Diskuse Elektrika.cz

V rodině budeme nahrazovat původní plynovou karmu za elektrický bojler.
Doptával jsem se po reálných spotřebách TUV vody, ale rozptyl zaručeně správných tipů je příliš vzdálený. Tedy alespoň k tabulce (http://www.dzd.cz/podpora/jak-vybrat-ohrivac#doporuceny-objem) Dražic. Neřešme prosím výrobce bojleru, to je podružná informace. Spíše ten objem. 15 roků používáme dva 200 litrové třífázové dražické bojlery a za tu dobu jsme měnili jednou dvě tělesa. A voda nikdy studená nebyla. Třífázový dohřev tomu šanci nedal. Ovšem teď je nutno uvažovat pouze jednofázové napájení.

Jaký je váš tip na spotřebu TUV při:
- jedna osoba, nádobí, vana, jednosazba
- jedna osoba, nádobí, vana, dvousazba

Sám se přikláním 125 litrům. Tedy v obou variantách.

U jednotarifu nemá smysl ohřívat do zásoby velký objem vody, pokud ta vana není hodně velká, tak bych volil 30- 50 litrů, voda se vždy dohřeje.
U dvoutarifu (D25d) záleží hodně na zvycích uživatele a vybavení domácnosti (myčka nádobí apod.),  ale 80-125 l by mělo být tak akorát.

Jakým způsobem je řešeno vytápění? Nedá se to kombinovat?

Sem taky patří doplnit typ žen které obývají domácnost.
Pokud jsou kačeny co se rády koupou, tak započítat do celkového oběmu navíc tak 50%.... :)
Pro čtyřčlečnnou rodinu vystačí 200litrů, aspoň pro moji rodinu.
Poměr 2/2.

Davide, potvrzuješ můj odhad. Ale právě jak píše Zdeněk, konkrétní zvyky to zcela rozostří.
Bohužel odchází totálně plynová karma, ale kotel ÚT je stále ještě ve slušné formě.

A ten kotel je plynový? Nedá se k němu přidat nádrž na teplou vodu?

Ten kotel je posvátný totem kolem kterého skáčeme radostí, že funguje.
Vzhledem k tomu jak obrovskou přehradu vody musí ohřívat ho nemohu vyměnit za nějakého elektrického Rejnoka. Je to dům před rekonstrukcí elektrika a topení na kterou není rozpočet. Tak hledám optimální řešení pro takovou situaci.

120 litrů vystačilo tak tak pro 3 lidi na sprchu. Když se odporoučel, vyměnil jsem ho za 140 a 3 lidi po sobě dají sprchu na pohodu.
Nevím, ale jak s vanou. Jinak, když tam dáš maloobjemový bojler, ohřeje se třeba za 15 minut, tak je to také na zamyšlenou, jak zde už někdo psal, jít cestou maloobjemu.

Já jsem zase zastánce volby co největšího objemu bojleru. To umožní nastavit nízko teplotu, odměnou je
- delší životnost
- menší tepelné ztráty
- rezerva pro případ zvýšené spotřeby (návštěva apod.).

1) delsi zivotnost? Ze se natapenim na mene nez 55 netvori kamen?
2) mensi TZ - tak to je zase otazka, kdyz ta spotreba neni pravidelna, tak jsou vetsi TZ.

Pravidelne sprchovani pry neni nic, co by cloveku prospivalo... Velky bojler zabira moc mista. Takze 120 L v D25 musi vystacit pro 5 lidi kdyz se setri ;-)

Ale v D57 bych na to sel zvysenym vykonem spiraly (120L musi stacit) a tam muze topit 24x7 kdykoliv..

