Diskuse Elektrika.cz

Musí se měřit u spotřebiče třídy I unikající proudy PE i izolační odpor?
Nebo stačí jedna z těchto měření?

Odpověď najdete v normě pro spotřebiče.
ČSN 33 1600 ed.2 definuje základní a náhradní postup měření.

Základní postup slouží pro ověření veškerých možných parametrů ochran spotřebiče a skládá se z měření odporu ochranného obvodu (u třídy I),  měření izolačního odporu (u spotřebičů, u kterých je to technicky možné) a z měření unikajícího a dotykového proudu.

Někdy potřebujeme  měřit jednu veličinu a jindy obě.....i když jsou zdánlivě podobné.

Když se na to podíváme rozumně z hlediska funkce, tak u některých spotřebičů nemusíme měřením izolačních stavů "zviditelnit" některé problémy, protože spotřebič může obsahovat části, které se připojují až během nějakého programu (pračka, kávovar,...)
Unikající proud zase nemusí nic mimořádného signalizovat, pokud je nějaký svod mezi N a PE
Takže korektní je změřit jak izolační stavy, tak unikající proud a to za různých provozních režimů

Předně je dobré zopakovat, co to je izolační odpor.
Z jakých třech základních složek tekoucích proudů se skládá.
Na příklad dobrý článek nalezneme zde:
https://elektrika.cz/data/clanky/problematika-mereni-izolacniho-odporu-u-spotrebice/view

To samé provést z druhou měřenou veličinou a to je unikající proud. Je to v podstatě nepřímé měření izolačního odporu. Obojí vychází ze zákona pana Ohma. Proto náhradní metoda.

Naměříme-li "běžný" unikající proud 500 mikroampérů při napětí 250 V, pak je izolační odpor na hranici 0,5 Mohmů. Obvykle hodnoty jsou okolo 250 mikroampérů což odpovídá hodnotě 1 Megaohm.

Měření unikajících proudů mezi pracovními vodiči ( včetně vodiče N) a vodivými částmi je praktické a má dobrou vypovídající schopnost stejně jako měření Rizo. Tam, kde je jistota, že nejsou v obvodu žádné elektronické prvky, měříme Rizo. Jenže to vždy tak jednoznačné není.

Diskutujeme ale o spotřebičích třídy I.
Měřící přístroj Revex mi umožňuje obě tato měření.
Pak je na zvážení a zkušenostech technika jak bude postupovat.

Nikde jsem nenašel, že se MUSÍ měřit obě veličiny.  Jenže vysvětlujte i odborníkům, proč není vyplněná kolonka Rizo. Proto si myslím, že když naměřím unikající proud menší než 0,1 mA, tak je zcela korektní, když uvedu do kolonky Rizo je větší než 2,5 Mohmy.

Schválně jsem vytáhl pájedlo 500 W ve třídě I a změřil unikající proud 0,080 mA. A Rizo ale byl větší než 10 Mohmů.....při napětí 250 V. A zase je o čem uvažovat. Ale podle mne je tento spotřebič bezpečný. A to zde při kontrole jde....

Není spotřebič jako spotřebič.
Pokoušet se měřit izolační odpor u elektroniky, např. u počítače, atd... považuji za hloupost. Měřící napětí je DC a nikam se nedostane, skončí na prvním vstupním obvodu. Měříte pak Ri přívodní šňůry...
Měření proudu tekoucího ochranným vodičem se provádí v typickém provozním stavu a měří se jak AC, tak i DC složka proudu.

Vladimíre,
pokud použiju ten můj kličkovej megmet, tak těch 2500 V, proleze všude. :D

To máš pravdu, že to proleze i tam, kde nechceme u výsledkem bude BAM....
dříve megmety 1000 a 2500 V měli jen profící a uměli s tím měřit.
Ale k tématu.
Ten Megmet 2500 V u spotřebičů použiješ málokdy. Zato na kabelech
a na vn zvlášť je k nezaplacení.

Celkem snadno vysvětlitelný jev. Unikající střídavý proud 80uA - odpovídající vypočtený R_izo je 3MOhmy, ovšem spotřebič měřený stejnosměrným proudem je R_izo 10 MOhmů. V prvním případě se uplatňuje navíc kapacitní proud, který se při měření stejnosměrným proudem uplatňovat nemůže.


To je svatá pravda, má to ale jeden háček, všelicos může zničit tak velké napětí a poměrně tvrdé, zejména v dnešních elektronickou prošpikovaných spotřebičích. U takových měření je třeba velice dobře vědět, kde si to mohu dovolit.