Diskuse Elektrika.cz

Fotovoltaické elektrárny na velkých střechách, volných plochách a jejich ochrana před bleskem
Větší plochy FV panelů instalovaných na ploché střeše, ať již jde o správní budovu či výrobní podnik, s sebou nesou oproti jejich použití na rodinných domech několik nových faktorů, které významně ovlivňují celý systém ochrany před bleskem. Prvním podstatným faktorem je daleko větší plocha samotné aplikace a s tím související nárůst její ceny a samozřejmě i pravděpodobnos ti zásahu bleskem. Více o FV elektrárnách na velkých střechách se dočtete zde ...

Zdroj: zde... (http://elektrika.cz/data/clanky/fotovoltaicke-elektrarny-na-velkych-strechach-volnych-plochach-a-jejich-ochrana-pred-bleskem)




Co vás napadá v souvislosti s touto informací?

Citace:
Je třeba si totiž uvědomit, že vzhledem k malé izolační pevnosti panelů, se při jejich propojení s jímací soustavou, se jich po zásahu hromem změní většina na nebezpečný odpad.
To by mě zajímalo, co jim ten hrom vlastně udělá?  :D

Citace: Slovník spisovné češtiny uvádí u hesla "hrom"  tyto definice:
1. silný dunivý zvuk doprovázející blesk
2. úder blesku.
Proto hromosvod.
Dostane na ně bleskový proud  ;) .

Tak proč se v píše: ČSN EN 62305-3 Ochrana před bleskem  a  dále: Ochrana proti přepětí a bleskovým proudům. Nepíše se nic o hromu.
Domnívám se, že autor měl použít jedno pojmenování jevu a nemíchat něco jiného co v normě použito není.  (!)
A dá se říci výklad spisovné češtiny po odborné /technické/ stránce poněkud zaostává.  ;)
Takže jsme technici nebo jazykozpytci?

PS: nebo pokud to jde, umísťujeme jímací tyče co nejdále od panelů, tak aby jimi po úderu hromu vždy tekla pouze část bleskového proudu. Je třeba si totiž uvědomit, že vzhledem k malé izolační pevnosti panelů, se při jejich propojení s jímací soustavou, se jich po zásahu hromem změní většina na nebezpečný odpad.
Hrom neudeří, je to jen akustický průvodce jevu zvaného blesk a kde by se v hromu vzal ten bleskový proud?  :D
Už vídím jak spisovatel píše: Na obloze se křižovaly hromy..... ;D

Ano, určitě by tam mělo být napsáno: "po zásahu bleskem". Je to však jen omáčka. Hlavní maso snad bylo pochopeno a takovému odborníkovi jakým je Dalibor, bych to normálně odpustil a dál bych se o tom nebavil. Píší se tu daleko větší kraviny.

Pominu Vaše dva překlepy  ;)
To by napsal spisovatel špatně, protože na obloze, jsou to blesky, pokud vede z mraku do předmětu, je to hrom.
Že by lehká dislexie?  ;)

To Jan Hájek:
To by napsal spisovatel špatně, protože na obloze, jsou to blesky, pokud vede z mraku do předmětu, je to hrom.
Tak o tom pochybuji, hrom se šíří všemy směry je to akustický doprovodný jev blesku.

A dá se říci výklad spisovné češtiny po odborné /technické/ stránce poněkud zaostává.  ;)
Takže jsme technici, nebo jazykozpytci?

Počítám se mezi techniky a Vy?
Nebudeme tu zaplevelovat diskuzi, můžete mi napsat na mail.

Nějak mě to zatím nejde, ale snažím se vyhýbat pojmům bles a hrom - viz diskuze výše.
Pro svoji osobní potřebu jsem si zavedl výraz "bouřkosvod",  tím snad neurazím ani jedny ani druhé. :)

Hromosvod = technický výraz, stále platný i když se v ČSN EN 62305 nevyskytuje.
Jsem hromosvodář, proto používám termín úder hromu, je technicky a jazykově správný.
Pokud bych byl filozofický nedouk, bez technického vzdělání,  používal bych výraz , ,bleskosvod,,  což je k  (zle) (omlouvám se nenašel jsem zvracejícího  smajlíka)

Názvosloví (přesnější) ochrana před bleskem, skládající se z vnější (jejíž částí je hromosvod) a vnitřní ochrany se snažil v 50- létech a možná už dříve prosadit Říhánek a to byl na rozdíl ode mne a i ostatních  PAN hromosvodář a proto ve svých pracích používal téměř důsledně výraz úder hromu. No a protože se považuji za hromosvodáře, vím, že je potřebné nejenom se držet na špici díky znalostem novinek, ale zároveň se neodpoutat od svých kořenů.

