Diskuse Elektrika.cz

V jedné hasičské zbrojnici se povedlo toto: jeden z vývodů od základového zemniče se nějakým nedopatřením nepodařilo vyvést mimo objekt, ale zůstal "trčet" z podlahy garáže.  :-\
Ti co montovali hromosvod nebyli líní, provrtali stěnu, svod z vnějšku prostrčili dovnitř a zde jej napojili na vývod.  :o
Jelikož je stavba ještě "v záruce" má Město v úmyslu toto (a mnoho dalších závad) reklamovat.
A tudíž potřebují vše řádně vyargumentovat .
Protože jsem se s podobnou debilitou ještě nesetkal a tudíž ji neřešil, nemohl by mi někdo napovědět, kde je uvedeno, že svody (neizolované) se mají vést vně objektu?  (norm)
Na příslušném stavebním úřadě jsem to vysvětloval na příměru, že roury od okapů se taky "zpravidla" nevedou vnitřkem objektu, ale to do revizní zprávy napsat nejde.  ;)

Ještě platí že bych se neměl za bouřky přibližovat ke svodu hromosvodu blíže než na 3 metry?

Já už jsem měl několikrát dilema jestli při počítání bezpečné vzdálenosti s uvažovat povrch země, nebo připočítat ten cca 1m o co je níže svod připojen na zemnič. Tady bych v takovém případě musel počítat s X kilovolty proti "zemi".
Další problém, jsou elektrodynamic ké síly. Aby pohyb vodiče a snaha o jeho "narovnání" vzniklým magnetickým polem neudělalo další problém
(jednou jsem majiteli baráčku vysvětloval že když má vytrženou ze zdi držák svodu  pod "esíčkem" kolem okapu, že mu tam nikdo nemusel lézt, že to mohl udělat blesk)

Vždyť je to to samé jako vytažený vodič pro HOP. Kromě pár kosmetických vad, bych asi hnidopichem nebyl.

Asi nechápete rozdíl mezi tím, když je připraven vývod pro HOP (dnes správně MET)  přímo od zemniče a když "si můžete sáhnout" na potenciál svodu ze střechy.  :-X :-\
Navíc zde hrozí přeskoky na silový rozvod, na kovové části vrat a sendvičový panel, který bude pravděpodobně součástí opláštění budovy. Stát hned vedle v případě úderu blesku, nebude žádný šlágr. Bude to přímo nebezpečné, i vzhledem k možnému krokovému napětí (viz zmiňované 3m)

Přesně tak, elektrická vrata i sendvičové panely zde jsou ...   :-[

Takže vlastně proč netaháme svody vnitřkem "chalupy" ?
Nemuseli bychom řešit povětrnostní vlivy a dostatečnou vzdálenost a na ty svody bychom si mohli případně zavěsit i nějaké ty vánoční ozdoby...

Navíc - Co ten drát AlMgSi přímo v omítce?
Jak je ošetřeno možné zatékání vody do omítky? Co reakce chemických látek v omítce (v kombinaci s vodou) s tím drátem? Viz příloha

Navíc zatáhnout do domu něco, u čeho počítáme minimální přeskokovou vzdálenost až dovnitř objektu, který chceme přeskokům a nebezpečnému potenciálu bránit, vůbec nedává smysl. Naopak je to proti všem principům správného návrhu a provedení vnější ochrany objektu.

Já myslím, že přeháníte, protože přeskoková vzdálenost u zemně je téměř nulová. Co se týče těch 3m, tak ta vzdálenost se řeší pouze cedulkou. Pokud jde o svody, které jdou vnitřkem objektu, tak téměř každá budova s ocelovou konstrukcí a sendvičovým pláštěm, má uzemněné patky a zkušební svorky uvnitř budovy.
Jistě to není ideální řešení, ale také není správné hned vše odsoudit, že je to špatně. Tazatel jsem nedal počet svodů, konstrukci budovy atd.