1) tvoří se ho méně a tvoří se pomaleji.
2) nějak jsem nepobral, jak souvisí (ne)pravidelnost odběru s TZ bojleru. Ty jsou dané rozdílem vnější a vnitřní teploty, tloušťkou izolace a plochou pláště.
Jako příklad uvedu:
-bojler 120 l nastavený na 55 ºC, vstupní voda 15 ºC, namíchá se 240 l výstupní vody 35 ºC. Teplotní rozdíl mezi bojlerem a místností (20 ºC) je 35 ºC.
- bojler nastavený na 90 ºC, vstupní a výstupní voda viz výše - potřebná velikost je 64 l. Teplotní rozdíl mezi bojlerem a místností (20 ºC) je 70 ºC.
Pokud by oba bojlery měly TZ přímo úměrné objemu, tak jak vidno by vyšly prakticky nastejno (ten malý horký nepatrně hůř). Ale finta je v tom, že s rostoucím objemem rostou tepelné ztráty pomaleji než objem, v zásadě cca s (2/3)-mocninou. Takže např. Tatramat EOV100 má uváděné ztráty 0,98 kWh/d zatímco EOV200 1,61 kWh/d (vše při teplotě 65 ºC). Takže 200 l bojler nastavený na 55 ºC bude mít TZ 1,25 kWh/d, zatímco 100 l bojler nastavený na 90 ºC bude mít TZ 1,52 kWh/d.
A když se k tomu ještě přidají TZ z cirkulace, tak ta výhoda velkého bojleru nabyde dramatických rozměrů.
Vy jste asi měl na mysli režim, kdy se celý bojler jednou za uherský rok nahřeje na 90 ºC a pak si dva lidi umyjí ruce, že? Pak samozřejmě čím menší, tím líp.

Jednoduše, když 2 dny nejsu doma, tak se bojler nahřívá ve velkém objemu zbytečně.

Podobně když další 2 dny se nebudeme koupat tak to už máte 4 kWh v čudu.

Já to myslel spíše tak, že když bude výkonnější topidlo, tak bude dotápět zvýšeným výkonem třeba 3 nebo 5 kW až v okamžiku aktuální potřeby vody. Cílová teplota bude vždy na 55°C.

V případě D57 je to myslím provozně nejekonomičtěj ší. Nebo se pletu?

90°C bych moc nedoporučoval, z důvodu rozpadu svarů PPR trubek :-) Z důvodu legionely stačí občas proplach 70°C.

Ale ano, pokud někdo v dvougeneračním domku s 6 lidmi má 24x7x365 cca konstantní režim, tak bude lepší 200 L - vetsi stejne Drazice nedelaji, ale vsimnite si ze Cim mensi zasobnik, tim vetsi ucinnost : http://www.dzd.cz/component/phocadownload/category/2-02-ceniky?download=252:maloobchodni-cenik

Vlastní zkušenost z provozu doma.
Domácnost 2+2, starší dcera je "kačena",  jak napsal Zdeněk Hejčl. Sprchování 4 osob, na nádobí je myčka, napouštění vany skoro vůbec.
Bojler Dražice 125l, dvojtarif D45d - zapojeno "blbě" na 20hod relé, takže dohřev "nonstop".
Za cca 1 rok co tu bydlíme se nestalo že by došla teplá voda. Ohříváme na cca 60°C.

Takže pro tvoji potřebu bude 125l bohatě stačit, podle mě.

Rozhodně bych volil bojlery dva stejných parametrů napájené přes eltrik.
Nicméně dotaz:
Onehdá jsem viděl bojler cca200l obmotaný/obložený dosti silnou vrstvou zateplovací vaty (prodloužené úchyty ze stěny, vrstva kolem 0,5m).
Majitel si ono samodomo nemohl vynachválit.
Skutečně toto řešení může dosti ušetřit?

Já jsem zase z těch, co nějakou drobnou ztrátu berou jako vlastnost tohoto řešení. Ona ta ztráta bude z principu věci i u toho plynového, rozdíl bude jen v ceně kWh z plynu a elektřiny.
Na straně druhé, se sazbou D45 jsem toto přestal už dávno řešit, v životě jsou hezčí věci, kterým se hodlám věnovat, abych byl šťastný  ;)
P.S. Představa, že jedu pro vatu na dodatečné zateplení bojleru, kterou pak ještě musím nějak opláštit a cestou zůstanu stát jak na potvoru dvě hodiny v zácpě.....no, už ty dvě hodiny ztraceného času mě smažou potencionální úsporu za první rok  :D

No když na tu dobu ten bojler nevypnete, tak to jsou kWh v čudu v obou případech - a jak jsem vám ukázal, u malého horkého bojleru jich bude víc.
A když ten vypnutý bojler po návratu z dovolené znovu zapnete, tak na dohřátí toho malého potřebujete 4480 kcal, zatímco toho velkého jen 4200 kcal.
Prostě optimální velikost bojleru používaného k účelu, ke kterému je určen, je taková, aby stačila zásoba teplé vody 55 ºC.

