Diskuse Elektrika.cz

Co a jak se měří u spotřebiče I. nebo II. tř. (co se uvádí v protokolu) který nemá přístupné vodivé části?

Předpokládám, že máte pro tuto činnost patřičnou kvalifikaci a přesto neznáte pavouka činností v 1600?

On je to někdy těžké u spotřebičů jako např. kávovary, kde je X pokovených plastových dílů, které nejsou spojeny s ochranným vodičem, ale na neživé vodivé části spojené s PE vodičem je problém se dostat.
- pokud se mám pod revizi podepsat, ověření spojitosti a vodivosti ochranného vodiče beru jako jednu ze základních věcí, co musím před podpisem udělat
- pokud to nejde bez rozebrání spotřebiče a hrozilo by porušení záruky, je to na provozovateli a jeho odpovědném zástupci elektro jestli chce revizi, nebo po dobu záruky bude věřit výrobci

Jen bych to lehce doplnil.
ČSN 33 1600 ed. 2 definuje základní i náhradní měření.
Tím pavoukem je myšlen vývojový diagram, neboli polopatické vedení jak co měřit a ověřovat.

Dále v každém manuálu  přístroje pro tyto účely je zcela polopatický návod pro praktická měření tekoucího proudu ochranným vodičem, měření dotykového proudu a měření náhradního unikajícího proudu.

Chce to "školu měření" podle manuálu, anebo se na takovou praktickou školu přihlásit. Nabídek v LP je dosti.....

Navíc, když zadáte do vyhledávače zde na Elektrice "Jak se provádí měření při revizi spotřebiče" ,  tak naleznete články na několik večerů....aneb o objednejte sborník číslo 75 u ..., kde je vše polopaticky popsáno

U spotřebičů třídy ochrany I se  odpor ochranného vodiče u nepřístupných neživých částí neměří.

To samozřejmě ne, ale mrknul bych na unikající proud.

Chtělo by to nějaký TNI, kde bychom měli jasný návod.

Tak odvážný bych nebyl...
Něco jiného je např. stolní ventilátor, kde je problém to "nedestruktivně" rozebrat, aby to šlo změřit, a něco úplně jiného již zmíněný kávovar, kde se přes "tekutinu" může dostat uživatel do kontaktu s nebezpečným napětím pokud nebude celistvý ochranný vodič

Do ochranného vodiča či do človeka?
V tom furt nemám úplne jasno, že keď mi v I. triede vyhovuje izolačný odpor, načo mi ešte vedieť dajaké miliampére do ochranného vodiča?

Takže u na př. monitoru změřím jen proud PE, dotykový proud nemám proti čemu, spotřebič II. tř. bez vodivých částí změřím co?

Monitor žádný PE nemá a nepotřebuje ho ke své funkci!!

Ten "PE" jak píšete je prach -obyčejné stínění!! (dance)

Tak jeden můj monitor PE vodič třeba má, pravda je nejstarší z těch co používám, ale PE opravdu má, zobecňování není prospěšné, vždycky lze narazit na vyjímku.

Jen tak na zamyšlení - nejmenší průřez ochranného vodiče, který není součástí kabelu, je 2,5mm2
Tak silným vodičem je možné běžně přenášet proudu cca do 20A
Pročpak "5-54" považuje takový vodič za nedostatečný pokud jím teče proud vyšší než 10mA?

Běžně mají spotřebiče vestavěný filtr aby se do zařízení nedostávaly různé vyšší frekvence po napájení a především pokud je zdroj zařízení produkuje, aby se omezilo jejich šíření zpět do rozvodu sítě.
Kondenzátory ve filtrech se při DC měření izolačního stavu nabijí a vykazují velký odpor, mino rozsah MP. Ale pro střídavý proud představují vodivou cestu a je třeba kontrolovat jestli tam neteče víc než by mělo.

A dokonce existuje "opačný" případ než píšete:
UPS APC. Jedna řada vykazuje izolační odpor kolem 1 MegaOhmu i nižší. A výrobce má na svém webu vysvětlení, podle kterého pokud vyhovuje odpor ochranného vodiče a unikající proudy, nemusí se izolační stav ověřovat (ono to ani seriozně nejde z důvodu osazení ochran proti přepětí) 

On je kolikrát problém měřit ochr. obvod Rpe-kostra na domácích spotřebičích (bílá technika).
Hlavně kvůli smaltu, či co to vlastně je za bílou "hmotu". Maximálně tak na samořezných šroubcích, co drží skelet pohromadě, ale tam se s hodnotou výsledku člověk musí nějak poprat.