Diskuse Elektrika.cz

V případě rozvodů již v bytech a rodinných domech je to jasné, hlavně vzhledem k proudovému chrániči a to, že posledním bodem rozdělení je bytová rozvodnice. Mě by zajímalo v čem je ta výhoda či tedy popřípadě nevýhoda soustavy TN-S?

#230#

Základní a hlavní výhodou soustavy TNS je to, že porucha (kteréhokoli) vodiče nevyvolá bezprostředně nebezpečný stav ohrožující zdraví a životy - na rozdíl od soustavy TNC, u které porucha PEN vodiče takový stav vyvolá.

To je současně i nevýhodou soustavy TNS, protože porucha ochranného vodiče PE zpravidla zůstává dlouho nepovšimnuta, zatímco porucha vodiče PEN u TNC je zřejmá ihned.

Ještě doplním, že vodičem PE za normálních okolností neprotéká žádný proud a proto nemůže na neživé části přenášet napětí, které na vodiči PEN může vzniknout v důsledku zhoršené impedance ochranného vodiče a následném úbytku napětí na této impedanci.

Platí pouze u nově zřizovaných bytových el. rozvodů a kompletních rekonstrukcí (ČSN 33 2130 ed. 2, čl. 7.6.16).

Soustava TN-C se používala a používá hlavně z ekonomických důvodů. V současné době se soustava TN-C používá hlavně v distribučních sítích, u venkovního osvětlení, ve vnějších kabelových rozvodech apod. Ve vnitřních instalacích se TN-C používá obvykle jen v páteřních rozvodech, poslední částí sítě TN-C je obvykle přívod pro podružnou rozvodnici.
Základní rozdíl mezi sítěmi je v bezpečnosti. Zatímco u sítí TN-C pro vytvoření nebezpečného stavu stačí jedna závada (upadlý PEN),  v sítích TN-S musí pro stejnou situaci dojít minimálně ke dvěma závadám (upadlý PE + např. vadný spotřebič). Navíc vodič PE slouží čistě pro ochranu, není zatěžován pracovním proudem, což má samozřejmě také vliv. Sítě TN-S jsou tedy bezpečnější, i z těchto důvodů se takřka výhradně ve vnitřních rozvodech používají.  
Sítě TN-C mají svůj význam zejména u dlouhých tras, jednak z ekonomických důvodů, dále se také díky přizemnění PEN nebo bodu rozdělení PEN trochu vylepší parametry připojení - zejména s ohledem na impedanci poruchové smyčky. Možnost poruchy vodiče PEN je v tomto případě výrazně snížena kvalitním přizemněním. Přizemnění (s pokud možno co nejnižším zemním odporem) je dost zásadní pro správnou funkci sítí TN-C, je nutné toto nepodceňovat. Je také nutné počítat s tím, že přes uzemnění poteče nějaký pracovní proud, což může mít vliv na životnost tohoto uzemnění.
Sítě TN-S jsou podstatně odolnější vůči nejrůznějšímu rušení, což jistě potvrdí každý, kdo se zabývá audio/video technikou.

Takže rozdělit soustavu z TN-C na TN-S (tedy TN-C-S) co nejdříve je to možné?

Ve větších provozech kde jsou potřeba vyšší průřezy vodičů/kabelů, by jste soustavu rozdělili už u hlavního rozvaděče a vývody z něj po-té v soustavě TN-S?
Potom můžeme narazit na problém, že se nevyrábí běžně třeba kabely 1-AYKY 4x240+120 (nepočítám 1-AYKY 5x120 - ty už dostupné jsou) nebo jím podobné. Ale je pravda, že je možné kabely nahradit samostatnými vodiči např. 1-YY či 1-AYY?

nebo

V případě většího zatížení použít rozvody v soustavě TN-C - zde zase narážíme na bezpečnost a ČSN 33 2000-5-54, kde je stejně potřeba přizemnit bod rozdělení stejným průřezem jako je vodič PEN (tedy již nestačí průřez 25mm2).

Z ekonomického hlediska mě vychází oboje +- nastejno . Takže já se kloním rozhodně k soustavě TN-S vždy a všude (pokud je to samozřejmě možné).

Tak třeba ještě jiné hledisko, zjednodušeně:

Vodič PEN slouží jako silový (vede energii) a zároveň jako ochranný (připojený na kovové neživé části). Vodič PE slouží pouze jako ochranný, takže při normálním stavu jím buď neprotéká žádný proud, nebo jen velmi malý. Takže narozdíl od vodiče PEN nejsou spoje vodiče PE (v rozvaděčích, v odbočných krabicích, v zásuvkách) namáhané, takže je mnohonásobně menší pravděpodobnos t jejich poruchy.

Praxe:
Například při zapojování rozvaděčů a vodičů PE není třeba vytvářet žádné "rezervy" v podobě různě zkroucených či nakudrlinkovan ých vodičů, které kolikrát jen zbytečně zhoršují přehlednost a zabírají místo. Nebudou potřebné. Nikdy. Vodič PE se ve svorce nikdy nevypálí, protože trvale nepřenáší žádný výkon.

Je třeba si taky uvědomit, že pokud by byla už od trafa vedena pouze síť TN-S, tak se u takové sítě musí provádět uzemnění vodiče PE ve vzdálenostech stejných jako u PEN. Rozdíl je ale v tom, že toto uzemnění nezlepší parametry vnitřní impedance sítě, ani úbytek napětí na vodiči N. V praxi takto vlastně vznikne síť TT, kdy impedance poruchové smyčky L-PE bude lepší než vnitřní impedance sítě L-N. Použití této sítě u hlavních rozvodů nn např. odběru s vlastní trafostanicí považuji za nesmysl. Výhoda by mohla být v tom, že se výrazně potlačí nectnost " nulování " a to je riziko zavlečení napětí po PE. To je ale princip sítě TT, která je dnes opovrhována.

