Opět složitá otázka.
Výklad k této problematice se liší v jednotlivých publikacích dle názoru jejich autora. Liší se výklady odborníků ITI a IBP.
Můj názor k Vaším otázkám:
ad 1.) Výpočty je nutno provést z důvodu vyhodnocení správnosti. Např. při uváděném měření impedance je nutno spočítat, zda vyhovuje pro daný jistící prvek. Nemyslím si, že je nutno tento výpočet vkládat do zprávy o revizi. Tam se objeví pouze výsledek.
ad 2) Chybu přístroje je nutno znát, neboť přístroje používané pro revize tj. pro přístroje k ověřování bezpečnosti, musí splňovat požadavky souboru norem ČSN EN 61557, kde je i požadavek na uvádění chyby (nejistoty) přístroje.
Chybu přístroje lze uvést u názvu přístroje v seznamu nebo u naměřených hodnot případně ve výpočtu. Důležité je s touto chybou počítat ve vyhodnocení naměřených hodnot, protože jediným výsledkem je zda hodnota vyhovuje nebo nevyhovuje (samozřejmě včetně započítané chyby).
ad 3) Použité metody jsou někdy zřejmé např. z použitého měřícího přístroje, tedy bych je nerozváděl.
Pokud lze metody měnit nebo vybírat, tak je nutno je uvést. Např. při měření unikajícího proudu spotřebičů je nutno uvést, zda se jedná o proud rozdílový, protékající ochranným vodičem, případně dotykový.
ad 4) Kalibrační protokoly jsou Vaším majetkem a Vy jste zodpovědný za to, jaké přístroje používáte.
Pokud se týká prohlášení o shodě, osvědčení o jakosti, protokoly o zkoušce ap. jednotlivých zařízení to jsou doklady, které jsou součástí dokumentace provozovatele a stačí je jen v revizní zprávě uvést.