Diskuse Elektrika.cz

Instalace TN-C, jedna fáze, přívodní kabel vede ve zdi ze sklepa, kde je i elektroměrový rozvaděč s rozvaděči pro všechny byty.
 (norm)

Lepší něco než nic...

Přizemnění je doporučené,  není to tedy povinná podmínka.
Jisté nebezpečí plyne z přerušení PEN vodiče, proto se bod rozdělení přizemňuje.

Takže pokud přizemníte PEN v tom sklepě u elektroměrového rozvaděče a budete seriozně udržovat spoje na PEN vodiči v té části rozvodu, která je vaše, udělal jste pro bezpečnost alespoň to, co je za daných okolností technicky a finančně pro vás přijatelné

Zdá se, že neustále omílaný mýtus o přizemnění spěje ke konci.  :)

V době kdy jsem začínal coby RT, se již hovořilo o PCh, u kterých by vodič PE prošel cívkou, toto by obdobné situace nádherně řešilo.
Občas toto téma vyjde jako článek v literatuře, ale prakticky se nic neděje.
Namísto toho nám sem tlačí AFDD, které nevybaví ani při sršení "jak prase".

Pri debate o prizemnení ktoré má „nahradiť“ prerušený PEN by bolo dobré uviesť aj predstavu o takom prizemnení....

Tyčka- dve nestačí, a bezpečne „zasuplovať“ vodič PEN do uzla trafa s dajakým miestnym prizemnením zas tak lacné nemusí byť..
Šak nakoniec,. predpisová bezpečnosť či regulérnosť TN-C bez PENu na prevádzkach kde sa zo zákona nekonajú periodické revízky je podľa môjho tiež otázna...

S tým že je to "lepšie jak nič" sa i dá súhlasiť, ..lenže na druhú stranu,. čo s takým "čiastočným" prizemnením, jaký bude jeho reálny účel..?
Keď sa to napr. laikovi v bežnej prevádzke viditeľne neprejaví, no na bezpečné vypnutie pri poruche to už stačiť nebude...kto také riešenie navrhne a odobrí..? ?

Přesně. Právě jsem to psal do jiného vlákna. Po přerušení PEN před chráničem mohu bod rozdělení přizemňovat, jak chci, a chránič ani nepípne. Na PE vodiči a všech s ním spojených neživých částech mám přitom dotykové napětí v poměru děliče [odpor spotřebiče (spotřebičů) / odpor přizemnění]. Dotykem neživé části nanejvýš lehce zlepším přizemnění vlastním tělem :o. Když si nakreslíme poruchovou smyčku, zjistíme, že chránič by vypnul až při druhé poruše, a to při porušení isolace připojeného spotřebiče tř. I. Ta by způsobila bypass části zpětného poruchového proudu mimo chránič.
Jediným smyslem přizemnění je snížení dotykového napětí na PE. Avšak jednoduchým výpočtem vychází pro dovolených 50 V odpor přizemnění v jednotkách Ohm. To lze prakticky dosáhnout přizemněním bodu rozdělení např. na přípojnici hlavního pospojování, která je spojená s PEN distribuční sítě. O individuálním zemniči (případ garáží, zahradních domků apod). nemá smysl uvažovat. 10 metrů pásku ve standardní půdě = 40 Ohm, jedna dvoumetrová tyč dá kolem 90 Ohm. V těchto případech je zřejmě vhodnější přechod na síť TT, kdy jedna tyčka bude stačit. Ani to ale nepovažuju za ideální. Zatímco v TN je chránič při poruše druhou doplňkovou ochranou, v TT musím spoléhat jen na něj. Dotykové napětí při poruše je přitom v TT téměř rovné fázovému. A ani chrániče zvučných značek nejsou bezporuchové.
Jak píše Milan Hudec, problém tazatele (i mnou uvedené případy) by docela elegantně řešily chrániče typu PRCD-S s detekcí přerušeného PEN. Ty se však vyrábějí jen pro pohyblivé instalace.

Kolego, můžete naznačit jak jste to počítal?
Mě pro proud 30mA a napětí 50V vychází "zemní odpor velkého hřebíku v záhonu"

Přerušený PEN, napětí na kostře spotřebiče, s pch to nemá co společného.

Mohl byste to nakreslit? Abych pochopil smysl.

