${title}

Dnes jsem při návštěvě VO v Poděbradech, zaslechl zajímavý rozhovor skladníka velkoobchodu se zákazníkem. Dozvěděl jsem se, že jakýsi elektrikář poradil zákazníkovi, že má zemnící pásek v celé délce uložit do betonu, aby neuhnil. To by nebylo nijak zvláštní, kdyby se nejednalo o starý dům a pásek okolo něj. V případě základového zemniče mi to je jasné, ale co říkáte na to, že by jste pásek uložily do "koryta" a vybetonovali jej v  celé délce okolo domu, právě z tohoto důvodu. Prý jinak za 3 roky uhnije a bude k ničemu. Celé to má být uloženo v hloubce cca 1m.

Domluvil jsem se s ním, že zde toto téma vyvěsím a nechám promluvit odborníky z celé ČR i SK, ať si k tomu udělá vlastní názor.

Podle mne jde o zbytečnou práci. Pokud okolní zem není více agresivní než normálně, tak nevidím důvod k podobnému kroku. Osobně bych použil samozřejmě kvalitní zemnící pásek DEHN s dostatečnou vrstvou zinku, případně nerez. Ošetření spojů proti korozi je samozřejmostí, stejně jako izolovaný drát vystupující ze země ke svodům, nebo pod rozvaděč.

Co si o tom myslíte právě VY?

Mají v tom VO otevřeno nonstop?
Za cenu širšího výkopu, žlabů, betonu a práce kolem jsem cenově na nerezu.

Pokud dotyčný vlastní bagr nebo ruční bagr a chce se mu udělat takovej výkop, tak proč ne.
Jestliže má ještě přísun betonu, tak proč ne.
Přiznejme si, že to bude řešení dražší, než jen provedení výkopu a položení do výkopu a doplnění "pár" zemnících tyčí. Ale zase na druhou stranu v tom betonu, to pravděpodobně vydrží víc než jen uložení v zemi.
V porovnání s nerezem, těžko říci, to chce vzít papír a kalkulačku a počítat...

Funkčně a co se týče trvanlivosti, tak v tom asi nevidím, žádný zásadní problém. Pokud, jak píšeš Honzo, budou dostatečně ochráněny ochráněny spoje a přechody mezi jednotlivými prostředími beton/zemina, zemina/vzduch, beton/vzduch...

To potřeba není. Skladník byl v pozici toho co měl připravit materiál dle požadavků zákazníka, který dostal instrukce od svého elektrikáře. Doufal jsem že je to z původního dotazu jasné.

Osobně nevidím mnoho důvodů k podobnému řešení. Jednak je to příliš pracné a pak musím dát za pravdu Milanovi, že cena tohoto řešení je stejná jako použití nerezu. Pak byl šel do nerezu a ušetřil si tím mnoho práce a starostí.
Odkopal jsem už dost zemničů a většinou byly v dobré kondici i po desítkách let. Zde ten elektrikář tvrdil, že bez toho betonu to nevydrží snad ani tří let. To považuju za tvrzení ničím nepodložené, až lživé.
Pokud je někde problém, tak všichni víme že v přechodech mezi různým prostředím a už to i zde bylo zmiňováno.  To se navíc nechá řešit a v normách k tomu jsou dána jasná pravidla.

Mě osobně zajímá, zda by jste svému zákazníkovi vůbec někdy navrhli takové řešení zemniče, případně zda vidíte tento způsob jako přínosný, i vzhledem k náročnosti provedení. Teď nemyslím kopání. Výkop je už hotov, protože dům byl obkopáván a základy sanovány a izolovány.

Možná trochu jinak. To je samé coby kdyby.

Jde o standardní provedení zemniče, nebo si elektrikář vymejšlí? Opravdu by FeZn v zemi nevydržel dostatečnou dobu v běžné zemině, ale jen cca 3 roky? Samozřejmě provedené dle normozvyklostí . 

A ty (nebo i někdo jiný)  už jsi se setkal někde s podobným řešením zemniče?

A prosím. Oprostit se od coby kdyby a odpovídejte prosím příklady z běžné praxe, nebo způsobu kterým by jste to sami navrhovali. Týká se to běžného domu v běžné výstavbě. Žádné šaliny ani jiná trať v dohledu.

Žlaby bývají vyrobeny z betonu s potlačenou nasákavostí, další přírůstek odporu lze očekávat mezi betonem žlabu a betonem zálivkovým (ideálně se nespojí, obdobně jako u pásku položeného na ztuhlý beton s následným zalitím další vrstvou).

Pokud bych měl tipnout, tak pro dosažení ekv.vodivosti pásku ve žlabu a pásku v zemině ho budu potřebovat v prvním případě o nejméně 1/3 více.
V případě pásku na betonu s následným zalitím o 1/5 až šestinu.
Časem se ovšem tyto poměry budou měnit ve prospěch pásku v betonu, ovšem betonem jednolitě oblitého, v opačném případě bude pásek v místě styku dvou vrstev betonu korozí napaden taktéž.
Pro skutečně top uložení pásku bych si představoval jeho "spuštění" do základu zezhora do ještě čerstvého betonu s horní následnou fixací.

Středovlnná vysílací stanice z roku 1943, anténní zemnič 60 paprsků FeZn páskem 20x2 mm 50m dlouhé na všechny strany od paty, k tomu 6 Cu zemních desek..jedna údajně až 6m pod patou stožáru, o té ale nikdo nic neví ....jediné ošetření - v patě na přechodu vývodů vzduch - beton - napatláno asfaltem... V zemi žádné ošetření....a světě div se, uzemnění i po sedmdesáti letech ve výborné kondici...
Myslím, že toto FeZn uzemnení je co se trvanlivosti týče tedy srovnatelné se zemními systémy vysílačů, kde se používaly pavučiny z 2-4mm měděného, nebo např. v Poděbradech bronzového drátu...

Honzo, celé téma je jako kdybych v autosalonu řekl: Chci auto, aby mělo volant a 4 kola, kolik to bude žrát?
Je zde spousta proměnných, od složení půdy, místních podmínek, případných bludných proudů až po kvalitu zemnícího pásku a způsobu montáže. A tak bychom se mohli bavit do soudného dne.

Přispěji pohledem z praxe. Zažil jsem zemnič, který při první periodě po pěti letech byl na hranici hodnot (podstatné zhoršení oproti výchozí revizi) a při druhé periodě už asi nebyl vůbec. Zde se nakonec zakopal nerez a nedávno, při první periodické, jsou hodnoty prakticky stejné jako u revize výchozí.

Jak psal Lukáš, dvakrát jsme zemnič ve výkopu obetonovávali kvůli zlepšení hodnot na pískovém podloží, ale to je už jiný důvod a nesouvisí s původním dotazem.

Celkem mě zaráží, jak se neustále řeší cena nerezu. Zkoušeli jste už někdy porovnat cenu v pozinku a nerezu? Jaký byl rozdíl? A porovnali jste tento rozdíl s cenou zemních prací? Ty bývají zpravidla nejdražší a řešit rozdíl ceny u nerezu je v tuto chvíli absurdní. Pokud tedy mám nějaký důvod k pochybnostem o životnosti zemniče a nejde zrovna o veřejnou zakázku s hodnotícím kritériem cena (tam záruku přežije i pozink od Tremisu),  volím nerez.