Diskuse Elektrika.cz

Funguje ochrana nulováním na takovém principu, že vlastně máme více uzemnění a že se pak ten poruchový proud rozdělí přes ty více uzemnění a tím vlastně dojde k tomu že se vypne rychleji proudový chránič?

Proč se tomu říká ochrana nulováním když tam ten nulák nehraje žádnou roli.. nebo hraje?

OCHRANA NULOVANÍM :
Podstata spočíva v odpojení poruchovej časti elektrického zariadenia použitím ochranného vodiča spojeného s uzlom zdroja - nulovým bodom.

Záleží na tom, čemu říkáte "nulák"

Termín "ochrana nulováním" byl v ČSN 34 1010, to už je let, co je zrušená, ČSN 33 2000-4-41 (v původní i aktuálně platné edici) tuto ochranu popisuje jako "ochrana automatickým (samočinným) odpojením od zdroje z využitím nadproudového prvku"

Raději zůstaňte u teoretického dumání a prakticky si dejte "zákaz" do elektrickým zařízení a rozvodů zasahovat 

Podle mého soudu podstata ochrany nulováním nemá žádnou přímou spojitost s uzemněním.
Podstata je dle mého názoru v tom, že kostra chráněného spotřebiče je připojena na potenciál "nuly".
Při poruše fázového vodiče (průraz na kostru) dojde tedy v podstatě ke zkratu, který vybaví předřazené jištění.

To "nulování" je síť TN a ten potenciál nulového bodu je při přiveden od zdroje spolu s přívodem napájení, podle toho T v označení sítě se pozná, že je to u zdroje uzemněné (Terra). Ale není to závislé na "místní zemi",  i když se často různé přizemnění dělá.

I když princip nulování využívá zkratu k vypnutí vadné části, tak i uzemňování po trase přispívá k lepší smyčce. Snižuje se impedance ochranné části smyčky, tím myslím vodiče PE nebo PEN. Protože je síť uzemněná u trafa, dochází k paralelnímu řazení odporů a výsledný " odpor směrem do trafa " klesá. Tyto zemniče mohou případně suplovat i vadné spoje na PEN někde po trase.
Zkuste si simulovat nějaké zapojení v Sichru. Jsou situace, kdy vás nepustí dál bez uzemnění PEN.

Původní myšlenkou nulovačů bylo uvést "zem" v území celé rep.,  střední vodiče transformátorů a veškeré neživé části připojených zařízení včetně cizích vodivých částí na "stejný" potenciál, následky jejich počínání budeme řešit dalších sto let.

Pravda pravdoucí. Specielně u VO je krásně vidět, jak se po několika stech metrech Sichr u jednotlivých stožárů dožaduje přizemnění PEN.

Souhlasím s Vámi v tom, že síť TT, jako koncová aplikace odběrného místa, je neprávem zavrhována. Jsou evropské státy, kde je to normální ochrana. Problém u nás však nastává při řešení hromosvodu dle dnešních norem.

Můžete prosím myšlenku o TT vs hromosvod více rozvést?

Sítě jsou nulované 3PEN, mělo by tedy být nejpozději v HDS provedeno uzemnění PENu. Od tohoto bodu je to N a nekoná ochrannou funkci. Takto běží velká část JM provedená dle 34 1010.
Pro PE el.instalace objektu a hromosvodu bude např. zřízen základový zemnič nespojený s PEN. Pokud chcete vyrovnat potenciál, měl by jste spojit všechny zemniče. Tím ale ze sítě TT uděláte TN.
Řešením by mohlo být robustní jiskřiště mezi zemniči. Tato varianta však není preferovaná. Tím je TT potlačena.

Od prváku jsem žil v přesvědčení, že ochrana nulováním byla v nynější TN-C a zeměním je teď v TN-S - obojí automatická ochrana odpojením od zdroje, ale u nulování L+PEN, u zemění L+N+PE.


Myslím, že hromosvod přijde s instalací do styku v podstatě jenom na přepěťovkách. Když nespojím PE a N a dám přepěťovky v konfiguraci 3+1, tak to nebude fungovat? Jenom to asi klade vyšší požadavky na izolaci spotřebičů třídy 2. Stará šňůra k lampičce z dvoulinky CYH pak asi neobstojí...

