Diskuse Elektrika.cz

Dnes jsem se dozvěděl že udajně pro revizi RD - elektroinstala ce nemusí být určení vnějších vlivů?
 
Citace emailu :
Podle ČSN 33 2000-5-51 ed.3 i podle původní ČSN 33 2000-3 není nutné zpracovávat pro rodinné domy protokol o vnějších vlivech. V TZ je zdůrazněno, že v RD působí normální vnější vlivy a pro koupelny platí ČSN 33 2000-7-701 ed.2, pro sauny ČSN 33 2000-7-703 ed.2. Venkovní prostor při působení AB8 je z hlediska NDN prostorem nebezpečným. Pro případný bazén platí ČSN 33 2000-7-702 ed.2."

Je či není to pravda?

Zdůvodnění "podle ČSN" mám nejradši. Nikdo nikdy nenapíše "podle čl. ČSN". Obvykle proto, že takový čl. nelze nalézt. Vnější vlivy se určují obecně, nevím o tom, že by byla pro nějaké konkrétní stavby zvláštní ustanovení. Protokol VV se nezpracovává jen pro prostory s normálními vnějšími vlivy a pokud pro nějaký prostor platí část 7 souboru ČSN 33 2000, neznamená to, že se protokol nezpracovává, ale že se v protokolu uvede odkaz na tuto normu. V praxi často protokol VV nahrazuje technická zpráva PD, kde jsou náležitosti protokolu VV uvedeny. Podstatné je, že se z toho dá zjistit, kdo a jaké VV určil. Proto by kromě identifikace projektanta neměl chybět jeho podpis.

Pokud nejsou určeny VV, musí výsledná instalace odpovídat VV v nejpřísnější kombinaci, takže teoreticky ne

Děkuji za info prošel jsem normu a nikde ani zmínka o tom že to být nemusí.

Ve výchozí revizi na svůj dům mám napsáno toto:
1.5. Určení vnějších vlivů:
Posuzováno dle ČSN 33 2000-5-5l ed.3 Národní příloha NA čl.NA 512.2,5
pro jednoznačné vnější vlivy u objektů, či prostorů, které jsou považovány za normální, není nutno vypracovávat protokol )

Dovolil bych si to poupravit.
To, co jste citoval je uvedeno v TNI 332000-5-51


Nesouhlasím s tvrzením, že se nemusí určovat vnější vlivy.
I odkazem na normu jsou vlivy určeny.
Ale nemusí se pro tyto případy zpracovávat protokol o určení vnějších vlivů.

Běžné bytové prostory jsou nějak "uznány" za normální, pro koupelnu máme speciální normu,...
Ale...
- fotovoltaika - neposune to celé někam jinam?
- přívod plynu - není třeba to nějak posoudit podrobněji?
- elektrický ohřev okapů, chodníku,... - opravdu je to "jen normální vliv"?
atd...
Asi by to chtělo posoudit, jestli je na objektu opravdu "vše normální..."

Nic z toho nemám (tedy kromě přívodu plynu do sklepa ke kotli). Předpokládám, že pokud bych něco takového prováděl, RT by mě určitě upozornil. Sám jsem byl členem několika komisí, které se zabývaly určením vnějších vlivů. Ale to se vždy jednalo o vn vedení nebo trafostanice. Předpokládám, že u běžného rodinného domu po rekonstrukci stačí určení vnějších vlivů v revizní zprávě (tak jsem to pochopil z příspěvku p. Hlavatého). Určení VV musí být vždy, protokol ne. Dům je určen pouze pro bydlení (žádná výrobní nebo jiná výdělečná činnost).
MS

Není to trošku pozdě při revizi? Podle čeho se instalace navrhne? Nemělo by to být spíš v projektu?

A když už jsme u toho protokol ano/ne? Co taková přípojka do domu a elektroměrový rozvaděč ve venkovním prostředí? Tam jsou vnější vlivy normální? Světla na venkovní fasádě?
Osobně k PD ten protokol dám, jedna stránka jako příloha k TZ nebo dvě stránky i s titulkou aby bylo o přílohu víc mě nezabijí a na investora (objednatele) to působí důležitěji...  :)

To: Šenkýř

A co elektrická zařízení vně domu? Stačí blbý vypínač, světlo a zásuvka. Tam taky nebudete určovat VV? Tam už z daleka nebudou jen VV normální.
Venku dnes máte standardně nějaká světla, zásuvky nebo zásuvkový rozvaděč, elektrické ovládání vrat, elektroměrový rozvaděč. To jsem vyjmenoval ty nejčastěji a nejběžněji vyskytující se elektrická zařízení vně rodinného domu.

Pokud revizní technik v revizní zprávě URČÍ VV sám,  tak je to jeho volba, ale také riziko. A s určením VV se příjde tak trochu pozdě.

Edit 22:55 kolega Rotrekl byl rychlejší.

Přípojka (přes skříň SS100 do elektroměrovéh o rozvaděče a samotný rozvaděč) zůstala původní. Teď k nim sháním dokumentaci. Původní majitelé to měli na háku. Snažím se to všechno dát do pořádku. Jednak technicky a jednak papírově. A to nemyslím jen elektroinstala ci.

To je jinak!  (!)
V RZ se vlivy neurčují, ale buď se k ní přiloží Protokol jako příloha, nebo se v ní uvede Protokol jako jeden z podkladů a vlivy se vypíší u jednotlivých prostorů.
To je jediný správný postup.  (norm)

A teď z praxe : když už to opravdu, ale opravdu jinak nejde, neexistuje žádná dokumentace, projektant není znám, umřel nebo se odstěhoval na opačnou polokouli, pak by RT měl vysvětlit zadavateli revize, aby si nechal vypracovat Protokol nový.
K tomu mu může být RT nanejvýš rádcem.  (zliskat)

Když ani tato cesta není schůdná a RT by odmítnutím zakázky riskoval chudobu, hlad své rodiny nebo podobná příkoří, tak si může zcela vyjímečně troufnout pouze za účelem provedení revize určit vlivy sám.
Ale musí si být vědom, že tančí na velice tenkém ledě a snadno by na základě svého chybného úsudku mohl dojít k chybným závěrům.  (surprice)
Postávání před nástěnkou na Úřadu práce by pak mohlo být tím nejmenším trestem za jeho troufalost.  (dabel)

Toho bych se vůbec nebál...je to jen papírovina....
Jak se určují VV do projektů, na budovy ?.....tam kolikrát ani neví komise, kterou budovu určují ! (zle)
Někdy se žasnu, že to někdo vytvoří, protože to vůbec nesedí !
Něco jako revize od stolu .....

Jen poznatek z praxe ..... (dance)

Na jednom školení RT nám jeden ze školitelů řekl toto. RT nemůže stanovit vnější vlivy to může pouze komise, ale do revizní zprávy muže napsat toto

"protokol o určení vnějších vlivů nebyl předložen, v době revize zařízení, v prostoru XX byly zjištěny tyto vnější vlivy XY".

Takže v podstatě RT jen zkonstatuje jaky prostor tam byl v době revize. Protože pokud tam pravidelně jezdí cisterna s propanem (nebo něco podobného) stáčet tak to už RT nemá šanci zjistit. Takhle to je aspoň trochu čistý.