No to je ale hnus velebnosti  (dance)
Bouřkosvod neeeeeeeeeeee (zle)
Radši si zvykněte na ten starý, osvědčený HROMOSVOD. To snad už i BLESKOSVOD je lepší než BOUŘKOSVOD.

JINAK TEDY:  Blesk je silný přírodní elektrostatick ý výboj (electrostatic discharge – ESD) produkovaný během bouřky. Bleskový elektrický výboj je provázen emisí světla. Elektřina procházející kanály výboje rychle zahřívá okolní vzduch, který díky expanzi produkuje charakteristic ký zvuk hromu.     Takže blesk je optická záležitost, hrom zvuková, to se prostě nedá nic dělat, že?!
Zdroj Wikipedie a zdraví lidský rozum.

To by snad mělo stačit.

Ale jo, pokud bude třeba, budu tomu of. říkat jakkoli, ale hlava mě to stejně moc nebere.
Máme tedy hromosvod, budiž, jeho jímač chytí hrom (úder hromu),  tento hrom putuje po svodu a dole na něj za rohem čeká "svodič bleskových proudů".

:D :D :D (funny) (drinks)

Hezkéééé, ale do něho neudeří hrom. Hrom je následný jev po blesku. Jaksi ten blesk je rychlejší, než ten zatrolený hrom.  
Ten svodič bleskových proudů ho pěkně zblbne a zároveň si ho vychutná.  o:-)

Takhle se mě líbíte, ne suše jak dopoledne.  :D >:D o:-)

Zběžně jsem prolétl článek a nezávisle na názvosloví si myslím že je hezky napsán. Škoda jen že po shlédnutí pár videí na internetu kde je úder blesku se nemohu zbavit dojmu že ten blesk se prostě netrefí tam kam má. Nedávno tu byl snímek z kamery v Krkonoších z Boudy na Muldě, tam to šlehalo doprostřed strání hlava nehlava, strom nestrom, kopec nekopec. Dokud se na vlastní oči nepřesvědčím že uhodilo jen do jímacích tyčí a nic se nestalo tak neuvěřím. Vždyť jsou všade kamery, nemáte někdo záběry úspěšného zákroku hromosvodu proti bleskohromu abych použil úplně všechno výrazivo, to by bylo výmluvnější než celá diskuze.

to Jan Alin:
no pár důkazů by bylo. Existuje třeba fotka zásahu levé (samozřejmě ohromobleskosv odičované  ;)) věže katedrály na Petrově v Brně (vím, svým výškovým přesahem nad okolím mu opravdu dost pomohla). Na druhé straně jsem v neděli byl v lese, kde blesk zasáhl strom uvnitř lesa v polovině jeho výšky, odťal horních 15m, zbytkem projel k zemi tak, že celý kmen zevnitř vyhořel (zbylo cca 12m vysoké torzo o průměru 50cm z ohořelé kůry a zem okolo plná třísek jak v pohádce o Rumcajsovi. Nechápu, jak se blesk dostal přes hradbu okolních stromů do místa úderu  :o.

to Zdeněk Hejčl:
máte moji poklonu. Diskutovat s hlavním hromosvodníkem není pro slabé povahy. Honzo, myslím, že jsme to už probírali tady ...
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,10112.15.html

Jak to tak pročítám je to velmi zajímavá diskuze. Já sám se přidám k té skupině, které nesedí zmatek v názvosloví a užívání popisných pojmů, tak jak se to vždy komu šikne do krámu.
Jenom posuďte :
Říkáme tomu hromosvod, ale máme normu na ochranu proti blesku.
Řešíme konstrukci hromosvodu, ale 1. stupeň je nazván svodič bleskových proudů.
Popisuje se tady rozdíl mezi hromem a bleskem, a každý musí uznat, že v českém významovém popisu jde vždy něco jiného.
Nejsem znalec cizích jazyků, ale zajímalo by mne, jak toto řeší němci, angláni, taliáni a ostatní.
Nyní si vyslechněte názor 7 letého dítěte, když jsem doma vylepšoval hromosvod a dcerka slyšela moje názvosloví, že opravuji hromosvod tak mi říká :
taťko, jak můžeš říkat, že opravuješ hromosvod, když na obloze jsou vidět blesky, a tyto blesky přeci jsou vidět a jsou nebezpečný. Hrom je přeci ten kravál, který je potom slyšet!
Můj názor je ten, že tento názvoslovný zmatek záměrně odvádí pozornost od vlastního technického řešení ochran objektů a osob od účinků výbojů atmosférické energie.

