Diskuse Elektrika.cz

Jaká je uváděná spotřeba?
Jde mi o to, že většina elektroměrů má desetinou čárku, ale zde není.
Chápu dobře, že údaj je 510503 kWh a desetiny se neodečítají či odhadují podle bočního "hřebínku" - čárek?

Ano, je to údaj 510503 kWh.
Tento elektroměr je pro čtení desetin kWh velmi hrubý, je na proud 30/120A
Desetiny se sice dají odečíst podle "zoubků" kolečka posledního řádu, ale když si uvědomíte, že takový mechanický elektroměr měl necitlivost pro prvotní rozběh ve wattech příkonu, pak o nějakých desetinách kWh si můžete jen zdát.

Jak je v reále necitlivý si zjistíte snadno, vypnete zátěže a necháte dojet kolečko na barevnou značku. A  pak postupně zapínáte malé spotřebiče do té doby, než se kolečko hne. Odhaduji, že 20-40W žárovku tento elektroměr ani neuvidí a kolečko se ani nehne.

Jestli jej máte jako podružný elektroměr k elektronickému hlavnímu elektoměru, tak se mohou údaje značně rozcházet. Zejména pokud je například celou noc příkon pod citlivostí mechanického elektroměru, ale elektronický zatím poctivě načítá i malé dlouhodobé odběry. Navíc i tento mechanický elektroměr má proti elektronickým nemalou stálou vlastní spotřebu a tu už elektronický elektroměr pěkně za dobu 24hod/7dní v týdnu ke všemu připočte a zaplatíte ji.
 

Tohle je typ elektroměru, který sloužil dříve k měření velkých objektů jako školy, sokolovny a nebo menší průmyslové provozy. Dovolím si tvrdit, že ho nemusí rozhýbat ani žárovka 100W, nebo se sice proudovým rázem při zapnutí roztočí, udělá jednu otáčku měřícího kotouče a na kontrolní značce se zastaví.

Staré mechanické eletroměry měly podle maximálních dovolených hodnot zatížení také různé počty desetinných míst.

Sto let starý elměr Křižík 220V 3A měl tři desetinná místa, elektroměry staré 60 let pro 220/380V  5/20A měly desetinná místa dvě a elektroměry ze začátku porevolučního období 220/380 nebo 230/400V 10/40A  jedno desetinné místo. Také se měnily počty otáček kotoučku, ten 100 let starý měl 5000n/kWh, později to bývalo 2000, 1000, 500 a třeba 135n/kWh u těch posledně zmiňovaných. Se snižujícími se obrátkami se zhoršuje citlivost k malým odběrům a smysl desetinných míst mizí. Ať byl v minulosti počet desetinných míst na počitadle elměru jakýkoliv, vždy se odečítaly pouze celé kWh.

Jak již napsal kol. Kurka, je tento typ elektroměru pro použití jako podružný dnes na nic.

Záleží na které straně jste, řekl bych že takový EM je nájemníkův sen (dance)

Až na to, že takový rajský sen po výměně tohoto elektroměru za elektronický se naruby změní v temnou noční můru.

Ale o podružném měření tímto elektroměrem byla jen moje spekulace, může to být nějaký tarifikační elektroměr na pozapomenutém odběru, nebo podružné měření vývodu ve fabrice.

V době, kdy existovaly "národní podniky",  které měly desítky nákladových středisek, tak takových elektroměrů bylo spousta. Byla to jedna z hlavních náplní energetika, posbírat data pomocí "opisovačů" a rozdělit náklady za elektriku na jednotlivá střediska.

Změnili se majitele, změnila se ekonomika, ale občas tyto raritní kousky uvidíme v rozvodnách.
Ale nikdo již neopisuje údaje......