Za určení vnějších vlivů lze podle mého názoru považovat i prostou větu v technické dokumentaci, že "v prostorách je prostředí normální".
Tak jak bylo řečeno, pro některé konkrétní prostory (např. koupelny) platí speciální normy.
Určitě bych v tom nehledal žádné komplikace.
Co se týká venkovního prostředí, to je snad velmi jednoduše definovatelné, jak by měla být řešena elektroinstala ce ve venkovním prostředí, to by mělo být jasné i běžným "dráteníkům" ...  :)

I takto to samozřejmě lze. Ale rozhodnout o tom, že tato věta odpovídá skutečnosti, je možné jen na základě znalostí jak bude ten který prostor využíván.
A tyto informace má primárně investor a po konzultaci s ním pak projektant.

Určenie vonkajších vplyvov je predmetom činnosti komisie, resp. hlavného inžiniera projektu a miesto pre elektrikára v nej nevidím. Ten má zobrať do ruky výsledný protokol a jeho výsledkom prispôsobiť elektrické zariadenia do daného prostredia. Pokiaľ má elektrikár chuť bez patričného vzdelania či oprávnenia suplovať činnosti chemika, fyzika, seizmológa, požiarnika, vodára, hygienika, technológa, meteorológa a vlastne hocijakého iného odborníka mimo oboru elektro, je to jeho vec a zodpovednosť. Možno ešte AM, ale kvôli šírke záberu tam skôr vidím špecialistu technológa.
Pojem hlavný inžinier projektu v spolupráci so zadávateľom projektu uvedený v norme vo mne určite nevyvoláva predstavu elektroprojekt anta, ktorý síce rozhoduje o tom, že aký typ zásuvky navrhne, ale určite nie o tom že prečo.
Účasť v komisii áno, prečo nie, ale za účelom upozornenia ostatných členov na dôsledky určenia vplyvov.  Napr. ak požiarnik v už využívanom priestore pri novom určovaní vplyvov zadefinuje nejakú chodbu ako novú chránenú únikovú cestu, má byť upozornený, že jeho rozhodnutie si môže vyžiadať napríklad kompletnú výmenu dovtedy bezproblémovej inštalácie na povrchu.
No a keďže sa odborná komisia zložená z kvalifikovanýc h pracovníkov v norme odporúča (normotvorca asi vedel prečo),  tak hádam s výnimkou JE budú bežné protokoly ešte dlho proforma, ktorá ale väčšinou tak nejako sedí  :).

Vy pro RD svoláváte komisi pro protokolární určení vnějších vlivů?
A kdo v ní zasedá? Kdo jsou oni členové komise?
Kdo má být v komisi je mimochodem taktéž uvedeno v TNI 33 2000-5-51

Protože pokud si "sám ten protokol k PD dáte",  tak se nejedná o protokol, protože jej nezpracovala komise. To už do technické zprávy můžete rovnou napsat, co se tady probírá a ušetříte pár papírů ...

Svolávejme pro běžný RD komise, podrobujme plastáčky zkouškam a deficit vyrovnejme nasazením UK na realizaci a ochrannými prvky řady hnus na ochranu před poźárem aby nám ta vypocená lejstra neshořela

No já si taky myslím, že zpracovávat protokol pro RD je nesmysl, ale zdá se, že někteří jej dělají ... ?
Či aspoň pseudoprotokol ...

Ta komise to většinou moc nezachrání, protože je z 99% jen formální....po malu členové nevědí co to je ??


Samozdřejmě že mohou být i komise skutečné, ale zatím jsem je neviděl nikdy v praxi !

,  ... což ale stejně není nijak určující.

Což ale muže být reviznímu technikovi naprosto jedno.
Pro něj je důležité, že nemusí jinou, jednomužnou komisi suplovat sám a navíc ještě ex post.  (surprice)

A práve pre toto všetko ju treba z elektrotechnic kých noriem vyhodiť, len zatiaľ nikto nevie kam  :).

Jak tu již bylo řečeno. Protokol VV k rod. baráčku nebo bytu v bytovce je naprostá hovadina. Možná o pak v TZ lépe vypadá, PD je pak o něco důležitější, ale má to nějaký jiný efekt? Nemá.
Zaměřil bych se raději na obsah PD. Tam se dějí věci. Nějaký protpokol VV je proti tomu jen prkotinou.

Jo, to ano....ale někdy mě to "se.e" když jsou vididtelně podmínky jiné ve zkutečnosti než na papíře!! (zle)

Nemám čas číst všechny odpovědi, takže zřejmě budu něco opakovat. Podle mého názoru vnější vlivy určeny být musí (jak jinak by bylo možné rozhodnout např. o krytí přístrojů) a pokud jsou tzv.normální, nemusí se zpracovávat protokol o určení vnějších vlivů. Nehledal bych v tom nic moc složitého a zákeřného.

Ak si predstavím, že AD, AF má priamy vplyv na výber farby pre maliara, AA na uloženie vodovodných trubiek či typ náplne do kúrenia, AU na vlastnosti dlažby, AP na tehly s betónom, tak by niekto zo „stavby“ mohol „iniciatívnym“ elektrikárom pomôcť, resp. by sa na mali na celý protokol tak ako ostatní zodpovedne vy...ť. Aj tak je 9 z 10 protokolov neplatných, keďže ich vypracoval niekto kto nemal, ale máme aspoň niečo  :D
Ako jedno z najnormálnejší ch riešení vidím protokol o určení vonkajších vplyvov v stavebnom zákone ako jeden z povinných papierov potrebných na stavebné povolenie a nech si ho určí ten, kto vie čo ide stavať.

A ještě aby byly vnější vlivy uvedené v projektu co, když už projektant vnější vlivy stejně pro návrh elektroinstala ce potřebuje znát. To je záblesk zdravého rozumu, bacha na to, dnes je používání rozumu velice nepopulární a nemoderní.   ;D ;D

Když si uvědomím k čemu vlastně slouží protokol o určení vlivů, tak si nedokážu představit, že by nebyl.  Můžeme se bavit, v jaké formě.
Z protokolu vyplývá, co kde bude, co kde nesmí být a v jakém provedení. I v RD se dá udělat hodně špatně (určitě není dobré vycházet z toho, co mám doma já a u některých zde mám pocit, že to tak dělají).
To:Maroš Klein
Při určování protokolu si přizvu například technologa, technika BOZP, stavbaře a další. Každý mi dá podklady ze svého oboru a ty zapracuji do protokolu. Jen elektrotechnik je potom schopen stanovit, jaké provedení (krytí, nevýbušné…) je nutno použít a kde. Toto vám žádný stavbař, technolog… nikdy nebude schopen určit. Tím se jejich práce nechci nijak dotknout. Protokol vnějších vlivů je pro elektrická zařízení a zastřešit jeho vypracování musí elektrotechnik .

Většinou vedoucí komise bývá stavař...?
Elektroodborní k bývá jen člen komise.....Kdy ž vůbec je..?
Mělo by to být naopak ?

To:František Šohajda
Nechci podceňovat stavbaře, ale neznám žádného, který by věděl jaký je třeba rozdíl mezi IP 20, IK 10 nebo zónou 1. Z logiky věci si myslím, že specifikace pro elektrotechnic ká zařízení by měl určovat elektrotechnik – se znalostmi. To ale určitě neodporuje tomu, abych se stavbaře zeptal jestli zeď unese třeba kabelovou lávku...
Faktem, je že předseda je kolikrát nějaký vedoucí a takový protokol když vezmu do ruky, tak to poznám, že to vytvořil člověk bez elektro  znalostí. Pochopitelně hned netvrdím, že je celý protokol k ničemu.

