Diskuse Elektrika.cz

Dimenzuji vodič pro pohyblivé připojení asynchronního motoru připojeného na měnič. Potřebuji poradit s přepočítacími koeficienty případně volbou průřezu.

Parametry motoru 50kW, U_Y= 350V, In=101A, f=400Hz.
Měnič má In=200A, 80kW
Výpočet pro různé režimy zatížení motoru udávají Imax=216A po dobu 49s
Délka přívodu od měniče k motoru je do 15m.

Volil sem 3 samostatné vysoce ohebné vodiče S=95mm2 pro uložení do pohyblivého plastového řetězu, kde z tabulky DIN VDE0298-4 In=292A. Jelikož mám vodiče vedené v samostatných oddílech v dobře větraném energetickém řetězu, kde se vodiče nedotýkají navzájem, nejsem schopen vybrat vhodný koeficient pro výpočet. Řešil někdo již podobnou aplikaci?

50kW, U_Y= 350V, In=101A, f=400Hz. To "smrdí" asynchronním servomotorem od Siemense co ?
Jestliže je pohon napájem frekvenčním měničem, samostatné žíly bych nepoužil, ale raději ultraflexibiln í stíněný kabel. Lapp či jim podobní dodavetelé toho mají v katalozích přehřšel.
Je sice hezké, že jste spočítal max. proud Imax=216A po dobu 49s, ale co na to ten měnič? Počítejte s možností přetížení 150% dle vztahu Inadruhou *t. Průřez 95mm2 je přepych. Já osobně jsem tvor šetřivý, proto bych dal 3x75mm2. Ale neberte mne dogmaticky, druh Vaší aplikace neznám. Napište sem, co to pohání a v jakém taktu a uvidíme.

Ten motor je vyrobený na zakázku od VUESu. Uváděný Imax=216A byl počítán pro největší použitou zátěž pro roztočení na max. otáčky cca 9000rpm. potom pojede nějakou dobu rovnoměrně, ale ta doba není pevně stanovena a záleží na operátorovi, kolik si nastaví ramp za sebou. Omezení je u motoru dáno 15s od maximální rampy do dalšího max. zatížení. Jednotlivé vodiče sem volil s ohledem na poloměr ohybu v energetickém řetězu, který mají samostatné vodiče daleko menší. Ještě sem zapomněl uvést, že kabely budou muset jít korytem v podlaze, což také ovlivní proudové zatížení. Z jakého proudu teď vycházet při dimenzování?

Motor neřešte. Důležité je, jaký proud je schopen dodat měnič. Ten dík poměrně vysokému úbytku napětí na IGBT tranzistorech (pro třífázový - cca 1Volt x odmocnina ze 3 ) není zrovna tvrdým napěťovým zdrojem, i když teorie mluví jinak. Jetliže  má měnič In=200A, tak to je pro vás svaté ( přetížení 150% nevydrží dlouho). Motor může mít na štítku co chce a může pracovat jak chce. Takže navrhuji stíněný ultraslaněný  servokabel 75mm2.

Vzhledem k tomu, že měnič umí 200A jmenovitě a Is6=230A po dobu 4 minut, tak tedy bude stačit natvrdo nastavit v měniči ,že Imax=200A a tím mám ošetřeno, že nebude překračovat dovolený proud kabelu. Doufám, že toto není v rozporu s normou.
Díky vám za pomoc

Takto neuvažujte. Musíte respektovat štítkové hodnoty měniče. Co když nějaký český šťoural v rámci zlepšovatelské ho hnutí nastavení měniče změní ?

Mám dotaz:
Jak je pomocí měniče ošetřeno to, že motor bere pouze činný výkon?

¨...neexistuje.

Tak už jsem to našel.
http://wéwéwé.eatonelektrotechnika.cz/priruckazapojeni/drives079.html

Mezi výstupem měniče a motorem nijak. (motor těžko pozná, jestli ho napájí měnič či je připojen přímo k síti ... takže měnič musí krýt i jalový výkon na magnetizaci)
Jiná situace je mezi  měničem a napájecí síti. Dík šestipulsnímu usměrňovači a kapacitní zátěži je skutečně učiník měřený před měničem 1. (a tím vlastně celé soustavy síť-měnič-motor)
 

Právě že mně zajímalo jak je to zařízeno. Je jasné, že na primáru je spotřebičem usměrňovač a dost, žádný zpětný tok. A oni tam tlačí DC proud. Je to vlastně magnetizační proud a ne jalovina. Je to chytré.  :o
Na druhou stranu je to ale činný odběr DC proudu, který by se měl na primáru měniče projevit jako zvýšený činný odběr oproti motoru bez měniče. Jalovina ze sítě je zdarma. / tedy správně kompenzovaná /

70mm2 ano