Diskuse Elektrika.cz

Poslední dobou si všímám, že pojmy izolovaný LPS == LPS z vysokonapěťové izolace(hlavně teda od prodejců DEHNu). A já si myslím, že to jsou dva různé pojmy a chtěl bych se právě zeptat na to vás, jestli si to také myslíte nebo jestli jsem jen špatně pochopil normu 62 305.

LPS se dělí na dva druhy neizolovaný a izolovaný.

Neizolovaný LPS: LPS, jehož jímací soustava a svody jsou umístěny tak, že dráha bleskového proud může být v dotyku s chráněnou stavbou.
Příklad takového neizolovaného LPS může být třeba plechová kolna s ocelovou konstrukcí a LPS z AlMgSi na kovových podpěrách, které jsou přichyceny ke kovovému opláštění budovy.
Nejspíš není potřeba řešit přeskokovou vzdálenost.

Izolovaný LPS: LPS, jehož jímací soustava a svody jsou umístěny tak, aby dráha bleskového proudu nebyla v dotyku s chráněnou stavbou.
Tady chápu, že může být více příkladů:
1) Umístění jímačů vedla stavby (není co řešit)
2) LPS z vysokonapěťové ho vodiče (HVI, isCon a mnoho dalších - opět není co řešit)
A teď přijde teda kámen úrazu.
3) LPS z AlMgSi na různých podpěrách, kde je dodržena vypočtená přeskoková vzdálenost od všech kovových částí stavby -> nemůže docházet k jiskření.
Jedná se u bodu 3) pořád o izilovaný hromosvod? Z mého pohledu ano, ale poslední dva roky mám pocit, že prodejci od DEHNu přešli na nějakou jinou terminologii a izilovaný hromsovod == HVI.

Jak se na toto díváte vy?

Áno,.. ak sa jedná o stavbu z izolačného materiálu..

Z izolačního materiálu mohou být pouze ty podpěry, co zajišťují dostatečnou vzdálenost od kovových částí. Dle normy na hromosvody se za "izolační" materiál považuje také beton, cihla nebo dřevo. Výpočtový koeficient km je potom poloviční proti vzduchu. HVI vodič má následně definovánu ekvivalentní dostatečnou vzdálenost vztaženou ke vzduchu nebo pevnému materiálu.

Je úplně jedno, jakými prostředky je izolovaný hromosvod proveden. Základem je dodržení dostatečné vzdálenosti. Proto se také někdy nazývá oddálený.

Izolovaný hromosvod je obojí, ale ta klasická metoda s distančními držáky se už moc nepoužívá (vyjma malých aplikací),  protože je pracná, a dost firem řešílo po každém větším větru (námraze a větru) reklamace popadaných soustav.
Osobně jsem už dlouhou dobu neviděl takové to klasické řešení s ohrádkou na střeše a izolovanými svody dolů, ale několik těchto starých řešení se z důvodů tepelných čerpadel/FVE předělávalo do řešení s vodiči HVI.

Na jednom fóru pro FVE je fotografie RD vyřešeného za pomoci izolované LPS s distancemi (drsný vzhled, ale technicky zřejmě OK) ,  navrhoval jsem, že bych nechal kolegu pro zajímavost vše vyřešit s HVI a mohli byhom mít porovnání a zkusit k tomu i odhadnout montážní čas, bohužel na to neragovali, byo by to zajímavé.

Definice říká, že dráha proudu je nebo není v dotyku s chráněnou stavbou. Nic víc. Chráněná stavba je prostě stavba se vším, co k ní náleží. Je to třeba fasáda a kabel upevněný na povrchu té fasády je součástí stavby. Takže neizolovaný LPS je ten, který má holé AlMgSi 8 vodiče na podpěrách dlouhých 10 cm od fasády. Nevím, jestli blesk nepřeskočí na vodivou součást stavby, a proto musím vyšetřovat „s“. Naproti tomu izolovaný nebo oddálený LPS má dostatečnou vzdálenost „s“ už k samé té hranici stavby, a proto ji není třeba zjišťovat. Vzdálenost „s“ je dána už samou konstrukcí hromosvodu, čili délkou distančních podpěr nebo izolací vodiče HVI.

To je asi ono:

Fakt že jo, architekt by se z toho asi osypal.

Toto musí být z reklamy na HVI, jinak si neumím představit, že by to někdo opravdu zrealizoval. :-)

Mne na tom nejvíc zaujalo, že jsou tam hromosvody dva. Jeden klasický, chráněný druhým izolovaným.

Mám dojem, že neoddálené vedení je využito k pospojení všech kovových částí na střeše s jejich přizemněním. Běžná součást hromosvodu při použití izolovaného hromosvodu.