Asi by bolo dobre sa na vec pozrieť priamo cez názov 5-51 „ Výber a stavba elektrických zariadení“. Za všetky uvediem najbežnejší vplyv AD. Elektrotechnik určite nerozhoduje o tom či v nejakom priestore budúcej stavby bude sucho, vlhko mokro, alebo bude pod vodou. Nestará sa o to či voda tam bude stále, alebo občas, či tam bude povolený vstup laikom, či sa stavia bazén alebo 12 poschodová maštaľ. On si pekne v ústraní počká na protokol, na základe užívateľom alebo  prevádzkovateľ om určených vplyvov nakreslí projekt, vyberie zo skladu správnu zásuvku, alebo neurobí vôbec nič, keďže tam nič dať nemôže.  Zaujíma ho pravá strana tabuľky, kde má uvedené informácie, určené pre neho: čo vybrať ak je AD1, čo a ako keď je AD4, ako sa postaviť k AD7 a pod. Vonkajšie vplyvy jednoducho berie na vedomie a nekomentuje požiadavky investora.
Takže 5-51 pre elektrikára na výber elektrických zariadení áno, ale na výber vonkajších vplyvov na nich nie.

Ve vší úctě, ale pan Zerotest zaměňuje příčinu a následek.
Pro projektanta elektro je protokol o určení vnějších vlivů jenom jedním (sice bych řekl, že nejdůležitější, ale jedním z mnoha) podkladů pro zpracování projektu. Podle klasifikace prostředí musí navrhnout správné a vyhovující řešení. Nicméně parametry prostředí neurčuje projektant elektro anobrž ta už zde zmiňovaná komise a nikde není psáno o tom, že jí měl šéfovat elektro projektant.

U rodinných domků je na možný pohled takový, že vnitřní prostředí rodinného domku je za dodržení všech ostatních profesních ČSN normální. Kdo by ostatně chtěl žít v domácnosti s prostředím nebezpečným, zvlášť nebezpečným nebo, nedej bože, výbušným.
Prostředí koupelen, bazénů a podobně je dopodrobna řešeno v řadě ČSN33200-7_xxx  a není potřeba vymýšlet řešení jiná, odlišná od doporučení norem.  Ochrana proti blesku a přepětí je též popsána velmi podrobně v ČSN.
Proto si myslím, že citace příslušných ČSN v projektu RD a zapracování těchto doporučení je dostatečné. Venkovní zásuvky, světla a pod může elektro projektant vyprojektovat sám na základě vlastního stanovení vnějších vlivů, které je poměrně jednoznačné a nevyžaduje svolávat nějakou komisi.

Nicméně pro všechny ostatní případy staveb je nutné požadovat protokol o vnějších vlivech jako součást základního zadání stavby. 

P.S.: jak jsem si všiml, protokol o určení prostředí používají na stavbách i jiné, "neelektrické" profese. Například údaje o korozivitě prostředí, chvění, teplotách a podobně.

Tak si tak pročítám toto vlákno a nestačím se divit.  ??

Pro projektanta jsou VV velmi důležitým vodítkem při návrhu ochranných opatření a dalších, velmi důležitých "drobností". V tom se jistě shodne většina z diskutujících.
Ovšem v případě běžných RD, nevidím důvod k tomu, ustanovovat komisi a řešit VV. Pak zbývá jen určit, co je to běžný rodinný dům. Podle mne ten, kde kromě koupelny a venkovní terasy, nemáme žádné další nebezpečné VV. Běžně se setkávám s vyjmenovanými VV v technické zprávě, včetně odkazu na ČSN s koupelnami. Mě osobně to stačí v případě, že nenajdu nějaký zásadní rozpor s PD a napsanými VV z technické zprávy.

Je tu snad někdo, kdo před revizí RD vyžaduje sestavení komise k určení VV, už po 50té a pořád těch samých? Opravdu by mě zajímalo, zda se najde alespoň jeden, který trvá na protokolu, nebo ustanovení komise v případě běžného RD.

Myslím si, že máme mnoho jiných starostí, než pořád dokola ztrácet čas v komisích, kde opíšeme stejný seznam běžných VV pro každý RD, nebo byt,  zvlášť.
Jestli na to má někdo čas, je to jeho plus (možná   :-\ ). Ale osobně nevím o nikom v mém okolí, kdo by to takto dělal.

Pokiaľ by som sa mal vrátiť k pôvodnej otázke, tak napríklad STN 73 4301 hoci nie je primárne elektrotechnic kou normou, skôr stavebnou a v čl. 4.3.14 vyžaduje: citujem
4.3.14 Budovy na bývanie musia z hľadiska elektrických rozvodov spĺňať požiadavky na bezpečnosť osôb a majetku, na prevádzkovú spoľahlivosť v danom prostredí pri určenej prevádzke a stanovených vonkajších vplyvoch, na prehľadnosť rozvodu, ktorá umožní rýchlu lokalizáciu a odstránenie prípadných porúch, na dodávku elektrickej energie pre zariadenia, ktoré musia zostať funkčné pri požiari, na zamedzenie vzájomných nepriaznivých elektromagneti ckých vplyvov a rušivých napätí pri križovaní a súbehu silnoprúdových a telekomunikačn ých vedení.
Zaujímavý je aj čl. 4.3.7
Budovy na bývanie musia byť trvalo vybavené účinným ochranným zariadením proti účinkom blesku podľa STN 34 1390,  (norma je z 6/2005, a je stále platná s jednou zmenou).

, ,Z protokolu vyplývá, co kde bude, co kde nesmí být a v jakém provedení. I v RD se dá udělat hodně špatně (určitě není dobré vycházet z toho, co mám doma já a u některých zde mám pocit, že to tak dělají).''
Top:Aleš Dobrovolný
Protokol mi vymezuje, s čím se mohu setkat a s čím ne. Tím se ovšem nezpochybňuje další projekční činnost. Rozdělení prostředí z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem může stanovit jen člověk s elektro vzděláním a to do všech stanovených prostorů - (proti)požární prostory od hasičů, konstrukčních celků od stavbaře, strojního zařízení od technologa, technika BOZP... A ta komise je právě proto, že elektrotechnik nemůže mít takové znalosti, jaké se požadují v mnoha dalších oborech. Pokud to umí neelektrotechn ik, tak je to dle mého názoru světlá výjimka.
Když si odpovíme na otázku, jaké vlivy můžeme v RD mít, tak nelze pochybovat. Za normální vlivy bych nepovažoval: koupelny – sprchy – masírovací sety, saunový bazén - saunu, jímku čerpání spodní vody v domě, venkovní bazén - a to i na střeše, venkovní zařízení včetně přívodu, ohřev příjezdové cesty, studnu včetně čerpání, zásobník plynu pro topení... Protokol mi řekne, jestli tam takové prostory a zařízení jsou nebo ne.

Protokol mě v naprosté většině u RD řekne velký kulový

To se mílíte kolego.... (dance)
Pokud budu mít v mém RD akvárium pro žraloky ,  tak při výparech vody ,musí být určeno nějaké prostředí ??   :(      ;D ;D

Mám pocit, že sa na vec pozeráte z opačnej strany a to z pohľadu vplyvu elektrických zariadení na okolité priestory.
Protokol vám nepovie aké elektrické zariadenie tam je, ale aké tam byť môže.

