Diskuse Elektrika.cz

Čím nahradit jeden z vadných jističů, viz obrázek v příloze?
Dle mého by bylo nejlepší toto úplně vypreparovat a udělat po novu, tedy s novými jističi.

Odpověděl jste si sám co by bylo nejlepší...
Jako jisté "dočasné" řešení by se dalo uvažovat např. nějakém krytu, např. KJ3
http://www.oez.cz/produkty/kj-prevlecne-kryty

a do toho dát běžný modulární 3f jistič, nevíme pro jakou zátěž to je, jestli by za charakteristik u M bylo optimální použít charakteristik u C

Bez znalosti pripojeného zariadenia nemožno poradiť.
Ak je tam motor, bol by dobrým riešením aj spúšťač v kryte.
Určite vymeniť všetky tri, problémy podľa pohľadu budú čoskoro.
A opraviť krytie rozvádzača, dvere, strieška.
Spúštače sú aj vo vyššom IP.
Ak je to normálny rozvod napr. so zásuvkou, aj kryty na ističe
existujú vo vyššom IP. Možno by sa oplatilo vymeniť všetky tri
a nové modulové inštalovať do spoločného krytu.

Hmm. Anebo top řešení, vyměnit rozvaděč za nový s odpovídajím krytím a výzbrojí.

Jistič slouží pro napájení obvodu v garáži. Zda tam mají nějaký motor nevím, ještě jsem na místě nebyl. Jinak vím že je jistič umístěn v hlavní rozvodnici a mám tedy obavy že je před hodinami.

Zaplombovaná by měla být deska s elměrem a deska s HDO, deska vlevo je již měřená část a měla by být běžně demontovatelná .

Minimálně by se měl předělat rám s dvířky tak, aby do rozvaděče neteklo. Nad ním vidím okapní plech okna a přesně v místě kde končí na levé straně tam při dešti určitě teče jako ze zahradní hadice. Pak má teprve cenu dělat něco s jističi, které chtějí s ohledem na zdevastovámí vyměnit všechny. Optimální by to bylo předělat celé, protože je to technické muzeum ve velmi zanedbaném stavu, vždyť je to tam ve stejném stavu nejspíš 40   let, jediné novější jsou elměr a HDO.

Jističe mají chránit majetek i život, v tomto stavu toho nejsou schopny, to je na požár, úraz el. proudem ai poškození spotřebičů jako dělané!

Rozvodnice je v rozporu s připojovacími podmínkami všech distributorů. Doporučuji investici do inovace. Jednak zvýšíte spolehlivost dodávky elektrické energie, druhak vyloučíte nelibost distributora při prvním problému.

Tohle musím potvrdit, je lepší něco řešit včas, připravit vše potřebné a vybrat si správný okamžik, než při nějakém problému vyslechnout radikální "...vzhledem k rozsahu opravy je nutné předělat podle platných PP, doložit revizi a můžeme obnovit dodávku..."

Proto se budu opakovat...



Existují výrobci rozvaděčů, kteří umí udělat atyp. rozvaděč do stávajíciho stavebního otvoru včetně všech náležitostí. Jednoduché, elegantní a čisté řešení. Získáte tím mimo jiné spoustu místa měřené části pro další okruhové přístroje.

Co se týče závad, pouhým okem je vidět: neodpovídající krytí, chybějící PEN můstek, hl. jistič bez označení, absence jištění HDO přijimače, možná průchozí PEN přes měření. V okruhový části chybí kryt 1f jističe...

Na tom kříži uprostřed je HDO? Je plombované distributorem ...!
Pokud tam je ,  schází jistič pro něj.
Asi bych to celé předělal!

A především se tam nachází věci (obvody),  které v ER nemají co dělat. Je to klasické provedení, co jsem tak viděl na vesnicích, dnes ale nepřípustné.

Jirko dovolím si nesouhlasit.
Tady v rajonu EON, může být elektroměrový rozvaděč v jednom kuse s okruhovým rozvaděčem. Ale musí to být "oddělené". Tedy plombovatelná část a vývodováý část. Teď v úterý jsme s Radkem takovej rozvaděč dělali.
Fotka v příloze. Pravá půlka je plombovatelná, levá půlka je okruhová. S takovýmto řešením nemá EON problém. Ani s tím DEHN ventilem před elektroměrem. Rozvaděč je nechanej vyrobit na míru, podle velikosti původního rozvaděče. Jen drobný doseknutní otvoru a vše cajk.

Budu citovat PP ČEZ distribuce (předmětný RZ):

Bod 8.

Podružné elektroměry a jiné přístroje pro instalační rozvod se umísťují do samostatného rozvaděče nebo samostatné části
elektroměrovéh o rozvaděče (mimo plombovatelnou část rozvaděče měření) a zapojují se vždy za elektroměry pro fakturační
měření. K ovládání tarifu podružného elektroměru nelze použít ovládací vodič z fakturačního měření.

U PRE je kupříkladu uvedeno že lze užít sestavu více elektroměrovýc h a přístrojových desek.