Ty "kudrlinky" mají i jiný význam, než jen jako rezerva. Zejména u vodičů silnějších průřezů, je někdy dost obtížné vůbec vodiče připojit "nakrátko". Např. v situaci (nijak vyjímečné),  kdy je vývodka cca 10 cm nad svorkovnicí. Navíc, pokud se i třeba podaří vodiče připojit "nakrátko",  přenášejí různá pnutí, vyvrací svorky apod. K nežádoucímu napružení vodičů může dojít i později, vlivem rozdílu teplot, vibrací, nějakého mechanického posunutí kabelu (nebo i rozvaděče) ... Prostě to není bez problémů, při montáži, ani při provozu.
Vodič PE se vypálit může a poměrně jednoduše. Zejména v průmyslu, mohou přes PE téct poměrně velké proudy. Zejména v situacích, kdy je díky dobrému přizemnění impedance L - PE nižší než impedance L - N. Několikrát jsem už také viděl upálený PE v situacích, kdy někdo něco svařoval (elektrickou svářečkou) a nedal si pozor na to, kde má připojenou kostru ... ;)

Ano svářeči jsou pro PE (i PEN) vodič velmi nebezpeční. Chytne se na kostru zařízení, kde jediná cesta zpět je kabel 2,5mm2 od motoru. Pak přes PE poteče 100A. Už jsme takto v neděli odpoledne sháněli  kabel, abychom mohli stroj v pondělí ráno předat :)

Měl jsem samozřejmě na mysli vodiče slabších průřezů kde se soustava TN-S vyskytuje zdaleka nejčastěji. Jeden dva tři silnější vodiče rozumě natvarované samozřejmě přehlednost nezhorší  ;)

Přemýšlím jak by takový proud mohl vzniknout. Zřejmě by tekl vodičem N až k bodu rozdělení PEN a odtud dál ke zdroji cestou podle impedance. Pokud by taková cesta znamenala ne po přívodním vedení ke zdroji, ne k uzemnění v bodě rozdělení ale vodičem PE k jeho uzemnění směrem dál od zdroje, skoro bych řekl, že to není zrovna ideální stav.

Rozbít se dá všechno, pravda.

Tak mě v této souvislosti napadá - jak by se dívaly normy na případné přizemňování vodiče N (za účelem snížení úbytku na něm)? Zakázáno/povoleno/doporučeno?

Zakázáno. Nulový vodič se nesmí spojovat s žádnou jinou uzemněnou částí instalace.

Položme se na otázku, smí se vodič N spojit s vodičem PE za bodem rozdělení? Je tímto spojením přizemnění?

Měl jsem samozřejmě na mysli samostatný zemnič, nikoli uzemněnou jinou část instalace.

Ne.

Není. Zem není PE vodič (a obvykle ani není zeleno/žlutá).

Na to by se dalo namítnout, že jakýkoliv "zemnič" je uzemněná část instalace.  ;)

Ale podíval bych se na to takhle: Proč bych potřeboval přizemnit N? A když bych to potřeboval, nevznikla by ze stejného důvodu potřeba přizemnit i vodič PE? Jak přizemnit vodič N a PE a přitom je nespojit?  ;)

Samostatný zemnič se stane (uzemněnou) součástí instalace až tím, že je k instalaci připojen. Tedy v tomto hypotetickém případě nedojde ke spojení vodiče N s uzemněnou součástí instalace.
Ale to je slovíčkaření.

Účelem onoho ustanovení o nespojování N s uzemněnou částí instalace je to, aby nehrozilo, že se vodičem N zavleče na onu část instalace nebezpečné napětí v případě poruchy onoho uzemnění (nebo PE vodiče spojujícího onu část instalace s uzemněním).
Což není situace samostatně přizemněného vodiče N.

Přizemnit každý zvlášť a přitom je nespojit  :)

Ampéry ve vodiči N je nutno mít přesně pod kontrolou a to jeho případné přizemnění zcela znemožňuje.  ;)

Tomu nějak nerozumím. Máte na mysli nějakou konkrétní situaci, v níž by přizemněním N vodiče došlo k významnému a nekontrolované mu nárůstu proudu tímto vodičem?

Problém v tom vidím.
Uzemníme li vodič N a PE (i každý samostaně) pak se zdá být jisté, že část proudu, která by normálně tekla pouze vodičem N se bude uzavírat přes uzemnění a poteče i vodičem PE. Jak velká část to bude závisí na poměru impedancí a velikosti zemních odporů. V takovém případě však již nebude mít PE nulový potenciál vůči zemi. To se dá hodnotit minimálně jako nevhodné a za jistých okolností by to snad mohlo být i nebezpečné.
V takto uspořádaných rozvodech bude používání chráničů a chráničových spouští sázka do loteri, ale spíše to nebude možné vůbec.

Jakékoli přizemňování v elektroinstala ci slouží jen a pouze k účelu ochrany před úrazem elektrickým proudem  (norm)

Elektrický proud určený k využití v jakémkoli spotřebiči má téci vodiči, které jsou k tomu účelu dimenzované a jištěné. Pokud jsou dimenzované a jištěné správně dle ČSN, nemůže vznikat žádná potřeba přizemňovat vodič N (no)

Vytvářet přizemnění s cíleným účelem jaksi posílit vedení a tedy ne kvůli ochraně ale kvůli čerpání elektrické energie ze země by byla celkem slušná prasárna (zle)

P.S.
zajímavé úvahy, člověk se alespoň podívá na věci z jiných úhlů  :)

Myslím, že nejde o barvu. Protože dobře provedené přizemnění dosahuje odpor v řádu jednotek ohmů, je v podstatě totožné se situací, kdy bychom PE a N spojili přímo.

Zpětný proud by pak netekl pouze vodičem N, ale částečně i zemí a tím i blízkými přizemněnými vodiči PE. Pokud by bylo přizemnění vodiče PE v těsné blízkosti přizemnění vodiče N, odpor uzemnění by už nehrál významnou roli a zpětný proud by se prakticky rovnoměrně rozdělil mezi PE a N.

Výhoda a hlavně podmínka sítě TN-S by byla pryč.

PS: Na jaře je Zem krásně zeleno/žlutá.

Tak jak jsem psal dříve, TN-C má svůj význam u dlouhých tras, jednak z důvodů ekonomických, dále potom také z toho důvodu, že se díky přizemnění PEN/bodu rozdělení PEN trochu vylepší parametry připojení - zejména impedance poruchové smyčky, ale také "vnitřní odpor sítě".
U sítí TN-S nastávají trochu problémy u hodně dlouhých kabelů.
Strikní dodržování TN-S přináší určité praktické problémy.
Představme si např. situaci, kdy máme přívod pro nějaký provoz, v délce třeba 200m. Přívod bude napojený z trafostanice do hlavního rozvaděče pro objekt. V síti TN-C použijeme např. kabel AYKY 3Bx 240+120, v hlavním rozvaděči provedeme rozdělení PEN, místo rozdělení přizemníme. A tím je to hotové.
Pokud budeme chtít TN-S, musíme použít kabel AYKY 5x 240 (vyrábí se vůbec ?),  místem rozdělení bude místo připojení (trafostanice). V hlavním rozvaděči bude přizemněný pouze PE, N bude izolovaný.
Pokud to shrnu, v tomto případě při použití TN-S budou vyšší náklady a získáme připojení s horšími parametry. Ziskem je TN-S, ale přinese to v tomto případě vůbec nějaké výhody ? Bezpečnost se v tomto případě podle mého soudu nijak výrazně nezvýší. Jedinou výhodu vidím ve větší odolnosti vůči rušení, což může mít v určitých případech svůj význam.