A preto "bohuvďaka" za protokoly v naprostej menšine RD  :).

To: Milan Hudec
, ,Protokol mě v naprosté většině u RD řekne velký kulový''
Jestli jenom protokol, tak to jste ještě dobrý. U elektro instalace některých RD někomu řekla , ,velký kulový'' asi i PD a zcela určitě i návody k použití výrobků, jinak si ty děsy nedokážu vysvětlit.
To: František Šohajda
Akvárium pro žraloky je jasné - na to nepotřebuji přece protokol. , ,  V akváriu mám přece AL 2 a když se přiblížíte k akváriu, tak je na skle vliv AG 3. Díky slané vodě je tam AF 4. Pro AL 2 a elektrická zařízení platí AD 7, ale pozor, pokud budete dále zírat u toho akvária, tak je tam vliv AD 6. Vliv AC 2 bych tam nedával, teda pokud nebydlíte v Tatrách. Teplota AA5  a AB 5. U vlivu AE váhám, protože nevím, jak velké jsou částice planktonu a jestli se počítají i kusy masa. Asi AH 2 - vibrační kompresorek na provzdušnění akvária. AK 1 v případě, že rostliny nejsou masožravé. AM 6 v případě, že v akváriu bude elektrický úhoř.  Akorát nevím, jestliže AL 2 bleskově zaútočí, tak jestli se má uvažovat o vlivu AQ 3 nebo to vztahovat k tomu úhořovi. Určitě vlivy BA 1,2,3,4 a 5. Když bude BA 1,2,3,4 a 5, tak bude určitě i BD 4. Určitě nebude vliv BE 2, leda, že by žralok plaval v benzínu - exploze žraloka vzteky se nepředpokládá. Ostatní vlivy bych viděl jako zanedbatelné XX 1‘‘. To je , ,taková‘‘ ukázka, jak by mohl vypadat protokol (spíš pro zasmání). V reálném životě protokoly VV mají smysl a je dobré se jimi řídit – důležité je vědět k čemu jsou a pochopit co nám říkají.    

To: Maroš Klein
, ,Mám pocit, že sa na vec pozeráte z opačnej strany a to z pohľadu vplyvu elektrických zariadení na okolité priestory.''

Každý kdo umí rozklíčovat značení v protokolech VV, tak ví, že první písmeno A definuje  , ,působení okolí na elektrické zařízení'',  písmeno B definuje , ,působení elektrického zařízení ne okolí'' a písmeno C , ,definuje působení elektrického zařízení a objektu navzájem'' Tedy vaše věta vůbec nedává smysl. Možná, že se mýlím, ale nějak si nemůžu vzpomenout, jestli jsem vůbec kdy viděl protokol kde  byly jen vlivy s B na začátku. Nožná někdo z kolegů poradí.

A,B či C, všetko sú to vždy vonkajšie vplyvy na elektrické zariadenie a to či už priame alebo nepriame, pekne spolu v jednom košiari tabuľky ZA1, nie je potrebné nič lúštiť. Nejaké triedenie byť musí. Možno sa dočkáme aj vplyvu (Q) - overená kvalita  :).
Elektrické zariadenie sa vždy vyberá s ohľadom na prostredie v ktorom sa vyskytuje (Ax - prostredie),  musí sa vybrať s ohľadom na to kto a na čo ho bude používať (Bx - využitie) a stavba ostáva stavbou či je to mrakodrap, chodník, alebo ohrada pre dobytok (Cx - stavba),  len si ju vybrať.
Alebo ináč, napríklad 4-41 mi povie ktoré z množstva ňou ponúkaných opatrení sú vhodné a 5-51 mi povie ktoré z nich sú vhodné kam.
Celá podstata je aj v prvom článku prílohy ZA:
čl. ZA.1 Elektrické zariadenia sa majú vybrať a stavať v súlade s požiadavkami uvedenými v tabuľke ZA.1, ktorá uvádza vlastnosti zariadení potrebné z hľadiska vonkajších vplyvov, ktorým môže byť zariadenie vystavené.
Treba si všimnúť aj národnú poznámku v tomto článku, kde pre elektrikára je určená NZ1.
Dúfam, že teraz to nejaký zmysel dáva.

Ale tak ako spomínate vyššie, nič netreba preháňať. Stretol som sa s protokolom, kde pre škrabku zemiakov bolo určené AD5, potom sa prišlo na to, že ALBA dlabe na výrobu škrabiek na 12V ;).

Všechno je úžasné do doby než se narazí na AM, v tom okamžiku je nutná subkomise komise

AM u rodinného domku?
Zapírat, mlžit, zatloukat,...
To nemůžeš projektantovi udělat, to by z toho pár dní nespal! Představ si, že někdo koukne na BTS na protějším domu a napíše do protokolu AM-8-2, AM-9-3, nebo dokonce AM-25-4. Pak si někdo z komise vzpomene, že tam plynaři pokládali kabel na "katodovou ochranu", ...  K tomu nějaké zvýšené AK nebo AL...

To:Maroš Klein
, ,Elektrické zariadenie sa vždy vyberá s ohľadom na prostredie v ktorom sa vyskytuje...'' Jak byste potom řešil například, kdybych jako investor koupil výrobní linku, která měří 100metrů a musí být v jedné rovině? Sdělení, že hala má 50 metrů a ať si seženu kratší linku by vedlo k ukončení spolupráce. A já bych si nechal postavit novou halu s vhodnou délkou a všemi náležitostmi - hala by byla plně stavebně upravena pro elektrické zařízení a nikoli naopak. VV určují co s čím a podobně a nikoli co je čemu nadřazeno - řešení se hledá následně a to většinou to ekonomičtější.
To:Jiří Schwarz
AM-25-4 je u fúze v jaderné elektrárně, takže pokud nemáte ve sklepě reaktor, tak v RD asi ne  a AM-25-5 je uvnitř mikrovlnky což by v RD mohlo být.  :)  :)  :)

Prispôsobiť prostredie elektrickému zariadeniu samozrejme kvázi na prvý pohľad možné je a podobných príkladov, ktorý ste uviedol sa nájde viac aj v reálnej praxi, hlavne pri zmene využitia stavby. Na princípe určovania vonkajších vplyvov to však nič nemení.
Vo vami uvedenej modelovej situácii tak či tak výrobca linky poskytne údaje elektro-projektantovi o tom, aké vplyvy má uvedená linka na svoje okolie pri predpísanom spôsobe využitia, teda nejaké Bx, statik sa v projekte haly v podstate vyjadrí k Cx a vy ako predseda komisie zhrniete všetko ostatné dokopy. Aj keď to na prvý pohľad vyzerá ako prispôsobenie prostredia elektrickému zariadeniu, v skutočnosti je to naopak. Elektrické zariadenie (linku) ste si v súlade s 5-51 vybral a tým výberom ste vlastne určil aj prostredie do ktorého je vhodná, len ho podľa normy stanovujete trocha neskôr. Výrobcovi linky je úplne jedno, či nejaká hala stojí alebo nie, on sa riadi inými predpismi (výrobok).
Ono to prispôsobenie prostredia elektrickému zariadeniu v podstate ani nie je žiaduce. Neviem si predstaviť projektanta firmy, ktorý projektuje prevádzku pre zákazníka podľa toho čo majú na sklade.
Žiadnu nadradenosť čohokoľvek voči čomukoľvek v norme nevidím, vidím tam len podmienky určené v časti NZA1 viazané na výber v časti ZA1

Z AM si ťažkú hlavu v RD určite nikto nerobí, tam to podľa čl. 515.3.1.2 je ošetrené pre výrobcov spotrebičov aj keď furt sa niečo pripravuje...(4-44) :). A súbor EN 60721-x dokáže všetko pozaplietať k dokonalosti  ;).
   
