Diskuse Elektrika.cz

Bočníky pro měření stejnosměrných proudů
    Bočníky pro měření stejnosměrných proudů se používají v různých průmyslových a technických aplikacích pro měření velkých stejnosměrných proudů. Jejich praktické využití zahrnuje například: V průmyslových zařízeních, kde je potřeba přesně měřit velké proudy, jako jsou elektrické pece, svářecí stroje, nebo velké elektrické motory.
V elektrárnách a rozvodných stanicích pro monitorování a regulaci průtoku elektrické energie. V kolejové dopravě, tramvajích, trolejbusech a jiných elektricky ...
   
    Související ...
    ... elektrovinka k tomuto diskusnímu vláknu zde! (https://elektrika.cz/data/bleskovky/bocniky-pro-mereni-stejnosmernych-proudu-1/@@eview)
   



           

Nedávno vznikl požadavek na výrobu DC zdroje 48 V a 50 A.
Využil jsem poměrně levné zdroje 24 V a 10A v sériově paralelním zapojení.
Na přední panel jsem umístil digitální voltmetr a ampérmetr.

Pro činnost ampérmetru jsem použil originální bočník 100 A

Ebajk...

Je to standartní vybavení zajištěných zdrojů 110/220VDC v rozvodnách.
Obvykle nabízí převod X/60 mV nebo 75 mA, kde X mohou být až tisíce ampér.

Bocnik som naposledy vyrobil z 10m CYA vodica, ked ma zaujimal jeho skutocny odpor. Pri konstatnom prude 10A z laboratorneho zdroja sa pekne ukazalo, ako su odpory toho, co sa predava ako prierez 2.5,  v skutocnosti ako pri 2.35, to iste plati pre prierez 1.5, kde je to tiez degradovane o cca 10%. Cim padol mytus o zazracnej novej super vodivej medi,   ktorej su kable tensie. Nie, je to stale ta ista med ako pred 30 rokmi, len sa "setri" ...

Bočníkový kabel, neboli "schunt kabel" se běžně používal jako proudové relé u velkých motorů DC, kde tekly proudy v tisících ampérů.
Na druhé straně v elektronice se požívá jako bočník výkonový odpor a snímá se na něm úbytek napětí.
Obojí vyžaduje kalibraci.

Malej kousíček pravdy v tom je, protože vodivost mědi závisí na její čistotě.
Před více než 100 lety byl zaveden mezinárodní standard žíhané mědi =https://en.wikipedia.org/wiki/International_Annealed_Copper_Standard (http://=https://en.wikipedia.org/wiki/International_Annealed_Copper_Standard) aby bylo možené jednoznačně hodnotit kvalitu  elektrotechnické mědi pro obchodní účely.
Ale rozdíl mezi čistotou mědi cca před 40 lety u CYKY a dnes nijak zásadní není a jde především o ekonomické využití tolerančního pole. Takže se hlavně častěji mění průvlakové kalibry při tažení drátu.
Myslím, že pokud by náklady na čištění mědi náhodou byly vyšší než cena suroviny, tak by se brzo objevly na trhu  dráty s průměrem o pár procent větším. Tyhle čísla žádný ekonom nemůže ignrovat.
Díky tepelné závislosti odporu mědi je krajně nevhodné používat na bočníky měď. U větších proudů dochází k zahřívání  průtokem proudu a tak ani kalibrace na okolní teplotu nic moc neřeší. Dnes ale není problém koupit bočník definovaných vlastností.
Jinak v době vlády boševika, kdy nebylo pro bastlíře k sehnání skoro nic ,se bočníky v amatérských konstukcích dělaly z trafoplechů a proudvé a napěťové svorky se na trafoplechy pájely mosazí a propanovým hořákem se stlačeným vzduchem. Žádná sláva to nebyla ale určitě lepší než měď nebo mosaz. A takový bočník se kalibroval buď lupenkovou pilkou nebo pilníkem.

Ale nebyla direktiva REACH, takže třeba kyselinu solnou, dusičnou a sírovovou a stejně i borax prodali v drogerii klidně i dítěti.
Bočník jsem použil před několika lety ale koupený, vlastní výroba to už je hoodně dávno. (ne živý dinosaury nepamatuju  (dance))