No to jo, díky zelenému tunelu EU se všude pěstuje řepka ... Nahoře žlutá, dole zelená ... Ale moc krásné mi to nepřipadá, osobně za tím vidím hlavně nesmyslnou "zelenou" politiku a navím mám sennou rýmu ...  ;D

Měj jsem na mysli případ, kdy by někdo chtěl dodatečně namontovat proudový chránič a potřeboval by, aby se rovnaly proudy v L a N.

V této souvislosti mě napadl další úhel pohledu. Za bodem rozdělení z PEN na PE a N se to již nesmí dále spojovat. Když ale někdo udělá toto rozdělení např. u CYKY-J 5x10 v RE a pak to zase spojí v RB, tak se na to dá nahlížet různě. Buď jako na porušení onoho požadavku na zakáz opětného spojování, anebo na zachování sítě TN-C s tím, že je tam jeden vodič navíc s nesprávnou barvou. A kdyby se zeleno/žlutý označil na konci modře a modrý zelenožlutě, a nebylo by to u nás, ale např. ve Francii, tak by bylo v pořádku podle EN úplně všechno.  (beach)

Takže, když to shrnu, normy toto přizemnění vodiče N a priori výslovně nezakazují.
Námitky proti takovému řešení jsou tyto:

1)
To je myslím pouze dedukce, nebo je to takto v některé normě napsáno, s všeobecnou platností pro veškeré elektroinstala ce?
Existují případy, kdy tomu tak není.
Například v třífázové soustavě TNC slouží přizemňování PEN kromě ochrany před NDN také ke snížení přepětí L-N při poruše PENu (kteroužto funkci soustava TNS postrádá).
Některá zařízení ke své funkci potřebují pracovní uzemnění (anténařina).

2)
Nesmí se znovu spojovat N s PE. I při oddělených zemničích by část proudu vodiče N tekla přes zem do vodiče PE, což by jednak mohlo vyvolat nebezpečný stav, a druhak by to vylučovalo použití proudového chrániče.

Bylo by iluzorní domnívat se, že žádná část proudu vodiče N neteče žádným vodičem PE či zemničem. To by popíralo účel přizemnění bodu rozdělení PEN na PE a N.
Vyloučit nebezpečný stav by se jistě dalo vhodnou konfigurací zemničů, přičemž by se např. měřením ověřilo, že při nějak definované velikosti proudu do zemniče N nedosáhne na zemniči PE napětí proti vzdálené zemi hodnoty vyšší než XY.
Proudové chrániče by ovšem bylo možné použít až v rozvodu za (posledním) přizemněním N.

3)
Chcete mě přesvědčovat, že v soustavě TNS se samostatně jistí i vodič N?

4)
Nikdy neříkejte nikdy.

5)
Nejednalo by se o čerpání energie ze Země (za to by byla Nobelova cena),  ale o snížení energetických ztrát ve vedení.

6)
Já tam vidím i červenou a modrou, o šedivé nemluvě  :D

To bylo mým záměrem.

Ano, je zajímavé, že o tak základní věci se dá dlouze diskutovat.

Ten modrý proužek na zelenožlutém vodiči dlouho nevydrží, zvlášť u nějaké tkaničky. Elektrikář se pak diví, že mu PE při odpojování hází blesky. Mysleme na kolegu, který přijde po nás, aby nemusel dlouze pátrat, cože jsme to tam vymysleli.

Používejme TN-S a TN-C tam, kde je to vhodné, účelné a bezpečné. Nebuďme jako nejmenovaný výrobce střídačů pro fotovoltaiku, který umožňuje připojení až 25mm²,  ale pouze pětižilově. Klema na svorkách znamená ztrátu záruky.

Tak tak. Nejenom jistí, ale obecně spíná. Čili další důvod pro zákaz spojování N a PE.

Uzemnění je možné pracovní i ochranné. Může být samostatně dle potřeby to či ono, nebo to splní jeden zemnič. Uzemnění N dle návrhu kol.Fuka by bylo pracovní, není ale v této síti dovoleno. Vodič N se klade izolovaně. Pokud by se samostatně uzemňoval vodič N, propojem přes zemi by to byla jakási síť "3+2PEN".

Pokud bude kabel v soustavě TN-S dostatečně dimenzován nemyslím si, že by potom měl vznikat úbytek napětí na vodiči N a to ani při zmiňovaných vzdálenostech např. do 200m. Tím odpadají spekulace o jakémsi přizemňování vodiče N. I když je pravda, že PEN nebo PE se má přizemnit po 100m, ostatně jak už zde bylo nedávno probíráno. Proč se potom nepřizemňuje vodič N? To je zřejmé, protože se to prostě nedá zrealizovat, tak aby se ze soustavy TN-S nestala soustava něco jako "3F 2PEN". Měli bychom také uvažovat o vyšších harmonických (tedy zejména 3 harmonické),  které se vyskytují čím dál častěji a to příspěvkem zejména PC, svítidel a různých jiných spotřebičů. Není potom lepší, když proud poteče pouze vodičem N než vodičem PEN? V mnoha případech se může stát, že vodičem PEN potečou velké proudy (příspěvkem vyšších harmonických) - zde není možné jistit ani odpínat vodič PEN což v případě TN-S tak můžeme vodič N jistit.
Není tedy lepší soustava TN-S?
1. mohu jistit vodič N
2. Nepoteče mi proud přes ochranný vodič PE ale přes N, který mohu kontrolovat, resp. jistit.
3. Vodič PE bude sloužit pouze jako ochranný

Mě přijde soustava TN-S pokud je správně dimenzována bezpečnější než soustava TN-C. I když soustava TN-S je větší finanční zátěž pro investora. Souhlasíte s mým příspěvkem?

To, že je lepší TN-S bylo jasné už na začátku příběhu. Je velký rozdíl, kde se taková síť použije. U rozlehlého areálu, např.1km2, kde v hlavních rozvodech mohou téct proudy v řádu stovek amper, je použití TN-S u rozvodů nn hloupost.
S tím jištění vodiče N bych byl velmi opatrný. Spínat ano, jištění maximálně u spotřebiče 230V.