To Pavel Smílek:
Mě jen v tom příspěvku zarazila, nebo zdvihla věta s použitím jiných názvosloví s pojmenováním nejdříve technickým a pak jazykovědeckým . Vadí mi ten zmatek v názvosloví. To nepovažuji za korektní a spávné, protože pak vznikají paskvilní vyjádření, jak známe z projevů našich placených politiků.  (zle)
A kolikrát se to u jednodušeji smýšlejících spoluobčanů vykládá jako jediná a správná řešení /dogmata/. Jak se dříve argumentovalo: vždyť to psali v novinách, tak to musí být pravda.
Naši předkové měli zkušenosti a dokázali je využít ke svému prospěchu, nějak to pojmenovali v rámci svých možností a znalostí.
Já se skláním, nad jejich dovedností a umem, ale doba pokročila, názory se změnily a bádáním se spousta věcí vysvětlila. Proč teda je nepřehodnotit a posunout dál? Přidat je k náhledu na současné znalosti, zákonitosti přírody a vědeckého bádání?
Asi jsem snílek.
Řečnická otázka: Jak pojmenovat jednoduše svodič bleskových proudů?
Nazveme to po staru : hromosvod, nebo bleskosvod?
Či vymyslíme nový název?
Zabrousíme do historie a dávám název: Perunosvod. :D
Jsme snad technici, tak technické pojmenování, nebo výraz, ale odvolávat se na jazykozpytce to snad ne.

PS: Poradí tetička Wikypedie ,  nebo strýček Google.
Jsou tam velice zajímavé odkazy.
Hrom neudeří do jednoho místa, ale šíří se rovnoměrně od místa vzniku rovnoměrně na všechny strany v celé délce a závislosti na překážkách. (odrazy, atd.)

Také už sem něco takového párkrát viděl a proto se na všechny výpočty vzdáleností v řádech centimetrů dívám s jakýmsi vnitřním neklidem. Stále si myslím že všechny ty výpočty jsou spíš marketing protože se to nějak spočítat musí. Ono to funguje a základ je reálný, ale určitě ne tak, abych tomu věřil.

Nebyl jsem u toho, neprozkoumal jsem ostatky, neviděl jsem okolní stromy, jejich výšku a vzdálenost od zasaženého stromu, tak jen nabídnu jedno možné vysvětlení.
Vzrostlý strom není nijak zvlášť kvalitní jímač, takže jeho přítomnost ovlivňuje trajektorii bleskového výboje mnohem méně, než kvalitně uzemněná Franklinova tyč. Jistě při tom záleží i na hustotě a vlhkosti dřevní hmoty, a předvídat místo zásahu s přesností na metry se zde podobá věštění z křišťálové koule.

K diskusi ohledně hromů a blesků: Wikipedie je dobrý zdroj informací, ale je třeba mít na paměti, že text zde uvedený může být jen názor kohosi. Je tedy dobré informaci ověřit i z jiného zdroje.
Přikládám aktuální znění hesla hrom  ;)

Ano, např. rčení "ožralej jak hrom" znamená jednak hlučnost vydávanou osobou a jednak doprovodné jevy jeho třískání do čehokoli.

Já si myslím, že blesk je od slova"záblesk".
Proč po záblesku se počítá až přijde rána (hromová rána).
Takže po spojení se zemí následuje záblesk a s odstupem rána(hrom)??

A nebo je to tím, že světlo se šíří rychleji a záblesk a rána vznikají stejně.

U sta hromů, to je pěkné!  :D

Ješte bych zpřesnil, že člověk "ožralej jak hrom" mívá velmi často i blesk. Je to opět důkaz toho, že oba jevy spolu souvisí.  :D

Sem s ní.

