Diskuse Elektrika.cz

 
Vše nám funguje několik let a nevykazuje žádný problém.

Ale po dlouhé době jsem nahlédl do rozvaděče a zarazilo mě propojení vodiče PEN s N. Viz. přiložená fotka, jako laik nedokážu zhodnotit zda se jedná o chybu a v jakém rozsahu. (fatální, mírná, bezvýznamná).

PS. nic nebudu osobně přepojovat, pouze mě zajímá odborný názor. V plánu mám zavolání revizního technika k zhodnocení nedávného zapojení FVE. Skutečného revizního technika ne to co předvedl dodavatel FVE).


Moderátor - Původní opravdu divná otázka zněla "Propojení vodiče PEN a N v rozvaděči je to v pořádku?"

To propojení je naopak velmi důležité a mělo by být provedeno co nejpečlivěji. Jedná se o místo rozdělení PEN na PE a N. Pokud byste tam tuto propojku neměl, N svorkovnice by byla plovoucí v závislosti na vytížení jednotlivých fází a brzy by vám doma něco shořelo.
Otázkou je provedení... Nejsem schopen z fotky odhadnout průřez oné propojky. Toto místo by mělo být spolehlivě připojeno na HOP a odtud na zemnící soustavu v základech domu. To z výřezu fotografie není patrné. Pokud budete chtít bližší hodnocení, nebojte se vyfotit celý rozvaděč. Ještě bych namítnul, že v pěkné instalaci bývají vodiče přehledně popsány, ale druhým dechem dodávám, že už mi připadá, že už jsem snad jediný, kdo to dnes ještě popisuje  :(

Ona propojka by měla být modrá.
Frajeřinka by byla onen PEN provléci svorkovnicí N.

Ta nesprávná barva izolace propojky je velmi častá chyba
A jestli to chceme mít "barevně dokonalé",  PEN by měl být označen modrým proužkem, aby se nezaměnil s PE

Docela mě překvapuje, že i v současné době, když požaduji toto modré značení na konci vodiče PEN, slyším větu: „Tak to tedy slyším poprvé“. Přitom je to v normách již od roku 1992, viz ČSN 330165, a od té doby je to v podstatě ve všech normách, které se týkají značení vodičů, tzn. ČSN 33 2000-5-51 a ČSN EN 60445.

Ta výjimka, kdy se vodič nemusí značit, pokud nemůže dojít k záměně s jinými vodiči PE, už v normách také není uvedena delší dobu. Myslím, že je to zrovna od roku 2015, kdy přestala platit ta výše uvedená první edice ČSN 330165. V 5-51, která stanovuje značení pro elektrické instalace nn, to již není obsaženo v ed.2 z roku 2006.

V normách je uvedena ještě taková zajímavost. Pokud by ten přívodní vodič PEN do rozvaděče byl na vstupu rozdělen na nějaké svorce, např. mezilehlé pro SPD, tak ta část vodiče, která je součástí rozvaděče jako výrobku, by mohla být pouze v kombinaci zelená-žlutá. Aktuální platná ed.2 normy pro výrobu rozvaděčů toto "doplňující" značení nepožaduje.  V nejnovější ed. 3 je už však pouze prostý odkaz na ČSN EN 60445.

Nebo obráceně, nejprve na PE a potom na N.

zeleno/žlutá propojka mi nevadí, pokud bude mít na obou koncích návlačku modré barvy.
Popis jednotlivých vodičů tam chybí, velice špatně se pak hledají závady, zejména související s chrániči.


Trocha teorie pro tazatele:
V této zemi se používají sítě TN-C (dva nebo čtyři vodiče) a TN-C-S (tři nebo pět vodičů).  Rozvody TN-C jsou použity v distribuční části a u nových elektroinstala cí končí u elektroměru. zeleno/žlutý vodič plní funkci pracovní a ochrannou zároveň. Za elektroměrem se provede rozdělení na vodič PE (ochranný - zeleno/žlutý) a N (pracovní-modrý)). To je právě ta propojka, na kterou jste se ptal. Lišta se zelenožlutými  vodiči by měla být připojena na uzemnění - HOP (doporučuje se).

P.S. Ve starších rozvodech (do r. 1995) byly použity pouze dva (nebo 4) vodiče všude v každé zásuvce  byla propojka mezi ochranným kolíkem a pravou zdířkou. Též v osvětlovacích tělesech se připojoval zeleno/žlutý vodič na dva kontakty.

Že se PEN připojuje nejprve na PE je všeobecně známo.
Platí to ovšem i v případě jeho nepřerušení?

Napsal jsem nebo, čili považuji to v tomto případě za rovnocenné, celistvý vodič o průřezu 10 až 16 mm² je určitě lepší, než jakékoliv další přesvorkování. Provedení je třeba zvolit podle možností rozvaděče a provedení PE a N sběrnice. Vodič by při tomto způsobu zapojení neměl být však poškozen necitlivým ohýbáním např. ostrými ohyby kleštěmi s hrubými čelistmi. Právě na takových drobnostech je vidět zručnost, chytrost a řemeslné návyky zapojujícího elektrikáře.

U tohohle rozvaděče to protáhnout skrz PE a pak zavést do N nejde - leda že by se předělal.
Pravidlo “nejdřív na PE (kolík) a pak na N (pravou dutinku)” mělo svůj význam u Al vodičů,  kde byla možnost samovolného povolení vodiče pod šroubkem N a následného vyjiskření a přepálení vodiče. Tady tohle nehrozí,  a na těch pár cm bude úbytek napětí nepatrný. Takže bych to, v téhle situaci, považoval taky za rovnocenné.

Já vím že je drzost nesouhlasit s takovým odborníkem

Ale já to vidím tak, že je tam sběrnice sloužící současně jako PEN i PE, takže přívodní vodič PEN by měl být přiveden na tuto sběrnici. Jaké jsou mechanické možnosti pokračování toho vodiče jako N na N sběrnici už záleží mj. na konstrukci rozvaděče, svorkovnic...
Elektrickému proudu to opravdu na takové délce vedení (několik málo cm) to jeho vlastnosti nezmění, ale pořád existuje něco jako "štábní kultura"

Jenže kultura je věc osobního vkusu a např. já bych za kulturnější také považoval nepřerušovat a jít PE-N. Je to sice poněkud nestandardní, ale je tam o spoj méně na důležitém vodiči. Což mi přijde důležitější, než v tomto konkrétním případě víceméně formální pořadí. (Navíc by spoje na PE nebyly zatěžovány případnými proud z N.) (drinks)