Tady se asi s naprostou většinou z nás neshodnete. Vy budete tvrdit že přeháníme já bych mohl napsat člověče proberte se!
Přijde vám normální zavést si nebezpečný potenciál dovnitř budovy? A podepsat se pod takovou revizi?
Je hezké že se odvoláváte na  ocelovou konstrukci která má uzeměné patky ale při bleskových  proudech v řádu desítek kA stačí  i relativně malý odpor k tomu aby vzniklo někde nebezpečné napětí

Já bych to jednoduše svedl na zvýšené nebezpečí úrazu za bouřky. Představme si, že si do výklenku někdo něco doloží a zrovna při bouřce si pro to sáhne. Shoda náhod, zásah objektu bleskovým výbojem, přeskok na odebíranou věc, game over.
I po profesní stránce to není uplně košer.
Jak píše Jirka, za bouřky by se neměl nikdo zdržovat v okolí svodu do 3m a je naprosto jedno, zda jde jen o zkušební svorku.
Každopádně, ten co by byl na okamžik součástí jímacího vedení a měl by štěstí, že ho to nevypnulo, by nám po odlepení roztavené podrážky od podlahy s překouslým jazykem už nic neřekl  ;) :D

Nejenže to není to samé, je to totiž úplně opačné (dance)
Vodič pro MET je potenciálově vyprázdněný, bo leze ze země.
Vodič od jímače je potenciálově nadržený, bo po něm stéká blesk.

Jímací soustava i zemniče  byť jsou provedeny velkými průřezy tak z hlediska bleskových proudů se nejdná o žádné ekvipotenciáln í propojení ale soustavu  odporových děličů.
Proto vývod pro MET by měl být vyveden z místa, které má největší odpor od míst kde je  jímač. ( trochu zjednodušeně lze nahradit odpor vzdáleností) V praxi  se tomu iedálu je vhodné aspoň přiblížit tím, že vývod pro  MET se odbočí třeba ze  zemnícího pásku v místě cca stejně vzdáleném  mezi svody. Odobčit vodič k MET z nějakého svodu je prasárna odporující zdravému rozumu.
Dobrou instalaci dělá to, že se dodržují určité zásady kde každá z nich má své opodstatnění ve fyzikálních zákonech. Jejich ignorace, porušování nevedou ve výsledku k ničemu dobrému.

Ano, toto platí...
Ale když tam dáte tabulku, Při bouřce se nemíte pohybovat blíže jak 3 metry od svodu- bude vystaráno!! ;D

Jo, to je zjednodušený pohled. Co když je v podlaze ocelová síť (jako že bych ji tam čekal) a těch pár cm mezi svodem a kari sítí, je pro blesk sranda. TO se lehko může stát, že budete stát úplně na opačném konci garáže, opřete se o topení a najednou je po vás. Tedy s tím vystaráno, bych byl v tomto případě velice opatrný.  ;)

Nedodržení bezpečné vzdálenosti.
Nesoulad s projektovou dokumentací.

Předesílám, že si nejsem zcela jistý ale nedá mi to se nezeptat. Jak je řešen svod hromosvodu na brněnském mrakodrapu AZ Tower na Heršpické? Pokud pominu typ jímače, pak kudy je asi veden svod? Vlastně čtyři, že?

Že by klec za využití veškeré provařené konstrukce? To by pak bylo v pořádku, ne?

Teoreticky ano ale nevěděl by odpovědět pan Hájek? Ten snad má rozbor všech hromosvodů v Česku. :-)

O té chalupě moc nevím, viděl jsem jen fotky chyb.

To je taková smutná pohádka o které já něco málo vím, ale nechal bych si to třeba na spojku.

Tabulka se nedává tam, kde je pod zemí třeba síť!! Proč?
Topení nebo jiné vodivé předměty se zde nevyskytují... .to je něco jiného!!
Tato tabulka se dává tam, kde je svod třeba HVI a chodí kolem uzemění  lidé blíže jak 3m!

Tak to uvedeme na pravou míru.