Do jakého stromu v lesním porostu udeří, záleží především na jeho kořenovém systému, a to jak na ploše, hloubce, vodivosto okolní půdy, dále také na kondici toho kterého stromu - v porostu vždy udeří do zdravého, živin plného stromu, nikoli do uschlého chudáka vedle, analogie s kvalitními a nekvalitními jímači, svody a uzemněními je naprosto zřejmá.

To je právě ten háček:
Uvedu případ z letošního května.
Hřiště Sokol Olbramovice, fotbalový zápas dorostu:

Hřiště velmi pěkné, travnaté, obehnané ze tří stran padesátiletými větrolamy z topolů. Vysoké stromy. Celkem dost velká tribuna a kabiny, kombinace oceli a FeZn, celkem dost robustní a jistě i dobře uzemněná konstrukce. Topoly ji převyšují.

Během zápasu došlo k úderu blesku do jednoho topolu poblíž okraje, nebyl krajový. Vzdušnou čarou od bližšího kraje tribuny cca 60m.
Dále vzdušnou čarou cca 90m od místa úderu je patrová budova základní školy opatřena hromosvodem.
Příkládám fotky stromu a místa úderu, je vyznačeno v levém rohu hřiště červeně. Všimněte si detailu, že kůra je stržena do cca 1m nad zemí, odtud směrem dolů je strom nepoškozen. V místě ukončení lomu stromu je lehce sežehnuta špička porostu. Nic víc...

Ještě zbytek.

Skinefekt.
"Dýchající" strom zvláště listnatý navíc působí coby "aktivní hromosvod" a na rozdíl od těch umělých skutečně funguje.

Pěkný případ, byla by ještě informace z které strany byl směr větru?

Depa, u stromů je důležitá vlhkost tedy kde proudí živiny. U listnatých je to většinou pod kůrou u jehličnatých dřevem.
Proto je na většině fotek jehličnan rozmetán a listnatý strom oloupán.

Pokud je správná moje úvaha, že blesková plasma má nějaké pásmo vlnové délky, nemusí být pro něho každá délka svodu lákavá?

Směr větru nevím, u nás převládá západní proudění, to je přibližně opačná strana poškození stromu, fotil jsem až za dva dny, u bouřky jsem nebyl. Stran větrů taky nevím, ale asi to bylo na pováženou, protože rozhodčí zápas přerušil.
  :D
Každý strom je živen mízou - lýkem, to je tzv. podkorní pletivo. Rozmetání jehličnanu bych sváděl spíše na to, že oproti listnáči koření velmi mělce a tudíž je jako zemnič asi horší, navíc smůla dobře hoří a asi i zplynuje.

Ta slouplá kůra je spíš roztržena párou vzniklou průchodem výboje. Při loupání asi zazněl hrom.  :D

Nejsou všechny blesky stejné, ale máme-li se dopustit nějakého odhadu, můžeme asi vyjít z normalizovanéh o tvaru bleskové vlny. Tzn. náběžná hrana 10 μs - z toho mi vychází, že by maximum spektrální hustoty mohlo být někde kolem 50 kHz, čili čtvrtvlnná délka ve vakuu 1,5 km.
Reálně se vyskytující svody bývají myslím běžně mnohem, mnohem kratší.

Bleskojistka, to už zde přece bylo. Jde pouze o představu, že je v modulovém provedení.

To Milan Illek:
Dobře, opravuji: jímač bleskových proudů a celou soustavu jímacího zařízení.  ;)
To je od nejvyššího bodu střechy až po uzemnění.
 Ano také jsem zažil v blízkosti několik úderů blesku, třeba na Slovensku ve Slovenském ráji. Zastihla nás bouřka na Čertově sihoti ,  už jen kousek od kempu na Kláštorisku. Zalezli jsme pod nízké smrčky a počkali až to přejde. Prásklo blízko nás tak 200m, rána jak se patří. Pak jsme došli na místo úderu a mohutný smrk byl zasažen asi v 1/3 vytrhané dřevo z kmenu a výboj se rozptýlil po kořenech asi tak 10 metrů, podle vytrhaných kořenů ze země.

Já mám nějak zafixováno, že bleskojistka obsahuje jiskřiště (což svodič bleskových proudů nutně nemusí).

S tím lze v zásadě souhlasit. Tady jsou dvě zmenšeniny toho, co jsem popsal výše  ;)

No jo, ale když jsme u toho rozebírání, jak může jistit blesk, když se zapálí, jakmile se objeví?
PS: Bleskojistka v běžné terminologii označuje : Plynem plněné jiskřiště pro malá napětí.

