Diskuse Elektrika.cz

Mám malý rozvaděč Spelsberg  AK 09 osazený přístroji Eaton.
Přístrojů mám osezeno 6ks.
1x chránič 1F/003mA a, 4x jističi 16A/B a 1x10A/B.
V katalogu výrobce je tabulka oteplení a nevím kterou hodnotu použít.

Tabulka ukazuje, o kolik °C se vnitřek rozvaděče oteplí při použití přístrojů, které topí v tabulce uvedeným výkonem (při samostatné montáži a upevnění na zeď = vyzařuje 5 ploch ze 6).

Přístroje jsou topidlo - kamna - povrch rozvaděče je radiátor, chladič. Chladič je vždy teplejjší než okolí. O kolik je teplejší než okolí, je ono delta T ( ∆ T ).  

Máte 6 prvků o 7 modulech, minimálně použijete skříňku AK09. U každého prvku si najdete v katalogu jeho ztrátový výkon. Dílčí výkony sečtete a vyjde vám nějaká hodnota ve W. Pak se podíváte do této tabulky a uvidíte, o kolik se tento rozvaděč oteplí.

Například (opravdu jen příklad) vám vyjde 10W. A z tabulky vidíte, že se vnitřek oteplí o 20°C. Bude-li rozvaděč někde v průmyslu vedle pece v létě až v teplotě okolí 50°C, oteplí se vnitřek na 50+20=70°C.  
Jaké teploty ten který jistič a chránič snese či nesnese najdete zase v katalogu konkrétního přístroje a hledáte nejchoulostivě jší prvek - postupuje se cestou nejslabšího prvku (řetěz je tak pevný, jako jeho nejslabší článek).

Například zjistíte, že 70°C už nezvládne tepelná kompenzace tepelné spouště jističe (například) a ten bude vyskakovat. Pak vám nezbude nic jiného než vzít větší skříňku AK24 a v ní se bude bát 6 prvků, ale za cenu snížení teploty vnitřku na 65°C, což už třeba (zase příklad) ten jistič snese.

U jističů to až tak kritické nebývá, ale jakmile mezi ně strčíte třeba časové relé, spínací hodiny, elektronický zdroj a jiné prvky obsahující polovodiče, pak si budete pečlivě hlídat teplotu v rozvaděči třeba 56°C, která bývá pro spoustu elektroniky mezní.
Pak v letních teplotách 35°C s oteplením  ∆ T= 20°C končíte a výš nesmíte.


Mimochodem i proto tu třeba kolega Horský vrčí, když slyší, že si malé skříňky může sestavovat kde kdo. Je vidět, že kontrola oteplení i malých skříněk bývá nezbytná.
Ač je výpočet oteplení ručně strašná práce a hrozná hrabanka v katalozích, je tato kontrola nezbytná. To rozhodně joudové dělat nebudou a software od výrobce si nestáhnou a pak jen říkají, jak ta časová relátka od XY nic nevydrží a na podzim vždy  odchází. No bodejť ne, když se v létě na několik horkých odpolední elektronické součástky a elektrolyty zapečou k blízkosti smrti, to jim zkrátí životnost jako umělé stárnutí na zkušebnách.  Při tom by stačilo vzít větší  skříňku, nebo ji nějak zlepšit chlazení (třeba odsazením od zdi o cca 8cm a máte další chladicí plochu).

Takže mě vyšla celková watáž přístrojů 12,7W ,  tak z tabulky je nejblíže delta T 15,9 a tedy 30C a nejslabší článek na teploty je chránič který má teploty -25 až +55C ,  chápu to dobře?

Nikoliv, podle tabulky pro skříňku 9 modulů je 15,9W výkon, který oteplí o  ∆T=30°C přístroje  umístěné v rozvaděči v 75% jeho výšky a výkon 19,5W oteplí o  ∆T=30°C přístroje v rozvaděči umístěné v rozvaděči v 50% jeho výšky (přístroje uprostřed).

Takže vy se pohybujete s 12,7W spíše ve sloupečku o jeden doleva. A v 50% výšky (uprostřed rozvaděče) vám vyjde oteplení asi o ∆T=22°C a v 75% výšky (skoro nahoře) bude oteplení asi o ∆T=27°C.
(Údaje oteplení 22°C a 27°C jsem interpoloval z tabulky odhadem pro výkon 12,7W).


Tento rozvaděč je jednořadý, pokud instalované prvky nemají extrémně něco teplotně citlivého v hotní části (jako by mohl mít třeba softstart) tak střed a 50% výšky je to prvé místo pro výpočet oteplení. Ale z rozdílem teploty nahoře  dole musíte počítat u víceřadých rozvaděčů a teplotně citlivé prvky dávat do spodních řad a odolné nechat vypékat nahoře.

Jestliže je chránič do 55°C a je montovaný uprostřed na prostřední liště rozvaděče, pak maximální teplota okolí pro spolehlivý provoz je 55°-22°=33°C. Pokud nebude rozvaděč osluněný, nebo v horkém prostředí tak určitě vyhoví v běžném provozu. Ona taky soudobost proudu procházejícího jističi a chráničem nebude 100% a tím ani výkon 12,7W.

Je to opravdu hodně hledání v katalogu a data-listy jističů a pod. Je lepší mít originální rozvaděč a y stejné přístroje ,  to je potom jednoduší. Moc děkuju za vysvětlení ,  rozvaděč už tam byl a jak to tak bývá tak to musíte nějak zachránit a udělat v tom pořádek.

Je dobré tuto otročinu nechat strojům a použít (vetšinou zdarma dodávaný) software výrobce. A protože nic není zadarmo, tak výrobce v programu podporuje jen svoje rozvodnice a jen svoje prvky do něj osazené. Většinou z tohoto návrhu vypadne i krásné jednopólové schema, prohlášení o výrobě na základě typové zkoušky výrobce rozvaděče a prvků a potisk štítku rozvaděče.
 
Pokud uděláte mix přístrojů, musíte použít univerzální placený SW a hrabat se v té zoologické zahradě přístrojů v katalozích příslušných výrobců.
 

Používám software výrobce. Osazení je malinko dražší ale je to z typovou zkouškou...... .
nicméně, pane Kurka, Vaše vysvětlení propočtů pro využití tabulky oteplení je opět jedinečné ;)

Vysvětlení krásné-) vůbec sem  nevěděl o co a jak přesně jde ani obchodák od Spelzberka taky nevěděl o co jde ,  dříve to tam psát nemuseli. Je rychlejší použít třeba Eaton nebo Hager a tam je y program a to jde potom krásně.

Já počítám

min. velikost rozvaděče = obsazené moduly x 1,5

7 x 1,5 = 10,5

U rozvaděčů domovních a bytových, je to celkem jednoduchá záležitost. Není tam tolik prvků, které topí.  :)

U rozvaděčů, které si vyrábíme, nastupuje dostupný SW.
Přeci jen skladba náplně takových rozvaděčů je rozdílná. Třebas zdroj 24 V DC 40A, 15 ks FM, stykače, relátka bezpečnostní PLC, řídící PLC, atd.atd.
Takže nakrmím údaje a zbytek obstará SW. Pro jistotu si udělám výpočet u jiného dodavatele  SW.
Je to přeci jen jednodužší. 8)