Diskuse Elektrika.cz

Několikrát jsem slyšel, že elektrický proud teče po povrchu vodiče.
   A proto vede lanko proud lépe než pevný vodič - má větší povrch. Pokud je moje úvaha správná tak vodič slaněný z miniaturních trubiček by vedl proud ještě lépe. Ke svojí cestě by mohl využít i  vnitřní povrch trubiček. Vodič ve formě trubiček by byl navíc lehčí - méně materiálu.
 Technické řešení výroby těchto vodičů prosím neřešme. Je moje úvaha správná?  o:-)

Prostudujte si něco o skinefektu a zjistíte, že toto se uplatňuje významně u vysoké frekvence a 50Hz nemá prakticky žádný význam až na nějaké malé vyjimky, které jen potvrzují pravidlo.Ani s těmi lanky to není tak docela pravda.Každé to lanko, které se používá pro vf má každý ten drátek z něhož je složeno izolován vrstvou smaltu. :)

Také doporučuji prostudovat Teoretické základy elektrotechnik y a část "proudové pole",  kde je vysvětlený měrný odpor a povrchový jev. Od počátku elektrotechnik y je známo, že při vyšších kmitočtech je rozložení proudu ve vodiči nerovnoměrné a je závislé na kmitočtu a měrné vodivosti vodiče. Najdete tam i výpočty.

Několikrát slyšet je málo, je třeba vědět a odzkoušet a dokázat. Bez studia základů a historie elektrotechnik y se daleko nedostanete.

Tento efekt se uplatní jen u vyšších frekvencí, od oka od stovek kHz výše. O stejnosměrném proudu a běžném střídavém (50 Hz) se dá říci, že "teče celým průřezem". S těmi trubkami ale uvažujte dobře, třeba koaxialní kabel je vlastně Vaše trubka, když s tím přenosem energie v nich je to trochu jinak. No a vlnovody jsou poctivé trubky i s přírubami, jen hranaté, že ;-).

Trubkové vodiče existujú a sú bežne používané . Priemery sú asi  do 250mm a zatažiteľnosť  do 7kA +. Najdôležitejšo u vlastnosťou je ich mechanická odolnosť a odolnosť na ohyb, čo by zrejme pri kábloch trochu vadilo .

U vysílačů jak na KV, VKV, UKV a MW se proudové obvody dělají z Cu postříbřených trubek a vlnovodů, jak již bylo řečeno. Průměry jsou podle přenášeného výkonu.

Vše, co zde napsali kolegové přede mnou, platí. Jen bych se chtěl ještě zmínit o vnitřním povrchu trubky, použité jako vodič. Z principu skinefektu vyplývá, že vf proud je ve vodiči rozložen nerovnoměrně, největší proudová hustota je na vnějším povrchu vodiče, nejmenší uprostřed vodiče. Střed vodiče se na vedení proudu u velmi vysokých kmitočtů téměř neuplatní, můžeme ho tedy vynechat - místo plného vodiče dostaneme trubku, spotřebujeme méně mědi a výsledný odpor je téměř stejný. Na vnitřním povrchu trubky je však nejmenší proudová hustota, po vnitřním povrchu trubky neteče téměř nic.

Jestli se nepletu, používají se běžně trubkové vodiče u některých indukčních pecí. Dokonce nimi protéká vody kvůli jejich chlazení.

U nízkého napětí při 50 Hz má slaněný vodič stejné elektrické parametry, jako plný. Proudová hustota uvnitř vodiče je prakticky konstantní bez ohledu na vzdálenost od povrchu.

Zkuste si spočítat vlnovou délku u frekvence 50 Hz a pochopíte proč.


A šance to uchladit proudem vzduchu uvnitř trubky (skoro 2x větší povrch).

Nepletete se.
Proplachování kyselinou patřilo k běžné údržbě.

Ovšem bylo to nf, tak skinefekt se tam neprojevoval.

 :)

Asi tak ,  ale ani to nie je nutné. 110kV zbernice taký kopanec nepoznajú.

Tam je použití Al trubky výhodné z mnoha důvodů.

Je potřeba si uvědomit, že proud k povrchu vodiče vytlačuje indukčnost, která je největší právě ve středu vodiče. Proudočáry ve středu vodiče jsou totiž obklopeny nejkratšími indukčními čarami magnetického pole.

No já nevím, ale vzhledem k tomu, že indukční čáry magnetického pole nedivergují (alespoň podle Maxwella),  lze hovořit o jejich délce? Nemělo to být "nejhustějšími"?

I uzavřená křivka má svojí délku. Např. kružnice. Když budu mít vodič kruhového průřezu, konfigurace tak bude mít osovou symetrii a indukční čáry budou kružnice. Čím blíže ose, tím budou kratší a tím menší bude reluktance a tedy větší indukčnost. A je tedy taky pravda, že vnitřní proudočáry navíc bude obklopovat více indukčních čar. Pro tohle všechno bude v ose indukčnost největší a následkem toho také proudová hustota nejmenší.