Píšete, že u hlavních a rozsáhlých rozvodů je použití soustavy TN-S hloupost. A na jištění vodiče N by jste byl opatrný. Na základě čeho jste k těmto dvou bodům došel?

Odpověď na první otázku jsem psal už výše. Na tu druhou si zkuste vyhledat ve vyhledavači heslo " přerušení vodiče PEN, nebo N ve třífázové síti "
Namátkou nalezené   http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,1364.15.html

Pokud dojde k přerušení vodiče PEN nebo N vyjde to snad úplně nastejno. Ať už tedy PEN nebo N problém vznikne naprosto stejný. Takže odpověď pod Vaším odkazem jsem tedy nenašel. A ve výše uvedené odpovědi jste psal, že impedance poruchové smyčky L-PE bude lepší než vnitřní impedance sítě L-N. Ale napsal jste "jen",  že to považujete za nesmysl. Já jsem napsal, že při vhodně dimenzovaném kabelu by nemělo dojít k úbytku. Pokud je kabel skutečně dobře nadimenzovaný měla by být vnitřní impedance snad v pořádku. Pane Rozmahel tím do vás nechci rejpat, že snad váš názor je špatný! Jen jsem vás nepochopil v čem vidíte tu nevýhodu soustavy TN-S již v páteřních-hlavních rozvodech.

Pokud je použito systému TN-C-S, nevidím žádnou zvláštní výhodu v použití "čisté" TN-S.
Spíše vidím nevýhody - tak jak jsem psal dříve - vyšší pořizovací náklady a horší parametry připojení.
V bezpečnosti také žádné zvláštní rozdíly nevidím, tedy za předpokladu kvalitního přizemnění.
Co se týká provozní spolehlivosti, ta bude dokonce podle mého soudu vyšší u TN-C, u sítí TN-S všechno "visí" na jednom místě - bodu rozdělení, respektive místu připojení vodiče N. Pokud tam dojde k poruše, potom pápá jednofázové spotřebiče ... ;D

Zmiňované vyšší harmonické přinášejí další úhel pohledu. Zejména v provozech, kde je vyšší počet spínaných zdrojů, jako jsou např. administrativn í budovy, plné počítačů, elektronických předřadníků apod.
Může dojít k situaci, kdy přes N poteče vyšší proud než přes fázové vodiče. Zejména pokud je použitý kabel s redukovaným N vodičem, může to být docela problém, kabel se může přehřívat.
Jednou jsem již toto konkrétně řešil, z původního TN-S přívodu bylo z těchto důvodů nakonec nutné "vyrobit" TN-C.    

Není to stejné. V případě přerušení PEN se najdou cestičky, které PEN přizemní - např. přes kostry spotřebičů, přes ochranné pospojení, přes přizemnění bodu rozdělení PEN apod.
V případě přerušení N je to obvykle konečná stanice pro jednofázové spotřebiče. Vzniklý stav není nebezpečný z hlediska nebezpečí úrazu, je ovšem velmi škodlivý pro jednofázové spotřebiče.

Myslím, že už jsme k tomuto vyjadřili a můžeme jen opakovat to, co už bylo napsáno.
Můžeme ovšem otázku otočit, zkuste tedy napsat, v čem vidíte výhody použití TN-S v hlavních - páteřních rozvodech.
S vyšší bezpečností osobně nesouhlasím, k tomu jsem se již vyjádřil výše.
Jediné co mě napadá, je větší odolnost vůči rušení, to jsem již také psal výše.  

Přesně tak. Nelze stavět otázku zda je lepší TN-C nebo TN-S, stejně jako je nesmyslná otázka jestli je lepší Oktávka nebo kamion. Pro určité účely je vhodná TN-C pro jiné je zase lepší TN-S.

Ano samozřejmě, podstatná je příčina a důsledek:

- nejdříve byla tma  :-[
- pak bylo světlo  (jupi) ale nebylo žádné uzemnění  :'(
- pak chytré hlavy vymyslely  (bigbb) že kvůli větší bezpečnosti se jeden pól spojí se zemí a tím byl položen základní kámen k dnes již více méně překonané ochraně nulováním  :)
- pak, PŘESTOŽE TO NEBYLO A NENÍ ZAMÝŠLENO JAKO CÍL  (no) nám zemí protékají různé vyrovnávací proudy  :-\
- pak chytré hlavy vymyslely pracovní uzemění  :)


Jak jsem již psal, pokud se postupuje při dimenzování a jištění vedení předepsaným postupem, nemůže vzniknout žádný důvod chtít uzemnit nulový vodič N. Vždy se vše dimenzuje tak, že potřebný výkon musí přenášet vedení, ne zem.

Tím pracovním uzemněním chcete říct, že je nutné tedy provést zvlášť např. uzemňovací soustavu pro hromosvod tedy např. základový zemnič a k tomu třeba ještě obvodový zemnič, který nebude spojen s uzemňovací soustavou ale pouze s PE nebo PEN? Pokud je to to co jste tím chtěl říct tak v jaké normě je toto zmiňováno? A už jste to někdo takto viděl provedeno?

Ochrana "nulováním" byla překonána ?? Kdy a čím ??
Pokud je mi známo, stále se používá a nepochybuji o tom, že se ještě dlouho používat bude.
Ne. Uzemňovací soustava je obvykle společná. Jsou tedy jisté vyjímky, např. uzemnění pro telefonní síť, tam je to ovšem čistě kvůli rušení.

Dvojitou izolací.

A jak jsem již psal já, nikdy neříkejte nikdy.
Jedna věc jsou tvrdá kritéria - vodič N musí být dimenzován tak, aby přenesl potřebný výkon. OK, to nikdo nezpochybňuje.
Ale pak jsou i jiná, měkčí kritéria.
Například, že přizemněním vodiče N (za splnění několika dalších podmínek) se sníží nebezpečí odpravení jednofázových spotřebičů při poruše vodiče N.
Nebo, že při dimenzování vodiče N "na výdrž" na tomto vodiči nějaký úbytek napětí, tedy i nějaké energetické ztráty, jsou. Zejména při nesymetrické zátěži nebo při vysokém podílu 3. a násobné harmonické. Za určitých okolností může být ekonomicky výhodnější snížit impedanci přizemněním, než posílením průřezu.
Stačí vám tyto dva důvody, abyste změnil názor, že nikdy nemůže vzniknout potřeba?

