Diskuse Elektrika.cz

Ve změně Z3 k ČSN 33 1500, je v pozn.4) za tabulkou s doporučenými revizními lhůtami uvedeno, že revizní lhůtu u zděných a kancelářských budov se doporučuje snížit na 2 roky v případě, že elektroinstala ce neodpovídají požadavkům pro vnější vliv BD2.
V ČSN 33 2000-5-51 ed.3 je v tab.2A.1 u vlivu BD2 kromě definice (malá hustota obsazení, obtížné podmínky pro únik) uvedeno, že jde o "věžové budovy".

Marně se někde snažím dohledat, co že to ta věžová budova je  :-\
Výškovou budovu jsem našel (a ani tam to není jednoznačné - někde je to nad 8.NP, někde nad 100m...).
Neví někdo? Případně nemá někdo k dispozici originál HD 60364-5-51 aby se dalo zjistit, jestli nejde o chybný překlad?  (norm)

Maják, zvonice......

Nejspíš to bude nepřesný překlad high-rise building (výšková budova).

Ing. Jaroslav Melen píše ve svém seriálu v časopise elektro s názvem Vnější vlivy z pohledu soudního znalce v čísle 10/2014 na straně 13 v tabulce 14 a v souvisejících poznámkách, že jde o "bytové domy schodišťové" tedy "Hlavní přístupovou komunikací je schodiště".

Kolega Jan Hla_va_tý  na svém blogu uvádí:

Dva vnější vlivy – BD2 a BD4 – charakterizují věžové a výškové budovy, přičemž norma ale nedefinuje, co je a co není takovou budovou. Vodítko však lze nalézt ve slovenské STN 33 2000-5-51:2010, kde je na straně 49 uvedeno: „V súčasnosti nie je jednotná definícia výškovej budovy. Podľa rôznych zdrojov sa za výškové budovy považujú budovy s výškou medzi 23 m až 150 m. Vyššie budovy sú označované ako mrakodrapy. Napr. podľa štandardu Emporis ESN 18727: 2009 za výškové sa považujú budovy s výškou od 35 do 100 metrov, resp. budovy s 12 až 40 podlažiami (zdroj: Emporis.com).

Neide ani tak o výšku, jak o bezpečnosť, spoľahlivosť a EI evakuačnej cesty,..
Za mňa je to VV ktorý vôbec nie je v kompetencii elektrikára, ale požiarnika...