Diskuse Elektrika.cz

Momentálne sa zaoberám jeho návrhom ale mám problém stanoviť výšku h zberača a potom jeho polomer Rp a deltaL, ako postupovať. Budova má V=18m a Š=12m D=37m
 :) ??

Odborník přes aktivní hromosvody (na Slovensku bleskosvody = AB) je Ing. Ingeli. V jednom minulém příspěvku napsal:

Kedykoľvek som vám k dispozícii pre návrh, projekt, dodávku, montáž a revíziu. Vlastním všetky potrebné oprávnenia. Kontakty na mňa nájdete na www.sksi.sk v zozname autorizovaných inžinierov. Viac v tejto verejnej diskusii povedať nemôžem.

Dnes je to dost problém jestli aktivní nebo "normální" hromosvod....
Jednak není podle platných ČSN /nebo slovenských/ realizovat a aktivní hromosvod  možnost zrevidovat a tak bude problém z jeho legalizací!!
Více pan Hájek v Kníšce .......poř. pokud se tu objeví tak napíše....

     Taková poťouchlá otázka, podle čeho ho chcete navrhovat?
     Žádná platná Česká, ani celoevropská norma na aktivní jímač neexistuje (možná jako Slovák normu máte, jestli byla zrušena slovenská norma nevím),  tudíž nemáte z čeho vycházet.
     Navíc funkce aktivního jímače nebyla průkazně dokázána ba naopak v laboratorních podmínkách uměle vytvořený blesk třískal vždy do obyčejné železné tyče.
     Aktivní jímač můžete použít, ale musíte k němu přistupovat jako k obyčejné železné tyči, připočítávat výšku vstřícného náboje dle platných norem nelze, nedej bože snižovat počet svodů a zemničů.

     Jestli chcete projektovat bleskosvod s aktivním jímačem v rozporu s EN 62305 tak můžete (tyto normy nejsou právně závazné),  ale jedině dle podmínek/návodu výrobce jímače a na plnou zodpovědnost výrobce a vlastní o žádnou normu se v případě problému neopřete a odvolávat se na nějaké peruánské a čínské normy je směšné.

http://elektrika.cz/data/clanky/vyzkumy-na-jimacich-ese-1-4/view?searchterm=aktivn%C3%AD%20j%C3%ADma%C4%8D (http://elektrika.cz/data/clanky/vyzkumy-na-jimacich-ese-1-4/view?searchterm=aktivn%C3%AD%20j%C3%ADma%C4%8D)
http://elektro.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=4434 (http://elektro.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=4434)
http://www..../index.php?id_document=26873 (http://www..../index.php?id_document=26873)
http://diskuse.elektrika.cz/index.php?action=search2 (http://diskuse.elektrika.cz/index.php?action=search2)

Kdy umřela domovníkova babička?

Nezávisle na tom, co bohužel v SK ještě měsíc platí se schválně mrkněte na stránky co vznikly na podporu aktiváků: http://www.lightningconductor-ese.com (http://www.lightningconductor-ese.com),  tedy stránky sdružení francouzských elektrotechnic kých výrobců.

No a na stránky, které ochranu před bleskem opravdu řeší:
http://www.iclp-centre.org/ (http://www.iclp-centre.org/)

Stačí základní vzdělání a letmé proklikání a snad každý elektrotechnik pochopí, že řešení s jednou tyčí a jedním svodem je třeba x krát znásobit a navzájem propojit
 a teprve pak se začíná jednat  o hromosvod  8) .

Dotaz
Pokiaľ ja viem stále platí a platiť bude STN 34 1391 aj po 1.1.2009
A navrhovať podľa normy STN/EN 62305 keď je platná STN 34 1391 je luxus a mimoriadny. Bleskozvod na budovu podľa novej normy je 10 krát drahší, čo je neakceptovateľ né pre investora.

Neakceptovatel né pro investora?
Kolik stojí objekt? Jaké škody na něm může blesk způsobit? Jaké bude vybavení? Jaké škody na vybavení může blesk způsobit?
Kolik je cena hromosvodu? 5% ceny objetku a vybavení?

Kolik stojí auto? Kolik dáte za vybavení auta jako je centrální zamykání, alarm, imobilizer? A co havarijní pojištění? Kolik procent z ceny auta to je?

