Diskuse Elektrika.cz

Elektrikář, zaměstnanec, vyrobí prodlužovák. Bude použit pro práci uvnitř podniku. Vystaví na něj revizní technik kladnou revizi? A je pak rozdíl v pohledu na tento prodlužovák mezi revizním technikem, zaměstnancem podniku a smluvním?

U nás v podniku to bolo riešené tak, že obmedzený počet elektrikárov prešlo školením, potom dostali plombovačku a plombovací vosk, každú predlžovačku, ktorú spravil, zaplomboval aspoň na jednej skrutke, potom bolo tejto predlžovačke pridelené číslo, zaevidované a dané do skladu na používanie. Samozrejme podliehalo pravidelným reviziám podľa platných predpisov.

Beru to, že Ctibor naznačil možnosti.
Pokud je to firma, která se zabývá mj. i prací na elektrickém zařízení a má na to odborníky, může si nějakou směrnicí nebo podobným dokumentem stanovit nějaká interní pravidla, podle kterých je to možné.
Z jistého pohledu je to jednodušší než kdyby ty prodlužovačky kromě vlastní spotřeby chtěli prodávat i druhým

To co popisuje p.Ižák jsem zažil, pouze s menší přísností, neplombovalo se.
Ale mějme malou organizaci s 1, max.2 elektrikáři, revizní technik externí, přijde a je mu předloženo klubo dělaných prodlužek, s kterými případně pracovníci této organizace provádějí externě práce pro jiné organizace a použijí vyrobené prodlužováky.

Pokud máte na mysli prodlužovací kabel, tak to zkusme namodelovat.

1. Zkontroluji identifikační znak prodlužky
2. Podívám se do dokumentace na údaje poslední revize
3. Již znám délku, průřez a materiál kabelu a dokonce lhůty revizí
4. Proměřím odpor vodičů mezi začátkem a koncem
5. Porovnám s doporučeným normativem
6. Proměřím izolační odpor mezi vodiči
7. Prohlédnu koncovky i kabel z hlediska poškození
8. Vystavím protokol o revizí a fakturu

V čem hledáte problém? Kdo to kontroluje a reviduje, tak zná dobře i příslušnou ČSN.

PS Tento případ jsem několikráte zažil, kdy jsem všechny prodlužky vyřadil pro špatnou řemeslnou montáž. Někdy stačí povolit dva šroubky u zástrčky 5x16A a uvidíme hrůzu.
Koncovky se musí umět montovat....a někdo to má zkontrolovat. Podezřelé jsou vždy prodlužky s vodiči o měnším průřezu než 2,5 mm2.....pak je vůbec otázkou, zdá má smysl prodlužky "vyrábět". Píše se rok 2018 a ne 1968

Má to smysl. Kombinace TITANEX 3x2,5mm2, ABL Sursum, dutinky a šikovný elektrikář je kombinace překonávající nabídku trhu.
K čemu je krásný bubínek s 50m 1,5mm2 gumy, když na to nejde vařit a uživatel raděj stáčí smyčky v ruce, než motat do plného  bubínku s překžíženým kabelem...


Jinak pověřenou (a zručnou) osobou vyrobený prodlužovák, opatřený nějakým štítkem a pravidelně revidovaný, není legislativní problém.
Větší zlo jsou různé oranžády za pár kaček, které mají CE, ale pochybné provedení a kvalitu.

Osobně souhlasím s tím, že lze celkem snadno vyrobit kvalitnější prodlužovák, než jaký se dá koupit. Ale vystavit na něj pro třetí stranu revizi?
Prodlužovák je výrobek - takto vyrobený nebude mít CE a navíc bude asi mít rozebíratelné koncovky.
Je to opravdu po legislativní stránce tak snadné - "v čem hledáte problém?" (J. Bocek) a "není legislavitní problém" (J. Hrubý)?

