařizuje. I když to že porucha má vyřadit jen nezbytně nutnou část by se na tohle vztáhnout dalo.

U zásuvek umístěných vně objektů nebo o jiné uvnitř objektů využívaných vně platí již mnoho roků ČSN 33 2000-4-47 :

471.2.3 [/b] Tam, kde je ochrana zajištěna samočinným odpojením od zdroje napájení, musí být pro ochranu
zásuvek se jmenovitým proudem nepřekračující m 20 A ve venkovním prostoru a pro ochranu zásuvek,
u kterých lze předpokládat, že budou použity pro napájení ručního přenosného nářadí používaného venku,
použit proudový chránič se jmenovitým vybavovacím rozdílovým proudem, který nepřekračuje 30 mA.
POZNÁMKY
1 Tam, kde je instalace provedena pro použití ručního přenosného nářadí používaného venku se doporučuje, aby
jedna, nebo pokud je to nutné, více zásuvek bylo vhodně umístěno venku.
2 Ostatní případy, ve kterých jsou požadovány ochranné přístroje se jmenovitým vybavovacím rozdílovým proudem,
který nepřesahuje 30 mA, jsou popsány v Části 7.
3 Pokud je ochrana zajištěna samočinným odpojením od zdroje napájení, pak pro ochranu zásuvek se jmenovitým
proudem nepřekračující m 20 A, které jsou určeny k používání osobami jinými než znalými nebo poučenými, se
zvláště doporučuje zajistit doplňkovou ochranu podle 412.5 použitím proudových chráničů se jmenovitým vybavovacím
rozdílovým proudem, který nepřekračuje 30 mA.
471.3 Ochrana před nebezpečným dotykem živ