Přesně. Komfort holt něco stojí.

I v ČSN je psáno, že teplota vody v systému TUV má být  55 /ve výjimečných případech 60/ stupňů Celsia

Ono při nízké teplotě hrozí výskyt a množení bakterií legionella, viz např.:

https://voda.tzb-info.cz/111108-jak-na-bakterie-legionella
https://legionella.cz/

--------------------------------------------------------------------------------

Dost informací obecně k přípravě teplé vody lze nalézt zde:
https://www.mpo-efekt.cz/cz/ekis/i-ekis?tema=bd3667902dd55e889dbcffe02be680e7#tema

Existuje ČSN 060320 Tepelné soustavy v budovách - Příprava teplé vody - Navrhování a projektování, ale je stará s nadsazenými hodnotami spotřeby TV

V tomto článku jsou uvedy výpočty a zejména zdroje na další informace:
https://www.tzb-info.cz/energeticka-narocnost-budov/6839-potreba-vody-a-tepla-pro-pripravu-teple-vody

Dnes používaná EN: ČSN EN 15316-3-3 Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení potřeb energie a účinností soustavy - Část 3-3: Soustavy teplé vody, příprava

Přikláněl bych se k tomu, že bojler 125 l pro jednu osobu stačí bohatě.

Poznámka:

Jsou mezi námi jedinci, kteří si pořídí levnější a úspornější bojler menší a
občasný nedostatek teplé vody v případě nějaké početnější návštěvy apod.
mají vyřešen nedovoleným způsobem pomocí manuálního spínání.
Tím narušují časový plán spínání stanovený distributorem a nedodržují
připojovací podmínky.
Taková individua je zde nutné odsoudit.

Podle normy ano...ale praxe je jiná...Když hygiena vezme vzorky vody třeba v nemocnicích,poliklinikách,domovech důchodců tak 55-60 C je málo a budou sankce!!
Pokud vím od pracovníků přes vodu, mají automatický ohřev nastaven aby v noci se voda ohřála na 67-72 C a tím legionelu odstraní...Pře s noc proto ,  že je menší odběr a nehrozí masivní popálení od teplé vody.
Asi to ale nebude energeticky úsporné. :D   Ale je to jedno z řešení proti legionele!

Aby nedošlo k popálení, dává se na výstup z boileru trojcestný směšovací ventil (mám dojem, že u nádob nahřívaných i solárním systémem se jedná o povinnost). Dále např. v mateřských školkách jsou ještě centrální směšovače před vlastními výtoky (skupinami výtoků) … opět nevím, zda je to povinnost, ale viděl jsem to při auditech v desítkách školek.

  :D  :D  :D
Jen jestli to bude stačit, možná by byl vhodný přísnější trest (důtka s výstrahou, případně poprava...).

Pokud bude někdo trvale žhavit bojler na nějakých 65 - 70°C, docela tím dostávají na frak i těsnění na rozvodu vody. Pak je to nekonečný kolotoč úkapů a výměn.
Na Legionelu stačí 1x - 2x týdně krátkodobě ohřát vodu nad 65°C, čímž je dostatečně zajištěna sanitace ve smyslu opatření proti legionele.
To, že je praxe jiná, není chybou toho, že sanitace 1x - 2x týdně je nedostatečná, ale chybou toho, že mnoho MaRkařů Legionelu prostě neřeší. A za toto bych trhal pracky. 

skúsenosti z minulosti  200l, 4 členná rodina, sadzba 8/16, sem tam boj o teplú vodu.
Prepojené na stály ohrev, vody dosť, servis bojlera á 2 roky,
inak padali telesá kvôli kameňu, v lepšom prípade TP.

Ešte by som zvážil iné riešenie:

plyn ešte je - kotol dosluhuje, čo tak vymeniť kotol za nový, alebo bazárový( ak nie sú financie),  aj s ohrevom vody.
Ak spočítate náklady, ktoré tak, či tak budú musieť byť vydané ( aj keď možno neskôr),
k tomu nízka účinnosť stávajúceho kotla, tak prídete na to, že samostatné riešenie
nedáva zmysel. Zistite si sami ceny kotlov, existujú aj veľmi ekonomické
varianty renomovaných značiek,  kedy ceny prekvapia, spoľahlivosť a spotreba tiež.
Kotol + zásobník 60 l ( na stenu) vystačí na sprchovanie ľubovoľného počtu osôb,
ohrev stíha ( pri rozumnej hlavici na sprche) dohrievať.