To máte pravdu, ovšem jen v případě, že se jedná o síť TT. Pokud se bude jednat o Síť TN-C-S s přizemněním bodu rozdělení a k poruše PEN dojde na přívodu před tímto přizemněním, pak ten hřebík stačit nebude. Ze záhonu se bude rychle odpařovat vlhkost a na PE, N a tom hřebíku bude fáze. Chránič bude spokojen a nečinný, nebude mít důvod reagovat, proud procházející L se bude vracet přes N a pak teprve do země před chráničem.

Díky, vysvětlil jst to za mne. Při spotřebiči 2 kW a hřebíku s Rz = kiloohmy bude v TN-C-S a přerušeném PEN na ochranném vodiči 99,5 % fázového napětí. Chránič přitom nebude vědět o ničem. Ten mýtus s jeho vybavením, pokud se bod rozdělení přizemní, se bohužel občas vyskytne i v odborné literatuře.

Malůvka pro odpor přizemnění kolem 20 Ohm = cca 20 m pásku v běžné půdě. Když si sáhnu na neživou část, cloume se mnou půlka fázového napětí a jádro rozdílového trafa chrániče si ani nezavrní, protože jeho magnetický tok bude roven nule  :(.

A jaké poměry budou když tam to uzemnění nebude?
Plné fázové napětí...
Takto je tam cca 57mA proudu do 2 kOhmů těla.
Vodič PE může být náhodně uzemněn ještě jinde a hodnoty budou taky jiné.

Další náhodné spojení vodiče PE v problémové části vedení změní poměry na napěťovém děliči tvořeném odpory spotřebiče a uzemnění, ovšem chránič bude stále v klidu, takže chránit nebude!

 Pokud by se dosáhlo velmi nízkého zemního odporu, tak zhruba kolem 2 Ohmů, pak by na kostře spotřebiče zůstalo napětí asi 20V.

Ano, to je pravda.
Poměry budou lepší v případě 4 pólového chrániče.

Dostat se na jednotky Ohm ovšem znamená slušnou uzemňovací soustavu. Anebo spolehlivě bezpečné spojení s tou stávající distribuční. Pod "přizemněním" si ale leckdo může představit jednoduchý zemnič.
Chtěl jsem hlavně upozornit na mýty, které se bez hlubšího rozboru dostaly i do odborné literatury. Vznikly pomícháním principů soustav TN a TT v době, kdy se v normě vyskytovalo "uzemnění mimo zónu hlavního pospojování".

Nebudou, v případě stejného přerušení PEN v 3F síti odejde navíc přepětím několik jednofázových spotřebičů a nebezpečnost poruchy se nezmění.

 

S takovými hodnotami zemního odporu to samozřejmě není pouhé přizemnění a nelze počítat s tím, že ho dosáhneme snadno.  Tento výpočet jsem uvedl hlavně proto, abychom si uvědomili, že nahradit PEN uzemněním není tak snadné a i při jinak velmi dobré hodnotě uzemnění nám bude pro provoz spotřebiče chybět 20V a toto napětí na povrchu spotřebičů budou již citlivější osoby vnímat jako nepříjemné.  Tento jev vedl v době dávnější, kdy nebyly k dispozici proudové chrániče, k urychlenému rušení sítí TT a jejich přepojování na TN(-C),  protože nebylo možné jinak zajistit dostatečnou ochranu osob.

Přesto má přizemnění svůj význam, jak jsem již napsal ve vedlejším vlákně, zajišťuje vyrovnání potenciálu místní země s potenciálem PEN distribuční sítě.

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                      

Přerušení PEN v třífázové síti je samozřejmě nebezpečná závada. Záleží na topologii připojených spotřebičů.
Měl jsem na mysli to, že při více zapojených spotřebičích je možnost připojení více "náhodných " zemničů.
Obecně lze říct, že uzemnění má dvojí funkci. Ochrannou a pracovní.

Připojení jednofázových spotřebičů v třífázové síti je obvykle nahodilé, takže pokud záměrně nevytvoříme umělý střed (něco jako střed u motorů zapojených do hvězdy) připojením spotřebičů stejného příkonu, nelze u sítě s poškozeným PEN předpokládat, že budou napětí jednotlivých fází blízká jmenovitému a také, že takto vytvořený střed bude mít proti skutečnému N minimální rozdíl potenciálů. Více náhodných zemničů bude mít s největší pravděpodobnos tí také velký zemní odpor, takže o velkém zlepšení nelze uvažovat, za to bude hrozit úraz u více spotřebičů.

Uzemnění a pospojování má zejména chránit a také vyrovnávat potenciály. Tomu aby plnilo funkci pracovní je třeba se co nejvíce bránit, i když to nelze zajistit úplně.