Diskuse Elektrika.cz

Tak trochu se u nás schyluje k výrobě stroje pro Japonsko. Zatím vím, že pro domácnosti mají nejčastěji v zásuvce 100V 50 nebo 60 Hz, požadavek napětí pro stroj při jednání je 200V. Kdysi se tam dodávaly motory na 200V sdružených mezi fázemi. Můžete někdo podrobněji vysvětlit, jak to tam mají třeba ze zkušenosti z výstavy?

#117#

Co konkretne Vas zaujima, ja som to z dotazu celkom nepochopil? V beznej sieti je v Japonsku 100V, bezna zasuvka ma max. 15A. Maju dve frekvencie 50Hz aj 60Hz. Zalezi od toho, ze o aku cast krajiny ide. V Tokiu a Jokohame je 50 Hz. Medzi fazami je 200V, no pouzivaju sa len tri vodice. Pre bezne spotrebice sa pouzivaju take zvlastne dvojkolikove zasuvky akoby bez uzemnenia. Su vsak aj trojkolikove zasuvky.

Nie som elektrikar, iba som sa snazil poradit.

V zásuvkách 100V a mezi fázemi 200? To bude spíš 115V.

S napatim v beznej zasuvke je to tak ako som napisal - 100V. Medzi fazami je oficialne 200 V. Spominam si, ze som cital kdesi nieco aj o udaji 208V, no nepamatam si, ze kde.

Situaci v Japonsku neznám, nikdy jsem pro ně nic nedělal.
Vzhledem k tomu, že je v Japonsku silná americká vojenská přítomnost, domnívám se, že tam přebírají hlavně americké normy.

Pokud tam tedy máte dát 3-fázové motory, na nichž bude napsáno 200V, pak budou nespíše připojeny na střídavou třífázovou síť 208Y/120V (po našem 3x208V) v souladu s americkou normou ANSI C84.1.
Jsou-li výše uvedené předpoklady správné, pak by to ovšem znamenalo, že motory by měly být konstruovány na frekvenci 60Hz.

Také všechny ostatní parametry motorů by měly být spíše americké a ne evropské (motory by tedy měly být konstruovány v souladu s ANSI/NEMA).

Parametry sítě by měl přece specifikovat zákazník. Samozřejmě s dalšími podmínkami, kterým musí stroj vyhovět.

Cituji ze stránek velvyslanectví Japonska v ČR:


Pak mi teda není jasných těch 200 V, že by dvoufázová síť?  :)

Před více než 10 lety jsme dodávaly do Japonska paletizátor do pivovaru na KEG sudy. Našel jsem si podklady z objednávky elektromotorů pra danou zakázku. Protože jsme museli zařízení doma vyzkoušet, nechali jsme si udělat transformátor na napětí 3x200V o velikosti několika kW.

Na objednávce byly následující údaje, které jsme dostali zadané od odběratele.

Napětí                3x200V   L1,L2,L3/PE   tolerance +/-5%
Napětí brzdy    200V            
Kmitočet                 50 Hz         tolerance +/-2%

Na to je na trhu celkom zaujímavý výrobok - zdroj umelej siete na bázi frekvenčného meniča.

http://www.vonsch.sk/produkty/dalsie.php?lang=sk

Tak jsme na vyžádání dostali od Japonců nějaká schémata. Já tomu rozumím tak, že se jedná o síť IT - do objektu s 6 kV rozvodem, pak tran ::)sformátory 6kV/200V, v sekundáru do D a bude tam elektronické hlídání sítě. Měření odběru mají v primární části sítě. ::)

To Japonsko by mě taky zajímalo. O hodnotách 100 V a 200 V jsem četl mnohokrát, ale nijak mi nejdou dohromady.
Dvojfázová síť to asi taky nebude, ta by něměla poměr 1:2, ale (pokud je ortogonální symetrická) tak sqrt(2).
Jinak pro zajímavost, od našeho šéfa, co byl loni na Kubě - tam prý mají v průmyslu 440 V a v domácnostech 190 V (což je, všimněte si, polovina z 380 V).

Pokud ze středů stran D 200V vytáhnu odbočku mám 2x 100V z jedné strany D, z celého D pak 6x 100V. A je to!