Montáž kotla namiesto karmy je rýchla a lacná.

Rekonštruovať kúrenie možno ani nie je treba, množstvo vody v systéme je skôr výhoda.
Mám overené v praxi, pri vykurovaní asi 2500 m2, a niekoľkých rodinných domov.

Alebo ešte jedno riešenie - karma tam je, karmu tam dajte - na bazároch ich je dosť,
a bude to lacnejšie ako bojler, získate 10 rokov času.

Je tu niekto, kto verí, že elektrina bude lacnejšia než plyn ? Pri súčasnom energetickom
mixe ČR to nie je možné. Ak by bola, stúpne jej odber a cena sa opäť stabilizuje.
Už tu bola doba, kedy tomu hodne domácností uverilo, väčšina z nich už má
iné kúrenie a ohrev TV. ( Pokiaľ je plyn v dosahu)

No, doma máme jen elektriku od roku 2002 a plyn bych tedy fakt už nechtěl.
Teď tu řeším přisávání vzduchu, zóny pro kotel, pravidelné kontroly komínů a poslední servis karmy stál 8000. To je plyn levnější?

Ohřev kubíku vody na 60°C je plynem levnější než elektrikou?

Elektřina pořád vychází v přímém porovnání dráž jak plyn. Ale je třeba říci také to "B".
-Jedu 20 hodin denně v celém domě na nízký tarif
-Neřeším pravidelné kontroly komínů
-Neplatím další paušál za plynoměr
-Ohřev vody bojlerem je jednoduchý a má vysokou účinnost, oproti plynu, navíc konstrukce kotle či karmy je podstatně složitější, tudíž vyžaduje dražší servis
-Odpadají další již zmíněné omezení a stavební úpravy (kubatura vzduchu, úprava komína...)

Jedu celou domácnost na elektřinu, vařím, topím TČ, ohřívám bojlerem, neřeším, kde co svítí, topím na trenýrkovou teplotu, funguje tu firma, což obnáší server v režimu 24/7, k tomu dva počítače, tiskárny, nemám čas a ani chuť obíhat dům a vše vypínat ručně. Roční účet komplet od Eonu za cca 27 - 28k. Tak nějak to nemám zapotřebí řešit. Mnozí v paneláku 3+1 zaplatí v součtu více. 

Je jedna věc, že elektrika je "jednodušší"na kontroly (zejména pro nás elektrikáře). :D
Ti co topí elektřinou mají "lepší" tarif. Platit za elektřinu a plyn nájemné za měřáky není také levná záležitost!Nejlepší je jeden druh energie!
Ale když to vezneme do detailu, tak i tam kde je sazba 20 hodin menší, by správně měl být boiler zapojen na druhé relé, tj. na 8 hodin max za den.(Podle aku rozpisu distribuce)
A zase jsme u vhodné velikosti boileru..... (dance)

Asi od roku 2002 používáme v našich dvou plně elektrifikovan ých domácnostech dražické 200 litrové bojlery s třífázovým napájením. Tedy tři spirály. Těch 200 litrů se ohřeje na max. za 60 minut. Z těchto dlouholetých zkušeností pramení můj pozitivní přístup k tomuto typu ohřevu.

Před chvílí jsem si přímo v Dražicích ověřil, že horizontální dělají třífázové pouze s objemem 200 litrů. Vertikální třífázové již od 100 litrů objemu. Na rozdíl od našich historických kousků ty nové mají pouze jedno těleso. Což už neohřeje zmiňovaných 200 litrů za 60 minut ale asi za dvěhodiny něco. Ale i tak!

Před chvíli jsem dlouze hovořil s technikem E.ONu a mé domněnky a představy potvrdil. Teď můžeme udělat modelový výpočet domu. Zda ply nebo elektrika. Nebo kombinace.

Co vy na to?

Podle mých zkušeností, by mohl stačit 80-ti litrový bojler, to je asi 160 až 240litrů vody o teplotě asi 35 °C.

