Diskuse Elektrika.cz

Slyšel jsem, jak se elektrikáři bavili, že je to nebezpečnější, protože je asi 50 metrů daleko transformátor(nadzemní) velikost trafa asi 4x3 metry, výška cca 2 metry.
Zajímá mě, proč zrovna v okolí transformátoru je práce v Pojistkové skříni(RIS) při vyndavání pojistek nebezpečnější než kdyby bylo trafo mnohem dál než cca 50 metrů.

Vysoký skratový výkon trafa a nízka skratová impedancia. V prípade problému alebo chyby je naozaj problém

Hrozí velice nebezpečná situace, pokud by vznikl zkrat. Proud může být i u běžného obecního trafa kolem 1 až 2 kA.

Pokud je osazeno trafo 400 kVA, tak je to pěkný ohňostroj.
I když u trafa 50-100 kVA je ten zkratový proud také nezanedbatelný .
Při práci v těchto RIS se obvykle musí používat OOPP kategorie 1
a jsou jiné pracovní postupy.

Díky pánové, ale jak se to dá vysvětlit z principu? To kdyby bylo trafo o 100 metrů dál, tak vlivem impedance vedení(těch 100 metrů navíc) není zkratový proud tak velký?
To mi nejde do hlavy, protože přece průměr vodičů kabelu je dost velký, takže na druhou stranu o hodně větší odpor, nebo impedance být nemůže ne?
Co si mám nastudovat abych to pochopil?
Vím ,  že odpor a impedance jsou dvě různé věci

Ohmický odpor vedení je potvora. Proto se měří vnitřní odpor sítě revizními přístroji, abychom věděli např. jaké hodnoty jistění můžeme použít na konci delších vedení, aby byla zajištěna ochrana před zkratem. To znamená, že zjistíme jaký proud poteče vedením ve zkratu.

Naměříme - li v RIS poblíž DT vnitřní odpor sítě třeba 0,2 Ohmu, posuneme se po vedení do vzdálenější RIS, kde naměříme např.  1 Ohm tak máme možnost spočítat, že při zkratu L-N  poblíž trafa poteče vedením proud 230/0,2=1150A a v místě vzdálenějším 230/1=230A.  Ty naměřené hodnoty vnitřního odporu sítě jsem volil tak, aby se nám to dobře počítalo, ale jsou v běžné síti reálné, ve skutečnosti mohou být menší i větší, to záleží na mnoha okolnostech - velikosti trafa, délce a průřezu vodičů, počtu spojů.

Všechny tyto výpočty vychází  z Ohmova zákona, jde sice o malé odpory a velké proudy, oboje se špatně měří, ale jde to.

Ve vašem druhém dotazu na pokles napětí při zapnutí boileru se jedná o tentýž případ. Použijeme tedy naměřené hodnoty a na nich si ukážeme, jak to funguje. Boiler má 2kW a jeho zapnutím dojde k poklesu napětí o 10V. Procházející proud bude tedy zhruba 8,7A a z toho dosazením získáme  10/8,7=1,15 Ohmu To je tedy vnitřní odpor sítě dané fáze (připojené na boiler). Teď se naskýtá otázka, zda je to správně nebo ne. Jednou z možností, jak to zjistit, je revizní měřící přístroj, kterým budeme kontrolovat postupně přívod od boileru až k elektroměru a podle měnící se hodnoty vnitřního odporu sítě může zkušený elektrikář odhadovat (nebo i spočítat),  zda je odpor dán délkou a průřezem vedení nebo jinými vlivy - poruchou, vadným spojem.

S délkou kabelu se více uplatňuje jalová složka impedance jX, než reálná ohmická složka R.

Z=( R+jX)  to jen stručně a zjednodušeně. Je to obvod střídavého proudu.

Na příklad u trafostanice naměřím na sběrnách Z=0,0142 ohmů a Ik bude 41 kA
Z těchto sběren budou pojistky a odvodní kabely o délce 100 m s různým průřezem

pojistka                            32    50     63      80
kabel                               4x6   4x10 4x16   4x25
Ik za pojistkou kA              4      6,8    7,8     9,2
Ik na konci kabelu              1,1   1,8    2,8     4,32
Z na konci  kabelu              0,7   0,46  0,293  0,19

Je to jen pro názornost jak velikost pojistky omezuje zkratový proud a jak se mění impedance
s průřezem kabelu. Před léty zde byly zveřejněné tabulky v exelu ....možná je někdo doplní.

Pánové děkuji za vysvětlení