Diskuse Elektrika.cz

Popis stávající situace: Laboratoř pro práci elektrotechnik ů a elektroniků (tedy osob znalých vyhl. 50 příslušného nebo vyššího stupně) je vybavena STOP tlačítky, jež mají za úkol vypnout napájecí přívod laboratoře v případě nebezpečí. STOP tlačítka jsou rozmístěna na jednotlivých pracovištích, a na hlavním rozvaděči.
Obvod STOPu je realizován jističem s vyrážecí cívkou. STOP tlačítka jsou se spínacím kontaktem v paralelním zapojení, vyrážecí obvod je jištěn samostatným jističem.

Z výše uvedeného popisu situace je patrné, že obsahuje některé zásadní nedostatky: Spadlý (nebo prostě shozený) jistič vyrážecího obvodu znemožňuje vypnutí, stejně jako kdekoliv přerušený vypínací obvod.

Firma, která dané zařízení realizovala se po výzvě k nápravě řešení (dle mého názoru) vymlouvá, že neexistuje norma, která by nařizovala, jak má být STOP obvod realizován. Že prý záleží na bezpečákovi, jak situaci posoudí a že se jendá o "speciální pracoviště" kde pracují pouze osoby znalé a pod. Tudíž, dle zhotovitele je dané řešení v pořádku. Prý existuje pouze norma, která pojednává o TOTALSTOPu pro celou budovu, nebo co.

I kdyby to byla pravda, dané řešení odporuje běžným zvyklostem (rozpínací STOPy v sérii, místo vyrážecí cívky použíti cívku podpěťovou ("přidržovací")).

Otázka tedy zní: Existuje norma, která předepisuje zhotovení takovéhoto bezpečnostního obvodu pro elektrotechnic ké laboratoře? Firma si předělání instalace do vyhovujícího (respektive STOP obvodům obvyklého) provedení samozřejmě chce naúčtovat poplatek.


(Moderátor původní NEVĚTA zněla: "Stop tlačítko laboratoře - existuje norma popisující provedení obvodu?")

A ta firma to zapojovala podle projektu? Schválně ho po ní chtějte.

Projektovou dokumentaci máme, zapojení odpovídá projektu. Problém je, že projekt dělala nepletu-li se tatáž firma, která tvrdí, že je to v pořádku. Proto se ptám, zda je daný projekt, potažmo i provedení instalace v souladu s platnými normami. A pokud není, které by pravděpodobně mohly být porušeny?

S normou vám neporadím, ale čakal by som cestu posúdením rizík, podobne ako pri strojných zariadeniach určenie SIL/PL hodnoty a následne adekvátneho riešenia bezpečnostného obvodu.

Bolo súčasťou projektu posúdenie rizík?

Posouzení rizik by mělo také probíhat podle nějakých předpisů.

Připadá vám tedy popsané provedení elektroinstala ce v pořádku?

Mne osobne vôbec. Bezpečnostný obvod by som (bez znalosti existencie normy popisujúcej danú problematiku) pri stroji navrhoval cez:

- NC tlačidlá a podpäťovú cievku ak posúdenie rizík dovolí toto riešenie
- 2NC tlačidlá, bezpečnostné relé a podpäťovú cievku/2 stykače v ostatných prípadoch

S prihliadnutím na situáciu by som Estopy navrhoval vo verzii s odomykaním kľúčom - tým istým, ako kľúčom blokované RESET tlačidlo bezpečnostného relé. Mnohé dielne/laboratória majú smernice o protokolovaní každej nehody alebo "near miss" situácie a nutnosť stlačiť Estop sa určite ráta.

Všetko uvedené ale berte s rezervou - laboratória nerobím, normy pre ne nepoznám.

To je správná otázka. Pokud nebylo součástí projektu a zákazník rizika nedodal, nebo nespecifikoval požadavky, snaží se dodavatel jako každý objekt ve vesmíru vynaložit nejmenší úsilí s co největším ziskem.

Je to obdobné, jako by zákazník v zadání nespecifikoval prostředí a pak se divil, že provedení není v Exu, nebo že dodavatel prostředí neurčil.

Chytrý dodavatel, který chce vydělávat a ne jen vydělat se dodatečně zeptá, zjistí si místní podmínky a podle toho upraví projekt (a cenu). Vychytralý dodavatel, co chce jen jednorázově vydělat udělá vše podle minima a ví, že zákazník který nedodal podklady bude tahat za kratší konec.