Mluvili jsme přeci o jištění vodiče N, jedná se pouze o diskusi. Vodič PEN se nesmí jistit ani spínat.
Je to pouze můj názor, netvrdím, že je správný. Ale zkuste si to představit až do posledního spotřebiče, který bude vzdálen např.1000m od trafa, nebo i více a vedení se dle požadovaného jištění zeslabuje a úbytky se sečítají. Na vodiči N bude proti PE měřitelné napětí, které bude kolísat se zatížením. Bude se sečítat, nebo odečítat s fázovým? To je právě ta pracovní část uzemnění, zajistit nulu na nule. Nakonec, zkuste si to nasimulovat v Sichru, tam je hezky vidět, jak pomůže impedanci uzemnění PEN. Je pravda, že je to vyhodnoceno vzhledem k rychlosti odpojení, což u L-N není tak horké. Každopádně to ale má vliv i na úbytek.

 ;D Tak to jsem nečekal ...
To je samozřejmě pravda, ovšem dvojitou izolaci nelze použít všude ...

Jsem rád, že se umíte vyjádřit jasně a stručně.  Jste (jednicka). Kdybych mohl dostane bodíka.

Jediné čeho bych se obával u sítě TN-S je to, že mě potečou pracovní proudy někde po konstrukci budovy, po pospojených kovových vaničkách, kovovém potrubí, atd..
Pokud je síť TN-S v bodě rozdělení tedy TN-C-S kvalitně a správně uzemněna neměl by být důvod aby došlo k přerušení vodiče PE ne?
Padla tu otázka jaká je výhoda sítě TN-S já se přikláním k názoru, že je možné například jistit N z důvodu např. vyšších harmonických a možnost využití např. selektivního chrániče.
Ale mohu si také oponovat vedení se dá nadimenzovat tak aby i vyšší harmonické nepřetěžovali vodič PEN a selektivní chránič není potřeba (až tedy na vyjímečné případy).

Potom jediné čeho bych se obával u soustavy TN-C a klonil bych se k soustavě TN-S jsou ty pracovní proudy, které si budou cestovat někde po budově. Neumím posoudit jestli je to nebezpečné  :-[.

Opravdu?  o:-)

Opravdu?  o:-) Když dojde k poruše N a spotřebiče pojedou jen přes uzemění, jen velmi těžko bude napětí v toleranci a i nižší napětí může u některých spotřebičů způsobit přetížení. Dále - napájecí síť bude v poruše (přerušený N) a nikdo si toho stejně nevšimne, dokud...
Navíc - jak už bylo řečeno - jakýmkoli přizemněním vodiče N ztratíte možnost použít proudový chránič. Co přizemnit N před chráničem? Co přizemnit PEN v místě rozdělení PE a N? To bude ono.  :)

Ne  :)

Třetí ani jiná harmonická s průřezem ani uzemněním nemá co dělat. Problém nastává s frekvencemi, nazývanými mikrovlny a vyššími, tam uzemnění příliš vliv nemá.

Pane Tomáši Fuku, zatím s vámi nesouhlasím. Při vašem vzdělání stále hledám chybu u mě, zřejmě nechápu princip vašeho výkladu.

Vždyť si sám sobě odporujete. Současně budou spotřebiče odcházet přepětím, a nikdo si přitom ničeho nevšimne. Dovedu si ostatně představit i průběžné hlídání toho poruchového stavu, aby si někdo něčeho všiml. A psal jsem cosi o snížení nebezpečí poruchy spotřebičů, ne o stoprocentní ochraně před přepětím.

Na Vaše dvě otázky "opravdu?" tedy odpovídám dvakrát "ano, opravdu".

Zkusím to tedy říci v kostce.
Napadají mě minimálně dva parametry sítě TNS, které by bylo možno přizemňováním N zlepšit.
Spolehlivost vodiče N a impedanci vodiče N.

Proto se pídím po tom, zda to některá norma výslovně zakazuje, a jaké podmínky by při tom bylo třeba dodržet.

Má, a v extrémním případě může vést i k požadavku dimenzovat N silněji než L.

Jsem spíše praktik, než teoretik. Jak jsem psal už dříve, jednou jsem byl nucen řešit situaci, kdy v přívodu TN-S pro administrativn í budovu (počítače, elektronické předřadníky) byl N vodič přetížený, tekl v něm vyšší proud než ve fázových vodičích (což je v "normální" 3F soustavě nemožné),  ohřívalo to přívodní kabel takovým způsobem, že hrozilo jeho poškození. Vyřešilo se to až "vyrobením" TN-C, prakticky tedy propojením původního N a PE. Částečně tomu pomohl i vodič od HOP.
Vzniklý stav není jistě ideální, nicméně nastalá situace se tímto vyřešila. Další variantou byla výměna přívodního kabelu, což investor striktně odmítl (kabel částečně pod omítkou v používané budově, reprezentativn í prostory, část v zemi pod komunikacemi a chodníky).
 

Naprosto souhlasím  (poklona)

Také bych se bál...

Respektive fázové vodiče v kabelech pak mohou být předimenzovány . Psal jsem to tu někde asi před rokem, ve smyslu že by na to projektanti měli začínat myslet, protože do budoucna bude takových případů přibývat. Je to v ČSN 33 2000-5-523 ed.2 informativní příloha C

To je přesně ono. Myslím že tehdy to byla diskuse o úsporných žárovkách. Až se ve velkých budovách vymění žárovky za úsporky, myslím že se mnohde budou elektrikáři dost divit, až jim začnou vodiče N topit  :-\


ad spolehlivost vodiče N - napište prosím konkrétní případ, kde by to mohlo mít přínos

ad impedance vodiče N - proč?

No právě!  :) ať budou spotřebiče odcházet z toho či onoho důvodu, je to prašť jako uhoď a nějaký princip hlídání stavu vodiče N může fungovat i bez uzemnění.

Pokud vám jako zákaz nestačí že se vodič N nesmí spojit s žádnou přizemněnou částí elektroinstala ce (norm) když vy ho chcete přizemnit přímo, tak nevím jaký zákazovější zákaz ještě hledáte   :-\

Nicméně uzemnění vodiče N je totéž, jako spojení vodiče PE a N za bodem rozdělení a to se co? Nesmí!
Impedance vodiče N je prakticky stejná, jako impedance vodiče L a o to se má starat projektant, aby byla v pořádku. Spolehlivost vzhledem k možnosti vypínání (jak už bylo řečeno výše) je celkem pochybná.

Beru zpět, mám zkušenost s jedním velmi velkým panelákem. kde vyhořel vodič PEN jenom z toho důvodu, že se bordel ze spínaných zdrojů internetových stahovačů nesčítá vektorově, ale tak nějak skalárně.
To je problém vodiče PEN v síti TN-C a vodiče N v síti TN-S a náš spor to moc neřeší..

