Diskuse Elektrika.cz

Musím u topného tělesa 3x400V zapojeného do hvězdy Y, které je napájeno pouze symetricky ze všech třech fází připojit uzel - střed hvězdy na vodič N?

Co se stane když jej nepřipojím? Neživá část topidla je samozřejmě připojena na PE.

Pokud budou vždy všechna tělesa v provozu najednou a nepotřebujete provoz jednoho nebo dvou těles, tak střed připojit nemusíte. Je to identické zapojení jako u motoru do Y. Pokud se o tom chcete přesvědčit "na vlastní oči",  můžete zapojit tři vláknové žárovky stejného příkonu do Y a zkusit s připojeným a nepřipojeným středem na N.

Když vám odejde jedno topné těleso, zbývající dvě topná tělesa budou v sérii připojeny na 400V (tj. každé zbývající topné těleso bude napájeno pouze 200V).

Já bych ten střední vodič do uzlu připojil.

To je sice pravda, výkon se sníží nejen o 33% za tu nefunkční, ale ještě snížením výkonu na funkčních  tělesech snížením napájecího napětí, takže celkový výkon bude zhruba pouze 50%,  ale nic se nestane, nic se nepoškodí. Problém malého výkonu tedy snadno poznáte. Problém s top. tělesy nebývá častý, více přichází v úvahu výpadek jedné fáze. Pokud máte možnost připojit vodič N tak ho připojte, pokud je k dispozici pouze 3L + PE, tak to neřešte, je to za běžného provozu jedno.

P.S. Jiná situace je u 3F elektromotorů zapojených do Y. Tam je připojení N do středu nežádoucí.

Při přerušení jednoho tělesa je u plovoucího uzlu výkon topení 50,4% u uzlu připojeného na N 66,7%.

A je dobré se rozhodovat z tohoto úhlu pohledu - vlivu výkonu topení na technologii - jestli připojit či ne.
Ohřívám-li například výtok z pece na hliník a výpadkem jednoho tělesa by došlo k znehodnocení celé tavby, mám zájem na tom, aby topný výkon ještě umožnil pec vypustit. Pak může být rozdíl mezi 67% a 50% výkonem topení hranice tekutosti hliníku ve výtoku a tím mít nebo nemít možnost pec vypustit. A to je rozdíl mezi záchranou či potopením celého provozu slévárny hliníku. Obdobně třeba chleba ve velkopekárně také pozná rozdíl mezi 67% a 50% výkonem pece a co dělat s várkou třeba tuny nedopečeného chleba, protože už ani nepomůže prodloužit dobu pečení zpomalením transportního pásu pece.

Na druhou stranu, když při výpadku boileru pro šatny bude voda jen vlažná z důvodu natápění jen 50% výkonem, tak je to lepší. Protože se stejně kvůli opravě topnice musí boiler vypustit a už je pak  výhodnější z hlediska rychlosti opravy vodu vypustit chladnější. A závada tělesa s plovoucím uzlem se navíc pozná hned a od více ohlašovatelů.

Volba plovoucího či neplovoucího uzlu může být i z hlediska detekce poruchy. U plovoucího připojením cívky relé mezi plovoucí uzel a N získáte velmi laciný dálkový detektor přerušení tělesa. U neplovoucího musíte hlídat proud N vodiče vyvedený z uzlu nebo měrit příkon topení a to už je dražší řešení .

Relé musí být schopné činnosti při napětí na cívce kolem 30V~.

Detekce vadného topného tělesa u plovoucího uzlu nepůjde monitorovat pomocí obyčejného relé s cívkou na 30V. Bude nutné použít nějaký napěťový monitor (napěťové kontrolní relé) se vstupem odolným minimálně 230V.

Při postupném vyndavání pojistek u vývodu k topnému tělesu, u poslední nevyndané pojistky bude na uzlu napětí 230V. To by obyčejné 30V relé nevydrželo.

My jsme měli takové jednoduché zařízení -  3 odpory z jednotlivých fází proti jednomu bodu...
Když tam bylo napětí v desetinkách V, bylo to OK, jak se tam objevilo větší, znamenalo to že tam nejsou všechny fáze...

A setkal jsem se s přístupem, kdy ten střed byl připojen, protože motor na 2 fáze a "střed" se při výpadku 3. rozběhne, bez toho spojení hrozí poškození (ne vždy je jednoduché to řešit správně nastaveným motorovým spouštěčem, hlavně pokud je to daleko od obsluhy a je preferován alespoň omezený provoz před vypnutím))

Ne že by to bylo zásadní, ale dovolím si akademickou opravu, je to přesně 50 %,  nikoli 50,4 %. Nepřesnost patrně vznikla tak, že jednou bylo ve výpočtu uvažováno nominálních 400 V a podruhé nominálních 230 V. To je ovšem vnitřně nekonzistentní předpoklad, neboť 400 V / √3 ≈ 231 V.

Děkuji za opravu přesně 50% výkon, máte pravdu.

Mně vychází bez akademické opravy 114V. Při použití trojfázového jističe topnic nebývá použití 120V AC relé problém.

Pozor na to, aby to topidlo nemělo třeba ventilátor nebo nějakou elektoniku napájenou jednofázově a kde se spoléhá na to, že N je zapojeno.

Potkal jsem se se starým topidlem, kde samotné topné spirály sice umožňovaly připojení 3F+PE, ale zbytek topidla nepočítal s variantou PE + N, ale pouze s PEN. Ve výsledku to uvnitř topidla z N+PE udělalo zase PEN, což předřazený proudový chránič příliš neocenil ...

To Martin Kurka: Ať tam dáte relé na 30 nebo 120 V, při spálení dvou topných těles se z něj jen zakouří. Bude na něm totiž téměř plné fázové napětí 230 V, protože odpor topného tělesa je podstatně menší, než impedance vinutí relé.

Tento způsob kontroly a ochrany musí být spojen s blokováním přívodu ke chráněnému spotřebiči, pokud zareaguje relé. Problém je, že topná tělesa budou mít vždy mnohonásobně vyšší příkon než cívka relé - stykače. V případě, že dojde k poruše dvou těles, bude nepatrný odpor poslední topné spirály pouštět téměř plných 230V do cívky relé na nižší napětí. Tento způsob kontroly není úplně spolehlivý, reaguje na nepřesnost spínání kontaktů spínačů nebo stykačů a způsobuje falešné reakce.

Keď tu už rozoberáme tento spôsob kontroly stavu špirál, tak sa mi tam najviac hodí časové multifunkčné relé s napájacím napätím 12-240V AC/DC, napr. SCHRACK ZR5MF011. Nastavenie časového oneskorenia zapnutia sa vysporiada aj s prekmitmi pri spínaní.

Taky mě to trklo. Analytickým (symbolickým) výpočtem je to přesně ta 1/2. Předpokládá to ovšem vše ideální - dokonale souměrnou napěťovou soustavu, dokonale lineární topná tělesa atd.