Ano, ale měli ještě řadu nešvarů...
Já měl, co by mladý ženáč na domě 3fáz elektroměr, jelikož byl za dveřmi, lidé v práci,rozvoďáci neměnili ho
asi 25-30 let. Když jsem ho popisoval mému otci /řadu desetletí pracoval u rozvodných závodů,tehdy už ne / tak mě řekl že tento typ měří jen dvě fáze!! /typ si nepamatuji, jen že by Landis a GYR /tak jsem co by mladičký elektrikář na tu třetí fázi, co jsem zjistil že neměří zapnul skoro všechno!! (dance)
No užil jsem si ho ještě asi 8 let! To byli doby-vše legálně!! O0
Žádná černota! o:-)

Ono to tenkrát bylo všechno trochu jinak. Mnoho hospodářství na vesnicích mělo tyto elektroměry, jenže původně bývaly na jeden objekt  dva, jeden jednofázový pro obytnou část a druhý  třífázový na motory  v hospodářské části. Jediný nedostatek pro rozvodné závody to mělo, že lidi nebyli hloupí a věděli jak to využít.

Pane Třetí, zmínil jste staré elektroměry Křižík. Potkal jsem se v zahrádkářské kolonii s dodnes funkčním rozvodem z roku 69, kde stále běží zjevně už tehdy vyřazené 1F elektroměry Křižík-Chaudoir z let 1936, 1937.

Netušíte, jestli uvedená proudová hodnota na těchto elektroměrech je maximální proud nebo nějaká referenční a maximální proud je vyšší? Na přístroji je uvedeno pouze 5 A, 220 V. 

(Že to je technické muzeum nemá smysl řešit, ptám se z technické zvědavosti, půjdou pryč... ale beží to 54 let za 25 A jištěním)

Elměry Křižík-Chaudoir vydržely "vše". Proudové vinutí bylo isolováno lakem a opředením a pokud měly výrobní číslo začínající N, tak se počítalo s dvojnásobným maximálním proudem, tedy 5/10A. Mám ve sbírce jeden takový z roku 1926 a ten mnoho let sloužil na podružném měření ve služebním bytě v jednom JZD. Předřazený jistič byl 20A a jeho hodnota jen tak tak stačila. Přesto je elměr uvnitř jak nový. Isolace není poškozená ani zhnědlá!

Bible elektroměrů od Cyrila Macháčka je nezapomenuteln á!
https://zdroje.elektrika.cz/book/elektromery-technika-praxe/

Pokud se nepletu, tak byly o elměrech od něho tři knihy. On dlouhou dobu pracoval v cejchovně elměrů.

Ještě existují:
- Elektroměry v praxi
- Elektroměry - základ hospodaření elektřinou

Zkusím popátrat ale mnou avízovaná kniha má přes 500 stránek a to je jen o elektroměrech tedy úplný román!

Já je znám všechny tři a momentně jsem našel tu druhou a ta třetí by měla někde také být

Staré statické elektroměry značky Enermet mají místo desetinného čísla geometrické obrazce.
Jak se to odčítá a proč to tak vymysleli?

To co je za desetinou čárkou se neodečítá. V situaci kdy běžná domácnost spotřebuje několik kWh denně, je taková přesnost zbytečná. A protže lidský faktor je to nejhorší s čím se můžete při zpracování dat setkat (lidi nevědí co je desetiná čárka na elektroměru, opíšou poctivě celé číslo a pak mají najednou spotřebu k nezaplacení). Proto jsou tam geometrické obrazce. A proč není to poslední císelné kolečko úplně vynechené? Aby bylo možné zkontrolovat jeho pohyb i při normálnímm odběru.

Takže ochrana před nesprávným odečtem.
Zapomínat na desetinnou čárku je časté a lidi hlásili 10x více.
Kurióznější je situace když u elměru s LCD, kde šipku co indikuje tarif T1 lidi mylně vyhodnocují jako desetinnou čárku.

Ano to jen potvrzuje fakt že vyrobit něco blbuvzdorného je obrovský problém. Blbci jsou nesmírně  vynalézaví

Proto měly staré elměry desetinná místa odlišená červeným orámováním. Bylo to výrazné a neřehlédnuteln é označení, zejména v době, kdy sloužily různé typy elměrů s různými počty desetinných míst vedle sebe.

Ano, mechanické elektroměry vydržely všechno. Za mlada jsem bydlel v pokoji bývalého penzionu kde každý měl svůj elektroměr. Ten byl na dřevěné desce, vypínač stiskem zapni - tahem vypni, vymezovací kroužek v pojistkovém soklu vyjmutý, pojistka už nevím kolik A a to vše na 120V. Když žena vařila na dvouvařiči, žehlila a přitom hrála elektronková televize přišli sousedé ,  že ten elektroměr moc vrčí a kolečko svištělo div se nerozpadlo. Dnes se za to stydím.