Spojovat vodič N a PE zakazuje ČSN 33 2000-4-41 všech edicí.

Nestíham už sledovať celú tuto rozsiahlu diskusiu, chcel by som však upozorniť na skutočnosť, že aj keď sa všetci zhodneme, že uzemňovanie PEN do určitej miery zníži zaťaženie tohto vodiča a ovplyvní aj prípadnú výšku prepätí pri poruche PEN vodiča, predsa by som až tak veľmi tento efekt nepreceňoval. Treba si uvedomiť aký významný je tento vplyv. Aké sú v praxi reálne impedancie vedení, a aké sú hodnoty zemných odporov zemničov? Stačí si to porovnať. O koľko sa nám napr. znížia straty resp. úbytok na PEN vodiči vedenia s impedanciou 0,4Ω keď ho prizemníme zemničom s impedanciou 5Ω alebo až 10Ω?      

To: Jindra
Nechme si den na rozmyšlenou a na ještě jedno přečtení argumentů toho druhého. Nemá smysl je dokola opakovat.

1/R = 1/0,4 + 1/10
R = 0,38Ohm

Zlepšení úbytku o 5%,  vzhledem k Uf je to 11,5V

Utíkáte z diskuse?  ??

Otázka byla položena a nikde jste na ni neodpověděl:
Ptal jsem se vás, proč se snažit o snižování impedance vodiče N?
- dle ČSN je dimenzovaný na přenášení činného výkonu
- dle ČSN je dimenzovaný na přenášení jalového výkonu, podle charakteru zátěže
- dle ČSN je dimenzovaný na přenášení vyšších harmonických.. .
- na ochranu před NDN snížení impedance N nemá vliv

Proč? Má být přizemnění vodiče N fušerská záplata na špatně dimenzované vedení?

Odpověděl, dříve než byla položena. Takže si znovu přečtěte, co jsem psal, a nepodsouvejte mi nesmysly.

Domnívám se že kromě všech možných provozních důvodů to má ještě smysl bezečnostní. Vodič PEN, nebo PE by měl mít proti zemi nulové napětí.

Pokud myslíte tohle:

Omlouvám se gramatická chyba: místo "zemně" jsem napsal "země",  ale nenapsal jsem "Země"  ;D

K čemu by takové snižování ztrát ve vedení snižováním impedance N jeho přizemněním bylo dobré?

Snížením impedance N budou spotřebiče odebírat (většinou při stejné službě, kromě topení) větší proud, takže výsledkem bude že více zaplatím za elektrickou energii.

Napsal jste správně "ze země" a já jsem vám odpověděl, také správně, "ze Země".

Opak je pravdou.
Drtivá většina spotřebičů je nějakým způsobem regulována. Buďto si odebírají v širokém rozsahu napájecího napětí jen tolik příkonu, kolik zrovna potřebují (např. PC, moderní TV, pohony s měničem, úsporky),  nebo odvedou potřebnou práci dříve (topení, rychlovarná konvice, vrtačka, vysavač...),  nebo při větším výkonu jich stačí menší počet (žárovky).
A protože ohmické ztráty ve vodičích za elektroměrem platíte ze svého účtu Vy, má smysl zabývat se jejich výší. Jistě můžete namítnout, že většinou jsou zanedbatelné, ale mně jde o případy, kdy tomu tak není.
Konkrétním příkladem situace, kdy určitě nejsou zanedbatelné, jsou i zde popisované jednotlivé případy přehřívání N  (nejspíš z důvodu vysokého podílu 3. harmonické). To jsou extrémy, kdy už je N dokonce výrazně přetěžován nad povolenou míru, ale případů, kdy je to na hraně (a tedy ještě není technicky nutné N posílit, ale přesto topí jak divý) bude mnohem více. To, že topí, platíte ze svého účtu.
Nyní přejděme k ohmickým ztrátám před elektroměrem. Zdánlivě je ze svého účtu neplatíte - ale ve skutečnosti je platíte v položce "za distribuci". Tam už sice není ta vazba tak bezprostřední, ale je tam.

Druhý aspekt, který jsem zmiňoval, je snížení nebezpečí odchodu jednofázových spotřebičů na věčnost při poruše vodiče N. Příkladů, kdy se tak stalo, najdete i tady na elektrice habaděj. Má tedy smysl se jeho spolehlivostí zabývat.

Každé řešení má svou technickou stránku, a také ekonomickou stránku. Proto, přestože existuje jednoduché a jasné řešení (posílit průřez, zdvojit vodič),  není od věci zamyslet se, jestli není průchozí i jiné řešení, za určitých okolností třeba levnější nebo snáze realizovatelné .

P.S. protože spolehlivost N vodiče v síti TNS považuji za důležitou vlastnost, v bytě nedávno dokončovaném pro dceru jsem zvolil hlídání přepětí a asymetrie N pomocí hlídacího relé, odpojujícího okruhy, na kterých by hrozila větší škoda.

Impedancia 0,4 ohmu je impedancia slučky, teda samotný PEN má iba cca polovicu tejto hodnoty, teda 0,2 ohmu. Nebude to teda pri zemnom odpore 10ohmov zníženie o 5%,  ale iba o 2%.
Toto však nie sú 2% z menovitého napätia 230V, ale 2% z úbytku napätia na PEN ktorý je rádovo v jednotkách Voltov. Prízemnením PEN sa nám teda napr. 10V úbytok zníži o 0,2V.
Kladiem si teda otázku: je to významné zníženie úbytku napätia a strát? 

Samozrejme, že zemnenie, je dôležite najmä z pohľadu bezpečnosti, avšak ak by ste si poriadne prečítal môj príspevok, zistil by ste, že ja som zdôrazňoval iba to že netreba preceňovať túto jednú z funkcii resp. tento význam prizemňovania.

Není to pravda. Proud někudy musí přitéct, takže do impedance je třeba započítat i vodič L.

Aby mělo uvažování o přizemnění vodiče N nějaký smysl, uvažuji oblasti v průmyslu, kde třeba mohou z nějakého důvodu existovat delší přívodní vedení TN-S do okruhových rozvaděčů a kde by tak mohly ve středním vodiči vznikat nějaké měřitelné ztráty. V bytových či kancelářských prostorech si technické provedení přizemňování vodiče N nedovedu představit.