Je to krásný případ kdy legislativa ujela realitě.
Takže žádný prodlužovák nýbrž švihadlo s držátkama (dance)

I to je asi řešení. Pokud bych ho ale chtěl aplikovat ad absurdum na celkem běžný případ, tak pokud někde uvidím "krabici s jističema a stykačema",  mohl bych říct, že to není rozvaděč, ale "krabice na jističe" (úmyslně nepíšu ani o úplném krytu).
Tahle krabice (podle stejné logiky) by pak nemusela mít například tolik oblíbený výrobní štítek (a další papíry) :)

Vidím problém stejně. Zhotovím výrobek na který nemohu vystavit prohlášení že je výrobek schopen bezpečného provozu, protože neprošel státní zkušebnou. I když použiju vidlice a kabel s CE vznikne nový výrobek který žádný zkušební ústav neschválil. (Předpokládám že když výrobce vrhne na trh tisíce prodlužováků stačí do zkušebního ústavu zaslat vzorek nejdelšího. :)

Co na to říct. Taky občas provedu něco "ne úplně normově",  ale nebudu to zbytečně veřejně prezentovat.
Kamarád si nechal udělat bojler na míru - zvlášť nerez tlakovou nádobu, zvlášť elektro, zvlášť bezpečnost (opravdu na úrovni). Asi bude taky lepší, než to, co se dá koupit v krámě, ale těžko to někomu třetímu veřejně radit - no a podepisovat se pod to - proč?
Tedy, tento názor si samozřejmě mohu dovolit, pokud mě to neživí.

Jenže když koupím prodlužovák, kde na něm bude značka ESČ? Nic neobvyklého nejsou ani polské prodlužováky v hobbymarketu s oddělitelným koncem. Vyrobený prodlužovák je na vyšší kvalitativní úrovni, koncovky jsou označeny CE, kabel je označený CE.
Když budu v úzkých, tak jsem provedl opravu koupeného prodlužováku, kde jsem nejprve vyměnil koncovku přejetou traktorem, pak druhou co někdo rozšláp a pak kabel, co někdo přesek.
A celé to projde pravidelnou revizí a všichni budou spokojeni.
Nebo tomu budem říkat propoj mezi samicí a samcem...

Jak dulezite vidim predevsim uvedeni bezpecneho vyrobku do provozu, a zde je z pohledu certifikovanyc h dilu a jejich slozeni do celku jista analogie mezi prodluzovackou a rozvadecem.
Sestavit, odzkouset, prohlásit shodu (CE),  zapsat do karty se jmenem a podpisem autora, jeho cislem osvedceni a datem uvedeni do provozu by melo v rozumnem svete stacit.
Dale jak popsal pan Bocek.

PRODLUŽOVACÍ KABEL....
to je ZÁSTRČKA  ( samec) pak následuje KABEL  a je to ukončeno ZÁSUVKOU ( samici).
Má to nějaký identifikační znak, pomocí kterého naleznu v "kartě" ( to je ten jiný dokument dle §6 zákona 90/2016 Sb.) potvrzující shodu tohoto stanoveného výrobku. Pro vlastní potřebu stačí jméno výrobce, který je u firmy evidován jako elektrikář s platným osvědčením. Firma má oprávnění a proto garantuje splnění základních technických požadavků při posuzování shody viz §2 NV118/2016 Sb.

Při uvedení do provozu EZ se vystavuje měřící protokol, kde stačí uvést podle jaké normy je tento jednoduchý výrobek vyroben a v rámci interního řízení firmy by měl obsahovat podstatné údaje podle přílohy 3 k NV 118/2016 Sb.

To všechno ale má znát odpovědná osoba za elektrické zařízení. Ta osoba má obvykle §8 se svoji odpovědnost. To je základní předpoklad, aby se nepřekročila hranice, které se říká "blbněme na kvadrát".

V požadavku není nikde uvedeno, že budou prodlužky vyrábět a dodávat na trh do EU.

A protože občas při revizích požaduji do nových karet uvést jméno a podpis autora (tyto údaje tam obvykle schází),  tak to najednou nikdo nechce podepsat. Nejednou jsem slyšel, kdybych to věděl, tak to uděláme jinak ( pořádně).

