Diskuse Elektrika.cz

Na obrazku jsou dva stykače, zakresleny jsou jen vodiče pro cívky(pro přehlednost). Cívky obou stykačů jsou na stejné fázi!

Měření multimetrem na cívce stykače  S1 ukazuje cca 237 V, přesto stykač NESEPNE. Ale jakmile odpojím vodič N a dám tam N ze stykače S2, tak stykač S1 sepne.

Proč jde stykač S1 sepnout POUZE  pomocí N vodiče ze stykače S2 a na "vlastní" N vodič nereaguje i přesto, že se jako funkční nulový vodič tváří(jeden hrot na tomto podivném N a druhý hrot na jakékoliv fazi ukazuje multimetr cca 237)
Prostě řečeno mezi dvěma vodiči naměřím 237V ale po připojení vodičů cívka nereaguje.

Vždyť přeci buď HDO dává do stykače v domovním rozvaděči funkční NULU nebo "VISÍ VE VZDUCHU"
Co může být špatně?

Přestaňte pro tyto účely používat multimetr. Je to rizikové (při opomenutí přepnutí z měření proudu) a hlavně matoucí kvůli vysokému vstupnímu odporu. Pořiďte si nějakou zkoušečku.

Doplnil bych se zátěží, protože některé krámy, co se tváří jako zkoušečky, ukazují 230 i na vlhké zdi, nebo i při hrotu zapíchlém v zemi.
Takže buď něco levného se solenoidem, nebo zátěží na tlačítka.
Multimetr v diagnostice sítí nemá místo, mimo ověření hodnoty napětí.

Stykač už funguje, bez nějakého zásahu do něj.
Časy spínání kotle a bojleru jsou tedy rozdílné.

A těch naměřených 237 V  i když stykač nefungoval zkusím teda změřit něčím jiným než digitálním multimetrem.

Takže pokud bojler nemá fungovat, N vodič má "viset ve vzduchu"  a pokud má bojler nahřívat, tak má fungovat N vodič jako klasická nula, je to tak? Napětí by na něm být nemělo.
Jenom buď nula nebo nic

Předpokládám elektrokotel a boiler.
Zřejmě máte dvojpovelové HDO, které spíná kotel na 20hodin a boiler na 8 hodin.

Ano, takový je princip HDO
Problém multimetru a jeho vysoké  impedance na vstupu a dlouhého drátu vás zmátla.

Správné zapojení dle připojovacích podmínek. Stačí se podívat na patřičné stránky distributora, tam je schema zapojení, ze kterého je to jasné (schema v příspěvku kol. Hrubého). Chce to nejprve studovat, pak ověřovat měřením. Jak dokáže taková maličkost, jako ovládání stykače vypínáním nulového vodiče, splést laika.

Další chybou v uvažování, je použití multimetru s vysokým vstupním odporem k měření v běžné síti. To je přístroj, který je určen k použití při měření v elektronice a pro měření ve střídavé síti je téměř nepoužitelný (s vyjímkou zmíněnou kol. Hrubým). Většina multimetrů má při měření napětí vstupní odpor 10MOhmů, jsou i typy 20 MOhmů. Tyto multimetry stačí připojit na fázi a nechat nepřipojený druhý měřící kablík viset ze stolu a přístroj naměří napětí v řádu několika desítek Voltů jen kapacitní vazbou se zemí.

Škola měření je velice důležitou kapitolou v oblasti rekvalifikace na elektrikáře.

Proč servisní elektrikáři nemají většinou v brašnách multimetry, ale mají zkoušečky typu "vadas".... ( univerzální technici mají samozřejmě i ty multimetry)

Všem děkuji
Kdybych chtěl měřit tím multimetrem, který klame, tak na cívku připojit třeba objímku se žárovkou-vše paralelně(multimetr, žárovku a cívku stykače). Zapojovat  seriově mi nedává smysl

Pak ještě poprosím jak poznám vhodnou vadasku? Musí mít solenoid, nebo stačí ta se svítícími diodami jako je třeba slovenská SN-2?

Ví někdo, jak nanejvýš velkou musí mít vadaska impedanci, aby měřila spolehlivě?

Aby nedošlo k omylu. Je třeba odlišit zkoušečku SN2 (ZN2) a SN02. Zkoušečka SN2 a její starší verze Metra ZN2 jsou zkoušečky se solenoidem pro 12 až 50V =/~ a zkoušečka celistvosti obvodů se žárovičkou a článkem 1,5V  IEC R6. Tedy pouze pro malé napětí!