Desetinná čísla na elektroměru se sice nepoužívají pro fakturační odečet, ale určitě se hodí pro kontrolu spotřeby. Při měsíční kontrole spotřeby není desetinný údaj relevantní, ale při denní kontrole třeba při pochybnosti o správném měření je nezbytný.

Pokud mám odpovědět jak se odečítaly elektroměry, pak pokud mne paměť neklame, chodily báby odečítačky, vzpomínám si na jednu uvědomělou stranickou lůzu, která odečítala hodiny s takovou vážností jako by šlo o zápis sňatku do matriky. Ale to byl rychlý skok do dávné minulosti, pak se to zjednodušovalo tak, že se i sms posílaly nebo byla čísla opsaná na papírku vedle zvonku.
Předpokládám, že internet věcí to zvládne odečítat automaticky a není potřeba nic řešit.

Nezvládne. To si mýlite s devatenáctým storočím  ,  storočím páry ( Škola základ života).

Století páry bylo zmíněno v "Marečku, podejte mi pero"

Báby odečítačky chodily a chodí dodnes, dnes jsou mnohdy mladší a občas jezdí na mopedu odečítač.

Jinak jsem se v jedné oblasti Prahy setkal s odečítačkou, která nechávala všechny ER, které navštívila,  otevřené, samozřejmě ty co byly přístupné bez majitele objektu. Když jsem upozornil, že je má zavírat, tak se na mě utrhla, co je mi do toho. Pokračovala v tom i po upozornění, tak jsem ji nahlásil. Příští odečítací období už dělal odečty někdo jiný.

Aha, takže odečíst elektroměr chodí nějaký brigádník, původně jsem si dle informací na webu ČEZ myslel, že to odečítá nějaký elektrikář z ČEZu, který současně kontroluje pohledem odběrné místo, jestli není vidět nějaká skutečnost nasvědčující černý odběr, jestli jsou plomby v pořádku atd. To asi nějaká paní co to má jako brigádu úplně nezvládne.
Btw je problém když na elektroměru chybí kulatá samolepka s rokem posledního ověření?

Ne
Myslíte, že má ČEZ tolik elektrikářů?
Kontrolují cejchovní a kryty, případné nezaplombované měření hlásí, zas tak moc bych je nepodceňoval, i když v době překotných odečtů po bohemce byli i brigádníci.

Kontrolu OM vám přece zajišťuje pravidelně váš RT při pravidelné revizi objektu a pak při cejchu elektroměrář distributora.
BTW samolepka je kontrolní prvek, který když zmizí, pořád se to dá vyčíst z cejchovní a výrobího.

Vzpomínám, si jako mladý elektrikář ,  chodili odečítat do podniku pracovníci distribuce 1/3 hod/max.
Byli to mechanické hodiny s takovou velkou ručkou....
Když jsme překročili MAX tak jsme dali do rozvaděče 1/2 l slivovice a na papír napsali, jaké MAX tam chceme dát. Vždy to bylo podle našeho přání... (dance)
Než dojel na služebmu, tak půlčík byl v něm!! O0
Ale to byli jiné doby a vztahy ditsribuce-odběratel!

Len pre upresnenie "kWh maximum" sa vyhodnocuje každú 1/4 hodinu.

Jen pro upřesnění kW maximum se vyhodnocuje každou 1/4 hodinu jako hodnota průměrného čtvrthodinovéh o elektrického příkonu, kterou smí odběratel za sledovaný časový úsek nejvýše odebrat

Ospravedlňujem sa za nesprávnu informáciu - kWh. Správne je kW.

Ono je vůbec otázka, jak moc měřil správně i bez toho objevu. Jelikož se jednalo o dvousystémový elektroměr pro symetrickou zátěž. Měl jste ho u TN-C 3x220/400V?