Proč nám víc záleží na nějakých "plechovkách na kolech" než na nemovitostech, zdraví,...?

Tak to vidíte  :-[ ,  na příkladu STN 34 1391 je vidět hlavní rozdíl mezi EU a zbytkem světa.

Vzhledem k tomu, že ČR se více jak před patnácti lety rozhodla směřovat do EU, tak u nás platí normy EN nebo staré normy, které nejsou s EN v rozporu.
Takže vzhledem k tomu, že v České republice se nikdo národní normy jiných států, které jsou ostatně v rozporu s EN neučí, nejspíše se odpovědi na svou otázku nedočkáte.

Snad někdo ze slovenských kolegů tuto národní normu zná? (norm)  Neříkám, že věří. (dance)

PS: Snad abych zjednodušil odpověď kolegy Schwarze. Buď chráním, nebo nedělám nic. Ten komu je zatěžko se v autě poutat si také nelepí na čelo molitanovou houbičku.  >:D

Moja otázka sa zvrhla trochu inam, ale nevadí.  :)
Norma o aktívnych bleskozvodoch je z 1998 a stále platí čo znamená že ak navrhnem bleskozvod podľa nej je všetko v poriadku. No nie. Ďalej mojou úlohou je navrhnúť BD tak aby som zohladnil aj cenu zariadenia nielen bezpečnosť. Nemožno sa voziť na mercedese keď sa dá aj na škodovke pokiaľ majú rovnakú bezpečnosť schválenú SUTN.
Ďalšia vec je však že každá spoločnosť hľadá alternatívu ako ušetriť a nepozerajú sa na otázku čo keď s otvorenými očami. Ešte o tom popremýšlam  ;)
 

Je to hlavně otázka investora, nechť on se rozhodne jaké řešní si přeje. A povinností kvalitního projektanta zase je aby investora seznámil se všemi možnostmi a také případnými důsledky. Na Slovensku to zatím máte o to lehčí, že máte normu na aktivní hromosvod. Nicméně mě jako technika by asi investor těžko přesvědčil, abych mu navrhnul řešení o jehož funkčnosti a bezpečnosti nejsem přesvědčený. respektive žádný mi ještě nenabídnul dost vysokou částku aby o tom začal vůbec uvažovat.  :D Za běžnou odměnu navrhuji běžné standadní normalizované řešní.  o:-) Za nesmysly si nechávám platit nadstandartně. (snad proto se žádný obchod nikdy nekoná)

Pokud vím v mnoha článcích píšou, že STN 34 1391 končí, ale nikde jsem to nenašel oficiálně. Hledal jsem hledal nikde nenalézal, pak jsem se mrkl na info v internetové prodejně STN norem a mají tam uvedeno STN 34 1391 Ochrana pred bleskom. Aktívne bleskozvody platnost končí 1.2.2009, pochybuji, že by se v tolika článcích + v prodejně pletli. Platnost sice končí 1.2.2009, ale prakticky je již neplatná na projektovat, zhotovit a zrevidovat to již nikdo do té doby nestihne.

A používat normy cizích států, které nejsou celoevropské EN či celosvětové IEC nelze.

Vzhledem k tomu, že EN 62305 není právně závazná si můžete aktivní jímač v rozporu s touto normou na projektovat dle podmínek/návodu výrobce jímače a to na plnou zodpovědnost výrobce (musí vystavit prohlášení o shodě, návod, atd.) a vaši vlastní (váš projekt po vás se budou vozit na vás se všichni budou odkazovat včetně revizáků) o žádnou platnou normu se v případě problému neopřete.

www..../index.php?id_document=37638 (http://www..../index.php?id_document=37638)
www.atpjournal .sk/casopisy/atp_08/pdf/atp-2008-03-40.pdf (http://www.atpjournal.sk/casopisy/atp_08/pdf/atp-2008-03-40.pdf)
www.enoviny.sk/?sekcia=3&uroven=1&obsah=12&cid=20017 (http://www.enoviny.sk/?sekcia=3&uroven=1&obsah=12&cid=20017)

Dle mého názoru by zařízení mělo splňovat kriteria v tomto pořadí
1. bezpečnost
2. funkčnost
3. jednoduchá/laciná údržba a dlouhá životnost/spolehlivost
4. cena a estetika

Ani moc ne, my se vás snažíme prostě zachránit  ;) .