Když jsem si dělal srovnání u sebe doma, soustředil jsem se jak na potřeby domácnosti, tak ztráty jednotlivých bojlerů vzhledem ke své velikosti. Třeba mezi objemem 125L a 200L byl poměrně velký rozdíl tepelných ztrát, tedy toho co "protopím" zbytečně. Přesto nebylo jiné cesty než instalovat 200 L bojler u 5ti členné domácnosti. Tedy v mém případě. Většinou jsem doporučoval u malé domácnosti 1-2 -80litrů až 100litr, pro 2-3 osoby 125-160 litrů a více 150-200 litrů bojler, dle jejich zvyklostí.

Pro inspiraci tabulky některých výrobců.

Orientačně můžeme použít pro výpočet vzorec, kdy 1,16 kWh ohřeje 1000 litrů vody o 1°C. Od toho odvodíme nejenom spotřebu, ale i dobu ohřevu podle skutečného výkonu instalovaných topnic.

Já zase dodám, že obvykle 40 až 50l  teplé vody stačí na 1 osobu denně. Také  záleží na tom, zda se myje nádobí ručně nebo v myčce a kolik se vaří.

Měli jsme DZD 200l, po 16ti letech odešlo těleso, měsíc na to relé. Po 20ti letech začal kapat okolo příruby.

Toť jediný servis. 1 topnice a 1 relé...
Tu dvoustovku jsme měli pro 4 osoby s tělesem 1,5kW/230V.
Dobrá věc byla, že to těleso DZD mají "suché".

I mi máme doma Dražice 200l a 2kW těleso. Během 17 let jsem jednou měnil termostat.
4 lidi ho dokázali vybrat jen když byl velký úklid. Až odejde, budu ho měnit za menší, děti už odcházejí. Ani nechci vidět, jak je vevnitř obalený vodním kamenem a kolik sežere proudu navíc.

To nechtějte. Byla to docela fuška ho ve třech vynést úzkou chodbou a po schodech.

At to neni tak jednoznacne, v praxi mam overeny zasobnik 15l pod umyvadlem pro dva lidi vcetne sprchy. Zalozni bojler 80l leta prakticky nevyuzit :-))).

Dokážu se osprhovat i z 10l, ale komfort to není, zas je ovšem rychle dohřátý :-). Já se vždy držel zásady co člověk, to 50l při poměru žena/muž 1/1. Víc osob ženského pohlaví znamenalo většinou větší spotřebu a hlavně spotřebu ve  stejném čase a tím i spoustu řečí navíc.

Take se tomu neverilo :-))),  proto i ta priprava na nyni "zbytecnych" 80l. Vypocty to nikterak nevychazelo, a v praxi si to, jak je videt, nikdo nechtel risknout.
Kupodivu pri uziti ktere nastinil pan ACEOF ACES je v normalnim rezimu teple vody porad dostatek. A v klidu. :-)
Dokonce to same v pohode slape i v kuchyni, pricemz oba jedou pres prepinacky, tepla voda vmziku.
Akorat v zimnim obdobi je zcela logicky rozvod teple vody presmerovan pres bojler s vymenikem u kotle.

Vyzerá to, žu tu máme aj rozdiely v ČR a SR, kde u nás je to výraznejšie v prospech plynu.
Drahá údržba plyn. zariadení je mýtus, pri dobrom výrobku a dobrom servisákovi
nepoznaná. Za 8000 ste už mali skoro nový ohrievač.,  to fakt nedávalo význam.
Chyba investora, už ste to mohli mať vyriešené.
P..therm Panda cena s dph v ČR 9 910 Kč, komín bol a teda je.

Ono v rámci ekológie by bolo na zamyslenie, či pri značnom podieli výroby EE
z hnedého uhlia s účinnosťou  niekde cez 30 %,  následným prenosom so stratou
skoro 20 % nie je kúrenie takto hodnotným médiom trocha plytvaním prírodnými zdrojmi.
Aj keď berieme v úvahu že skoro 50 % z toho by mohlo byť z jadra, a teda bez splodín.
Ťažba plynu stále zaťažuje krajinu najmenej. Pokiaľ v mieste a dome rozvod je,
považujem za nerozum to nevyužiť.
Samozrejme, môžeme zodpovednosť preniesť na výrobcov EE ale aj ako spotrebitelia
máme určité maslo na hlave.

Mimochodom už len mojej blízkej rodine som dva krát riešil opačný prechod, teda
z celoelektrifik ovanej na plynovikovanú domácnosť. Pokles nákladov bol zásadný.