To by ta lampička musela být zapojena mezi fázi a kolík zásuvky a za podmínky, že namísto sčítacího jiskřiště by byl použit "normální" modul SPD.

Asi by to chtělo přiložit nějaký nákres, či spíše situaci probrat u stolu, obávám se, že otázka hromosvod+SPD+TT není na diskuzi přes web. 

Pro tyto případy se vyrábí např. DV M TT 255 Part No. 951 310.

Od toho se dělají SPD typ 2 a 3, aby tomu tak nebylo.

Myslím, že Petr M měl na mysli spíše situaci, kdy obyvatel drží přívodní šňůru v ruce, a při ochranné nap. úrovni SPD např. 1,5 kV se v zásuvce může objevit v L dutince 3 kV (=1,5_L-N+1,5_N-PE) proti PE. Tedy v přívodu je vodič s potenciálem 3 kV proti obyvateli. Takže viz věta o SPD typ 2 a 3 s nižšími nap. úrovněmi.

.
edit: kolega Fuk o sekundu rychlejší

Zcela zásadní omyl, kolego!

TN-C i TN-S je provedení, které se podle ČSN 34 1010 nazývalo ochranou nulováním, neživá část je spojena s uzemněným středem sítě vodičem PE nebo PEN, který přichází s přívodem napájení.
TT síť je provedena tak, že se podle terminologie 34 1010 nazývá ochrana zemněním. Tam jsou od zdroje přivedeny pouze pracovní vodiče L a N, ochranný vodič PE je spojen s uzemňovací soustavou v místě odběru.

Jak sít TN (TN-C, TN-S),  tak i síť TT používá automatické (samočinné) odpojení od zdroje s využitím nadproudového prvku.

TO: Schwarz
Dnes sítě TT v distribučním rozvodu prakticky zmizely. Dávno, až na vyjímky, byl na JM proveden přechod sítě z TT na TN. U koncových odběratelů, kteří zůstali na TT toto nikdo neřešil.

Nevylučuji použití svodičů v síti TT. Zapojení fázových vodičů je proti N, pokud je to něco většího jde to z N proti PE. To není nic nového.
Pouze říkám to, že pokud existuje u jednoho objektu uzemnění PEN přívodní sítě TN a PE sítě TT, která jsou nespojena je to problém, který může řešit pouze jiskřiště. Galvanickým spojením těchto zemničů bez jiskřiště vznikne z původní TT síť TN.

Pokud budeme v síti TT uvažovat tak, že na neživých částech v objektu nemáme uzemněný PEN ,  ale pouze uvnitř spotřebičů a instalace neutrální N, kterého se nemusíme bát, je to tak trochu mylný předpoklad. Je to proti zemi úplně stejný potenciál jako PEN před domem.

Když ještě byly proudové chrániče v plenkách, tak tenkrát zaplaťpánbůh za to, že se dalo na uzemnění využít vodovodu. S ampéráží vypínacích prvků jsme si nemohli moc "vypískávat",  když jsme byli omezeni hodnotou zemních odporů.

V distribuční soustavě mizí a "my si je vytváříme".
Když je na nádraží elektrická trakce, pokud je nějaké zařízení např. na nástupištním přístřešku nebo jiné konstrukci, která je nebo může být spojena s kolejemi (ty fungují jako zpětné trakční vedení),  NESMÍ používat ochranu v síti TN.
Ony si ty proudy hledají všechny vodivé cestičky a takový kabel 3x1,5mm2 pro světlo by asi "část výkonu Pendolina" trochu přetížila...

Pane kolego, teď jste mě dostal. Zapoměl jsem na to, že my sice chodíme po zemi, ale vy si jezdíte po kolejích.  :D
Jinak si myslím, že ta TT je s doplňkem FI OK.
Ještě dotaz:
Jak důsledně je v praxi dodržováno nespojení uzemnění TT s TN?
Jak je tam potom např. u toho přístřešku řešen hromosvod a spojení všeho se vším?

