Diskuse Elektrika.cz

Od 1.2.2009 platí ČSN 332000-4-41 ed.2,mimo jiné čl.411.3.3- Doplňková ochrana, musí se podle tohoto zapojovat zásuvky v bytě, mimo zás. pro lednice,počítače apod. přes proud. chránič ?
Děkuji za odpovědi, Klíma Petr. (helpsmajl)

#116#

Ano.

vyčerpávající. .....zamknout

ČSN 33 2000-4-41 ed.2 platí již od 1.9.2007
Od 1.2.2009 nahrazuje původní ČSN 33 2000-4-41.
Chránič musí být se jmen. reziduálním proudem nepřekračující m 30 mA.

A kdo si tuhle část normy přečte, zjistí, že není vhodné dávat chránič na zásuvkum kde vy vypnutí mohlo způsobit velké škody - to to je velká škoda - zkažené potraviny v mrazáku?
Pak by se tam dalo cosi vyčíst a nepoužití proudového chrániče pro zařízení, která vykazují vyšší unikající proudy a mohlo by docházet k nežádoucímu vypínání. Patří do toho PC s monitorem....?
A co to je provoz zásuvky pod dozorem osoby poučené?

Takže ANO, ale není to v ČSN jako absolutní požadavek bez vyjímek.

Souhlas s předchozím příspěvkem, v bytě rozhodně výjimky ve smyslu 33200-4-41 ed2 nemají smysl.

Kde mám zaručeno, že zrovna na této zásuvce bude mrazák, nebo lednička a to i s ohledem na budoucnost? A kumulace zařízení vykazující vyšší unikající proud na jeden okruh s chráničem 0,03A? Nedovedu si představit situaci, že by někdo v bytě provozoval zaráz 6-8 PC na jednom okruhu, pokud ano, tak prosím, ale na jedno až dvě PC opět určitě chránič 0,03A.

V případě RD je to dost podobné s tím, že pultový mrazák asi může mít dedikovanou zásuvku a tu je možné, vzhledem k bezpečnosti uloženého prasete, napájet samostatným okruhem bez chrániče.

Ten předpis v normě není proto aby buzeroval občanstvo, ten je tam proto aby pt. občanstvo ochránil před následkem úrazu elektrickým proudem. Proto bych prosil všechny další tazatele, aby nešpekulovali jak ušetřit 2-3 tisíce a raději mysleli na bezpečnost svojí a svých dětí.

V zásadě s použitím chráničů souhlasím, ale jsou tu ještě jisté problémy, když dám chránič jako hlavní v RD tak ale mohu vynechat ještě(mimo výše uvedených obvodů) napájení ohřívače vody v koupelně. Toto řešení není tak finančně náročné.Sám ale zastávám názor. že i napájení instalace v koupelně a bojleru by mělo být přes samostatný chránič. 
Topná tělesa někdy vykazují takové unikající proudy, že by RD byl dost často bez proudu.Takže bych to viděl takto: instalace - zásuv. a svět. okruhy 1 ks  chránič. Koupelna(prádelna, sauna a pod.) 1 ks chránič včetně napájení bojleru.
Souhlasím s kolegou Dobrovolným domácí PC chránič nevybaví a ostaní spotřebiče by neměly dělat problémy (nedělaly je většinou nikdy a stačila "klasická" ochrana odpojením od zdroje).
Ale neodpustím si poznámku (nejsem sám kdo si to myslí) nejde o podobné "lobování" jako v případě požární ochrany!!
Nevím jestli se sníží procento úrazů el. proudem (chránič by měl teoreticky zachránit i notorického blbce a i sebevraha),  ale v bytových prostostorech se mě zdá dostatečná ochrana odpojením od zdroje (jistič + smyčka)

PS:zatím jsme uvažovali v rovině instalace RD, ale co takhle průmyslové provozy, administrativn í budovy?!
 To narostou náklady co?