Vaše tvrzení, že přizemněním vodiče N a snížením jeho impedance bude stačit menší počet žárovek ... to jste zřejmě nemyslel vážně.  :o


Důvod, proč nemůže být střední vodič N nikde a nikdy za žádných okolností přizemněný:

Střední vodič N je dle ČSN IEC 60050-826 část 826-12-08 považovaný za živou část a z toho vyplývají podmínky pro jeho izolování. (rozšířená ale mylná je tedy představa, že živé části jsou pouze ty části, které mají napětí proti zemi)

Základní ochrana (ochrana před nebezpečným dotykem neboli ochrana před dotykem živých částí) je definována v ČSN 33 2000-4-41ed.2 normativní příloha B.

Stejné podmínky základní ochrany které platí pro krajní vodiče L tedy platí i pro střední vodič N (izolace, přepážky a kryty).

Z toho vyplývá že uzemnění středního vodiče je přímé porušení základní ochrany a ono je to i logické. Střední vodič N patří do skupiny pracovních vodičů stejně jako krajní vodiče L. Naproti tomu PE není pracovní vodič ale ochranný vodič.


Dovolím si uctivě  (poklona) půjčit slova Štefana Beláně:
Všechno je v normách. (jen to občas dá hledání  ;))

Souhlas, není.

Možná vás zaujme, že zvýšením napájecího napětí o 5% stoupne jejich svítivost o 20% - čili tam, kde jich bylo potřeba 6, dá stejné množství světla jen 5.
(neřešíme tady teď jejich životnost, která se dá prodlužovat i jinak, než snižováním provozního napětí pod jmenovitou hodnotu)

Tohle ale nemyslíte tak doslova, jak jste to napsal, že? Co třeba v bodě rozdělení PEN na PE a N?

V místě rozdělení je svorkovnice PEN, svorkovnice PE a svorkovnice N. V žádném případě (přesněji nikdy) se nepřizemňuje svorkovnice N.

Nevěříte? Věřte  :)

No, jestli přizemnění bodu rozdělení nepovažujete za přizemnění také N, a rovněž tak i za spojení vodiče N s uzemněnou částí elektroinstala ce (což jste také tvrdil že se nikdy nesmí),  tak to tedy nevím. Já osobně to považuji za vodivé spojení o impedanci v řádu setin až tisícin ohmu.
Do bodu rozdělení přicházejí vodič PEN a vývod zemniče, a vycházejí z něj vodiče PE a N, které tedy jsou svým jedním koncem (v bodu rozdělení) přizemněny. Tečka.

A pro Vaši informaci, u spousty instalací zmiňované 3 svorkovnice splývají v jednu. Nevěříte? Věřte :)

Kdybych měl udělat nějaké stručné resumé - síť TN-C je výhodná tam, kde jsou dlouhé a "tlusté" kabely.

Jakkoli si vás vážím a děkuji za tuto zajímavou diskusi, toto co píšete je ovšem úsměvné.  :) Z přizemněné svorkovnice PEN odbočuje vodič N a je jasně řečeno že od tohoto bodu nesmí být vodič N nikdy přizemněn což také nikde a nikdy není. Pokud ano je to závada. Pokud máte na mysli starší instalace kde ze svorkovnice PEN odbočují i vodiče N některých nových okruhů v TN-C-S tak i tak platí, že od okamžiku kdy elektrony vniknou do světle modře označeného "tunelu"  :D už zůstávají izolované pouze v tomto tunelu a až z nich je odčerpána potřebná energie mohou vstoupit do stejně izolovaného hnědého či černého či šedého tunelu.  :D Jakmile už nejsou v tunelu zelenožluté barvy mají elektrony se zemí prostě utrum  (norm)


Zřejmě vás baví dotáhnout diskusi až k ad absurdum. Pokud považujete za vodivé spojení vodiče N s uzemněnou částí instalace jeho odbočení ze svorkovnice PEN, tak je podle vás v síti možné i vodivé spojení vodiče N a vodiče L třeba přes vlákno žárovky, impedance v jednotkách ohmů.  ;) V tom případě jste mě dostal a došly mi argumenty  ;D

Ještě jednou díky za diskusi, téma považuji za vyčerpané.  :)


Souhlasím, nemyslím že by se v budoucnu u rozvodných sítí distributora přecházelo na TN-S.

Pokusil bych se to všechno nějak shrnout :  

• V současné době je prakticky posledním možným místem použití sítě TN-C přívod pro podružnou rozvodnici.
• Minimální průřez vodiče PEN je 10 mm2 u měděných vodičů nebo 16 mm2 u hliníkových vodičů.
• Místo rozdělení vodiče PEN má být přizemněné.
• Přizemnění vodiče vodiče PEN/místa rozdělení PEN má pozitivní vliv na kvalitu připojení, zejména s ohledem na impedanci poruchové smyčky, vnitřní odpor sítě a úbytky napětí. Toto má význam u dlouhých přívodů, a dále také tam, kde je zapotřebí přenést velký příkon (to je potom každá desetinka dobrá).
• V sítích TN-C může část pracovního proudu téct přes uzemnění.
  V situacích, kdy je spojené "všechno se vším",  je použitý základový zemnič a ochranné pospojování, může dojít k situaci, že část pracovního proudu poteče přes kostry spotřebičů a přes různé stavební prvky budovy. Toto může být zdrojem různého rušení.
• V současných instalacích (spínané zdroje, elektronické předřadníky) může dojít ke stavu, kdy bude vodič N zatížen vyšším pracovním proudem než fázové vodiče.
• Pokud je použito sítě TN-C-S, za místem rozdělení PEN má vodič N pouze pracovní funkci, podle našich předpisů musí být dále používán pouze jako pracovní vodič, za místem rozdělení ho nelze dále spojovat s PE nebo PEN, nelze ho ani přizemňovat.

Souhlasíte se všemi body ?

Pane Hasala, opět naprosto bravurní odpověď a krásné shrnutí  (jednicka).

Dotaz k bodu:

4) Přizemnění vodiče PEN/místa rozdělení PEN má pozitivní vliv na kvalitu připojení,  zejména s ohledem na impedanci poruchové smyčky, vnitřní odpor sítě a úbytky napětí. Toto má význam u dlouhých přívodů,  a dále také tam, kde je zapotřebí přenést velký příkon (to je potom každá desetinka dobrá).

A dostáváme se zpět k otázce přizemnění. Jaký průřez by to měl být v případě TN-S? V případě TN-C to musí být stejný průřez jako vodič PEN. Jak by potom mělo být dimenzováno samotné přívodní vedení od uzemnění k HOP? Pásek FeZn 30x4 bude zřejmě nedostačující v případě vyšších proudů.