Měl jsem na mysli to, že by do oblasti přepětí bylo vhodné zavést jasné a výstižné slovní pojmenování jednotlivých stupňů.
(místo těch B,C,D, SPD1,2,3, SPD1+2 atd.) Každý používá něco jiného. Když chcete zjistit o co jde, je třeba katalog. Také si myslím, že obchodní název nemusí nutně vystihovat fyzikální podstatu. To je prostor pro firmy v oboru (Dehn?).
Názvy jako Dehnventil, Dehnblock atd. slovně vůbec nic nevystihují, o to hůř u dalších výrobců, kde jsou pouze kombinace písmen a čísel.

Platí ČSN EN 61643-11 s označením SPD typ 1, SPD typ 2 a SPD typ 3. To také důsledně uvádíme.

Označení B/C/D bylo dříve přebíráno z Německé VDE, která již ale léta neplatí.
Na výrobcích se ještě vyskytuje, stejně jako Class I/II/III což je označení dle IEC určené mimo státy sdružené v CENELEC.
Označení kombinovaný svodič, B+C+XX ,  nebo 1+2+XX či I+II, není normativní a jedná se obchodní označení. Pokud jsme ho v letáku jednou vypustili, neustále někdo volal, jestli je to kombinovaný svodič.

V katalogových listech nyní uvádíme, že se jedná o svodič splňující požadavky kladené na SPD typ 1, SPD typ 2, SPD typ 3.

Co se týká obchodních názvů produktů, jsme na tom stejně jako AEG s Foen, Electrolux s Lux, DuPont s Teflon a Freon.
Kdo je první tak vtiskává novince svoje jméno.

Také si dovolím jeden příklad zásahu bleskem
29.5.2011(nebo 30.5) v odpoledních hodinách bouřka se silným dlouhotrvající m přívalovým deštěm, osobně jsem viděl zásah blesku do břízy nad svým pozemkem (nějakou dobu jsem měl dobře zalehlé uši  :) )
Bříza byla na mírném svahu, ale zdaleka nebyla nejvyšší, je uprostřed seskupení listnatých stromů, pod svahem jsou již dokončené jednopatrové novostavby (dosahující cca poloviční výšky stromů). Po zásahu se z kmene kouřilo, strom má od 1 do 3 metrů nad zemí oholenou a rozmetanou kůru a malou prasklinu viditelnou po celém odhaleném kmeni snad až do koruny. Jsem zvědavý, zda přežije zimu.
U dvou sousedů byly po této bouřce nefukční satelity.

Zajímavé, pokud jsem viděl stopy po blesku na stromech, byly vždy odshora až dolů.  :-\
Poptávka výše, na směr větru, byla ironie.  (dance)

Ne nebyla, zajímalo mne ze které strany se přiblížil nabitý mrak, jestli v tomto případě platil zjednodušený model dvou desek kondenzátoru.
Nebo moje z praxe okoukaná teorie kanálu vodivějšího vzduchu, co se odpařoval z hrací plochy hřiště, i pak hraje velkou roli, dle mého osobního názoru nepodpořeného žádnou normou či studií, jak se tento , ,komín,,  vychýlí. Ti co zažili bouřku na táhlém svahu řeky ví o čem je řeč.

Beru zpět:
To zní logicky, ale mrak bývá velmi často plošně velký a desky kondenzátoru by měly být  země - mrak a dielektrikum je vzdálenost ze země do mraku. Bleskový výboj je pak průraz dielektrika.
Při tomto typu výboje / skupina stromů / si obtížně představuji teorii vztřícného výboje.
Při bouřce asi častěji začne pršet dříve než metání blesků. Potom je vše mokré a na stejné teplotě a vlhkosti.

To by taky mohlo být podle Murphyho zákonů - věci se s*rou tak, aby výsledná škoda byla maximální... :D

Severně od nás je na kopci les. Je otázkou jak moc to je optický klam nebo jestli je tam nějaká podivná zóna, ale je "vidět" že to je do kopce, ale na kole se tam ani nemusí šlapat...
Tam to při bouřce pěkně "tříská". Ale najít tam viditelně poškozený strom, to je problém.

Můžete prosím ten kopec ověřit vodováhou, zda se jedná skutečně o kopec :)