L.Koštejn  R-EZ-E2/A

Pro Aleš Dobrovolný:
Máte pravdu. O bezpečnost uloženého prasete se nikdo nestará. Pobavilo mě to.
 :) :)

Ladislav Koštejn:

Ano, bojler v koupelně je, podle národní výjimky, možno zapojit mimo obvod opatřený chráničem. V rozhorlení jem to opoměl... .  o:-)

Už jsem tady někde psal, že normy zaplať pánbůh neřeší, zda bude osazený jeden centrální chránič 0,03A na vše (jako jeden extrém, s výhradou požadavku na neovlivňování okruhů mezi sebou),  nebo každý okruh opatřený samostatným chráničem 0,03A (jako druhý extrém) a nebo něco mezi tím. To je na rozhopdnutí investora a následně naprojektování projektantem.

Ale dodržení požadavků ČSN 332000-4-41 ed2 je v zájmu každého uživatele eletrické instalace, takže debaty zda ano chránič nebo ne chránič si nechme do hospody a zde řešme spíš problém jak splnit zadání normy co nejlépe a nejefektivněji .

Jak píší kolegové přede mnou....už jsem zažil spoustu domů,  kde měli extra super moder obklady za nehorázné peníze, ale zaplatit si 3-5 chráničů bylo nad logické chápání podnikatelů /majitelů nemovitostí/!
Holt chráničem se nemůžou vytahovat že na to mají .....většinou bývá schován v rozvaděči někde v koutě!

To kolega Jagiello:
Teoreticky máte pravdu, ale nedovedu si představit vedoucího personálního úseku, nebo BT  jak při dnešní fluktuaci hlídá a eviduje kdo je do jaké kanceláře(dílny, provozu) proškolen a založen platný zápis o proškolení.
Toto by si možná mohla dovolit jen "velká" firma, menší fimy by to administrativn ě a i finančně neúměrně zatěžovalo.
Jak psal kolega Dobrovolný "jak splnit zadání normy .."
Budem radši chrániče instalovat bez vyjímek, třeba se zvýšenou poptávkou jejich cena časem sníží na přijatelnou výši.
Problematické obvody se budou řešit individuálně (praxe ukáže).

Doporučuji tazateli přečíst uvedený článek 411.3.3 ČSN 33 2000-4-41 ed.2
a nezapomenout i na text
Výjimkou mohou být:
-   zásuvky určené k použití pod dozorem znalé nebo poučené osoby, např. v některých komerčních nebo průmyslových provozech nebo
-   zvláštní zásuvka určená pro připojení speciálního druhu zařízení

Poznámka N (národní)
Takovými zásuvkami pro speciální druh zařízení mohou být např. zásuvky pro zařízení kancelářské výpočetní techniky nebo pro chladničky, tj. zásuvky pro napájení zařízení, jehož nežádoucí vypnutí by mohlo být příčinou značných škod.
Uvědomte si ,jak je snadné zajistit poučenou osobu dle § 4 dle vyhl.50/78 Sb.
 

Pánové nevím ca tady řešíte.  :o
To jak má vypadat elektroinstala ce, přeci řeší projekt elektro.   (norm) Takže pokud je v projektu napsané že zásuvkový obvod xy… nebude za FI, tak prostě nebude. Pokud bude v projektu že budou všechny zásuvky za FI, tak budou všechny zásuvky za FI. To jestli bude jeden FI na celý RD, nebo to bude rozděleno na několik FI, opět řeší projekt, (dle mého názoru, je vždy lepší několik FI na ten RD) Norma hovoří o tom jak splnit základní požadavky na bezpečnost daného zařízení. Každý má dělat dle svého nejlepšího svědomí a svých vědomostí to co umí, a né řešit něco za někoho !

Pocitac bez UPS (a vse s nim primo souvisejici - routery, switche, monitor ...) bych rozhodne na chranic nepripojoval, pokud na nem delate neco vic, nez je hrani her. Nebo bych poridil extra chranic jen pro pocitac (coz je rozumnejsi).

Mrazak totez.

Z toho mi vychazeji minimalne 3 chranice na byt.

Upozornuji, ze nejsem RT, normy neznam ... paragraf 6 uz mam myslim propadly ... jen vim jak a proc veci funguji.