5) V sítích TN-C může část pracovního proudu téct přes uzemnění.
V situacích, kdy je spojené "všechno se vším",  je použitý základový zemnič a ochranné pospojování,  může dojít k situaci, že část pracovního proudu poteče přes kostry spotřebičů a přes různé stavební prvky budovy. Toto může být zdrojem různého rušení.

Mohl bych bod 5 doplnit o toto?:
I v případě,  že tedy část pracovního proudu poteče přes kostry spotřebičů a přes různé stavební prvky budovy, není možné aby došlo díky tomu k úrazu elektrickým proudem (v případě dotyku kostry spotřebičů a různých vodivých stavebních prvků).

Jenže takhle jste to původně nenapsal, a proto jsem reagoval tak jak jsem reagoval. Toto je technický obor, a pokud se nebudeme vyjadřovat přesně, zavádíme ho do zmatku.

Ano, takto jasně, stručně a přesně podáno je to to, co mělo zaznít.  (jednicka)

Jinými slovy - pokud by se mělo snad někdy někde realizovat řešení s dodatečným přizemněním vodiče N v soustavě TNS, nejednalo by se už o soustavu TNS dle příslušných norem, ale musela by na to být nějaká nová - jiná norma (včetně mnoha dalších podmínek, které by bylo nutné splnit).

V jednoduchosti je krása. Jarda to dobře shrnul, ten závěr je jasný od počátku. Souhlasím ale s kol.Fukem, že v teoretickém případě by mělo smysl vodič N v dlouhé TNS uzemnit, / samozřejmě ohne fičko  :D /,  důvody již uvedené, jsou jasné. Není pro to sice opora v normě, je to ale řešení, které je minimálně stejně dobré, nebo lepší / musela by se provést důkladná analýza / než říká norma, ale toto nezávazné norma umožňuje. Rozumnější je tedy " tlustá TNC " a dále TN-S. Z toho důvod jsem Tlustou TN-S nazval nesmyslem.

 (ssur) (ssur) (ssur)
Celou dobu se tu bavíme o přizemňování středního (nulového) vodiče N. Napsal jsem někde něco jiného? Zkuste si mé příspěvky přečíst znovu. Pokud jste mi nerozuměl nebo nevíte jaké je typické uspořádání svorek v rozvaděči kde se rozděluje PEN, tak to není má chyba ale Vaše.  :-[

Když jsem výše citoval z ČSN a vytvořil z toho logický závěr, nazval jste to "slovíčkařením" a teď se najednou začnete ohánět "technickým oborem" a že "ho zavádím do zmatku". (fool) To nelze pochopit jinak, než že prostě provokujete, což je mi líto. :-[


Perfektní a je úžasné že s tím souhlasí i kolega Fuk.

Vše bylo řečeno, ale napadla mne zajímavá myšlenka. Připusťme celou dlouhou síť TNS. Na konci u odběratele budou osazeny svodiče přepětí. Ty se mohou zapojovat i proti vodiči N např. z důvodu nepadání chrániče, např. typ 3. Ty ale, umístěny za typem 2, mohou dostat až 2,5kV a srazí ho na 1,5kV, zbytek pustí ho do N. U takového dlouhého vodiče N, uzemněného pouze u trafa by to asi nebylo to pravé...
Např. při přepětí pouze v jedné fázi by sice zareagoval svodič N-PE. Ovšem od určité výše napětí. Do této reakční doby by nic netušící spotřebiče v ostatních fázích zapojené na stejný vodič N asi zrudly.

Co když mě v hlavním rozvaděči RH upadne vodič PEN, který jde do podružného rozvaděče RP.
Proud poteče přes uzemnění bodu rozdělení do země přes HOP. Co když ale ten proud bude třeba 400A? Co na to svorkovnice v HOP a např. pásek z HOP do země, těm se asi takové proudy líbit nebudou ne? Není možnost, že i v tomto případě vznikne přepětí a spotřebiče půjdou do kytek?

Nechci abych dostal nálepku jako šílený odpůrce přizemňování vodiče N  ;D je samozřejmě jasné, že nikdy žádné řešení složitější soustavy podmínek není dokonalé a naopak každé takové řešení je vždy kompromisem. Záleží na zvážení které výhody či nevýhody jsou podstatnější.
Pro tento moment zůstanu na druhé straně barikády  :)

Pokud jsem to správně pochopil, uvažujete o přepětí které přichází po jednom nebo více krajních vodičů. A co když to bude naopak?
Pokud v blízkosti přizemnění vodiče N na konci delšího TN-S uhodí blesk, bude naopak takové přizemnění škodlivé, protože přepěťovou vlnu "natáhne" do pracovního středního vodiče N, abych byl přesně přesný ;)
Z hlediska přepětí tedy může být přizemnění vodiče N na delším konci vedení TN-S dvousečná sbraň.

Že by bylo z hlediska přepětí přijatelnější, kdyby prásklo do nepřizemněného N?  :D
Ostatně, pokud by hypoteticky byl N přizemněn, a prásklo ausgerechnet poblíž toho přizemniče, tak nejspíš bude velmi blízko i nějaké to přizemnění PE, a přes něj tam to přepětí vlítne taky, ať si N říká co chce. A jsme zase zpátky u pravidla, že nejlepší je blesk lapit a svést do země bezpečně oddálený od všeho - a když to nejde, tak spojovat, spojovat a ještě jednou spojovat.

Pokud bychom uvažovali vrchní vedení TN-S někde na vesnici souhlasím.

Pokud bychom uvažovali kabelové vedení v nějakém rozsáhlém objektu nebo v zemi, což by byl častější případ z hlediska uspořádání městských kabelových sítí, tak je vodič na konci delšího vedení TN-S celkem slušně chráněný proti přímému úderu blesku a spojovat ho se zemí jen zvýší riziko že se do vodiče dostane přepětí třeba z blízkého uzemnění hromosvodu.

Jenže my v rámci vybudování LPS ten konec kabelu TN-S tak jako tak nejspíš přizemníme (PE) a pořádným bagem spojíme se zemničem hromosvodu (a osadíme svodič 3L+N),  takže si nejsem jist, co vlastně řešíme. Otázka nestojí, zda se bleskový proud dostane do kabelu, ale jak se s ním vypořádáme, aby nenapáchal škodu.


Ale myslím, že kapitolu (ne)přizemňování N jsme už smírně uzavřeli...

článek 443.3.1. ČSN 332000-4-443 ed.2 uvádí více praktických situací,kdy se nevyžaduje(není nutné použít) žádná zvláštní ochrana  před přepětím atmosférického původu jednou z nich je vámi uváděná situace kdy je v městské zástavbě použito k napájení objektů kabelového vedení,které je uloženo v zemi.