Spočítal jsem délku vlny na 6000 Km. Nevím zda jsem to pochopil správně. Znamená to že se okraj vlny se dotkne povrchu vodiče jednou za 3000Km?
  Myslím, že si dokážu představit šíření vln ve vzduchu ale proud ve vodiči vůbec.
  O téma jsem se začínal zajímat když nám mistr odborného výcviku říkal že při použití licny namísto pevného vodiče může být licna o řád slabší než pevný vodič.

Jediná reálná myšlenka pro tvrzení mistra je to, že vodič typu "licna" má ve srovnání s "plným" vodičem obvod o cosi delší (kdyby licna byla složena z nekonečně tenkých drátků a izolace takového vodiče byla nulové tloušťky, tak je to necelých +13% - v reálné situaci to bude podstatně víc).
Tudíž má licna podstatně větší plochu, přes kterou může konvektovat a vyzářit ztrátové teplo.

Maximální přenosová schopnost izolovaných vodičů se totiž udává klidně pro teploty 70 st.C i více (záleží na typu a odolnosti izolace jaké teploty vydrží),  takže schopnost vodiče se průběžně (u)chladit je pro stanovení max. možného proudu klíčová.

I tak se mi ale jeví toto tvrzení ("u licny je možné jít s průřezem o stupeň níže") dost přitažené za vlasy. Je to asi tak něco podobného, jako když tesařský mistr učňům vysvětluje jak dlouhé trámy je potřeba na střechu (což je mimochodem klasická úloha na pythagorovu větu) a místo vysvětlení pythagorovy věty jim prostě řekne, že trámy na střechu musej být svou délkou jako půlka šířky střechy plus půlka výšky střechy (což nahrubo sedí).

Přesto se tak běžně uvažuje. Zásuvkové okruhy se v pevné instalaci obvykle dělají z CYKY 3x2,5  a prodlužovačky z CYSY 3x1,5 (v nejlepším případě, o těch z 3x1 ani nemluvím).



To tedy až tak moc nesedí, ale hodně zhruba budiž.

Teorie a praxe nejdou vždy ruku v ruce, takový už je život.

No jednak určitě ne o řád, ale o stupeň.
Nicméně tvrzení je to liché, lícna má k dispozici k vyzařování tepla sice větší plochu (v řezu je to mnohostranný šišoid),  nicméně to by platilo pouze za podmínky vyloučení přechodových jevů uvnitř (např.nikdo ještě nedokázal lícnu připojit tak aby všechny její prameny se podílely na vedení proudu stejnou měrou).
Ve výsledku je to u běžných instalačních průřezů prakticky stejné.

Nicméně je potřeba podotknout, že v případech prodlužek se počítá jen s omezenou délkou, s tím že se jedná o velmi dočasné řešení (bez ohledu na bohužel běžnou praxi) a že na mnohých je na štítku i snížené dovolené proudové zatížení.  ;)



Přidávám do odborného slovníku  ;D ;D ;D

Ne každý výrobce nebo prodejce jde tak daleko, aby do balení prodlužky přidal návod, kde by uvedl, že maximální zatížení je možné využít jen když je kabel "rozbalený",  že by kabel neměl být "zastlán" pod kobercem nebo jinými lehce hořlavými tepelně izolujícími předměty...
A kolik uživatelů by ten návod četlo a vzalo vážně?

Ale Jirko! Přece nejde jen o návod. Otoč si kterýkoliv vícenásobný prodlužovák a vždy tam najdeš vylisované jmenovité údaje toho prodlužováku. Tedy pro jakou maximální zátěž je určen. Ve finále je jedno jestli to někdo čte nebo ne. Jak ho použije je jen jeho odpovědnost. Tedy pokud si v akci koupí 6A prodlužku z CYSY 3x0.75mm2o délce 2m a zapojí na to pak přímotop, je to ignorant a blbec, protože se s návodem neseznámil. Jeho odpovědnost a jeho problém, protože výrobce jasně deklaroval způsob využití.  Tečka hotovo.
Navíc třeba delší prodlužováky (bubínky) mají na sobě vytištěné jasné údaje o tom, jakým proudem je lze zatěžovat smotané a jakým proudem plně rozmotané. Tobě to přece nemusím vysvětlovat. Jestli to někdo poruší  a zatíží více než má, nebo jestli někdo používá kabel kde mu praskla izolace a on to jen omotal izolačkou, je jen na jeho odpovědnosti. TO nemůže žádný výrobce nikdy ničím dopředu jinak postihnout, než instrukcemi v návodu. Tak proč se to tady pořád řeší? Dospělej člověk je sám za sebe odpovědnej a já ho nebudu stále vodit za ručičku. Jen ho mohu poučit a jestli si to vezme k srdci, je jen jeho vlastní volba i odpovědnost. Toť vše.

No ono není na škodu se oprostit od oboru....
Fakt nevím zdali bych coby laik byl schopen trefit na trhu tu správnou prodlužku, i odborník je výrobci občas napálen (dance)

Tak se zeptám jinak kluci. Máte nějaké funkční řešení  problému, kdy lidi nečtou návody a pak v praxi dochází  díky tomu k mnoha problémům? Jestli ano, sem s tím a já to moc rád podpořím. Jestli ne, tak potom vaše příspěvky úplně nechápu a považuji je za zbytečné.
Každý svého štěstí strůjcem a každý je svéprávný do té míry, aby byl za své činy odpovědný.  Nebo to vidíte jinak?