Je dobré sa na 5-51 pozrieť v obsahu aj z pohľadu rozdelenia príloh na normatívne a informatívne, rozdiel vysvetľovať netreba.
Napríklad taká kreatívna komisia s dvoma herečkami v Národnom divadle dokáže divy aj s odbornými členmi, skúste im niečo nanormovať  :).

To:Maroš Klein
Víte, mám pocit, že nečtete pozorně články nebo jim plně nerozumíte.
VV mají tři části, jak jsem již psal, zdůrazňovat jen nějakou část nelze a už vůbec se tím řídit při realizaci. 
, ,Vo vami uvedenej modelovej situácii tak či tak výrobca linky poskytne údaje elektro-projektantovi o tom, aké vplyvy má uvedená linka na svoje okolie pri predpísanom spôsobe využitia, teda nejaké Bx''
A jste si tím jistý? Výrobce stanový za jakých podmínek je možno zařízení provozovat. Za jaké teploty, vlhkosti, působení vody... AA, AB, AD a projektant se stavbařem jen najdou a vytvoří technické řešení toho AA, AB, AD a je logické, že se v potaz berou i další vlivy Bx a Cx a ty podmínky mohu po drobné úpravě použít do protokolu VV.
, ,Z AM si ťažkú hlavu v RD určite nikto nerobí''
Zkuste si najít co znamená  AM-25-4  a AM-25-5 a porovnejte to s tím co jsem psal dříve.

Rozhodně bych neškatulkoval VV dle zerotesta jelikož okolí a EZ se mnohdy navzájem ovlivňují skupinou A

K tomu som sa vyjadril

Samozrejme, každé zariadenie je určené do nejakého prostredia.
Vplyv Bx na samotné elektrické zariadenie je vzťahovaný k časti B - využitie a jej podkapitolám. Nie k tomu do akého prostredia je zariadenie vyrobené a aký má na svoje okolie vplyv.
Keďže úplne súhlasím s vašim tvrdením, že výrobca stanovuje za akých podmienok je možné zariadenie prevádzkovať, potom dúfam že aj vy budete súhlasiť s tým, že klasická elektrická zásuvka je tiež zariadenie a má svoj výrobcom stanovený rozsah využitia. No a keďže výrobca netuší kde jeho výrobok skončí, tak jednoducho vyrobí toľko typov zásuviek, ktoré  je možné použiť všade tam, kde to normy dovoľujú. Zatiaľ som ešte nepočul, obrazne povedané, o projektantovi, ktorý pred seba položí zásuvku a vyberie k nej vhodné prostredie, len preto, že má konkrétny typ zásuvky, ktorý je na niečo určený.  Samozrejme, že sa to dá, ale to nie je to, o čom hovorí 5-51.
Prostredie je vždy nejaký priestor, v ktorom sú niektoré vplyvy vopred dané. Môže byť vnútorný či vonkajší, otvorený, alebo uzavretý. To človek je ten čo ho nenechá na pokoji a rozhodne sa v ňom vykonávať určitú činnosť či už s nejakou linkou, alebo zásuvkou.
Samozrejme, že každé elektrické zariadenie nejakým spôsobom vplýva na svoje okolie, ale 5-51 nie je o vplyve elektrických zariadení na okolie a to v žiadnom zo svojich bodov, ale ten smer je daný výberom elektrických zariadení v závislosti na stanovenom okolí (prostredí).
Vplyv je vplyv a vplyvom aj ostane, beriem ho ako nutné zlo, resp. realitu, čo už ja smrteľník s tým narobím. Nič, len ho rešpektujem a vyjadrujem sa k nemu len v rozsahu výberu elektrického zariadenia, ktoré svojou úrovňou vyžaduje. Ak napríklad na zásuvku prší, tak na ňu vplýva voda s kódom AD3. V obchode X3 nemajú, dajú 44, však dobre. Vonku prší krásne a ja za oknom márne premýšľam akože tá zmoknutá zásuvka vplýva na ten dážď. Nejako mi to nejde na rozum (zum, zum...).

To nepôjde, viď príloha. Pokiaľ ste pozorne čítal môj predchádzajúci príspevok, ide o národnú  informatívnu prílohu ZA, ktorú môžu mať pokojne inú nielen Slováci, ale aj Japonci či Laponci :).

To:Maroš Klein
Konečně jsem se opět dostal ke čtení a děsí mě váš článek. Vnější vlivy jsou určené jako tři části A-působení okolí na elektrické zařízení, B-působení elektrického zařízení na okolí a C-vzájemné působení mezi elektrickým zařízením a okolím a proto i u vámi zmiňované zásuvky musíte zohlednit všechny tři aspekty a nevěřím tomu, že na Slovensku to máte jinak. Co vám vůbec vadí na tom, že vlivy se mohou určovat pro objekt na základě požadavků elektrického zařízení? Nechci se vás dotknout, ale s normami moc pracovat asi neumíte, že? Vlivy AM-25-4  a AM-25-5 jsou vymyšlené pro pobavení a vy jako jediný odborník jste na to nepřišel.
, ,To nepôjde, viď príloha. Pokiaľ ste pozorne čítal môj predchádzajúci príspevok, ide o národnú  informatívnu prílohu ZA, ktorú môžu mať pokojne inú nielen Slováci, ale aj Japonci či Laponci .'' Můžete mi sdělit kolik Japonců a Laponců je v komisi TNK při tvorbě ČSN, EN?  Národní příloha EN jednotlivých států EU je součástí všech norem EN EU – tedy česká příloha musí být součástí EN STN, ale nemusí být povinná pro Slovensko.

Je mi ľúto, že som vás tak vydesil  :).
Ale v zmysle požiadaviek 5-51 elektrické zariadenie na svoje okolie nevplýva, pretože táto norma o tom jednoducho nie je. V prílohe A je stručný zoznam vonkajších vplyvov, v prílohe N2 ich triedenie. O žiadnych iných, vzájomných, či dokonca opačných vplyvoch nikde nič nie je.
Ani to nedáva zmysel, aby napríklad jedna zásuvka vyvolala napríklad rôzne vplyvy BA. Ona sa jednoducho svojím krytím a spôsobom ochrany prispôsobí určeným vplyvom BA na ňu. Ináč na elektrické zariadenie vplýva dieťa, inak odborník. To, že nejaké elektrické zariadenie pripúšťa napríklad obsluhu laikom neznamená jeho vplyv na laika ale jeho výber a zabezpečenie vhodné pre laika.
Miestami mám pocit, že sa obidvaja dívame na toho istého koňa, ale každý z inej strany. Vy si myslíte, že má hlavu vľavo, ja ju vidím vpravo. Na ľavom boku má napísané ČSN, na pravom STN. A začínam mať dojem že nebude z každej strany rovnaký.
Vychádzal som z toho, čo mám. (príloha).

