Diskuse Elektrika.cz

Instalaci pro řízení stroje podle 60204-1 ed.3 se píše, že veškerá koncová připojená zařízení se musí jistit, tj. motorové spouštěče apod.
Řídící obvody, kde je ovládané víc než jeden spouštěč motoru nebo dva řidící přístroje se musí použít oddělovací transformátor.
Mám v plánu zakoupit trafo na DIN lištu s pojistkou. Má se jistit samotné trafo nebo stačí ta pojistka v něm? Pak předpokládám, že samotné cívky stykačů se již nejistí, protože v případě poruchy cívky nebo izolace trafo nepustí větší proud, než na kolik je stavěné anebo se odpálí pojistka.

Rozumím tomu správně?

Ta pojistka je kde umístěna?
Naprimáru, nebo na sekundáru toho trafa?

Jinak platí, že řídící obvody musí být vybaveny nadproudovou ochranou podle čl. 7.2.4 a 7.2.10, ČSN EN 60 204-1 ed 3 z ledna 2019. :)
Osobně používáme pro napájení řídících obvodů 24 V DC. A jištění používáme vždy.

Nerozumíte tomu správně.
A poslední vaše věta je velký blábol.

Tato problematika je zde na Elektrice několikrát probírána. Použijte vyhledávač.

Ještě poznámka.

Nakreslete schéma zapojení ovládání s trafem a porovnejte jej s obrázky v normě. Také je zde přiložte k posouzení.

Vypadá to, že se stáváte konstruktérem, který navrhuje stroj nebo nějakou jeho část.
A svým dotazem naznačujete, že strkáte hlavu do oprátky
Jištění ovládacích obvodů může být někdy i z důvodu bezpečné funkce, aby při zemním svodu nedošlo k chybnému spuštění nebezpečné činnosti, ale aby došlo k "vypnutí" ovládacího okruhu. Ale to se musí hodně důsledně zkoumat zapojení, aby se tohle dalo zodpovědně posoudit.

Ano, stávám se konstruktérem, musím se hodně učit a snažím se udržet mimo oprátku. Nicméně přiznávám, že sem si to prošel znovu a můj dotaz byl hloupý, protože je to v normě docela jasně nakreslené, na sekundáru trafa je jištění a pak sou řídící obvody.

Proto jsem napsal i tu poznámku s kreslením....a povedlo se to, že jste více prostudovat normu živitelku pro elektriku na strojním zařízení.

Ángloamerické země často používají trafa 2x110V s uzemněným středem. V EU končinách je standardem trafo 400/230 V s jedním pólem uzemněným. Na primeru jištěné obě fáze, na sek. jištěná neuzemněná fáze. Někdy je dobré ovládací obvody rozdělit na více větví a ty jistit pojistky se signalizaci. Často se používá k ovládání DC 24 V ,  kde se opět minus pól uzemní ( spoji se s line 0V.) Ale to všechno vyčtete v normě. 60204-1 je dobrá základní norma pro BSZ.

Také je dobrým učebním materiálem dokumentace strojů od renomovaných výrobců. Někteří výrobci vydávají brožury k řídícím obvodům, kde naleznete standardy poslední doby v oblasti bezpečnosti řídících obvodů. Konstruktér SZ se musí neustále hodně učit. "Kdo chvíli stál, již stojí opodál...".

Tak toto je svatá pravda Jene. :)

Já jsem to nakonec předělal vše na 24VDC, protože to jednak vyjde levněji a musel jsem pro bezpečnostní relé použít stejnak 24VDC zdroj. Mám k tomu dobrý zdroj, který je dělaný pro strojní zařízení.

...A k tomuto poznání dnes dojdou skoro všichni konstruktéři strojů.
Navíc stykače s pravou DC cívkou mají vyšší mechanickou životnost, laciněji se odrušují cívky a jsou tišší a příkon cívek je při rozběhu stejný jako při držení (a to ještě umí u nových velkých  stykačů elektronika v cívce snížit). A další výhoda DC řídících obvodů je, že v reléové logice mnohdy jedna dioda může ušetřit pomocné relé, které v AC obvodech by bylo nezbytné  aby nenastal zpětný chod logiky. A na paralelních vstupech lze dělat diodové součty, pak se lépe indikuje a hledá porucha. K tomu slouží diodové svorky.
Elektronické DC zdroje mají v sobě ochranu výstupu proti zkratu, je-li degenerativní, ušetříte si občas pojistku pro 24V (pokud ji nepoužíváte i jako odpínač pro detekci poruchy  - pak doporučuji pojistkové odpínače na trubičkové pojistky s detekcí výpadku pojistky LED diodou).

Prostě kromě nevýhodné vyšší citlivosti elektronického zdroje na přepětí ze sítě a menší klimatické odolnosti na velmi vysoké či velmi nízké teploty a rosení jinak samá pozitiva.