Stačí neprodávat prodl.na nižší proud než 16A.
Paralela např.pevný zásuvkový rozvod jištěný 25A s cedulkou na zásuvce max.3600W.

Nesouhlasím s tebou Milane. Přijde mi to stejné jako zakázat prodávat ostré nože, aby se s tím nějakej trouba nepořezal.


Jsem přesvědčen o tom že podobné zákazy jsou spíš kontraprodukti vní a nesmyslné. Osobně patřím spíš k odpůrcům podobných přehnaných regulací, protože i tyto prodlužováky s menším průřezem a určené pro malé zátěže, mají své místo na trhu a své rozumné použití.

Ale vidím v tvém příspěvku stejnou cestu, po které se vydává většina Evropy. Tedy zakázat vše. Sebrat postupně, pomalu a nenápadně všechny osobní svobody, tedy i právo volby  prodlužováku. Budou jen stejné prodlužováky schválené EU. Trochu mi to připomíná Severní Koreu, kde mají dovolené jen cca 15 účesů a nic víc. Jen doufám že tak dlouho tady na tom světě nebudu, abych se toho tvého návrhu nedožil zavedeného v praxi  :-\

Za mě se jen pomalu naplňuje přísloví - Cesta do pekla je dlážděná dobře míněnými skutky. V tomto případě   přehnanou ochranou uživatelů, dle mého přesahující společensky nutnou hladinu

Jak má laik poznat, že kupuje dostatečný prodlužovák (watty, ampéry odběru fakt spoustě lidem nic neříkají a říkat nebudou).
Jedině že by každý měl na každý obor nákupu svého odborníka.
Je to skutečně stejné, jako jistit zásuvky 25, a pak ať si každý spočte příkony.......

...třeba paní, která přijde do Hxxxxxx, bude se jí líbit prodlužovačka s hadrovým opletem kabelu, co jí bude ladit s kobercem a v podstatě jí bude jedno, že na tom obalu, co ekologicky vytřídí, bylo napsáno něco jako 3,5A

My se na věc díváme očima odborníka, bohužel laikovi nedochází obvykle to, že používá "tkaničku" vhodnou ke stolní lampě na připojení spotřebiče s odběrem třeba 10A.

Základní potíž spočívá v tom, že lidi nedávali pozor ve škole při fyzice a neumí si příkon v kW přepočítat na Ampery. Proto já těm schopnějším a přemýšlivějším vždy říkám, že mají počítat pro 1 kW proud 4,5A (jistě, je to 4,35A, ale to mi přijde špatně zapamatovateln é číslo). Jenže někteří jsou nevyslovitelně tupí, tam nepomáhá nic, a kupodivu nejsou to vždy jen ženy.

K tomu nečtení návodů mám takovou dobrou vzpomínku na doby z konce 80. a začátku 90. let. ETA tehdá vyráběla na svoji dobu velice dobrý vysavač typu 7400 (a jeho mutace 1400 a 3400). Vysavač byl zrádný v tom, že použitý plátěný fitr měl plastovou kazetu, která se při vyjímání sice vytahovala směrem nahoru, ovšem zpět se měla nasazovat ze šikma a zacvaknutím, což bylo v návodu dobře vysvětleno a ilustrováno obrázky. Většina lidí filtr vytahovala a opačným směrem zpět zasouvala až do té doby, než se jim podařilo v kazetě do drážky vložené gumové těsnění vytlačit do filtru na smetí čímž nečistoty procházely přímo do motoru a ven. Hodně těchto vysavačů tehdá skončilo u mě na opravu a když jsem instruoval majitele po opravě, jak s ním mají zacházet, tak mi většina z nich sdělovala sladká tajemství typu, že luxují už x let a proto si návod nepřečetli. Tak si tehdá způsobili docela rozsáhlé škody. Byli i tací, co se mi snažili vnutit myšlenku, že to výrobce udělal špatně, když je třeba si před použitím přečíst návod. Tak jsem si říkal, zda výplatu podepisují třemi křížky...

Existuje také porekadlo: Ak si nevieš poradiť, prečítaj si návod. S tým predlžovákom si vie ale poradiť každý a prečítať návod je až to posledné. Užívateľovi nie sú jasné súvislosti. Dostal výrobok kde samec pasuje do samice. To mu stačí.

Inak mám rovnaký názor ako  p. Hudec. Ak pchám predlžovák do zásuvky 230V/16A má byť tento dimenzovaný na 16A. U trojfázových to platí, prečo nie u jednofázových.

Třebas i dávali....
Vemte si kolik zdejších diskutujících ( a to jsou nějací machři oboru) by dalo např.písemku z chemie lépe než za tři, nebo základ tělesné výchovy a takový skok přes kozu (dance)
Tímto se omlouvám zapáleným chemikům atletům :)