Diskuse Elektrika.cz

Chtěl bych se zeptat na názory více lidí než jen mé sociální bublině.
Jaký hromosvod byste volili na zastřešenou silážní jámu z ocelové konstrukce, se střechou z trapézové plechu a do 1m výšky se stěnami z panelů. Navíc se investor rozhodl, že na tuto střechu umístí ještě FVE. V objektu se nenachází žádná elektroinstala ce ani lidé.

- Může se navrhnout oddálený hromosvod (v tomto případě ze systému vysokonapěťové izolace HVI nebo iCon). V tomto řešení bude FVE maximálně chráněná. Ale cena tohoto řešení převyšuje cenu FVE dvounásob.
- Vytvoří se neizolovaný  hromosvod s jímači, tak aby se FVE ochránila proti přímému úderu blesku a pospojují se veškeré kovové části. Ale v případě údery blesku do objektu přijde nejspíš investor o většinu panelů. A použitím vyšší třídy přepěťové ochrany, aby se zabránilo přenosu bleskového proudu do měniče, který je umístěn v jiné budově. Výhodou tohoto řešení je cena.

Objekt je vzdálen více než 10m od ostatních objektů.

Jsou obě varianty dle norem? Alespoň dle zmíněného popisu situace? Jakou variatu a proč by jste volili vy?

Obě varianty jsou Ok, v případě druhé to půjde obtížně či nijak pojistit.

https://elektrika.cz/data/clanky/live-edehn-37-svodice-pro-fotovoltaicke-systemy-dnes-zive-od-13-00-hod (https://elektrika.cz/data/clanky/live-edehn-37-svodice-pro-fotovoltaicke-systemy-dnes-zive-od-13-00-hod)

Pošlete mi podklady, kolega by zkusil vytvořit návrh toho izolovaného provedení, ono to kolikrát vyjde na méně starostí, než cokoliv jiného.

Nejsem odborník na chemické procesy, které probíhají při silážování, nemůže tam vznikat i nějaký plyn, který by z toho udělal Exové prostředí (nebezpečí výbuchu),  pokud to bude nějak zastřešené nebo částečně uzavřené?

Plyn vzniká pouze CO₂,   ovšem je tam množství tekutiny, která je kyselá, pH kolem 4 (obsahuje kys. mléčnou). Čili bude problém s korosí. Proces je obdobný jako při nakládání krouhaného zelí pro lidskou potřebu. Obvykle se silážuje kukuřice a řízky z řepy cukrové dodané zpětně farmáři z cukrovaru po zpracování řepy na výrobu cukru. Dále se dají silážovat pícniny a ostatní obiloviny - zejména pšenice.

Kolem silážních staveb (obvykle pouze jámy) bývá hustý provoz zemědělské techniky, tomu je třeba přizpůsobit montáž jak hromosvodu, tak případné elektroinstala ce FV elektrárny - ochrana před mechanickým poškozením a správné, dostatečně hluboké uložení kabeláže v zemi.

P.S. Z mého pohledu nepovažuji za šťastné řešení montáž FV nad silážní stavbu a poblíž další zástavby.
I dobře udělaná siláž má výrazný pach, zkažená siláž obsahuje kys. máselnou a mravenčí a neuvěřitelně smrdí. Z důvodu obsahu kyselin je v okolí silně korosivní prostředí.

Děkuji všem za odpovědi i nabídku na zhotovení projektu. Já na danou stavbu již hotový projekt v izolovaném provedení mám. Ale k investorovi se dostal obchoďák s přepěťovkami a navrhl mu variantu s neizolovaným hromosvodem "silnějšími ochranami". Tak mě jen zajímalo jak se to budou dívat lidé tady na fóře. Kupodivu dost podobně :D :D.

Využijte nabídku pana Hájka, to není nabídka na zhotovení projektu. Vámi uváděná cena násobně převyšující cenu FVE je dost podezřelá a možná zjistíte, že existuje mnohem lepší řešení.

No napsal jsem to špatně s tou nabídkou.
Tvrzení, že hromosvod s HVI bude 2x dražší než FVE je tvrzení investora, bohužel jsem neviděl jak velkou FVE tam má v plánu namontovat. "Sklad siláže" je celkem velký objekt, pokud tam dá panely třeba jen na 1/8 střechy může to být pravda.

Je třeba vždy vycházet z výpočtu ztrát...
Je rozdíl Sklad siláže a třeba nemonice, kde je op. sál, magnetická rezonance, CT a další přístroje v řádu stovek milionů /když neberu lidi /.
Jednoduchý hromosvod je za koruny a ten druhý bude za miliony.