Vyobrazená zkoušečka SN02 má výrazně vyšší odběr než multimetr, ale nižší odběr než solenoidová, nelze s ní shodit proudový chránič. Je podmíněně použitelná

Zkuste používat vyhledavač a najdete spoustu informací okolo zkoušeček. mna příklad:

https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,45219.18.html

Dovolím si lehce rozvinout ono "podmíněně použitelná",  o kterém píše kol. Václav Třetí.
Zkoušečka z podstaty slouží primárně k ověření beznapěťového stavu.
Tento požadavek splní i typy s vyšší vstupní impedanci a uživatel musí vědět, jak se zkoušečka chová při indukci a jak při plném napětí.
Pak jsou tu typy, které připojením zátěže eliminují indukované napětí. Zátěž se může lišit v závislosti na typu. Většinou desítky mA, pominu-li speciály.  
Solenoidové zkoušečky se taky Liší, Duspol třeba solenoidem nevybaví chránič a novější verze mají připojení zátěže tlačítky.
Zkoušečka tedy má za úkol ověřit beznapěťový stav a to splní Všechny slušné výrobky.
K základní diagnostice jsou však nejvhodnější klasické solenoidy s velkým příkonem, u kterých je ovšem třeba trochu přemýšlet nad druhým hrotem, protože může kopat.
Ideální stará ZN 500, ZN/SN 1, nebo trochu chrastovitá, s blbě čitelnou doutnavkou, ale při slušném zacházení a menších nárocích dostačující a snadno dostupná SN 3.

Přiznám se, že mám také nejraději klasiku ZN 500 a ZN1. SN1 je elektricky totéž co ZN1, ale modernizace krytu přinesla jediný efekt - hranatý a rozměrnější tvar, který překáží. Stále se dá koupit SN4, což je pokračující model.

Pokud bych chtěl zkoušet pouze bez napěťový stav, nemusí kupovat žádnou novou zkoušečku. Plně si vystačí se svým stávajícím multimetrem. Obzvlášť pokud už zná její slabiny viz tato diskuze. Jedinou slabinou toho multimetru je jeho bezpečnost z hlediska obsluhy při měření. V tomto ohledu jsou mnohem lepší a bezpečnější pořádné zkoušečky. Bohužel se nedomnívám že z tohoto pohledu, obzvlášť z pohledu že s tím pracuje laik, jsou staré zkoušečky ZN dostatečně bezpečné. Jistě, pořád lepší než multimetr.

Osobně bych se k tomuto starému typu zkoušečky nerad vracel. Modernější tipy zkoušeček v sobě skrývají více funkcí včetně možného testování proudových chráničů. Dále jejich ergonomie je na mnohem vyšší úrovni konce hrotu jsou bezpečnější a jejich plasty toho snesou také mnohem více. Podle provedení jsou zařazeny do různých tříd z hlediska bezpečnosti. Pro lajka nebo občasného měření plně dostačují varianty s LED diodami. Ani nestojí příliš peněz, snadno se nechají koupit do tisícovky. Pokud se někomu stýská po "brnění" v ruce které zná ze zkoušeček s elektromagnete m, lze zakoupit i modernější varianty těchto typů, nebo zkoušečky které provází měření pod napětím zvukovým doprovodem.

Ale je to silně individuální. Každý má své zkušenosti, očekávání a potřeby. Tedy je to jen další z pohledů/ názoru  (drinks) (drinks)

Este je tu jedno riesenie, ale z hladiska bezpecnosti merania nie celkom koser, zhotovit si z vykonoveho odporu a stohovatelnych bananikov zataz k mutimetru. Vykonovy odpor 10k ohm / 25W, to by malo vydrzat aj 400V a tych 23 mA pri 230V zhodi aj vacsinu chranicov.

Musím se ohradit k předchozímu příspěvku Petera Munka. Zde máme odborné fórum a ne bastlírnu, kde se radí kde co bez ohledu na bezpečnost. Tady nemají podobné rady vůbec co dělat  (norm) (zle) (box) (mimo)

Ja zkusím na ty kontakty  cívky stykače dát žárovku a paralelně k tomu ten digitální multimetr.
Zkoušet radu od pana Munky nebudu, tak velký rezistor nemám

Sama žárovka s klasickým wolframovým vláknem (40-60W) je dobrou zkoušečkou. V Maďarsku se dokonce vyráběla v 60. létech profesionálně. V bakelitovém pouzdru s plexisklovým krytem byly dvě žárovky E14 250V/15W v serii. Jen býval problém se snadno poškoditelným vláknem tak slabých žárovek.