Text písaný kurzívou a s pripojeným smajlíkom má svoj skrytý význam a neverím, že vy ako odborník ste na to neprišiel.  ;)

Malinko musím oprášit tuto opravdu věcnou diskusi.
Zamyšlení: co dětské pokoje v bytech a rodinných domech. Tam jsou děti bez dozoru.
Platí pak vliv BA2?
Zřejmě by měl, nebo nikoli?
Pokud ano, pak se nám lhůty revizí svezou na 2 roky (nechci zde rozebírat donekonečna to, zda se musí nebo nemusí dělat pravidelné revize na tyto objekty).

Stejně tak se můžeme zamyslet nad vlivem CA2 (hořlavost objektu).
Většina RD mají dřevěný krov na jehož konstukci je vedena část elektroinstala ce.

Pavle, je dobré oprášit toto 10 roků staré téma.
Zvláště, když se změnila norma živitelka 5-51 k nepoznání.
Udělat proto odpovědně nový Protokol vnějších vlivů je zážitek.
Z250 a 5-51 nám vlivy BA někam posunula.

A VV u RD?
Jen za posledních pár roků se EI u RD podstatně změnila.
Dětská hřiště na zahradách s mnohých elektro vybavením
přináší i pro projektanty nové výzvy.

RD nedělám, ani jako projektant, dodavatel ani jako RT.
Ale dělám všude tam, kde platí BOZP a ZP.
A i tam začínám mít problémy se zařazením BA1 a BA2 a fyzickým stavem EI.

Když to vezmeš Pavle čistě teoreticky, děti v RD mohou být kdekoliv samy, i třeba v obýváku!
Tam bych to nehrotil. Chránič to zastřeší.

A CA2 je dnes hodně v RD, tam zase chránič 30mA to zastřeší jak bezpečnost tak hoření!.... (drinks)

Zatím AFDD nechám plynout mimo......
V RD dávám nebo doporučuji zásuvky se clonkami. Tam je zase kousek bezpečnosti pro děti.

No dobře, ale mají se tedy v protokolu uvést mnou popisované vlivy s tím, že bude samozřejmě napsáno jak odůvodnění tak opatření?
Stále používám software od Klimši, kde pak samozřejmě upravuji lhůty revizí, neboť mi je při zadání těchto vlivů automaticky hodí do 2 let.

A jak je známo, děto jsou opravdu hodně zvídavé a hravé.

A jsme v ..(píííp)
protože pokud to označíme za BA2, tak tabulka ZA.1 v ČSN 33 2000-5-51, ed.3 chce vyšší krytí než IP2X

Který výrobce zásuvky i s těmi pitomými clonkami garantuje vyšší krytí?

Běžné krytí domovních zásuvek s clonkami je přece IP40.

https://nizke-napeti.cz.abb.com/zasuvka-jednonasobna-s-clonkami-16217/zasuvka-jednonasobna-s-ochrannym-kolikem-s-clonkami-5518g-a02359-b1

1) Není dostačující alibi pro nezařazení prostoru jako BA2 samotná charakteristik a " Prostory jako jsou školy, školky"?

2) Možná bych se odkazoval na PBŘ. Případně by se možná dalo jít cestou celkového požárního zatížení stavby, se kterým se počítá při analýze podle 62305-2 ed.2 příloha C, poznámka 5 až 8 (str 51 dole).

Asi namítnete, že není nejvhodnější argumentovat hromosvodářsko u normou. Jsem ovšem přesvědčen, že uvedené poznámky mají oporu v požárních normách (ČSN 73 08**,  u RD pak asi 73 0833) a že by se tam dala najít vhodná argumentace.

Každopádně informaci o požárním zatížení by měla dodat stavba jako podklad pro mnoho dalšího. Navíc - nemělo by posouzení vnějších vlivů být výsledkem spolupráce více lidí? Třeba požárního specialisty, stavebního projektanta? Proč to máte rozhodovat Vy?

Ale já přece nikde nepsal a nepíši, že bych chtěl něco výhradně rozhodovat jen já.
Bavíme se zde o Protokolu určení VV a snad všichni víme, že jde jasně o komisní záležitost.

Tak nějak mě ale neuspokojuje, že je rozdíl mezi prostory ve školce a doma.
Dítě si hraje doma stejně jako kdekoli jinde a je všetečné naprosto všude.

Vždy mě zaráží tvrzení, že v bytech a RD není třeba určovat prostředí, když jde o prostory normální. Ano, to tvrdí většinou ti, kteří nedovedou posoudit dostatečně určitý prostor a pak vznikají takové názory a výkřiky.
RT si určí prostory sám, aby byl papírově vykrytý a vůbec mu nedochází, že takto prostě NE. Ale jak často slýchám..."vždy se to tak dělalo".
Ano a také to bylo vždy špatně.
Pokud budu něco dělat špatně celý svůj život, na jehož sklonku zjistím, že to nebylo nikdy dobře, budu se obhajovat, abych si nepomuchlal své ego?


Alibi?
Jako že, budeme se tvářit, že se nic neděje, že je vše v pořádku, abysme s tím náhodou neměli víc práce?
Na úkor bezpečnosti a zdraví malého tvorečka, který má život teprve před sebou?

To snad ne :-(

Takže...BA2 v objektech jako jsou byta a RD...ANO/NE?
A proč?

Zatím tu nikdo nenapsal o co se dá opřít.

 o:-)

Tak máme určitou stavovskou čest, která nám velí postupovat odpovědně (což nás někdy nutí volit přísnější opatření),

ale předposlední 33 2000-5-51 (ed.3 bez těch změn) uváděla v tabulce ZA.1 k vlivu BA2 poznámku "c",  která je na stejné stránce dole takto: "(...)Není nutno uplatňovat u bytů viz CENELEC Guide 29".

Poslední verze sice už "c" přímo u vlivu neuvádí, ale dole v tabulce to zůstalo se změnou.

Protože celý dokument CENELEC GUIDE 29 mluví o teplotách povrchu, vztahuje "c" výhradně k této charakteristic e vlivu. (Takže toto jako argument nic moc, proto přeškrtnuto.)
 

Podobné ale mám i v anglicky psané verzi IEC 60364*:2005 stažené někde z netu jako "CEI IEC60364-5-51_Fifth edition2005-04" Tam je poznámka uvedena jako "d" a týká se už první charakteristik y.:

This class does not necessarily apply to family dwellings.
Nicméně dodává, že:
In Norway ,  dwellings are to be considered BA2.

Tak babo raď.

Ještě bych přidal odkaz Vnější vlivy z pohledu soudního znalce - časopis elektro:

http://www (tecka)

odbor ne caso pisy

(tecka) cz//flipviewer/Specialy/2016/04/Specialy_04_2016/index.html#p=35

Samozřejmě chápu důvod a vítám obnovení této diskuse. Nicméně asi bych se zdržel různých extrémů. Děti mohou být prakticky kdekoliv. Přitom si nemyslím, že by se tento vliv měl psát stále. Přece neposadím před komisi novomanžele a nezačnu je vyslýchat jestli budou mít děti, případně kolik. V koupelně se děti také pohybují a někdy dost dlouho máchají ve vaně a cákají vodu kde kam. Přitom jsem si nevšiml toho, že by se na děti bral speciální ohled (vnější vliv) v předmětné ČSN. Prostě se s riziky zvedá úroveň dodatečné ochrany různými prostředky.

