Diskuse Elektrika.cz

Rozvaděč pro 4 ventilátory po 11kW.  
Jeden ventilátor vybavoval mot. spouštěč,  na svorkovnici motoru naměřeno 22A, ale na přivodních svorkách v rozvaděči jsem naměřil 35A podotýkám,  že vše ostatní bylo vypnuté,  jen ten jeden ventilátor.  
Měřeno dvěmi levnými ampermetry a jedním Fluke za 8000 výsledky úplně stejné.
Jak je to možné?  

Obecně to možné není. První Kirchhoffův zákon to nedovoluje.

Možné příčiny:
1) Měříte přístrojem, který neumí TRMS. U zkreslené sítě harmonickými může chyba dosáhnout i desítky procent.
2) Proud se mění v čase.

Jasne zakon o proudu,  ten me taky napadl.  Fluke ma trms.  no myslim se tam zajdu podivat jeste v pondeli ze zvedavosti. Kdyztak natocim video :)

Blbá otázka-není připojení realizováno sedmivodičovým kabelem?

Můžete popsat typy těch měřících přístrojů
a měřící metodu?

Jakým způsobem jste "měřil proud na svorkovnici motoru"?

Věřím, že vám nedělá problém změřit střídavý proud v obvodu. Ale v něčem bude chyba. Navíc máte 4 stejné ventilátory, tak se nabízí možnost porovnáním proměřit ty ostatní. Neuvádíte sice, že jsou to motory na střídavý proud obvyklého kmitočtu 50 Hz, to jen předpokládáme. Problém bude ve špatně navolené měřené veličině anebo špatné měřící metodě. Poměr proudu vypadá na zapojení YD.....tak jak poznamenává kolega JH

Jak je řešena kompenzace jalového proudu? Ve stejném rozvaděči? Není např.svařený stykač.....?

Ventilátory jsou zapojeny Y/D pomocí třech stykačů. obyč asynchronní motory. vysoký proud byl způsoben mechanickým problém.

Měření na svorkovnici normálně jsem obejmul drát klešťákem. (U1, V1, W1)

Měřáky byly 3, dva čínské noname a jeden Fluke 381 ale všechny ukazovaly stejné hodnoty.

Kompenzace v rozvaděči není, jestli vůbec někde je, tak možná v rozvodně..

Začínám tušit, že měření na přívodu je správné, a chybné měření na svorkovnici je způsobené 6drátovým připojením? ale přece ve hvězdě je jedno jestli to je spojené ve stykači, nebo přímo na svorkovnici ne?

Omlouvám se že vás zatěžuju s takovými (pro vás) jednoduchými dotazy, ale ve škole jsem se nenaučil prakticky nic a všechno se učím za pochodu. Navíc jsem zaměřený na automatizaci, ale motory mě začínají čím dál víc zajímat..

Tak si to zapojení motoru rozkreslete i s vinutím.

Pokud v rozvaděči měříte odvod z S1 nebo z ochrany, měříte celkový proud do motoru zapojeného již v běhu do D.

Jenže u motoru na každém vodiči naměříte proud příbližně odmocnina ze třech.
Je to obyčejná obvodová technika a zákony pana Kirchhoffa. Prostě proud tekoucí do úzlu se musí rovnat součtu proudu z něho vycházející. Ovšem je to součet vektorový.....

Spíš bych se ptal, zdá motor 11 kW s odběrem 35 A není přetížený?
Co na to štítkový proud?
Vlastně o tom víte, že je tam nějaký problém mechanického charakteru.
Někdy také zavřená klapa pro sání.....

Pokud máte Fluke 381 se vším příslušenstvím, tak je to dobrá volba. To je pro "lepší" elektrikáře... ..

asi nějaké ložisko, jinak zavřená klapka by měla za důsledek snížení odběru ne? když ucpu vysavač otáčky se zvýší...

jinak už to chápu našel jsem si o tom článek.... ale je smutné že jsem to probíral se starýma elektrikářema a nikdo z nich mi nebyl schopný odpovědět, a když jsem jim to teď říkal jak to teda je a kreslil tak to nikdo nepochopil.... nevím potom od koho se mám učit když staří mazáci to neví...

(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) pánové za rady....

Ten poměr 1:odm(2) byl dobrý odhad, škoda, že mě nenapadl taky.

Ano, uzavřená klapka sníží odběr motoru.

zde drobná simulace Vaší situace (vinutí nahrazeny odpory) - měřil jste pravý graf a celkový přívod by byl levý graf...
goo.gl/43rkxb (http://goo.gl/43rkxb)

Aha, ......měla to být hodně otevřená klapa pro saní. U velkých ventilátoru se musí obvykle klapa přivírat, aby se ventilátor s velkým průměrem lopaty vůbec rozběhl.
Ložiska a ložiskové domečky, protože to nikdo nehlídá a nekontroluje, tak je vděčná tepelná ochrana. "Kdyby" ti staří machři dělali kontroly podle 378 a údržbu tak jak se má, tak by na ložiska přišli. Jenže, potom by nebyly poruchy, říkají.......t ak se těm starým kozákům nedivte. Jsou postižení velkou profesní deformaci. Někdy je dlouhé a těžké chápání.....EL EKTRIKA je dobrým zdrojem poznatků. Kež by i nadále....

Portál elektrika je jediný internetový zdroj kterému věřím,

Ti z vás kdo máte Facebook zkuste se někdy podívat do skupin jako "poradna elektro" apod. tam radí úplně každý třídrátkový elektrikář, občas i hodně nebezpečné rady a lidi "laici" je poslouchají...

taková perlička někdy půl roku zpátky:

člověk se ptal jak má uzemnit malé zářivkové těleso, když má k dispozici pouze dvoudrátovou flexošňůru (s dvoukolíkovou zástrčkou) tak mu poradili zemníci svorku "přinulovat" prej: pro jistotu. kdo ví jestli tazatel ještě žije....

,  já si také dovolím napůsat něco z  mojich zkušeností z praxe. Samotným kleštákem nenaměříte skoro nic co by pravdivě vypovídalo. Měření kleštákem je pouze a jen orientační a to ještě s velkou fantazií. U 3 fázových motoru musíte měřit současně proud a napět ve všech fázích současně. To pak má smysl a i správnou nvypovídající hodnotu. A pro přesné výslekdy je ještě lepší měřit tyto hodnoty proudů a napětí přímo ve svorkovnici motoru. Tím i poznáte např. úbytek napětí  na přívodu, případné přechodové stavy apod. Další možností pro diagnostiku správného chodu motoru, případně zjištění závady je diagnostika vibrací včetně FFT analýzy. Pomocí měření vibrací jde i za chodu zjistit mimo jiného stav ložisek, vyváženost rotujících dílů, ustavení soustrojí, ale i např. mezizávitový zkrat ve vinutí. A to vše se dá zjisitt bez jakékoliv demontáže přímo za provozu!

Proud vodičem přímo na motoru jde cca 0,58 násobek jmenovitého proudu (při běhu do trojúhelníku). Správné je měřit přímo na přívodu. Nicméně odebíraný proud je na 11kW motor dost vysoký.

Proudy ve vodičích při různých provozech (Y/D) a jištění třeba zde: https://www.mylms.cz/text-prepinani-motoru-hvezda-trojuhelnik/#jisteni