Je tu jeden malý drobný aspekt pro všechny země.
Plynem mohu topit, ohřívat.
Pokud pdíky novým technologiím přibývá více elektrických spotřebičů, než plynových, spotřebitele zajímá nižší sazba čím dál více. Pokud máte doma server, chytrou domácnost, více televizorů, topící a chladící klimatizaci a čert ví co dál, pak nic z toho pro plyn nehraje. Jak jsem uvedl, 15 roků máme 100% elektriku v jednom domě a ve srovnání s druhým podobným je kombinace s plynem šílená. Samozřejmě pokud má někdo spotřebu jen 1,5MWh ročně, pak možná je plyn OK.

Domníval jsem se že diskuse je na téma objem bojleru a ne srovnání plyn elektřina.  ;)

Svoji zkušenost jsem zde napsal, včetně dalšího parametru  kterým jsou tepelné ztráty jednotlivých velikostí bojlerů.

Osobně mi vycházelo lépe využití NT a VT pro bojler, případně v kombinaci s elektrokotlem, ideálně s tepelným čerpadlem, než jakýkoliv jedno-tarif.  Tedy co se RD a bytů týká. U chat to může být jiné. I když cenový rozdíl mezi VT a NT byl současnými tarify více méně vymazán, tedy už nebyl tak zásadní jako dříve, pořád vychází zajímavěji v době NT provozovat většinu "elektrožroutů",  než v době VT či u jedno-tarifních smluv.
Ale každá domácnost je jedinečná a je potřeba výběr uzpůsobit dle jejích zvyků  i zlozvyků.

Pri takejto spotrebe EE je ale potom úplne jedno, že bojler bude mierne predimenzovaný,
rozdiel v nákladoch bude podobný rozdielom medzi jednotlivými výrobcami u rovnakého objemu. Časť roka ide strata k užitku budovy.
Hlavným bodom voľby bude komfort, a teda pod 200 l sa ísť nedá.
Ohrev pomalý na NT nech to je aspoň trocha ekonomické.
Rodzdiel v cene medzi 100l a 200 l je cca 1/4.

Orientačně v platných cenách

1 kWh elektřiny ... od 2,10 Kč
1 kWh plynu ....... od 0,90 Kč

Je to o objemu.

No vidite, a ja kupuji kWh v NT za 0,91 Kč a ve VT za za 1,25Kč. (bez DPH). Sazba D45d, Brno venkov, dodavatel EON.

No to sice ano, to já také, ale bez distribuce a domů si ji musíme donést z elektrárny v kyblíku  ;D

Za 2,10 Kč s DPH vyjde s odřenými uši připojení na vn 22kV s vlastním trafem a vlastní údržbou včetně revizí... (dance)
U nn za 1,25 .-Kč bez DPH ani náhodou!
Jenom se podívejte kolik zaplatíme v 1 kWh za zelenou energii!

On si ten obcan stejne jednoduse podeli zaplacenou castku poctem kWh a dostane cenu za jednotku jak u elektriny tak u plynu.
A je mu u zadele jestli ty same cisla nekdo pocita slozite, on porad vi nejlip presnou a skutecnou cenu za 1kWh v konkretnim obdobi.
A proto take pozna rozdil v nakladech za elektrinu, plyn drevo nebo uhli. Co ale docela casto nepozna je cena jeho vlastni prace. :-)

0,60 Kc s DPH je v kWh za OZE, pokud mate malo spotrebu vuci jistici (99.9% domacnosti).

U D57d jsem mel v prubehu roku jenu 2,17 Kc 20 hodin denne... slo o to, ze ten plyn i pri minimalizaci (vyhodny dodavatel)  nakladu na EL byl stale za zlomek ceny elektriny (cena je do knce roku 0,492 za kWh bez DPH + pausal 0, zbytek je distribuce - obchodnik Skautska energie).

Od 2019 je to 0,64 za kWh, coz je stale skoro nejnize na trhu.

Pochopitelne, plyn patri uz jen do muzejniho baraku s velkou tepelnou ztratou, protoze do PD s TZ =>15 kWh/m2/rok to je nesmysl.