Na Vašich odpovědích je patrné, že jste prostě přesvědčen o možnosti použít aktivní hromosvod na ochranu budov. Pokud je to tak, nechápu kde se Vaše přesvědčení bere.To je ale jen a jen Vaše věc.
Nejprve si prostudujte nějaké odkazy na tuto problematiku a nějaké publikované články ,  možná si to ještě rozmyslíte.

Něktrá řešení jsou i za málopeněz  drahá a to je podle mne i případ aktivních hromosvodů. Je hezké vyjít vstříc investorovům, ale ne za každou cenu. V momeňtě ,  kdy se blesk rozhodne neakceptovat " aktivák" a poškodí budovu, nebo její střechu, tak po vás onen investor půjde se stejným elánem a silou, jakou na vás doráží kvůli ceně. Pak se v tom budou šťourat i jiné orgány a Vy pak musíte všechny přesvědčit, že to co jste navrhnul je správně a v souladu s platnými předpisy. V ten moment nebudete hodný projektant co šetří, ale zloděj který šetří na nespávném místě. Ještě jste si jist ,  že jdete správnou cestou?

Viem kam ma smerujete, pretože projektant musí tvoriť ochranu pred bleskom všetkým dostupným prostriedkami, ktoré existujú. Platí to všeobecne pre všetko. To určite viem.
Danú vec ešte prejedám s technickou inšpekciou.  ;) Dám vedieť ako to dopadlo.

PS:
Norma platnosť nestratila a bude zatiaľ platiť ďalej, to viem s TI

Jak jsem tady již kdysi psal ,  rozhodně stojí za přečtení tento rozsudek číslo 96-2796-341.pdf  na adrese: (je ten odkaz třeba zadat celý, nebo nechat v googlu vyhledat 96-2796-341.pdf )
http://www.azd.uscourts.gov/azd/courtopinions.nsf/1DB7B5E03152EF3807256DD500581E37/$file/96-2796-341.pdf?openelement

i když se vyskytují i takovéto  články:
http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/aktivni-hromosvody-a-jejich-platnost/
K tomu jen malá poznámka, je si třeba uvědomit, že to že je výrobek bezpečný, ještě neznamená, že funguje....

Dovolím si upozornit, že první příspěvek je rozhodnutí soudu  >:D a ten druhý je výklad prodejce  :D ,  s opačnou interpretací uváděných zdrojů a špatnou znalostí právního prostředí ČR.  (norm)

Tyto údaje jsou nedostatečné i kdyby byla prokázána funkčnost těchto systémů. Moje rada je aby jste se obrátil na dodavatele systému který máte vybrán a udělal to dle návodu který jistě dodává.

Pokud by vás zajímal i můj osobní názor tak udělejte normální hromosvod a na ty aktivní zapomeňte. Pokud investora zajímá cena ať si do ní zahrne i provozní náklady na příštích dvacet let a pak se rozhodne co je levnější a lepší.

Ještě snad dodám ,  že ten první byl pro poučení a ten druhý pro zasmání .....

http://www.azd.uscourts.gov/azd/courtopinions.nsf/1DB7B5E03152EF3807256DD500581E37/$file/96-2796-341.pdf

Nenapsal by někdo o co v tom jde a nějaký závěr z toho, pro ty co neumí anglicky.

Připojil bych se k této žádosti, moje angličtina je v koncích.

česky
Google - aktivní hromosvod rozsudek :
nic
Google - ESE rozsudek:

Nekonvenční hromosvody: propagace zařízení ESE je v USA nyní ilegální

z originálu Abdul M. Mousa, Ph.D.,  P. Eng, partner IEEE
(Institute of Electrical and Electronics Engineers, Inc.)
přeložil1) Ing. Zdeněk Rous, CSc.