Takové kdysi byly užity u soustavy IT 3x120V v Praze, jeden mám na památku.  o:-) Tam to vyžadovalo "zapůjčení" fáze od souseda  (dance)


To je řeč o době, kdy byly rozdílné sazby za tzv. světelný a motorový proud.  O0

Jen ro zajímavost...B ylo to  TN-C   3x220/400 V
Možná v symetrické zátěži u motoru měřil v s nějakou konstantou /navýšení u měřených fází /  třeba přesně, ale u jedné fáze se ani nepohnul..Osta tní fáze odpovídali jen jejímu odběru...Co jsem zkoušel.
Co si pamatuji, byla to prostřední fáze.Dvě krajní měřily.

No v dnešní době by hodně odběratelů uvítalo takový elektroměr.  (drinks)

Z dnešního úhlu pohledu bylo kdysi spousta nevychytaných možností, jak bez velké námahy ušetřit za elektřinu.

Ano, to už je dávno, zhruba 60 až 70 let. Tehdá byly rozdílné sazby na všechno možné. Pro zemědělství jich bylo několik, samostatně se měřila spotřeba pro RV, ŽV, dílny a administrativu . Dokonce byla rozdílná sazba pro odchov a výkrm drůbeže.

Pokud jste na straně před tímto podružným elektroměrem, tak nezapomeňte na to, že jen ten samotný podružný elektroměr má nějakou vlastní spotřebu, takže i když nájemce vše vypne, a nevypne jistič před podružným, tak digitální EM distributora už dávno registruje stojící podružné EM, a kdo to asi zaplatí :-)


Čímž mě napadla otázka: znáte nějaký podružný elektroměr s tak nízkým vlastním odběrem, který neroztočí digitální elektroměr distributora?

Digitální (statické) elměry na DIN lištu mají vlastní spotřebu do 1/2W (jedna fáze). Úřední elměry mají být schopné měřit již od spotřeby 2W, přičemž je v zájmu dodavatele, aby fungovaly ještě s větší citlivostí.

 Výpočet při rozúčtovávání podružných odběrů je jednoduchý. Základním předpokladem je, že všichni zúčastnění na společném odběru mají funkční elměr. Celková suma zaplacená dodavateli se vydělí součtem všech odběrů na podružných elměrech. Tím se získá přepočtená cena za 1 kWh se všemi poplatky a ztrátami. Touto cenou se pak vynásobí zaznamenaný odběr na každém podružném elměru. Pokud není ve výpočtech chyba, musí součet všech těchto sum dát sumu potřebnou k zaplacení faktury dodavatele. Tímto způsobem jsou zohledněny všechny ztráty v rozvodech a nepřesnosti elměrů včetně jejich vlastní spotřeby a jsou proporcionálně rozpočítány na jednotlivé odběry.

V berlínském bytě mám elektromechani cký třífazový elektroměr z roku 1989 (podle výrobního čísla) a na něm lze odečítat spotřebu s přesností na desetiny Wh!

Mechanické počítadlo má šest číslic pro kWh a jednu číslici v červeném poli pro desetiny kWh. Po jejím obvodu jsou čárky pro určení setin kWh. Otáčející se kovový kotouč (rotor) má pak po svém obvodu vyraženo sto rysek s vyznačenými hodnotami 0, +10, +20, …,  ±50, …,  −20, −10. Jelikož jedna otočka rotoru odpovídá jedné setině kWh, lze odečítat s přesností setiny setiny kWh, tedy desetiny Wh. Inu pověstná německá preciznost. :)

A to si vemte, že Křižík dělal elektroměry rovnou se třemi červenými políčky, ETA měla rafičku a ciferník pro Wh, a L&G používali šest až osm ciferníčků. Zkrátka všichni velcí výrobci to zkrátka dělali tak, aby se lidi nemuseli obtěžovat počítáním čárek jako Němci  (dance)
Jinak vzhledem k přesnosti mechaniky to má význam nanejvýš pro amatérské ověření pomocí známé zátěže.

Jinými slovy: Přesné čtení nepřesného měření.

U digitálů to nemusí být také přesné, jen je snadné čtení. První montované digitální elměry se velice brzy stahovaly a měnily za nové. Demontované kusy se neopravovaly a šly rovnou k likvidaci. V pražské CEP jich měli na dvoře celý kontejner. Stejně tak jsou problematické některé typy elměrů na DIN lištu. Měří, ale jen to co chtějí. Proto je distributoři nepoužívají. Není všechno zlato, co se blýská!