Z mého pohledu je to na vesnicích praktické ve starých instalacích. V případě problému se závada hledá v jedné skříni.

Jo takhle by měla vypadat profi náhrada sestavy desek, jednodušše, elegantně a čistě.

Koukam ze bych si mel zopakovat - leva / prava  ;D ;D

   Není náhodu tatínek nebo maminka zubař-zubařka? Pak by se to dalo svést na dědičnost.

 Sorry - to je jen sranda, aby řeč nestála, každý se občas spleteme. Jinak samozřejmě pěkná práce, tak to má vypadat.



Ano, přesně tak i u ČEZu, může být společná skříň, musí však být spolehlivě odděleno, aby nebyl možný přístup do neměřených obvodů a obvodů úředního měření z části již měřené.



HDO je jednoznačné, o tom netřeba diskutovat- je to FMX 100. Co se týká jističe pro něj, je to diskutabilní, v některých oblastech se pro HDO jistič nemontoval, dokonce pamatuji, že při výměně spínacích hodin Křižík Prešov za HDO se demontoval.

Třeba je to v rajonu jedné energetiky, která to tak chce

Za časů dávnějších to tak chtěly všechny energetiky, nebo to alespoň připouštěly. S ohledem na to, že provedení napovídá, že to je asi tak 40 let staré, tak to do tohoto období zapadá. A dokud se nebude dělat nějaká zásadnější technická  změna, tak to z pohledu distributora tak může zůstat.

Já osobně bych řešil zejména problém, že tam s největší pravděpodobnos tí zatéká a vyměnil bych zdevastované jističe domovních rozvodů (nejlépe udělat tuto část celou novou s použitím moderních materiálů).  Hlavní jistič by se měl vyměnit také, nahlásit jeho závadu (on v principu vadný je, nemá vyznačenou hodnotu, štítek se již dávno rozmočil nebo odlepil) a požádat o povolení rozplombovat není obvykle problém. Jen je třeba zjistit jaká má být  hodnota z výroční faktury- za jaký reservovaný příkon se platí, aby nebyl problém při opětné plombování. 

Podle elektroměru ČEZ zcela jistě  :D
Když to vemu historicky, ano dříve byl všade průchozí PEN přes elektroměr. Ale tam kde se zřizoval dvojtarif, se osazoval PEN můstek (plombovatelný) na desce.

Je dost možné, že za deskama je pragovka kde se rozbočuje PEN a fáze k HDO...

Já si nějak nevybavuju, které vydání PP krajské energetiky obsahovalo požadavek na PEN přes měření.
Na premixech byly běžně můstky, na asfaltkách byly můstky, na dřevě byly můstky.
Asi to byla jakási benevolence, nebo podivná zvyklost.
Významěji se to objevuje v "sudetech",  ve vnitrozemí to snad téměř vymizelo.

U EON přesně jak píše kolega Rozvodak!!
Tam kde byl dvoutarif, tam byl vždy můstek z jednoho důvodu!!- Pro Kontakty HDO!
Spojovat více průměrů dříve byl problém!Proto můstek.
PEN přes elektroměr jsem poslední 7 let opravoval asi 5x ...vždy byly svorky PENu vyhořelé v elektroměru!

PRE a současný eOn, tam je to hojně. U těch ostatních se to objevuje méně.
Při tom přidávání můstku to ale spousta elektrikářů předělávala tak, že za deskou pouze rozstřihli jeden drát od hodin a zasmyčkovali ho na můstek. Když se dělaly rekonstrukce a dávalo se to do země, většinou jsem to přepojil. Největší problém byl a dosud je, že opět mnoho jedinců nepochopilo jak zapojit můstek.
Když dá hňup přívodní PEN na svorku pro uzemnění, je to obdobné jako nechat to probíhat přes měření.

Původně se nulový můstek pro dvojsazbový elektroměr zapojoval tak, že po průchodu PEN přes elektroměr se vložil do vodiče nulový můstek a z něho byly vyvedeny dva vodiče CY 1,5 modré barvy pro napájení spínacích hodin a pro přepínač sazbování a vodič PEN odcházející do instalace objektu.

 Ještě bych možná někde našel původní nakopírovaný obrázek tohoto zapojení od středočeské energetiky, který jsem dostal v době, kdy se měnilo zapojení sazbování z ovládání fází na ovládání nulovým vodičem, tedy na začátku 80. let.  A světe div se, elektrikáři nebyli hňupové, protože zapojení přívodního PEN na kontakt za rozpojovacím můstkem bylo vyžadováno a na tomto obrázku velice zřetelně vyznačeno.

Sypu si popel na hlavu  :'(
Dal jsem si domácí úkol to prostudovat.
Existovaly můstky, které měly u oné rozpojovací svorky "stromeček",  ale 63A můstky měly všechny u té svorky P.
No a protože od začátku praxe je mi vtloukáno, že PEN se musí zapojit tak, aby na něm nebyl rozpojovací prvek a platí to i pro můstky a že klema je pro odpojení uzemnění, přičemž o existenci můstků se stromečkem vím a o problémech s volnou klemou taky, bral jsem to za hotovou věc...