Dne 7. října 2005 vydal Okresní federální soud pro Arizonu (U. S. District Court for Arizona) soudní rozhodnutí, které zakazuje výrobcům jímačů ESE (Early Streamer Emission – urychlené vyslání vstřícného výboje),  tvrdit, že ochranný prostor jejich zařízení přesahuje ochranný prostor Franklinovy jímací tyče. Příkaz je založen na Lanhamově výnosu (Lanham Act),  který zakazuje nepravdivou reklamu. Soud odmítl také veškeré stížnosti firem nabízejících zařízení ESE a potvrdil všechny protižaloby všech protivníků. Kopie odborných dokumentů byly přiloženy.
Tímto rozhodnutím byl uzavřen právní spor trvající několik desetiletí, jenž byl iniciován bratry Hearyovými a panem B. Rappem. Firmy nabízející ESE se všemi argumenty pokoušely jejich žalobu podkopat, ale žádný z nich neobstál před přesnými nálezy soudu. Profesor Martin Uman v průběhu procesu vystoupil jako expert a svědek proti technologii ESE. Dr. G. Berger byl původně jmenován jako expert a svědek ve prospěch firem nabízejících ESE, avšak později se stáhl zpět. Poté se pokusil pan Arnand Lefort vystoupit jako odborný svědek, soud však přikázal odmítnout jeho místopřísežné prohlášení.

Podstata rozhodnutí
Výrobci jímačů ESE se původně pokoušeli nabídnout jediné zařízení ESE, nebo několik málo těchto zařízení, k ochraně celé budovy. Naopak norma NFPA Nr. 780 (National Fire Protection Association – Národní svaz hasičů) požaduje dvacet nebo více jímacích zařízení pro takovouto budovu. Závěr, že ochranný prostor zařízení ESE nepřesahuje ochranný prostor Franklinových tyčových jímačů, znamená, že tisíce budov vybavených jímači ESE představují vysoké riziko přímých úderů blesku, a tím i vysoké riziko úrazů osob a vzniku věcných škod. Obezřetní vlastníci uvedených zařízení by je tedy měli sešrotovat a nahradit počtem jímačů celkem požadovaným NFPA 780 nebo je na tento počet doplnit.
Obr. 1.

Vážnější záležitostí je skutečnost, že dodavatelé ESE prodali tato zařízení většímu počtu majitelů sportovních zařízení umístěných pod širým nebem, přičemž udávali, že sportovní hry nemusejí být během bouřek přerušovány. Na základě skutečnosti, že požadavek na ochranu není správný, by jediný úder blesku mohl v těchto zařízeních zabít nebo zranit více lidí. Naproti tomu Franklinovy tyče nejsou k tomuto účelu nikdy doporučovány. K ochraně otevřených prostranství se provozovatelům doporučuje, aby při bouřce tato prostranství vyklidili. Se zřetelem na zjištění soudu by majitelé sportovních zařízení, kde jsou jímače ESE instalovány, měli jako opatření zajišťující bezpečnost při bouřce znovu zavést vyklizení sportovišť. Jestliže tak neučiní, mohou být v případě škody způsobné bleskem označeni za odpovědné, poněvadž rozhodnutí soudu nebylo bráno v úvahu.

Příčiny rozhodnutí
Důvody, jak se zdá, spočívají v tom, že vlastníkům zařízení s přístroji ESE zřejmě vznikly škody. Majitelům budov byla slibována ochrana, která údajně odpovídá normě NFPA 780, ve skutečnosti však bylo dosaženo pouze zlomku jmenované úrovně ochrany. Co se týče majitelů nezastřešených sportovišť, instalací jímačů ESE nedostali žádnou hodnotu, poněvadž musejí i nadále respektovat evakuační opatření. Již zmíněný soudní rozsudek byl doručen jen třem firmám (včetně jejich zástupců a dodavatelů): Heary Bros, Lightning Protection Co.,  Lightning Preventor of America a National Lightning Protection Corporation. Avšak vyslechnuty byly všechny argumenty k obhajobě technologie ESE, ať už byly shromážděny ve Francii, v USA nebo kdekoliv jinde, a byly soudem odmítnuty. Takto se rozsudek týká všech výrobců zařízení, která jsou vybavena jímacími tyčemi ESE, bez rozdílu, od koho byly zakoupeny.

