Diskuse Elektrika.cz

Jde ještě nějak zapojit napěťový chránič do starší stávající soustavy TN-C?

Pouze jako integrovaný v zásuvce a to pro každou zásuvku samostatně. Na začátek obvodu do rozvaděče ho vložit nelze.

tazatel se ptal na napěťový, nikoli na proudový chránič.
Funkčně v tom nevidím problém.

Abych řekl pravdu, musel jsem se podívat na princip napěťového chrániče, protože odpověď p. Morávka mě dost překvapila a znejistěla....
Jak bude v TN-C fungovat? Jen jako jistič, pokud bude vybaven proudovou spouští nebo pro individuální spotřebiče.

Správnější odpověď je ta od. p. Mrázka, ale ta je zase nezrealizovate lná....

Při požadavcích na uzemnění a pospojování v síti TN je problém z realizací "nezávislého" uzemnění pro získání "referenční země",  bez které je napěťový chránič v podstatě "na nic"!

Pokud chce tazatel opravdu něco udělat pro bezpečnost, lépe by bylo přemýšlet a "minimalizaci rozsahu sítě TN, hned za měřením vytvořit síť TN-S, na zásuvkové okruhy doplnit proudové chrániče...
Jenže k tomu je třeba vyměnit rozvody za "třídrátové" a to už je dost radikální zákrok.   

:o

Do TN-C?,  neunáhlil jste se?

Správně.
Napěťové chrániče se běžně používají u mobilních centrál, maringotek apod..
Jako uzemění se zavrtává hliníkový kůl.

No, spíše dělám do křečků, ale tohle se mě jeví jako prapodivná odpověď.

Napěťový chránič zabraňuje tomu, aby na chráněném předmětu vzniklo nebezpečné
napětí proti zemi.
Kdo byl na vojně u vysílaček a radarů, tak se mu o hledání místa pro uzemění
(aby vybavil tlačítkem) určitě dodnes zdá.

Víte co je to TN-C?

Zrovna u té maringotky si to umím funkčně představit, kdy se cívka chrániče připojí mezi kostru maringotky a zemnící tyč. Je to ale TN-C? 

Můj příspěvek zmizel - ?.
Na soustavě vůbec nezáleží.
Nebezpečné napětí proti zemi tam můž vzniknout jakkoliv.
Elektrocentrál y byly TN-C, tenkrát se o nějaké S vůbec neuvažovalo.
Vaše reakce mě překvapují !

Proboha neeeee, nenechte se splést obrázky z 1010, potažmo z prvních dvou 4-41, kde je v síti rozveden PEN, avšak spotřebič jako takový musí být zapojen "tří/pětidrátově".

Aby bylo jasno.

Mluvím o tom, že kostra maringotky bude mít jako ochranu před vnikem nebezpečného dotyku připojenou kostru přes cívku napěťového chrániče na zem, ale pak to bude spíše TT než TN-C, ale pak musí být splněna podmínka, že PEN (PE) v maringotce nesmí být spojen s její kostrou.

Kdysi dávno jsem toto řešil, když jsme dělali předváděcí výstavní autobus zákazníkovi a narazil jsem na starý báňský předpis, který právě toto zakazoval z důvodu funkčnosti napěťových chráničů na instalacích kam se maringotky zapojovaly. Podotýkám, že z doby, kdy proudové chrániče byly něco o čem se vědělo, že existuje, ale málo kdo ho viděl....

Ne, že by to technicky nebylo možné, ale centrály většinou fungují v jiném módu, než TN-C.
Z toto si nic nedělejte, taky někdy překvapím sám sebe (dance)
Nicméně začněmeod počátku, kolik vodičů musí být připojeno v 1f zásuvce, chráněné napěťovým chráničem?,  dle vás dva?

Ano, ale to je to co se psalo na začátku: individuální nasazení pro jednotlivé spotřebiče (zásuvky) s individuálním uzemněním. Nikoliv např. pro celý dům jeden centrální napěťový chránič pro objekt, jak bylo zvykem např. na Jižní Moravě v době kdy tu rozvodná síť byla TT. Nevím jak třeba fungovalo Brno, ale když vyjedete za Brno, narazíte stále na spoustu baráků, kde bude jako hlavní jistič osazen napěťový chránič. Rozvody od hlavního rozvaděče pak už jsou samozřejmě 3 drátové a nesmí se spojovat PE s čímkoliv uzemněným, čímž se samozřejmě chránič eliminuje...

Tazatel chce vědět, jak chránič použít.
Já jsem se s tím sešel vždycky jenom jako s ochranou obsluhy - třeba té elektrocentrál y, když u ní stojí po kotníky v blátě.
Takže - odpojíme kostru předmětu který chceme chránit od PEN, zapojíme ji na uzemění přes cívku chrániče a zkontrolujeme, jestli chránič není přemostěn.
Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě.