Také to tak vidím ....
Něco podobného jako "sólo" uzemění pláště kabelu HVI!
Také se dávají dva svody.

Pokud se na  objektu, který je  chráňen starou jímací soustavou vytváří nová izolovaná, tak se velmi často na stará ponechává jako pospojování té nové technologie. Tady důvodem pro tu novou izolovanou byla fotovoltaika, tak se toto řešení vysloveně nabízí.

Základná definícia izolovaného LPS je v kap. 3, no bližšie je rozvinutá v E.5.1.2 ...,  kde sa napr. píše aj toto...:
"Izolovaný LPS je inštalovaný aj na stavbách z izolačného materiálu, ako je napríklad tehlové murivo, alebo drevo..."

Betón najskôr nie,..práve z dôvodu jeho armovania,..
Práve tam musia byť tie izolačné podpery na "s"..,  napr. okolo betónového venca ..

Podľa E.5.1.2 to vidím tak, že izolovaný LPS môže byť bežne upevnený na izolačných materiáloch stavby (izolačných pre blesk)..,  a základom tej izolácie je furt "s" od všetkého vodivého, čo by mohlo spôsobiť preskok do vnútra objektu.. Až po pripojenie na úrovni terénu...
O čom je elektrická izolácia vonkajšieho LPS, je v 6.3.1 hneď na začiatku.. (a stavebný materiál tam uvedený nie je) ....


Toto z obrázku vyzerá na horskú chatu, ktorá prešla úpravou po zlej skúsenosti...
Krajné zvody na streche boli od vodivých častí strechy zdvihnuté do "s" na izolačných podperách, a rovnako tak bol doplnený aj vysoký tyčový zachytávač...
Kombináciou valivej gule a "s" sa asi snažili dostať pôvodný hrebeňový zachytávač a stredný zvod izolovane do LPZ0b... a či už potom využili a ťahali pôvodný LPS na METku...z fotky ťažko povedať...

O izolovaném (oddáleném) hromosvodu norma také pojednává v čl. E.5.1.2:

Izolovaný LPS je provedený buď jímacími tyčemi nebo stožáry, které jsou instalovány vedle chráněné stavby nebo prostřednictví m zavěšených venkovních vodičů mezi stožáry, které dodrží dostatečnou vzdálenost podle 6.3.

Izolovaný LPS je instalován také na stavbách z izolačního materiálu jako například cihlové zdivo nebo dřevo, kde je dodržena dostatečná vzdálenost definovaná v 6.3.

Izolace LPS dle čl. 6.3 se vztahuje ke kovovým částem stavby, a nikoliv hranici stavby jako takové. I když definice hovoří o dotyku proudu se stavbou, myslí se tím zřejmě dotyk (vhodněji možná kontakt) s kovovými nikoliv izolačními částmi. Tomu odpovídá i poznámka u definice v čl. 3.4, tj. zabránění nebezpečným jiskřením mezi LPS a stavbou.

Máte pravdu. Máme vlastně izolované LPS I. kategorie, kde je vzdálenost "s" už zkonstruována i pro budoucí dodatečné instalace uvnitř stavby a izolované LPS II. kategorie, kdy se musí "s" při každé změně pohlídat.

:-))

Máte pravdu i Vy.  (poklona)

Rozlišují se dva druhy:
ESkový, kdy je s dodržena ať již kterýmkoli způsobem.
BÉčkový, kdy je proveden Blbě.

Opět se dostáváme trochu mimo ne? Né každý izolovaný hromosvod musí být s vysokonapěťovo u izolací nebo umístěn na izolačních tyčích. Ano takový instalacích je poskromnu, kde se to dá provést. Ale jak tady psali kolegové izolační materiál může být i cihla nebo dřevo, když dodržím přeskokovou vzdálenost od všeho kovového. Ale některými prodejci je toto nejspíš záměrně zamlčováno.

Uvedu i příklad z praxe. Vesnické jednopodlažní stavení bez obytného podkroví někdy z první poloviny 20. století. Majitel si dodělal na střechu FVE. Krov dělaný po staru, takže žádné závitovky nebo sbíjené vazníky (možná sem tam nějaký hřebík). Úplně s klidným svědomím použiji hřebenové vedení se svody dolů bez vysokonapěťové izolace nebo izolačních tyčích. V tech. zprávě mám uvedeno, že se jedná o izolovanou soustavu. Přijde revizák a nelíbí se mu v technické zprávě, že jde o izolovanou soustavu, protože na školení říkali, že izolovaná je jen HVI.