Elektrikáři se mají školit, že NV 118/2016 Sb. klade důraz ,  aby součásti elektrického zařízení byly správně a bezpečně smontovány a připojeny. Viz body 2 a 3 NV 118/2016 Sb  a bod b) přílohy č. 1. Jenže, aby to mohl někdo školit, tak to musí také znát.....

To myslíte zcela vážně?
Pokud studuji zákon 90/2016 Sb. a NV 118/2016 Sb.
tak mi nezakazuje vystavit na výrobky pro vlastní potřebu prohlášení o shodě.
No, to bychom těch zkušeben potřebovali hodně.....
Na druhé straně bychom nepotřebovali pro odborné pracovníky na EZ mnohá osvědčení a oprávnění. Právě naopak je povinnosti těchto pracovníku vystavit prohlášení o shodě.
Výrobce svým jménem a na svou odpovědnost... .to znamená že v dokumentaci vždy najdeme autora a firmu i s adresou viz §4 NV 118/2016 Sb.

Děkuji za vyčerpávající odpověď.
Pouze nesouhlasím s větou že bychom potřebovali hodně zkušeben.Za zkoušku se platí. ;D ;D

Jak se postupuje v prípadě úrazu či škody způsobené takovým prodlužovákem?

Kvalifikovaná a proškolená osoba vezme vidlici, zásuvku a kus kabelu a vyrobí prodlužovací přívod. Jenže při obnažování dojde k poškození izolace či nalomení vodiče. Osoba si toho nevšimne a s vědomím, že vyrobila perfektní prodlužku, lepší než jsou v jakémkoliv obchodě, uvede výrobek do provozu. Předtím jej vyzkouší krátkým zapojením rychlovarné konvice. Vše funguje. Revizák si prodlužku prohlédne, proměří a shledá ji v pořádku. Nebude ji však rozebírat a zkoumat s lupou, na to nemá čas.

Jak je prodlužka používána a zatěžována, poškození izolace se projeví, místo se začne zahřívat a zapálí okolí. Nebo se vlivem vibrací při manipulaci uvolní dutinka zpod šroubku PE vodiče a spotřebič začne probíjet. Chránič sice zabere, ale přesto dojde k úleku obsluhující osoby a následnému vážnému úrazu nezpůsobenému elektřinou.

Možná je to nereálné, ale přesto pokud připustíme takový scénář, kdo bude zodpovědný? Výrobce, že neprovedl dostatečnou kusovou ani typovou zkoušku? Revizák, že prodlužku lépe neprohlédl? U hromadné tovární výroby lze předpokládat lepší vybavení na odizolovávání, úplnou typovou zkoušku, odhalující chybu návrhu i kusovou zkoušku, odhalující zmetek. Ale vždyť je to jen prodlužka a žádná vesmírná stanice  ;)

Vnímám to tak, že i na podobný vyrobený prodlužovák používaný orgnizací, platí další předpisy. Tedy i pravidelné revize a kontroly, které by měli podobný problém včas odhalit. Navíc se předpokládá že každý zaměstnanec má minimálně par. 3-4 vyhl.50 ,kdy při vstupním školení byl seznámen s postupem co dělat v přípdě že se mu na el. spotřebiči a nářadí něco nezdá, nebo objeví jakýkoliv problém.. Vámi popisované problémy se totiž zdaleka nevyhybají ani továrním výrobkům a to například díky ruzným mechanickým poškozením během užívání, přetěžváním a podobně. Tedy strašení tímto směrem osobně moc neberu, Stačí prostě jen dodržovat nastavené postupy a předpisy. Ostatně to platí v každém připadě že  ;)

Existuje něco jako míra rizika.
Všichni jsou povinní tuto míru rizika vyhodnocovat a hledat opatření ke snížení.
Již vyhláška 48/1982 v §194 stanovuje povinnost odborného prověření a vyzkoušení elektrického zařízení před uvedením do provozu. Odpovědnost má "výrobce",  ale také uživatel a v pracovním procesu celá řada odpovědných pracovníků.