 :)

Ještě bych připoměl související záležitost kterou je hlídání napětí na PEN, ono se to někdy plete

Napěťové chrániče se používaly v době, kdy se proudové ještě nevyráběly. S ohledem na nutnost samostatného uzemnění bylo jejich použití omezené, jen u pojízdných a převozných prostředků, kde neživé části jsou izolované od země. Ochranné kolíky zásuvek byly spojeny na ochrannou sběrnici, která byla spojena přes cívku chrániče na zem. Chránič vypínal při napětí menším než 24V proti zemi.
Použití starého napěťového chrániče do nové instalace bych moc nedoporučoval. Při jeho stáří, tipuji 35-40 let, bych si nebyl jist jeho vypínací dobou. Tuším, že požadavek na vypínací čas byl do 0,2 s.

A když vezmeme jak by to dnes asi mělo být - ať už je tam TN-C nebo je to za přechodem na TN-S, cosi nám normy doporučují ohledně hlavního ochranného pospojování a v tom okamžiku už je trochu složitější tahat si "pomocnou zem" v lepším případě na druhý konec zahrady, v horším až "někam za vesnici",  protože sousedův domek může mít HOP, hromosvod,... spojený s PENem!

S napěťovým chráničem jsem se setkal jen jednou, v otázce u zkoušek.
Ale nějal mi uniká důvod, proč by hlídání hladiny napětí na kostře zařízení nemělo fungovat, nebo mohlo být nebezpečné?
Prosím o vysvětlení

Napěťovému  chrániči stačí  zem asi do 200 Ohm, na to postačí prakticky  trubka zatlučná do země, snad s vyjímkou písku.
Naopak je problém s odizolováním chráněného předmětu od země.
Postavíte si míchačku na mokrý trávník a uděláte dva paraelní odpory.
Jeden kostra míchačky-zem, druhý kostra míchačky-chránič-zem.
A  napěťovým chráničem tečou hausnumera.
On je to sice napěťový chránič ale těma cívečkama co vybaví mechanismus stejně musí téci proud, závislý na velikosti napětí na neživé části chráněného předmětu.
 U maringotky na gumových kolech je to brnkačka.

K výbavě těchto zařízení patřil i cca 80 cm dlouhý hliníkový kůl se závitem a páka na snadnější vrtání.
Zem pro chránič jsme si tím vytvořili a nemuseli jsme ji odnikud tahat.
Slouží samozřejmě pouze pro cívku chrániče a s napájeným rozvodem nemá nic společného.
Připojovala se na něj přes chránič pouze kostra chráněného zařízení.
K napájenému zařízení vedl  čtyřžilový kabel a bylo někdy i desítky metrů vzdáleno.
Že by se to dnes dělalo jinak ?

Jenže aby chránič fungoval a smysluplně "pomáhal",  musím mít k dispozici potenciál tzv. "referenční země"!

Představte si toto:
- domek, který je na konci vedení, daleko od posledního uzemnění sítě TN, domek má vlastní uzemnění, které je spojené s PEN.
- dám si napěťový chránič, zem nebude dostatečně "oddělená" od přizemnění sítě sítě (uzemnění u domku, připojené na PEN)
- dojde k poškození PENu na přívodu k domku. PEN bude mít potenciál "podobný potenciálu místní země",  je celkem pravděpodobné, že na chrániči nebude dostatečné napětí aby zareagoval, ale bude to bezpečné, nemůže se mi tam objevit někde něco nebezpečného?

Pokud by to byla síť TT, kde nebudu mít PEN, ale jen N v přívodu a budu mít "místní zem" přivedenou na chránič, už se to bude chovat trochu jinak...
Síť TN je postavena na jiných principech ochrany a napěťový chránič byl určen především pro ochranu v sítích TT

Napěťový chránič slouží pouze k tomu, aby v případě, že se na vodivé části proti zemi
IZOLOVANÉHO elektrického zařízení, kterého se někdo může dotknout, vyskytne při
poruše nebezpečné napětí, toto zařízení odpojil v předepsaném čase.
Neboli - jakmile se mezi izolovanou kostrou a místu kde se člověk dotýká nohama země objeví určité napětí,
projde cívkou proud, ta přitáhne a spojený spínač odpojí zařízení od všech možných zdrojů napájení.

Používat něco takového v domovním rozvodu považuji dneska za šílené.
Ale u mobilních zařízení to funguje od nepaměti.

Toto prohlášení hraničí s trestným činem "pokus o zabití elektrickým proudem"!

Elektrocentrál a s výstupem TN-C by musela být již podle 33 2000-4-41, 34 1010 znala ochranu nulováním (v podstatě TN) nebo ochranu zemněním (TT).
A podle 33 2000-4-41 byste asi normální mobilní centrálu nedokázal uzemnit tak, aby splnila požadavky na uzemnění PEN vodiče v síti TN!!