Diskuse Elektrika.cz

,
mám jeden dotaz ohledně pospojování v koupelně. V současnosti mám na chalupě koupelnu bez pospojování (RT mi také tuto skutečnost napsal do zprávy). Pokud budu předělávat elektro instalaci je nutné pospojování nainstalovat nebo lze chránit pouze proudovým chráničem? V koupelně mám kovovou vanu, bojler a elektrokotel.

V koupelnách i sprchách musí být mimo základní ochranu ještě doplňující pospojování spojené s ochranným vodičem.

Ochranné pospojování určitě proveďte, je to vyžadováno ČSN 33 2000-7-701.
Nejlépe samostatným vodičem připojeným přímo z podružné rozvodnice.

Je dobré propojit minimálně Cu4 drátem všechny kovové věci, kterých se může člověk dotknout, to znamená i vodovodní baterie, vodoměr (pokud je kovový),  kovové zárubně, topení, kolíky zásuvek (tam se spíš uvažuje dotyk kostry připojeného spotřebiče) a vše ostatní, co jste vyjmenoval, nebo co se v koupelně ještě může nacházet. Je také dobré, když si vyberete nějaké vhodné místo (podle rozmístění pospojovaných předmětů),  kde provedete případné rozvětvení zeleno/žlutého drátu (např. pod vanou),  a z tohoto místa položíte samostatný drát do rozvaděče. K rozvětvení je vhodné použít tzv. bokosvorku.

Pokud byste řešil problém, jak jednotlivé předměty připojit, doporučím vám výrobky Elektro Bečov:
http://www.elektrobecov.cz/download/katalogy/zemnici_svorky_a_stozarove_svorkovnice.pdf
Pro připojení vodovodní baterie k zemnícímu vodiči použijte ZS4 a pro připojení potrubí svorku ZSA16.

Co se týká chrániče, uvědomte si, že je to přístroj, u kterého existuje jistá pravděpodobnos t, že nevypne. Dále je v koupelně člověk ohrožen napětím (proudem),  který může být zavlečen odjinud (třeba kovovým potrubím),  takže vám chránič nepomůže. Co vám v tomto případě pomůže je, že všechny kovové předměty dostanete na stejný potenciál, což je princip ochrany pospojením.

To: Nápravník

Ta hlavní otázka zní, zda vůbec máte co pospojovat v koupelně na chlupě?! Moc toho asi nebude.

Než začnete experimentovat, doporučuji pečlivě prostudovat uvedenou ČSN 33 2000-7-701

Podle mne je ochrana pospojováním vůbec dost ošidná, protože zavádí nulový potenciál tam kde by normálně nebyl (např.:zárubně dveří, vana, baterie při plastových rozvodech apod.) a tím zvyšuje možnost úrazu el.proudem. Myslím si že ochrana proudovým chráničem je vhodnější.

To Schneider:
Ochrana chráničem při současném pospojování nejde proti sobě, spíše se doplňuje. Takto je větší pravděpodobnos t, že při sebemenším poškození izolace bude chránič vybavovat, než kdyby nebylo pospojení provedeno.
To co jste popisoval, platí pro samotnou ochranu samočinným odpojením od zdroje, tam skutečně může být pospojování spíše ke škodě.

To Bardoděj:
Kovové zárubně dveří a oken se pospojovat nemusí - viz ČSN 33 2000-7-701 čl. 413.1.6.1 - poznámka.

A u těch baterií na plastových trubkách tu už taky ohnivé dikuse byly :-)

Ano, něco takového v normě je. Avšak, já osobně nevidím rozdíl v tom, když dostanu ránu, protože jsem se držel vany a vodovodní baterie, nebo protože jsem se držel vany a zárubně. Čeho všeho se člověk v koupelně naráz může chytit, záleží na tom, jak moc je ta koupelna malá.

Chtěl bych upozornit na to že v koupelně se může instalovat i mnoho jiných kovových částí na které se může dostat nebezpečné dotykové napětí.Plně souhlasím s tím,že proudový chránič instalovaný na vývodech koupelny snižuje riziko,ale pospojování je například tento příklad:
V koupelně je instalováno litinové topení které je na stejné trubce
na jaké je instalováno cirkulační čerpadlo.Při zhoršení jeho izolace při dotyku osoby topení a vodivě uložené vany přeteče přes osobu proud,který může uškodit.Pokud bude instalováno pospojení,tento proud trvale protýká Cu vodičem.
Tato ochrana je zvýšená a týká se kovových částí které nemají s chráničem nic společného.

Tzv hlavní pospojení by řešilo i tento trubkový systém a to v dosti případech chybí.

To: Bardoděj

Jak jste to myslel s tou ránou od baterie nebo od vany? To si běžně pouštíte fázi do vany ,  zárubní nebo baterie?

Veškerá diskuze na toto téma by se dala shrnou tak, že, doplňující pospojování v koupelně musí být provedeno dle ustanovení ČSN 33 2000-7-701, článek 701.413.6, včetně poznámek. Pokud se toto dodrží, tak není co řešit.
Spousta věcí, včetně kovové vany a zárubní, pokud jsou zazděny a nedotýkají se žádných kovových konstrukcí a kovových odpadů, tak se považují za izolovaně uložené a nemusí se spojovat s ničím. Spojování kovových baterií nikde není nařízeno. Pokud někdo namítne, že je v ČSN dáno, že mají být pospojovány vodivé předměty, tak upozorňuji, že toto pospoování může být provedeno i v jejich těsné blízkosti nebo sousedním prostoru, tj. na kovovém potrubí. Pokud jsou rozvody v plastu, tak se baterie nespojuje, protože je izolovaně uložena. Zajímavý byl ale jiný dotaz, na jiném místě, co s plastovými trubkami s kovovým vnitřkem. Já jsem se s tím ještě u vody nesetkal. Viděl jsem je pouze v podlaze jako vodní podlahové topení. Nevím, zada se vůbec vyrábějí pro rozvod pitné vody. Možná ano.

TO:Hasala
S tím lze než souhlasit, mně šlo spíše o samotný princip ochrany pospojením, ta mi přijde přinejmenším sporná. Na toto téma jsem se dohadoval ze spoustou RT a nikdo z nich mi to logicky nemohl vyvrátit. To bylo v době, kdy jsme se sice o chráničích učili, ale žádný jsme v praxi neviděli.

To: Zdeněk Schneider. V podstatě máte ve vašem prvním příspěvku pravdu. Zavádí to nulový potenciál i tam, kde nemohl být, třeba na vanu. Proto vzniklo tolik detektivek, jak někdo někoho zabil tím, že mu do vany hodil fén. Kdyby vana pospojovaná nebyla, tak by se nemuselo nic stát.
Původní pospojování mělo, podle mne, jeden princip. Tím, že muselo být dříve kompletně všechno vzájemně mezi sebou pospojováno (včetně PEN),  pravděpodobně tím mělo být zajištěno, že všechny předměty, které jsou vodivé, budou mít stejný potenciál jako PEN a tím nemůže dojít k úrazu dotykem mezi dvěma předměty. Chránič je však nasrovnatelně lepší, protože omezí působení el. proudu, kdyby vás něco "koplo".