Protože když si to vezmete analogicky se stroji, pokud není podle analýzy rizik nebezpečí úrazu, nemusí mít stroj zařízení pro nouzové zastavení (a v důsledku toho může být hlavní vypínač jen mechanický a nemusí být červený na žlutém podkladu.
A analogicky, dodavatel nemusí vědět, že stroj bude zpracovávat třeba výbušnou látku a postaví stroj na zpracování nehořlavé a nevýbušné.

Obdobně laboratoř může být třeba jen taková, že k vypnutí stačí dálkové vypnutí a opravdu jen vyrážecí cívkou, protože analýza rizik ukazuje nulové nebezpečí a selhání dálkového vypnutí nemůže způsobit nebezpečný stav. A tím se dodavatel může zašťiťovat.

Takže si projděte smlouvu o dílo, objednávku, technické zadání a pak buď reklamujte, nebo si vemte ponaučení pro příště a vyberte si příště seriózního dodavatele a ne nejlevnějšího.

Po troše pátrání jsem vyštrachal toto starší vlákno:
https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,3797.0.html

Škoda že nemám k dispozici úplné znění příslušných zméněných norem, moc rád bych si početl, či by to na naší situaci šlo napasovat.

Diskuzí na toto téma bylo více, třeba
https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,7391.html

Ale všechny proběhly poměrně dávno a doba pokročila. Nejenom v normách, v přístupu k analýze rizik, ale i v součástkové základně.

Dnes již všichni velcí výrobci nabízí buď přímo zpožděné podpěťové spouště, nebo bloky zpoždění pro podpěťové spouště.
Nepřemostění krátkodobého "blik-blik" výpadku nebo poklesu v síti býval nejčastější argument pro instalaci vyrážecí místo podpěťové cívky.

A opravdu kdyby si tehdy udělali analýzu rizik, pak bez přemostění krátkodobých výpadků mohou být důsledky výpadků distribučního rozvaděče nebezpečnější, než nemožnost dálkového vypnutí. Například vymrštění obrobku, odpad materiálu z břemenového magnetu napájení požárních čerpadel a evakuačních výtahů, vypnutí odsávání z chemických provozů ... nebo velké ekonomické škody (zamrznutí topení...).


Udržení podpěťové cívky se tehdy řešilo malými komerčními UPS a pak celé napájení viselo na kvalitě a pravidelné výměně olověného AGM akumulátoru v UPS.
Kvůli zanedbanému vysypanému akumulátoru v UPS rozvodny na zimního stadiónu rušili rozběhnutý zápas play-off a vraceli vstupné. Rozezlení "fanoušci" při nouzovém osvětlení zničili sedačky a vybavení stadiónu za statisíce.
Byla to moc "zajímavá" situace, protože vypadlé napájení opakovačů GSM signálu znemožnilo volat servis, záchranné složky apod. záložní kogenerační zdroj také kvůli nepracujícímu řízení rozvodny co také měla napájet ona UPS nenaskočil a baterky v nouzových  svítidlech také dlouho nevydržely.
A spouští této spouště byl opravdu jen zlomek vteřiny trvající výpadek distribuční sítě který shodil podpěťovou spoušť.
Akcelerátorem zmatků byly neodzkoušené a nenacvičené havarijní postupy, chybějící klíče v nouzových schránkách, nekompetentní lidé. A také kdysi narychlo předávaná stavba bez havarijní zkoušky rozvodny, chybějící návody pro obsluhu rozvodny atd.
Pokračování:

Pokračování:
Takže abychom se vrátili k vašemu případu, i když donutíte dodavatele aby udělal podle nějaké normy dálkové vypínání podpěťovou cívkou, pak když to udělá zase nejlaciněji spouští bez zpoždění, stanete se z hlediska provozu zejména v bouřkovém období "oblíbencem" své firmy.
Bez seriózní analýzy rizik a bez solidního zadání dodavateli se k dobrému výsledku nedobabráte. Ona také může vyjít potřeba automatického nahození po ustálení sítě po dlouhodobém výpadku, nebo kontrola místa vyražení napájení (zamykatelná tlačítka nouzového zastavení či ASIC safety síť a protokolování událostí). Některá tlačítka nouzového zastavení vám vyjdou s ochranným žlutým límcem, aby je někdo v úzkém prostoru nevypnul omylem zády apod. Analýza rizik také zdůvodní ekonomickou náročnost řešení, dá proti sobě možné ztráty proti ceně řešení za jejich odvrácení.
Prostě na bezpečnostní prvky musíte pustit chlup, aby z vás krizová situace nesedřela kůži.