Diskuse Elektrika.cz

V odborných publikacích se popisují případy s přívodem elektřiny dovnitř objektu s různými zónami LPS a dalšími přivedenými sítěmi. Jak však postupovat, když z rozvaděče uvnitř objektu  napájím samostatnými vývody např. 15 motorů výkonu od 1 do 20 kW, umístěných na strojích ve venkovním prostoru, bez LPS. Tzn. každý motor může být zasažen bleskem. Znamená to tedy, chránit každý vývod na motor v rozvaděči svodičem bleskového proudu? Nebo lze uvažovat s utlumením bleskového proudu kabelem, dle jeho délky?

Jak jsou ty pohony ovládány? Jak jsou důležité?
Nešlo by je napojit z jednoho rozvaděče na rozhraní LPZ0a/b LPZ1, tento  ošetřit svodiči směrem do LPZ1.
Riskovalo by se tím poškození rozvaděče ale ušetřilo na svodičích. Jak dlouhé jsou ty rozvody?Jaká bude sběrná plocha -> tj. jaké riziko zásahu. Čím delší rozvody tím větší. Pokud to bude na ploše třeba 10x10m bude rozdíl oproti ploše 100x100m...

EDIT: Navíc, jak píše kolega Schwarz níže, na ploše 10x10 m nebude (pravděpodobně technicky) problém to ochránit před přímým úderem.

Ono to ale znamená pořešit i zasvodičování ovládání motorů. Pokud jsou ovládány z nějakého PLC, tak ideálně přes něajé vzdálené vstupy, pak je to jeden svodič na 485 nebo ještě lépe propoj optikou.....

No správně by to tak asi mělo být.
Byť v praxi jsem to viděl jen jedinkrát na vodárně.
Jinak se na to ...

Anebo mě napadá,  jelikož jsou všechny motory venku, jestli nestačí jeden SPD1 jen v rozváděči? Či spíše lépe kombinovaný SPD1+SPD2. A tím pádem chránit jen instalaci za rozváděčem směrem dovnitř? I když norma říká,  že SPD musí být osazeny na přechodu mezi zónami LPZ. Čili tam, kde kabel vstupuje zvenku do budovy. Postavit ten rozváděč hned za zeď.

15x SPD1 něco stojí a zabere nějaké místo.
Jaký je to prostor, kde jsou motory, nedalo by se tam řešit nějak to ochránit oddáleným hromosvodem před přímým zásahem?

Já to viděl jednou, kdy měl každý vývod ven svoje svodiče, byla toho plná zeď....
Já osobně používám systém který jsem popsal ve svém příspěvku a zrovna tak jste jej posla vy. (Pokud nejde chránit před přímým úderem).

Ale obecně je to v praxi jak říkáte.....

Podobně jsme to řešili na jedné elektrárně. Na stěnu (rozhraní LPZ) se umístil rozvaděč s ochranami. Chránila se jak silovina, tak ovládání.

Jedná se o nádrže bioplynové stanice s motory míchadel a další venkovní technologii. Na některých stavbách je ochrana před bleskem provedena stožárovými jímači, někde ne.
Ovládací obvody s elektronikou jsou v rozvaděči uvnitř jiného objektu. V principu mi šlo o to, že tedy na každém vývodu na venkovní motor musí být buď SPD T1 nebo T2, dle situace. Ač je to častý případ, nesetkal jsem se s tím, že by to výrobci či školitelé v různých příručkách řešili. Vždy je uvažována jen cesta přepětí směrem od sítě (sítí) ke spotřebiči.

Tady to třeba je....

Myslím, že při zásahu blesku pak bude nějaký rozvaděč ten nejmenší problém...  ;) Ochrana před bleskem by tam měla být řešená komplexně pro celou technologii, řešit jednotlivě kabely asi nemá smysl.

Každopádně pokud je technologie nějak chráněná (LPZ0B,...),  nároky na přepěťovku to trochu sníží...

V prostředím s nebezpečím výbuchu je situace o dost složitější, vzhledem k tomu, že některé motory nelze obětovat, protože by obětování bylo spojeno s jiskřením. Určitě bych volil variantu Jirky Schwarze, tedy kombinaci SPD typ 1  na centrálním napájení u motorů a pak typ 2 v jejich blízkosti, to vše schovat do ochranného prostoru jímací soustavy.
V těchto případech je velmi často nasazován DEHNven CI, protože kromě vysoké schopnosti vést zkratový proud až 100 kA má v těle předřazenou pojistku.
Nicméně, pokud jsou použity pouze obyčejné motory, tak ty mají většinou impulsní odolnost vinutí kolem 4kV a pro jejich ochranu by tak stačil obyčejný typ 1 DEHNbloc M s ochrannou úrovní 2,5 kV.
Pokud jsou motory vybaveny frekvenčními měniči, je většinou potřeba mít ochrannou úroveň nižší.

Který odvážný "malíř" namaloval bioplynku a neřešil hromosvod?
Neměl bych odvahu tam něco "dodělávat" a riskovat, že při nějakém průseru budu poslední, kdo se v tom povrtal a tak hodí vinu na mě...

Myslím, že pán Illek aj projektuje, práve sa nachádza v stave, kedy navrhuje ochranu pred bleskom a sneží sa ju navrhnúť čo najlepšie. :-)

Pohnutky p. Illka neznám, ale mohu v tomto směru konstatovat, že projektant je mnohokrát postaven před to, že hromosvod (vnější LPS) je vyhotoven nějak. Na ten investor už nechce šahat a projektant k tomu musí dopasovat řešení a ochranu instalací... Asi nejhorší možná varianta....