Argumentovat tim, ze to resi projekt mi prijde ponekud kratkozrake. V projektu je to, co chce zadavatel a kdyz zadavatel rekne, ze to musi byt co nejlevnejsi, tak tam bude cinsky chranic za par korun, ktery se po revizi nenapadne premosti. Takze zadavatel musi vedet co chce a proc to chce.

Ale i projekt zpracovávají lidé, kteří musí někde načerpat vědomosti  ;)

Zopakuji to, co jsem napsal už do jiných diskuzí :
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,10022.0.html
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,10397.15.html

Co se týká rozdělení instalace na jednotlivé chrániče, lze postupovat podle priorit. Prostě rozdělit instalaci na to, co z nějakých důvodů považujete za důležité a to osadit na samostatné chrániče nebo úplně mimo chrániče. Může to být třeba zásuvka pro PC nebo třeba pro lednici.

Před nějakým časem jsem použil tento model pro menší RD :
Světelné okruhy odjištěné samostatnými 2P "chráničojistič i" - použity 3 ks (2x vnitřní osvětlení, 1x venkovní okruhy).
1x 4P chránič pro kuchyňské spotřebiče (včetně lednice).
1x 4P chránič pro běžné zásuvky 230V v pokojích (PC, TV ...)
1x 4P chránič pro méně důležité okruhy, jako třeba koupelna, garáž, klimatizace, rolety ...

Dále byla ve venkovním prostoru (zvenku na fasádě) instalována zásuvková skříň, která obsahovala zásuvky 400V a 230V, s vlastním jištění a také se samostatným chráničem. Z této zásuvkové skříně byly napojené i zásuvky 230V umístěné zvenku na budově (terasa) a také čerpadlo ve studni (zavlažování).
Zásuvková skříň byla tedy vyrobená "na míru",  nešlo o hotový výrobek.

Mimo chrániče byl napojený pouze přívod pro tepelné čerpadlo (tam je chránič součástí výbavy TČ) a přívod pro EZS.

Považuji toto řešení za celkem zdařilé. Finanční náklady jsou pravda trochu vyšší než u nějaké úsporné, jednochráničov é verze, ale užitná hodnota instalace je nepoměrně vyšší.  
Podle mých zkušeností, většina "normálních" zákazníků se nechá přesvědčit o výhodách tohoto (nebo podobného) řešení.

Jako vždy, základem je dostatečně velká rozvodnice. Zde byla použitá oceloplechová rozvodnice MOELLER BF - U 3/72 (72 modulů),  v provedení pod omitku. Tyto rozvodnice považuji za velmi dobré, jsou dostatečně prostorné, na zdi jsou velmi ploché, nic nevyčnívá a většinou vyhoví i střízlivý, nenápadný desing. Existují ekvivalenty i od jiných výrobců, na první pohled nerozeznatelné .

Považuji toto téma za celkem zajímavé a přínosné pro odborníky i pro laiky.
Rozhodně si to zaslouží další diskuzi.

Děkuji velmi za Vaše odpovědi ,potřeboval jsem slyšet i jiné názory,  a věřím, že to použiji ve své práci revizního technika. ;)

 Ako je to s reviziou?
Ak je za FI-ckom viacej isticov staci testovat len spolocny prudovy chranic, alebo treba merat impedanciu kazdeho istica?

S tím bych se netrápil, revizní technik ví co má měřit protože je z toho dost tvrdě zkoušen. Ten kdo neví co má měřit není revizní technik a neplete se do toho. Měření musí být provedeno v takovém rozsahu aby se zjistilo že daná část instalace je bezpečná, to znamená že někdy je třeba víc měření a někdy méně.  ;)

 Nie som sice RT ,  ale aj tak by ma to zaujimalo..  :)

Spočítejte si dovolenou impedanci smyčky za chráničem a zjistíte zda je potřeba ještě něco měřit.

TO : Yokotashi

Pokud vám přijde argumentace projektu krátkozraká, je to vaše volby.  (plc) Jestli se cítíte na to udělat vše sám i bez projektu, potěž pánbů  (zle)