8 Opatření na ochranu živých bytostí před úrazem dotykovým a krokovým napětím

8.1 Opatření na ochranu před dotykovými napětími
V okolí svodů LPS vně stavby mohou vzniknout za určitých podmínek životu nebezpečná dotyková napětí,
i když je LPS vyprojektován a instalován dle předepsaných pravidel.
Toto nebezpečí se zmenší na přípustnou úroveň, když budou splněny následující podmínky:
a) za normálních podmínek provozu nebudou do vzdálenosti 3 m od svodů žádné osoby ;
b) je použita soustava alespoň 10 svodů vyhovujících požadavku 5.3.5;
c) rezistivita povrchové vrstvy půdy v okruhu do 3 m od svodu není menší než 100 kΩ.

POZNÁMKA Vrstva izolačního materiálu, například asfaltu, o tloušťce 5 cm (nebo vrstva štěrku o tloušťce 15 cm) všeobecně
snižuje nebezpečí na přípustnou hodnotu.

A vy v podstatě obhajujete to, že vám nevadí zavedení nebezpečného potenciálu dovnitř chráněného objektu. Máme málo informací o budově samé a ještě méně o hromosvodu který je tam zřízen. Tak můžeme pouze hádat. Osobně ale nepředpokládám, že by kari síť v betonu podlahy garáže, byla dobře provařena a připojena na potenciál zemniče. Spíš bych očekával, že na tu síť může přeskočit potenciál při úderu blesku do vnější ochrany a jinde to přes stojící osobu skočit na na jiný potenciál blízký zemi. Třeba topení, kovové části vzduchotechnik y, části zařízení tř.I a tak dál. Pro mne je to prostě velmi rizikové provedení svodu.

Stále budu tvrdit že cedulka nic neřeší, protože často právě bouřka je důvodem výjezdu hasičů (požár od blesku, odčerpávání vody, pomoc při pádu stromů, při nehodě a tak dál) a tady by hasiči nemohli vůbec ke vratům na 3m a vyjet pomáhat, dokud by neskončila bouřka.  ;D

Vnútrom sa nevedie nijaký, ani izolovaný zvod, keďže ide o vonkajšiu ochranu...

No dajme tomu (podľa fotky),  že sa tie krátke kúsky drôtu zasekajú do steny čo to vydá, natrvalo sa v nej prepoja, a ten roh sa ešte navyše dostatočne obmuruje....
Zvod potom bude v tomto mieste kvázi „zapustený“ do obvodovej steny, Ud bude v podstate  ošetrené, no a v garáži pri zemi dodržať pár cm „s“ hádam tiež nebude problém....

I keď ten AlMgSi v omietke jak budúci problém už najskôr ostane...

Jedná se o zděnou stavbu z cihel (žádný železebetonový monolit ani železobetonová nosná konstrukce s vyzdívkou),  opláštění je ze sendvičových panelů (venkovní plech+PUR pěna+ ?).
K venkovním plechům sendvičových panelů jsou upevněny podpěry svodů hromosvodu.

Tudíž při zásahu blesku bude celý plášť budovy na jeho potenciálu.
V projektu je pouze uvedeno, že se zde jedná o LPS III, ale není to opřeno o žádnou Analýzu.
Nějaká "S" nejsou uvedena, takže asi ani dodržena a tudíž s největší pravděpodobnos tí jsou všechny rozvody v obvodovém zdivu "na odstřel".
Takže klasicky - všechno špatně a ta "vnitřní odbočka" svodu je jen smutný závěr "ochrany".  (zle)

Nechtěl bych se dotknout případných věřících čtenářů, ale kam se hrabe Stvořitel ve své "trojjedinosti" na tento případ.
Tady totiž byl projektant + zhotovitel + revizní technik + navrhovatel osvětlení + posuzovatel osvětlení jeden a tentýž, Takže 5in1  >:D

Trochu rozvinu.
U FVE je dokonce normou "podpořeno" připojení (nedodržená vzdálenost,  či panel ve funkci jímače u objektů bez hromosvodu) k hromosvodu,  a ze stejného bodu zemnící vodič do mezilehlé přípojnice u střídače (tento propoj se projektuje kudy?)