Jsem člověk, pro kterého je ideální strávit v zimě dva měsíce na horách, než se v létě smažit týden u moře. Takže řeším i chlazení, nejenom topení. Plyn chladit neumí, alespoň ne v komerčním nasazení pro domácnosti, proto zde neuvažuji kogeneraci. Z tohoto důvodu je pro mě ideální volbou toto vyřešit tepelným čerpadlem, kterému se v letním režimu reverzuje chod a stále jedu za jeden paušál a jednu sazbu. Plyn v mém případě nic neřeší, nemluvě o tom, že plyn vede 2 metry před barákem a někdy v roce 2002 si tehdejší RWE za 2 metrovou přípojku řeklo o 75 000 Kč. A to jsou všechno fakta, která v globále a v mém případě dělají plyn nezajímavým produktem. 

Tak si to pročítám od začátku a ano. Z dotazu na vhodný objem bojleru pro konkrétní domácnost, vznikla dlouhá diskuse na téma zda je lepší ohřev TUV plynem, nebo elektrikou.

No, jen těsně vedle.  ;D

kazdopadne neni od veci vedet, jak si stoji jednotkova cena te ktere energie...

Tak doplnim jeste drevo, u drevenych briket plati, ze

1 kg = 5 kWh = cca 5-6 Kč

(Kilogram suchý na 15%)

Tedy kWh je drazsi nez plyn a navic ucinnost kamen spolu s rezimem topeni to srazi na polovinu. Obdobne to plati pro prms stipaneho dreva... Tedy pokud mam zaveden plyn a ucinny kotel, drevem se topit dnes financne nevyplati, pokud nemate vlastni les.

Takze elektrina je nejdrazsi, zato nejjednoduzsi.

Pro objektivnost bych ještě doplnil, že i dřevěné brikety, pelety či kulatinu musím někde skladovat, musím s ní manipulovat, musím ji objednat, což stojí čas a ten jak známo jsou peníze. Pro objektivnost by bylo fajn toto do výčtu zahrnout. Včetně povinných revizí spalovacího kotle, pravidelného čištění kotle, u automatu i případného servisu, revizí komínu.....
Nic není černobílé, stejně tak netvrdím, že elektřina je ekologická. Problém u Čechů obecně vidím v tom, že nepočítají svůj čas jako komoditu. Přitom je to ta nejdražší komodita, co existuje. Každý máme svůj přidělená budget a ten si prostě nedokoupíme. Nikdy. Zato elektřina, plyn i dřevo tu bude nadále.

Až dojdou fosilní paliva, tak bude času dost. Smích

To Aceof aces

Jj. Máte pravdu. Tu úpravu, spíše rozšíření dotazu  jsem přehlédl.

No ja psal o kooupene kWh energie, ne o distribuci. To je samozrejme dalsi polozka na fakture.
Nicmene mam porovnani s mym predchozim bytem, kde bylo TUV, topeni, vareni na plynu a ted v novem byte mam vse na elektriku, a navic nejhorsi mozny zpusob vytapeni - primotopy. A celkova cena za el. eng + plyn na starem byte a elektrina v novem byte je +- stejna. Takze me odpada revize kominu, servis kotle, revize plynu. Takze ta elektrina bude v globalu o malinko levnejsi.
Ale to uz jsme mimo tema uplne.

Plyn mohou zavřít "kohoutem" a vedení může přerazit větev.
Navíc né všude je plynovod zaveden.
To zas mluví ve prospěch dříví a kámen. Na chalupě v horách si mohu vypomoci akumulačkama ale nemohu se na ně 100% spolehnout.

Pro elektrikář lepší elektrika, minimálně z pohledu servisu.

Jináč to vidím jako p.Červený. Klimoška co umí topit, udělá hodně služby. Jak se ukazuje v posledních letech, bude čím dál víc třeba chladit.

Zajímavé a objektivní srovnání.
Já mohu srovnat jen s uhlím a dřevem. Topil jsem donedávna "autonomně" a nezávisle na padlé větvi či zavřeném kohoutu. Černé uhlí cca 10 000 za zimu + cca za 4 - 5 tis. dřevo. Dnes jedu za 3,5 mWh za topnou sezonu s cenou něco lehce přes dvě koruny za kWh. Bez práce, starostí, bordelu. A ze šopy na uhlí mám garáž na kola  (dance)

Ale zase jste musel propustit kotelníka, teď aby si hledal jinej flek  :D