Hořlavé konstrukce jsou už něco trochu jiného a mělo by to být řešeno v projektu. Sám mám dřevěný krov, ale pokud mám někde setkání dřeva a el. zařízení, tak se jedná pouze o pár kabelů na cca 3 místech. Jen kabelů. Světla, zásuvky, rozvaděč, ani nějaká krabice, nejsou ke dřevu blíže jak cca 15 cm a mezera je navíc vycpaná čedičovou vatou.
Tedy se nesnažme nacpat do PVV úplně vše, ale klidně v projektu popišme postupy, nebo pravidla, pro určité části instalace. Osobně mne celkem štvou technické zprávy, kde se vše popisuje jen pár větami a já si pro některé informace musím volat projektanta, abych zjistil, co tím vlastně chtěl říci. Část elektro dva odstavce, hromosvod jeden odstavec - tak vypadá drtivá většina technických zpráv, které jsou kopírovány dlouhé roky, včetně neplatných norem. Protože když spolu nemluví projektant s montážníkem, tak zpravidla dochází k nějakému problému, protože to každý myslel, nebo je zvyklý dělat trochu jinak.

To bylo uvedeno také v ČSN 5-51 ed. 3, která platila do roku 2022. V nové edici normy, a také v nové TNI,  už tato výjimka již uvedena není. Dle jednoho nejmenovaného lektora to bylo vynecháno z důvodu "obcházení povinnosti vypracovávat protokol".

Stejně by mne zajímalo, jak se tyto vnější vlivy používají v jiných evropských státech. Přeci jen je to uvedeno (navíc docela formálně a neurčitě) pouze v informativní příloze normy a všechny náležitosti vypracování protokolu vycházení z našich národních norem.

Přesně tak, v tomhle je jádro pudla. V bytě mohou být jak děti, tak invalidé. Byt má ale nějaký standard a ten nemůže být stejný, jako standard ve školce nebo v důchoďáku. Možná se tady hodí ten nový termín "dominantní VV". Kdejaký VV může být kdekoliv, ale když není evidentně dominantní, tak není správné ho řešit, jako by byl. Takže ve školce máme BA2,  v důchoďáku BA3, ale doma není ani jeden z nich, protože děti a důchodci v bytě sice jsou, ale je jich tam průměrně málo a z hlediska životnosti stavby jenom krátký čas.

Osobně tomu tancování kolem protokolu VV moc nerozumím. Mně stačí, že VV musí být určeny a nic víc nepotřebuju. Takže jako montážník, revizák, schvalovatel PD nebo budoucí provozovatel jejich určení prostě začnu intuitivně hledat v projektové dokumentaci a tam je také obvykle najdu. Z toho tedy plyne to, že 99 % textů kolem zpracovávání protokolu VV jsou pro projektanta a ten tedy nechť si sám vyhodnotí, nakolik jsou tyto návody pro psaní protokolů v ČSN a TNI pro něj užitečné. I normální elektrikář si bez nějakých speciálních návodů dokáže sám vyhodnotit, jestli celou akci namontuje sám (bez komise) anebo si na pomoc přizve výrobce rozvaděče, dodavatele technologie, bagristu apod. (komisi). Věta „při normálních vnějších vlivech není nutno zpracovávat protokol“ je (a tedy vždycky byla) svým způsobem nanic, protože nikde není uvedeno, že jiné VV musí být bezpodmínečně uvedeny v protokolu. Já bych uvítal, kdyby bylo jednoduše uvedeno, že VV bez rozdílu musí být dokumentovány. Když všichni věděli, že normální VV se nemusí protokolovat, tak je nikdo ani jinak nedokumentoval (čest projektantům výjimkám, kteří v PD uvedou, že VV považují za normální),  takže VV normální byly sice (asi) určeny, ale nikdo nevěděl kdy a kým a nikdo proti tomu ani neprotestoval. 

Ještě bych si položil otázku co by vlastně vnější vliv děti (BA2),  znamenal pro vlastní elektroinstala ci v bytě, nebo RD  (norm)  z hlediska projektu, montáže, nebo revize. Jo, kratší doporučené lhůty pravidelných revizí, jak už upozornil Pavel Horský. Co dál?

Zkuste se nad tím zamyslet  o:-)

Jak už bylo naznačeno, je třeba se zamyslet nad stupněm krytí...
Třeba Schneider dává na zásuvky jen IP20

Jedna věc je "doma",  ale my jsme se o tomhle před několika léty dost dohadovali s projektantem rekonstrukce v jednom "školském" zařízení, jestli se má předpokládat přítomnost dětí bez dozoru ve všech prostorech

V případě soukromých bytů používám tuto formulaci : A není co řešit...

To bych netvrdil.
Co třeba kutilská dílna v přístavbě domu nebo nabušená technická místnost?
Nebo vnější prostory kolem domu, kde je dnes zcela jistě daleko větší elektrifikace, než...dejme tomu...20 let zpět.
Jsem právě přesvědčený o tom, že i v RD je co řešit.

Už jsem slyšel i "a jak asi sestavíme u RD komisi?"

- hl. Ing. projektu
- tvůrce PBŘ
- projektant elektro
- projektant VZT
- projektant TOP
- projektant MaR
- RT elektro
- uživatel objektu

To je málo?

Všichni se od bytů a RD snaží dávat ruce pryč z důvodu tzv. lidské nedotknutelnos ti bydlení, ale tam se přitom dějí ta nejhorší zvěrstva (stále mluvím o našem oboru).
A pokud někdo namítne, že je vše v pohodě, že se ještě žádnému baráčníkovi nic nestalo...mohl bych vyprávět.

Probuzením tohoto vlákna jsem opět trošlu píchl do vosího hnízda a tímto děkuji všem za další rozšiřující příspěvky. Musíme se o takových věcech neustále bavit. Technický pokrok letí kupředu rychlostí blesku a je potřeba s ním udržet krok jak fyzicky, tak duševně. Jakmile si někdo obalí svůj mozek do marmelády z norem, vyhlášek a zákonů a přestane normálně přemýšlet, je to vždy cesta k jisté profesní záhubě. Pak budeme mluvit jako stroje a nic víc nebude jakoby existovat.

Takže...buďme neustále ve střehu.

I Schnaider má zásuvky s krytím IP40.
Např. nová Unica.
https://eshop.elkov.cz/products/unica-zasuvka-250v-16a-2p-e-clonky-bezsroubova-bila

Jo, souhlas. Taky jsem řešil bazén uprostřed domu a další "složitosti". Nicméně drtivá většina bytů a velká část RD, je řešena stále velmi jednoduše a VV se v podstatě opakují stále dokola. Proto byla tato "úleva" a nebylo zapotřebí neustále dokola stanovovat to, co je zcela jasné a zřejmé.  To, že si tímto způsobem někteří projektanti a RT "zjednodušují" situaci i tam, kde už k tomu není prostor a v podstatě se toho tato vyjímka netýká, je trošku jiná věc. Ano, mělo by se na to upozorňovat častěji a hlavně laici-stavitelé by měli tuto skutečnost vědět a protokol VV vyžadovat.