Podle toho příkladu by nešlo na elektrickém zařízení provádět žádné práce. Opravdu zbytečně zde strašíme.

Ve firmě mám elektrikáře k zajištění výroby.
A najednou potřebujeme přemístit stroje do zkušebního provozu a elektrikáři nemohou natáhnout a nainstalovat provizorní prodlužovací přívod. Prý jim to zákon zakazuje...
tak si pozvu externí firmu, která to zvládne a ty elektrikáře propustím, anebo budou 1/2 roku dostávat jen základní plat. A odpovědnou osobu za elektrické zařízení vyměním.

Může mi zde někdo opravdu napsat, který zákon mi takovou činnost, jako je výroba PRODLUŽOVACÍHO KABELU zakazuje?

Honzo neinstalují náhodou poddajný přívod?,  nikoli prodlužovací :)
Omlouvám se za spekulaci, ale slovíčkaření je v tomto případě na místě.

Podle mne se Honzo ptáš špatně. Otázka by spíš měla znít jak správně provést vlastní výrobu a co udělat proto, aby to bylo legislativně v pořádku.

Jak by mohla být zakázána výroba něčeho tak běžného, jako je prodlužovák.

Ale mohla.

V případě vzorově fungující firmy, jak popisuje J:Bocek, asi není důvod zakazovat výrobu jednoduchého výrobku jménem prodlužovák .
Jinak tomu asi bude v dožívající  firmě před krachem, kde nejsou ani lidé, ani prostředky.

A samostatnou kapitolou je "náš venkov".
1) Zručnější osoba bez elektrotechnic ké kvalifikace se někde zmocní kusu kabelu a ty tři, v horším případě dva dráty do vidlic nějak zapojí. A pak dojde k úrazu, jeho. Nebo půjčí prodlužovák sousedovi a odskáče to soused.
2).Prodlužovák udělá elektrikář sice s kvalifikací, ale nezaloží ani kartu, ani neprovede revizi.
A zase, buď  on sám, nebo půjčí kabel sousedovi a úraz má soused.
Pak nastoupí soudní znalci a advokáti.

Já vím.....ale jde udělat vše proto, aby to bylo v pořádku. Nejdříve řemeslně a potom i legislativně. Výroba prodlužováku je kategorie pro profesionály a ne pro bastlíře. Tam je to zakázáno i zákonem.

Vyráběli jsme prodlužováky jak na 230 V tak na 400 V skoro na běžícím pásu. Výroba ve velkém podniku to vyžadovala. Když legislativa a inspektoři přitvrdili, tak jsme  zavedli  evidenci a karty, také jsme vydali nařízení, že v kartě byla kolonka "vyrobil" a "kontroloval".
Totéž bylo u provizorek. Knihu provizorek vždy vyžadoval inspektor....a prodlužováky na 400 V byly vždy zanesené v knize provizorek.

Dokonce jsme pravidelně prováděli školení na montáže prodloužení. Revizní technici plnili úlohu i technologů a museli vypracovat montážní předpisy tam, kde nebyly. K tomu dostali pověření pracovníci i patřičné nářadí a další prostředky. Novum bylo používání dutinek a krimpovaček... ...

Je to tak. Nechtěl jsem strašit, spíše mě zajímalo, jak by to bylo se zodpovědností za takový výrobek. Domnívám se, že odpovědnost by nakonec přistála na provozovateli, že nezajistil kvalitu používaného vybavení. Provozovatel by pak musel prokázat, že udělal maximum. Například, že v dobré víře koupil výrobek, řádně uvedený na trh. Tvrzení, že "Franta je šikovnej" by asi neobstálo.

Dokud se nic nestane, není co řešit. Teprve když dojde ke ztrátám na majetku či zdraví, začne se bádat, jestli někdo něco nezanedbal. Následky se pak přijímají snáze, když se ví, že každý udělal co mohl než když ke ztrátám došlo úplně zbytečně porušením povinnosti.