Diskuse Elektrika.cz

ČSN EN 62271-1:2009 čl. 5.8.4
5.8.4   Spoušť na podpětí
10#74)
Doplníte k tomuto tématu ještě něco důležitého?

Spoušť na podpětí musí způsobit vypnutí spínacího přístroje, když napětí na svorkách spouště poklesne pod 35% jmenovitého napětí, i když je pokles pomalý a postupný.
Naopak spoušť na podpětí nesmí způsobit funkci spínacího přístroje, když napětí na jeho svorkách neklesne pod 70% jmenovitého napětí.
Zapnutí spínacího přístroje musí být možné při napětí na svorkách spouště rovném nebo vyšším než 85% jmenovitého napětí. Zapnutí nesmí být možné, když je napětí na svorkách spouště nižší než 35% jmenovitého napětí.

Nikdy jsem do oblasti vn nezabrousil a ty spouště jsou kde? Na rozvodnách? Třeba v Sokolnicích?

Obvykle tam žádné nejsou.

Jsou tam měřící transformátory napětí a jejich sekundár je zaveden do ochrany. Až software v této ochraně zajistí vypnutí vypínače.

Ano, prostřednictví m právě oné spouště (která tam údajně není)  ;)

Vypínací / napěťová / podpěťová spoušť je osazena na/ve vypínacím prvku (vypínač, odpínač, atd.)

Ale není podpěťová, je vypínací a ochrana má kontrolu TCS. Jo, a do odpínače bych to necpal a už vůbec ne do toho"atd".

Oba mluvíme o tom samém, každý ale zdá se trochu jinak. Téma se týká "podpěťové spouště" na hladině vn. A ta bez pochyby může být ve vypínači/odpínači/atd. bez ohledu na to, jestli je tam i "vypínací spoušť",  je tak?

Musí vypnout při napětí 0 V, což je zajištěno zapojením kontaktů v jejím obvodu, přičemž hladina jejího ovládacího napětí je hlídána jiným způsobem. tzn.,  že na dotyčné spoušti je buď U=Un nebo U=0.

U vn se nejedná o podpěťovou spoušť tak, jak jí známe z nn.

Je tam normální vypínací cívka, která slouží k ovládání vypínače. Takže cívka o ničem nerozhoduje, pouze vykoná vůli ochrany.

Ochrana (třeba REF nebo SIPROTEC) rozhoduje o tom, kdy pošle na vypínací cívku impulz. Může to být klidně povelem obsluhy z panelu, nadproudem nebo třeba podpětím (přepětím). Do ní jsou zavedeny měřící transformátory proudu, napětí a další vstupy.

Ty cívky mohou být dvě, druhá se používá pro vypnutí z jiného systému (třeba od ochrany z nadřazené rozvodny nebo trafa).

Dál je tam systém, který ověří, že skutečně došlo k vypnutí (zmíněný systém TCS).

Myslel jste to tak?

Myslel jsem to tak, že i ve vn vypínačích existují podpěťové spouště,  jak je známe z nn, viz příloha ...

(u ABB je označena MU, u Schneideru YM)

V minulosti sa na vn vypínačoch nachádzali aj podpäťové cievky, ktoré boli napájané priamo z napäťových meničov. Slúžili na to, aby po výpade  a znovu obnovení napätia motory nenabiehali naraz. Hrozil veľký prúdový náraz, mimo toho niektoré zariadenia pred spustením museli splniť nejaké podmienky, ako napr, zavretie výtlaku u čerpadiel a p. Neskôr, ( v 70,tich a 80, tich rokoch)sa začali montovať podpäťové ochrany a vypínanie potom šlo cez vypínaciu cievku.

Právě v dnešní době sofistikovanýc h ochran se nejspíš moc nepoužívají. Zatím jsem se s nimi nesetkal (tím neříkám, že neexistují, jek je vidět z vašich obrázků). Nejspíš pro jejich nevýhodu, že jsou při výpadku ovládacího napětí mimo kontrolu, tato situace se dá řešit i jinak.

Proč uvažovat právě současnost, když staré rozvodny (hlavně průmyslové) převažují.  :-[

Pro vyjasnění uvádím následující.
Podpěťové nebo-li nulové cívky se v rozvodnách pro distribuci, t.j. 22kV a 35kV se nepoužívají.    V průmyslových rozvodnách 6kV se používají u chránění vývodů, kde výpadek ovládacího napětí může ohrozit napájené technologické zařízení, nejčastěji u motorů. Potom je podpěťová cívka napájená z ovládacího napětí.
Při ztrátě napětí napájecí sítě se používá podpěťové vypínání, kdy podpěťové ochrany se zpožděním vypnou pomocí vypínací nebo podpěťové  cívky výkonový vypínač hlídaného vývodu.