Osobně ale věřím že se to bude postupně zlepšovat. Vidím okolo sebe dost kolegů, kteří to berou vážněji a kteří se za svou práci nemusí stydět. Zatím jsou sice v menšině, ale jako optimista věřím v postupné zlepšování.  (drinks) o:-)


Ámen  (drinks) (box) (box) (box)

Zrovna včera mi volal kamarád, inspektor HZS a ptal se, jak že má vypadat protokol určení VV, dle čeho je vyžadován atd. atd. A tak jsme pěkně pokecali s tím, že mu pošlu odpovědi na jeho otázky.
Zajímal jsem se také, proč se ptá.
Přistála mu na stole PD palírny ovoce, kde chyběl protokol určení VV. U palírny/kvasírny nutnost takového dokumentu bez debat.
A tak se ozval projektantovi uvedeném v dokumentaci.
Ten mu nejdříve tvrdil, že stačí uvedení vlivů v technické zprávě.
Pak pod nátlakem inspektora HZS vytvořil a zaslal protokol.
Údajně několik vět na jedné A4, bez komise, popisu objektu, rozdělení prostorů, opatření, odůvodnění.

Někteří projektanti prostě neví a stále si myslí, že když opili rohlíkem jednoho úředníka, povede se jim to i u druhého. Chyba lávky.
Když má úředník kamaráda z oboru......  (dance)

Přeji všem krásné léto plné slunečných dnů, bez nervů a minimálních srážek s blbci všeho druhu.   (drinks)

To by mě taky zajímalo. Viz NV 190/2022 Sb.:

(3) Po dokončení montáže vyhrazeného elektrického zařízení obdrží přebírající odběratel od dodavatele montáže spolu s vyhrazeným elektrickým zařízením

a) průvodní dokumentaci vyhrazeného elektrického zařízení odpovídající skutečnému provedení, umožňující provoz, údržbu a revize tohoto zařízení, jakož i výměnu jednotlivých částí vyhrazeného elektrického zařízení a další rozšiřování vyhrazeného elektrického zařízení; součástí průvodní dokumentace je posouzení vnějších vlivů,


Ve kterém právním předpisu nebo technické normě je napsáno, že musí být svoláno konsilium podepsané v protokolu? Jestli to vyžaduje nějaká třetí strana (inspektor, úředník apod.),  musí to vyžadovat oprávněně, tedy na základě zakotvení v nějakém předpisu.

Naštěstí úrazů dětí od zásuvek není nijaké znepokující množství.
Pamatuješ jistě zásuvkové špunty, někteří rodiče využívali, jiní nikoli.
Co ve VV, ovšem chybí je vliv přítomnosti kutila, ten dokaže ohrozit sebe, rodinu i návštěvy.

To já netvrdil.
Nikdo po nikom nechtěl svolání všech členů komise.
Inspektor pouze vyžaduje protokol určení VV a zřejmě má na to právo. To já nikdy neřešil. Prostě odvzdám dokumentaci s protokolem a hotovo.

Hledisko lhůt je dlouho celkem jasné. V každém bytě je koupelna, takže každému bytu by se měly doporučovat 3 roky. A pak už zbývá jenom najít další prostory, kde by to bylo ještě kratší. Což by nemusel být až takový problém, protože při opuštění venkovní zdi domu kdekdo napíše AD4.

Předpokládám, že váš poslední příspěvek a zvlášť poslední věta byly myšleny ironicky... ;-)
Ale bohužel s nesmyslem - vliv AD + venkovní prostory se setkávám v každém cca třetím projektu.

A ono venku není působení vody na elektrické zařízení?

To zcela určitě ano.
Ale jde o to, z jakého zdroje ta voda je. A jak jistě víte, tak "atmosférická" voda nepatří do vlivů AD.  (norm)

To je právě to, že člověk dostane projekt na běžné venkovní zařízení, které se normálně reviduje po 4 letech a projektant pak kódem AD4 zezávazní provozovatele na revize 1 rok. Pak se tam ještě obvykle vyskytne druhý nesmysl v podobě AB8 a tím je projekt nerealizovatel ný, protože výrobek se schopností do mínus 50°C aby jeden pohledal.

To právě že nevím. A do jakého vlivu tedy patří? Mám za to, že venkovní prostředí, které bylo definováno ve staré ČSN 330300 přesnou alternativu nemá. Vliv AB neřeší vodu ale vlhkost,  což není kapalina ale plyn (respektive směs vzduchu a vodní páry, která může za určitých podmínek kondenzovat). O dešti jsem ve vlivu AB nic nenašel.

Vnější vlivy nejsou určeny pouze k určení lhůt revizí ale i k určení potřebného krytí.

Takže, za sebe nevidím žádný problém, pokud někdo vliv AD ve venkovním prostoru v protokolu uvede, musí  však také uvést zdroj té vody, tzn. déšť. To se také v těch protokolech moc neřeší. Často je to výčet kódů bez dalších souvislostí.


Je otázkou, zda kód AD4 opravdu uloží automaticky povinnost lhůty 1 rok, když o pár řádků níže je  pro venkovní prostředí uvedena lhůta 4 roky, dokonce i při výskytu vody z jiného zdroje než deště. Ty vlivy, které se používaly dříve, zkrátka nejsou úplně kompatibilní s tím, co se používá dnes.

Jinak těch 50 °C je klasika.

Když byste si tu normu pečlivěji prostudoval, tak byste nemusel ztrácet čas úvahami nad skupenstvím vody. Je to tam jasně napsáno… (norm)

Běžná venkovní zahrada nemá AD, ale když si tam zahradník instaluje rozprašovač na trávník, tak tam už si dovedu představit AD4.

Kde je 5-51 jasně napsáno, že vnější vliv AD neřeší "vodu z deště"? Chtělo by to být trochu konkrétnější. Já v té normě tedy nic takového nevidím. Naopak tam vidím u AD4 jako příklad uvedena venkovní svítidla.


Jaké zvolíte krytí pro zařízení na té zahradě a na základě čeho? Neuvažuji jiný zdroj vody než déšť.

Je to v té tabulce u VV AD4 v pravém sloupci, kde se odkazuje na normu 60721-3-4:1995, kód 4Z7. Norma byla mezitím zrušena a nahrazena novou, kde už kód 4Z7 není, dá se ale předpokládat platnost nástupnického kódu 4Z14.

IP kódy pro venkovní zařízení bývají řešeny v předmětových normách výrobků a dalších předpisech. Např. norma na rozvaděče, připojovací podmínky distributora, norma na venkovní osvětlení, možná by se našlo něco ve stařičké ČSN 33 2180. Zejména ale u každého venkovního předmětu je tam určení výrobcem. Také by se dal využít VV AE3.

Posouzení není určení, nýbrž kvalifikovaný odhad skutečnosti.

Ano, máte pravdu. V té 60721-3-4:1995 je opravdu u třídy 4Z7 uvedeno, že se jedná o vodu z jiného zdroje než deště.

Je ale otázkou, proč to není takto uvedeno u názvu vlivu AD v 5-51. A proč tedy není déšť řešen ve vlivu AB, když v těch klimatických normách obsažen je. To jako opravdu není řešen vůbec?

Zároveň se domnívám, že v jiných částech souboru 33 2000 je AD v souvislosti s deštěm používán. Např. v 7-714 pro venkovní osvětlení je v čl. 714.512.2 jako minimální podmínka pro působení vody uvedeno AD3 (vodní tříšť). Z jakého zdroje je ta vodní tříšť. Nic jiného, než déšť mne nenapadá.


Myslím, že se najde velké množství aplikací, které účelovými normami řešeny nejsou.

Odkazování se na výrobkové normy, které neudávají podmínky pro výstavbu instalací, je také sporné. Tyto normy mají jinou strukturu, používají odlišnou terminologii atd.