Milane, ty snad dovedeš vyhodnotit, že to co píšeš je prostě nebezpečná blbost, byť je podpořena normou. Tahat si záměrně část výboje do objektu a mávat nad hlavou výtiskem normy s tvrzením, že když to napsal normotvůrce, je vše v pořádku, není přece normální.

Tento propoj se projektuje samostatně vedený na svorkovnici MET. Ovšem ta "propoj" je vedena z konstrukce panelů po jejich uložení v ochranném pásmu izolované jímací soustavy.
A nebo je veden drátem AlMgSi8 podél vodiče HVI a připojen na zemnič hromosvodné soustavy.

Nezlob se na mě, ale propojit konstrukci FVE natvrdo s jímací soustavou a pak to ještě prodloužit na MET je prostě nehorázná a nebezpečná blbost.
Alespoň tak to vnímám já.

Já to vidím stejně jako ty, leč normotvůrce buďto zaspal dobu, co já vím.......

Proto máme tu možnost dělat vše lépe, než nám doporučí norma, kterou zpracovávají zase jen lidé, kteří jsou mnohdy tak nějak na tisíce km od reality.
Jsme technici poměrně náročného řemesla a měli bychom podle toho přistupovat k řešení každého technického problému.
Ale co zrovna Tobě budu povídat. Ty moc dobře víš o čem mluvím a já vím, že to víš  ;) :D :D :D

Asi jde o případ, kdy jsou panely FVE v zóně LPZ0A nebo není možno dodržet "s".

A jak chceš argumentovat u zákazníka, který si tě pozve, že máš udělat revizi, která bude provedena přesně podle toho obrázku v ČSN 50539-12 (viz příloha). A je více obrázků, které právě řeší, jak se chovat k FVE.

Teoretická situace - mějme mešní přízemí domek, analýza rizika zpracovaná, bez nutnosti vnějšího LPS, na přívodním vedení svodiče jsou osazeny svodiče správně dle požadavků v ČSN. Na střeše panely, které budou dle obrázku 1 v 50539-12 připojeny vodičem CY50mm2 dle požadvku v čl.4.1. Pořád vše v souladu s ČSN, ale ty to napadneš, že je to špatně. Protože prostě selský rozum říká, že si nechci zavést bleskoproud do domu. To je sice hezké, že se ti to nelíbí, ale jak sáím říkáš, když něco napadneš, tak to musíš být schopen podložit normou. Takže?

Vítku, ty se zbytečně křečovitě upínáš na normativní doporučení a tím zřejmě již nejsi schopný situaci vyhodnotit dle svého rozumu, který třeba mě v tomto případě řekne "Horáci, nelíbí se ti to, omluv se a běž o dům dál" . Nebo je někde napsáno, že musím provádět revizi každému, kdo si řekne?
Docela by mě zajímala ta anlíza rizika na domku, na kterém budou FVE panely, uvnitř spousta lidí, pod prodlouženou střechou domku drahé auto...

No, jak říkám, zákazníkovi bych jednoduše řekl, ať se nezlobí a šel bych pryč.

Tzv. "bleskoprúd" vnútri objektu nemusí automaticky znamenať, že ide o zvod vonkajšej ochrany.... zjednodušene napísané,.
Chcelo by to podrobnejší rozbor riadenia rizík..

Další věc je ona 50 na MET, když už, tak přímo na zemnič.
Evidentně normy na fve nejdou kolečkem připomínkování odborníků na hromosvody.
Normalizace začíná být volaaká divná.
Na jedné straně počítáme furt dostatečnou vzdálenost dle jednoho souboru, a pak nám soubor jiný naznačí, že to vlastně není třeba (zle)

Jj Milane, naprostý souhlas.
Taky se mi to už nějak nezdá.
Vzájemná propojenost příbuzných oborů jako by se od sebe stále více vzdalovala a již začínám pochybovat i o některých samotných odbornících, kteří se do normalizace začínají hrabat a snaží se svými neumětelskými mozky do ní za každou cenu přispět.
Myslím, že někdy nadělají víc škody než užitku a vše jen na úkor jejich osobní důležitosti.
Je to smutné.