Podle těch výkresů to vypadá že ...

- Síť s napětím 200V je třífázová (3-drátová) a zapojená do trojúhelníka. Žádný bod trojúhelníka /sekundáru/ pravděpodobně není uzemněn (schema to nenaznačuje).

- Síť s napětím 100/200V je dvoufázová (3-drátová),  vytvořená z jedné fáze na primáru. Pravděpodobné je uzemnění středu sekundáru (i když ve schematu není naznačeno).

Dostalo se nám další 3f schéma, tak to přidám také sem. Je to ještě více do detailů. V levé části (E BUS - zemnicí sběrnice) vyvádějí střed a kostru 1f trafa 2x 100V, také kostru a jeden z vývodů delty třífázového trafa - 210V, takže žádná IT síť.

Jak to tak sleduji a co jsem měl možnost poznat ve světě, myslím si, že náš systém 1f/3f elektrifikace domácností a průmyslu je jedním z nejlepších na světě (jednoduchost, blbuvzdornost, ochrana atd...). Jste taky téhož názoru?

Zde je vidět, že to evropské označování "TN",  "TN-C",  "IT",  atd. se dobře hodí jen pro jednoduché a dobře známé soustavy, obecně ale nemá valný smysl.
I když to ze schematu není zcela jednoznačně patrné, vypadá to, že uzemňují také jednu vn fázi na straně 6kV, to je zajímavé.

Měl jsem podobný problém, když mi ze zámoří přišel transformátor W/D 3x380/3x480V/75kVA pro 3fázovou technologii a nikdo neřešil, jak se koncový spotřebič 60kVA zapojí do standardní TN sítě když  trafo nemá vyvedený střed.

Bez podrobných informací od zákazníka (typ sítě, napětí, ochrany) se nedá začít s přípravou zakázky. Ideální je mít možnost konzultace s místním "revizním" technikem nebo elektrospecial istou, vyhnete se tak nepříjemným překvapením při instalaci. Někdy je značný rozdíl mezi informacemi "obchodními" a od techniků.....

Obecně má přesně ten smysl, ke kterému bylo to označování vytvořeno, totiž identifikovat jednoduché a dobře známé soustavy jednoduchou zkratkou namísto dlouhého popisu.

Jestli se vám to zdá málo, jistě vymyslíte lepší způsob zahrnující veškeré myslitelné soustavy ve světě.

Pokud vím, tak to označování "TN-C",  "IT" apod. bylo zavedeno proto, aby identifikovalo všechny soustavy, nikoli jen ty jednoduché a dobře známé. Tuhle ambici ale v Evropě používané názvosloví (převzaté z IEC) nenaplňuje, ono to prostě  není tak jednoduché. Jiný způsob ale není třeba vymýšlet - v Evropě jsou na to lidé již zvyklí a v Americe ty zkratky nikomu nechybí.

Z čeho tak soudíte?

Já tak soudím z článku 312 v ČSN 33 2000-3 (1995),  kde se popisují druhy sítí a jejich označování - je to zcela obecný systém, platí pro 1,2,3-fázové AC sítě i DC sítě.
 
Ty zkratky ("TN-C")se používaly již v 80. letech - první česká norma, která to názvosloví v ČR zavedla, byla ČSN 33 2000-3 (1995). Dělal ji asi nějaký schizofrenik, protože se tam řeší dvě věci, které podle mého názoru spolu nemají vůbec nic společného (prostředí a označování napěťových soustav).
Ta norma se proslavila zejména tím, že tolik chyb na jednotku plochy jsem ještě nikdy neviděl - proto vyšla řada oprav, které zpočátku ale většinou byly také špatně.
Nyní je to již vyladěno a když to stálo tolik krve, tak bych to už neměnil.

A snad proto ji ČSN 332000-1 ed2 ruší... .

Do 1.5.2011 platí obě normy souběžně (stará i nová).
To označování soustav je v obou předpisech prakticky stejné (mám takový dojem, nestudoval jsem to zcela detailně).

Jen na okraj pro úplnost. První zmínka o označování sítí, tak jak je známe dnes, je ve změně c-9/1985 normy ČSN 34 1010.
Bude za chvíli čtvrt století.