Jak tak pročítám tuhle diskusi, napadá mě, že správné chápání "odborných termínů a pojmů" je asi generační záležitost.
Ti elektrikáři, kteří v praxi aktivně používali jednoduchou, přehlednou a logicky strukturovanou ČSN 341010, mají většinou naprosto jasno a k odborným termínům a pojmům umí i správně přiřadit jejich technickou definici.
Ti kteří vyrůstali až na dnes platných košatých, nadobsáhlých a mnohdy nepřehledných normách, mají problém rozlišit základní fyzikální principy od "normotvůrské omáčky". Taková současná ...4-41 je krásnou ukázkou nelogičnosti a totálního zmatení pojmů.

To je tím, že jsou to překlady. Bazíruje se na výrazu např. zda je lepší samočinné nebo automatické odpojení. Zbytečně to mate lidi. Je pravda, že kdo zná princip, může tomu říkat třeba impedance šluspecky.  o:-)

To spojení vs. nespojení je někdy obrovský problém! Děláme co můžeme.
Existuje jisté pravidlo, že to má být izolované na 4kV (34 1500, 34 2040,...). Kabel CYKY (od seriozního výrobce) to splní. Ale horší jsou některé komponenty, třeba krabice Acidur má od výrobce běžně atest na 500V. Pokud by se to spojilo, záleží na tom, kde je napájecí stanice, spínací stanice,...
- hrozí zavlečení zpětných trakčních proudů do napájecích rozvodů TN a mj. přetížení PE vodičů
- není možné spojovat různé soustavy, pokud s tím nesouhlasí provozovatelé všech soustav, "ČEZ" by asi nebyl nadšený, kdyby se mu po PENu couraly nějaké proudy ze soustavy AC 25kV (z hlediska koroze je někdy horší DC 3kV)
- kde jsou kolejové obvody (a kde "nejsou" na nějaké hlavní trati...?),  nesmí dojít k zavlečení potenciálu PEN do kolejiště! (aby se za nějakých mimořádně "přiznivě-nepříznivých" okolností nepřeneslo napětí 75Hz (275Hz) z jednoho místa do jiného a nezpůsobilo to narušení činnosti kolejového obvodu)

Hromosvod, ochrana před bleskem - v ČSN EN 62305 je v úvodu uvedeno, že neplatí pro "železniční systémy". Problém je s definicí co to je.
Takže se "porušuje" jisté pravidlo a výpravní budovy zpravidla mají svody hromosvodu jen v části obvodu, směrem ke kolejím se netahají, je snaha, aby bylo uzemnění od kolejí "více než 5 metrů".
Nástupištní přístřešky jsou brány jako samostatný objekt, jsou spojeny s kolejemi, buď přímo, nebo přes tzv. průrazku.
Je otázkou, kdyby do přístřešku uhodilo, co by to udělalo s kabely od osvětlení, informačních panelů,... protože 4kV asi pro blesk nebude "izolační zábrana"...
Ona ta problematika je složitější, to není na "jeden příspěvek do diskuse"

... a když se železničních 16,7Hz zavleče třeba do potrubí a dále uzemnění rodinného domku... tak to prý dokáže pěkně vyStrašit.  ;)

Jo jo to bublá i voda v míse na záchodě, tudíž, když bydlím vedle tratě, nechodím na velkou, když jede vlak.

Těch blesků do přístřešků nástupišť bych se úplně nebál, problematika se týká el. tratí, kde trakční podpěry coby náhodné jímače vykonají svou práci spolehlivě.

Rád bych měl Vaši jistotu při plném nástupišti a "bouřce jako hrom". Vzdálenost těch stožárů je dost velká...

Dále jsou na nádražích vysoké osvětlovací stožáry a pod, zkrátka železa habaděj, o problematiku se trochu zajímám, a pokud vím a mám správné inf.,  tak od cca. 50let žádné zranění, při počtu nást. v republice, je to skutečně poměrně bezpečné místo.

Nikdy neříkej nikdy. V tom je ten fenomén přírody.
XXXhttp://aktualne.centrum.cz/zpravy/krimi/clanek.phtml?id=563821
http://aktualne.centrum.cz/zpravy/krimi/clanek.phtml?id=563821