Shrnutí
Protože se teď zavírá opona za dlouhou pří okolo ESE, je načase shrnout jejich historii. Ta bude předmětem další zprávy. Současně bych chtěl využít tuto příležitost ke gratulaci mnohým členům obce ochranářů před bleskem, kteří bojovali proti nepravdivým tvrzením výrobců ESE – je to také jejich vítězství!

Jádro sporu – komentář překladatele

Popsaný problém spočívá ve více námitkách proti uvedeným hromosvodům, z nichž autor tohoto příspěvku vybral ze svého hlediska ten nejdůležitější . Uměle vytvořený vstřícný vůdčí výboj (strímr) je vysoce nestabilní, takže sotva může vytvořit cestu pro kompletní dráhu kanálu blesku pro hlavní výboj, jež by byla delší o 40 m. Také rychlost tvoření strímru neodpovídá podmínkám v přírodě. Autor tohoto příspěvku nemá k dispozici zkušební zařízení umožňující v tomto směru skutečně fundovaný výzkum, ale považuje za prokazatelné výzkumy nezatížené obchodními zájmy. K dispozici jsou laboratorní výzkumy nezávislých energetických organizací. CIGRE předala (v roce 1995) Mezinárodní elektrotechnic ké komisi (IEC) závěr, že nemůže podpořit problém ochrany před bleskem aktivními hromosvody ESE, a tento závěr byl rozeslán na vědomí všem národním komitétům IEC, včetně českého [1]. Někdo by mohl namítnout, že něco jiného jsou zkoušky v laboratoři a něco jiného jsou zkušenosti z provozu. I na tyto námitky lze dpovědět.
Obr. 2.

Zkušenost několikaletého sledování účinnosti ionizujících jímačů v rozsáhlé soustavě instalované v Malajsii, v oblasti s nejintenzivněj ší bouřkovou činností na světě [2],  potvrdila dřívější předpoklady fyziků a specialistů v ochraně před bleskem: laboratorní důkazy spočívající jen ve zjištění časového rozdílu (tzv. time delay) nástupu vstřícného výboje ionizujících jímačů jsou nedostatečné a jímače typu ESE neposkytují větší ochranu než konvenční jímače hromosvodných zařízení [3],  [4].

Autor tohoto příspěvku shrnul problémy s nekonvenčními hromosvody do dvou článků. Je dobré si povšimnout, že jeho postoje jsou shodné s nejdůležitější mi odbornými články:

    *

      Nelze vyloučit možnost nové konstrukce hromosvodů, možná i na bázi ESE.
    *

      Pro přijetí nových řešení je třeba, aby byly skutečně důkladně ověřeny zkouškami v nezávislých laboratořích, nejlépe podle pokynů výboru TC81 v IEC.
    *

      V současné době se podle příspěvků v těchto výborech jeví, že – možná – nejschůdnější cestou bude laserový paprsek, průkopník pro vytvoření vhodného vstřícného výboje (steamer) ze země do mraků.
    *

      Nikdy nelze věřit termínům jako „stoprocentní“ nebo „dokonalý„ hromosvod či „bleskosvod„,  ať ho použije kdokoliv [4],  třeba i vysokoškolský učitel.

Literatura:
[1] POPOLANSKÝ, F.: Nekonvenční hromosvody. In: Sborník přednášek ke konferenci Atmosférické výboje a protipožární ochrana budov. Praha, 2005, s. 23–25.
[2] CHRZAN, K. L.: Výzkumy na jímačích ESE. Elektro, 2005, č. 12, s. 12–14.
[3] ROUS, Z.: „Zázračný„ hromosvod – skutečnost, nebo jen přání? Elektro, 1998, č. 10, s. 8–10.
[4] ROUS, Z.: Stoprocentní hromosvod? Elektrotechnik a v praxi, 1998, č. 11-12, s. 71.


http://www..../index.php?id_document=26804

protože Elektro občas čtu, je to asi zdroj mé původní informace, ale už si to nepamatuji.... .

Pokud chcete ušetřit, nemusíte používat akt.hromosvod. Udělejte si analýzu rizík podle ČSN EN 62305-2 a zjistíte, že nová norma nemá ekonomicky nesmyslné požadavky. Můžete zkusit plně funkční demo na http://www.lpsdesigner.cz/download/...