Diskuse Elektrika.cz

Překvapila mne nabíječka akumulátoru Compass PB GEL 154 (koupeno v DS Technik, ne u AliBaby). Plastové pouzdro, avizovaná dvojitá izolace, napájení pomocí vestavěného IEC C14 konektoru (samec). Dodávaný napájecí kabel má na straně zařízení IEC C13 konektor (L, N, PE) ale na druhé straně je jen plochá vidlice (L, N). Protože jde o samostatnou napájecí šňůru, jde samozřejmě připojit i k přístroji s kovovým krytem a s napájením přes přístrojový konektor IEC, kde se vyžaduje propojení na ochranný PE vodič, který tu je ignorován.

V době dávno minulé, za platnosti starých ČSN, by na to revizáci, které jsem tehdy potkával, neříkali nic, jen by ustřihli IEC konektor ...

Stejné řešení i podle nových ČSN. :)

Proto mají v některých firmách stanoveno ve svých interních předpisech, že každý nový spotřebič před uvedením do provozu, musí být zrevidován.
Prodává se ledaco.....

Něco štípat je dnes ošemetná záležitost - nedoporučuji.

 Jinak k problému samotnému - tento typ přívodky existuje ve dvojím provedení. Běžná třípólová, která by měla mít také třížilový přívodní kabel a třípólovou vidlici a provedení pro zařízení ve třídě II a to má pouze dva kontakty a v místě, kde je u třípólového provedení zemnící kontakt musí být plný materiál, pak je samozřejmě kablík dvoužilový a vidlice bez ochr. kontaktu. Všechny další varianty jsou špatně a nebezpečné!

C17/C18 dle IEC 60320.

Ovšem to, že norma něco stanovuje, většině je naprosto u prdele, takže se běžně vyskytují např. náhradní C7, poskládaný z několika dílů plastu a šroubků i přes to, že norma to nepovoluje. Obdobně Europlug (CEE 7/16) a nejspíš už i CEE 7/17.

Zrovna tak se prodává další spousta produktů, které není zakázano prodávat, ale není dovoleno je používat. Od doplňků na auta, po el. přístroje. 

Z legislativního pohledu nejde o to jestli je zákaz používat, ale jak zajistit potřebnou bezpečnost provozu !jiným způsobem". Což pro laika je problém.

Já jsem při jedněch revizáckých zkouškách dostal dotaz, zda může existovat spotřebič s ochranou ve třídě 0 (nula, bez ochrany)
Existovat samozřejmě může, ale kdo, kde a za jakých podmínek něco takového může provozovat? Osoba znalá, proškolená, která provádí opravu, vývoj, výzkum...?

Na zaklade coho chcete poskodzovat cudzi majetok ? Revizny technik ma vydat spravu o bezpecnosti instalacie a pristrojov, nie robit serifa.

Tuším, že snad dokonce jsem někde během dálky na učňáku viděl i příklad, ale tak i z hlavy, pokud zajistíte bezpečnost jinak, např. zábranou či polohou, tak to může být třeba takhle transformátor pro SELV rozvod, bez uzemnění jádra, někde v podhledu.

Ostatně tyhlety spínaný zdroje bez šasi a bez reference na zem jsou asi nejobvyklejší případ; určeny jsou samozřejmě pro zabudování do šáska (přístroje),  jedná se vlastně o náhradní díl, ale kolik lidí běžně tyhle věci používá volně lóžený jako samostatnej spotřebič, z toho občas mrazí.

Jen pro zdokumentování, jak vás může všelijaká produkce z asijské země překvapit, tak posílám pár snímečků. Potřeboval jsem honem rychle udělat krátký prodlužovák. A tak jsem vzal kabel od počítače (či tiskárny, to už jsem nevěděl). Podle vnějšího vzhledu vše O.K. Vidlice, nástrčka, vnější vzhled kabelu, i nějaké schvalovací značky. Podle nápisu 10/16 A, 250 V. Ale jaké bylo překvapení, když jsem nástrčku uřízl. Kabel sice obsahobal 3 žíly, ale dvě o průřezu maximálně 0,5 mm2, třetí asi tak 0,35 a ještě k tomu stíněná (barvy izolace také zajímavé) - viz fotky. Kam je který vodič připojen ve vidlici, to jsem radši ani nezkoumal.

To by bylo možná užitečné prozkoumat. Šňůra byla zřejmě míněná jako jednoúčelová k danému spotřebiči, ale vybavená standardními koncovkami. Zajímavé by bylo vědět, jak je zapojený onen stíněný vodič. Barvy vodičů mě nepřekvapují, na pestrobarevné provedení vodičů jsem zvyklý.  Výrobky z bývalého Sovětského svazu mívaly hezké barvy a zajímavě zapojené. Např. šedá, fialová a růžová. Kdopak uhodne, co bylo PE?

Růžová?

Spíš rejži zbyl kilometr žlutýho kabelu z nějaké zakázky (třeba u zdrojů k notebookům je to oblíbený),  tak z toho nabouchal todle a nikoho nenapadlo to otestovat.

Taky jsem onehdá potřeboval kus kabelu pro nahražení u toustovače, tak že konečně zdělám tady ten co mi visel dva roky na trubce. No už vim proč, žíly byly tak možná něco mezi 0,1 a 0,25 mm^2 (samozřejmě suterénní popis 10-16 A) a izolace nejspíš nějaká recyklátová srajda, vypadalo to jak taková šedivá pěna, šlo to odtrhávat v klidu nehtem! A každá žíla jiná barva „mědi“,  taky asi pochybnej recyklát.

Růžová ne!  Ale nebudu napínat, byla to fialová, ovšem ono to stejně nemělo žádný význam, setkal jsem se s případem, kdy stejné zařízení  dodané o dva měsíce později mělo stejné barvy v kabelu, ale jiné zapojení. To bývaly výrobky Made in USSR.


Číňan nepředpokládal, že bude někdo tak zvědavý, že zalisované koncovky ustřihne, kabel oholí a bude zkoumat, co v něm je. Oni bohužel ošidí i prodlužovačku, pokud odběratel má požadavek na výrobní cenu i pro ně neakceptovatel nou. Přinesla mi kdysi známá prodlužovačku 1,5m s čtyřzásuvkou, abych ji prohlédl, že se jí zdá, že po připojení jakéhosi zařízení  do ní vše ostatní slabě probíjí. Probíjelo určitě. Žíla PE měla průřez asi tak 0,35 a byla přerušená (nezkoumal jsem zda přelomená nebo upálená),  L a N měly průřez asi tak 0,75, kabel bez popisu, chybějící měď nahrazena tlustší izolací. Na vidlici i zásuvce mnoho homologačních značek a samozřejmě 10/16A - 250V. Na první pohled nic podezřelého, samozřejmě koupeno v akci v nějakém super nebo hobby marketu.