Diskuse Elektrika.cz

....

Překládám z angličtiny knihu o síťové kabeláži a narazil jsem na několik věcí, se kterými si příliš nevím rady. (Případně bych chtěl mít jistotu, že jsem si s nimi poradil dobře.)

1) Kabely

Americké kabely se podle hořlavosti dělí na plenum, riser a obyčejné. Plenum kabely špatně hoří a málo kouří, takže jsou vhodné i pro položení do ventilace. Riser kabely jsou o něco horší než plenum – špatně hoří, ale kouřit mohou podle libosti; jsou prý určené pro tahání kabelů mezi podlažími. Používá se pro ně nějaké ustálené označení u nás? (Abych nezapomněl, jde o datové kabely.)

2) Zásuvky

Tady jsem vážně narazil. Já jsem ještě ochotný připustit, že zásuvka = krabička + krytka + konektor, ale v originálu už rozeznávají následující smršť součástek:

– Outlet, to je nejspíš zásuvka jako taková.
– Jack, to je zdířka, čili samičí konektor.
– Plate: překládám jako krytka, ale třikrát jistý si nejsem – nasazuje se do toho ten konektor.
– Enclosure: naprosto netuším.

Pak přijde text o uchycení zásuvek a přijdou ještě další dva pojmy:

– Mounting ring, to je takový kovový rámeček ve zdi, do kterého se ta „zásuvka“ poskládá.
– Outlet box, krabička? Rozeznávají dva typy krabiček – „prewiring“ a „postwiring“. Prewiring krabičky se do zdi strkají ještě během stavby, postwiring až po stavbě (vyseká se díra, krabička se vloží). Jmenují se tyhle dvě kategorie nějak česky?

A ještě by mě zajímalo, jaké různé… ehm věci se používají pro vedení kabelu. Znám husí krky, ale v originálu je asi pět šest různých výrazů pro různé trubky, hrazdy a podobně. Nemohl byste mi někdo udělat stručný přehled názvosloví pro různé trubky, žlaby a podobné nástroje používané pro vedení kabelů?

Za objasnění libovolného z navržených anglických termínů předem mockrát děkuju. Kdyby bylo potřeba, mohu dodat podrobnosti, kontext a obrázky.

K těm datovým zásuvkám vám doporučím podívat se do technického katalogu třeba ABB, tam je vidět ta skladba součástek, tuším "plate" = nosná maska.. atd.

Chováním kabelů v případě požáru se zabývá celá plejáda norem (podotýkám, že nevím jak je to v USA ).
Podle požární odolnosti a s požárem souvisejícími jevy se kabely u nás dělí zhruba do těchto kategorií.

1) Samozhášivé kabely - zjednodušeně řečeno, kabel, který požár sám nešíří, tzn. po ukončení působení přímého ohně sám zhasne. Takové ale dnes musí být všechny - jsou to min. požadavky, takže se domnívám, že to budou asi ty vaše tzv. obyčejné.

2) Bezhalogenový kabel - kabel, jehož izolace jsou vyrobeny z bezhalogenovýc h materiálů. Zjednodušeně řečeno to jsou ty, které vyvíjejí méně kouře a při hoření zplodiny z nich nejsou korozivní a jedovaté.

3) Oheň retardující kabely - to jsou kabely se zvýšenou odolností proti působení plamene.

4) Kabel se zachováním funkčnosti po určitou stanovenou dobu (většinou 180 min) - kabel, který v případě působení přímého ohně navíc garantuje i svou funkčnost - Nouzové rozvody

Těžko říci, jak to přiřadit k vaši "termionologii". Kabely jsem seřadil od těch nejobyč. k těm nejdražším vzhledem k odolnosti vůči požáru. Kabely 3 a 4 jsou samozřejmě také bezhalogenové.

Děkuju, obě odpovědi mi pomohly. Kniha už je přeložená, asi tak za osm měsíců vyjde u Grady. Budu mít pět autorských výtisků – kdybyste o jeden měli zájem, ozvěte se na adresu zoul@davi.cz. Kniha má asi pět set stran a řeší všechno možné ohledně fyzické síťové kabeláže, optické i metalické. (Konektory, patch panely, parametry kabelů, síťové kategorie, způsob natahování, …)