Pro ilustraci, vezměte tři digitální multimetry a měřte jimi třeba 12V z akumulátoru, neshodnou se. Přitom měření stejnosměrného napětí je v elektrotechnic e to nejjednodušší. Absolutní přesnost neexistuje. Nejpřesněji, co člověk umí měřit, je čas. Dobré hodiny mívají přesnost v setinách %,    kdyby měly přesnost jako elektroměry 1%,    tak jdou za den o 1/4 hodiny jinak, po měsíci by nám mohly ukazovat místo rána odpoledne.

Nedá mi to abych si nerýpnul: jedna setina kWh se rovná deset Wh!

Jinak se velmi často mezi lidmi (bohužel i mezi těmi co nějakým elektrotechnic kým vzděláním prošli) zaměňuje pojem přesnost  tedy odchylka naměřené hodnoty od hodnoty skutečné) a citlivost (u analogových ukazatelů se udávala hodnota měřené veličiny na plnou výchylku nebo na jeden dílek na stupnici.) U elektroměrů se citlivost může udávat v počtu otáček na 1kWh, případně změřených počtu kWh na změnu údaje o jedno číslo na posledním místu displaye.

U těch analogových elektroměrů je mnohem více souvislostí s mechanickou konstrukcí a citlivost velmi úzce souvisí s minimálním měřitelným odběrem.  A minimální měřitelný odběr zajímá Vašeho prodejce elektřiny velmi. Jde například o to, jestli se mu podaří zaúčtovat spotřebu spotřebičů ve stand-by stavu. Při tom množství odběrných míst jsou to hodně zajímavé peníze...

Abychom to uvedli do pořádku: Desetiny a setiny kWh jsou jasné, ovšem rysky na kotouči označené desitkami jsou tisíciny kWh (čili Wh) a desetiny Wh byste musel odhadovat v prostoru mezi ryskami.

To vše je pěkné, má to však jeden zádrhel. Jaký je potřebný rozběhový proud tohoto elměru a počet otáček rotoru na 1 kWh. Elektromechani cké elměry jsou i při kvalitní práci výrobce a v neopotřebované m stavu schopny propustit nějaký výkon, aniž by se pohnuly. Na většině u nás používaných elměrů s proudovým rozsahem 5/20A nebo 10/40A bylo možno rozsvítit 40W žárovku a rotor se nepohl. To je dáno mechanickými možnostmi systému a počtem otáček rotoru na 1kWh.

P.S. Zkuste nám sem dát fotografii onoho elměru, ať se pokocháme starým přístrojem cizí provenience. Třeba z něj vyluštíme, proč není už dávno nahrazen novějším typem. U nás se již elektromechani cké elměry jako úřední měřidlo nevidí.

Nó, ....
Vy jste neměl stření vodič ? V tom případě bych tomu věřil, bylo to tzv. Aronovo zapojení, a měřilo správně (pokud jste se k žádnému jinému potenciálu nikde nědostal).
Ale, že by se, zrovna v ČSSR-ČSFR-ČR, kde se zrovna na neoprávněné odběry dost dupe, něco takového provovozovalo ve čtyřvodičové soustavě, tomu nějak něvěřím. To je hodně podivné.

V dobách od první republiky až do 50/60. let se běžně měřily vzlášť odběry jednofázové obvykle 1F elměrem a třífázové motorové odběry 3F elměrem v Aronově zapojení. Na vesnicích to bylo běžné u RD i statků. Někdy byly dva 3F elměry, jeden třísystémový pro 1F odběry RD a elektrický sporák a druhý pro motory. Důvodem byly rozdílné sazby pro domácnost a pro hospodářství. Lidé byli také trochu slušnější, méně kradli a byli také méně zběhlí v různých lumpárnách. Jednoduše řečeno to neznali.

P.S. Poslední takový odběr se dvěma elměry pro jeden objekt jsem rušil v roce 1989 na mladoboleslavs ku. 3F elektroměr byl již moderní, třísystémový, takže už tam nic krást nešlo. Byl tam několik let vyměněný, ovšem ten předešlý tam byl prý asi kolem 30 let, takže ten byl asi ještě Aron.